Tag Archive první pomoc pro psy

Zranění (nejen) loveckých psů

 

 

Lovecká sezona je v plném proudu a nejen myslivci s loveckými psy by měli vědět, jaké zranění si může pes přinést z lesa.

Střelná poranění

Střelné poranění je stav vyžadující neprodlený převoz psa na veterinární pracoviště. Podle typu poranění ( průstřel, nástřel a nebo zástřel) je poranění méně vážné a nebo život ohrožující, případně na místě smrtelné.
Při střelném poranění záleží na typu střely a účinku střely na tkáně a velkou roli hraje také tlaková vlna, která může působit více destruktivně než střelné poranění. Může nastat traumatický šok vlivem podráždění nervové tkáně a psa přímo ohrožovat na životě.
Střelné poranění ošetřujeme podle míry poranění a první pomoc je víceméně symptomatická s následným okamžitým převozem k veterinárnímu lékaři.

Toto poranění může doprovázet :

  •  masivní vnější krvácení – podle intenzity stavíme tlakovým obvazem (improvizovaně vytvořený např. kusem oděvu), pokud nelze krvácení zastavit tlakově, stavíme škrtidlem ( nejméně 5cm širokým)

 

  • vnitřní krvácení – nemusí být na první pohled patrné. Varovným signálem je světlá barva sliznic (anémie). Vnitřní krvácení nelze manuálně zastavit a je nutný rychlý převoz na veterinární pracoviště.

 

  • fraktura  – fraktura se fixuje ve vynucené poloze (nikdy nevracíme konce kosti k sobě!), se zlomenou částí těla nijak nemanipulujeme. Ideální k fixaci fraktur je SamSplint dlaha a majiteli psa který se se psem pohybuje v lese (myslivost, dogtrekking..) lze pro její extrémní skladnost  jedině doporučit mít dlahu v batohu a nebo  kapse kalhot.
    Pokud je fraktura otevřená s masivním krvácením, zastavujeme škrcením.

 

  • traumatický šok – pokud pes upadá do šoku ( zrychlená srdeční akce se zpomalí, sliznice jsou anemické a později cyanotické – namodralé barvy) a pes zkolabuje a upadne do bezvědomí, je v bezprostředním ohrožení života. Rozhodující pro záchranu je rychlost dopravení psa k veterináři a rozsah poranění.
    Protišoková opatření:
  • Teplotní komfort – v lovecké sezoně při zpravidla nízkých teplotách zahřát dekou, bundou, v létě naopak chladit
  • Ticho – nevyvolávat zbytečné zvukové a světelné podnět
  • Tekutiny- nepodávat!
  • Tišení bolesti – symptomatické, žádné léky (fixace fraktury…)
  • Transport – neprodlený

Traumatický pneumothorax

Poranění, při kterém vniká vzduch do dutiny hrudní a dochází ke zkolabování plíce při jednostranném pneumothoraxu a nebo obou plic při oboustranném pneumothoraxu, který je pro psa fatální. Pneumothorax může vzniknout napíchnutím psa na větev, poranění divokým prasetem a nebo zástřelem do hrudníku, případně zlomením žebra, které propíchne hrudní stěnu.
Po zjištění takového zranění je nutné zamezit dalšímu vnikání vzduchu do hrudní dutiny nejlépe igelitem přiloženým přes ránu a fixaci obvazem okolo hrudníku psa. Je nutný okamžitý převoz k veterinárnímu lékaři.

  

Otevřené poranění břicha

Poranění, kdy dojde k porušení všech vrstev břišní dutiny a břišní orgány mohou být částečně a nebo úplně vyhřezlé v závislosti na rozsahu poranění. K tomuto poranění může dojít při střetu s černou zvěří, při střelném poranění a nebo nárazu na ostrý předmět.
Pokud jsou orgány vyhřezlé úplně mimo břišní dutinu, nikdy je nevracíme zpátky. Důležité je ránu i s orgány mimo dutinu zakrýt namočeným obvazem a nebo textilií, pokud je poranění většího rozsahu a psa okamžitě přepravit k veterinárnímu lékaři. Vyhřezlá část orgánů NESMÍ oschnout, je nutné obvaz a nebo textilii udržovat mokré.

Tržné rány 

Často přítomné po střetu se zvěří. Pes má poměrně volné podkoží, proto jsou tržné rány většinou pouze v kůži a podkoží a pokud není zranění masivní, svalová vrstva zůstává nepoškozená. Tržné rány mohou poměrně silně krvácet, ale zpravidla není krvácení život ohrožující. Přiložením obvazu, případně textilií zamezíme dalšímu vnikání nečistot do rány a psa dopravíme k veterináři na chirurgické ošetření.

 

Poranění oka 

Při pohybu psa v lese může snadno dojít k poranění oka například o větev a nebo trny. Pokud pes zranění oka utrpí, je nutné zabránit dalšímu poranění oka tím, že si pes bude oko třít packou a nebo bude třít hlavou o zem. Obvaz oka se u psa nedá provést jako u člověka pouhým zalepením gázového čtverce na oko, ale váže se do obvazu celá hlava tak, aby postižené oko bylo zakryté čtvercem gázy a upevněné částí obvazu (viz foto). Čtverec gázy musí být navlhčený, aby nedošlo k dalšímu poškození oka obvazem. Pokud je v oku zapíchnutý cizí předmět, z oka jej v žádném případě nevyjímáme.

 

Prevence zranění psa v lese: 

Někteří majitelé loveckých psů používají kevlarové vesty pro psy, které minimalizují poranění psa při střetu se zvěří.

foto: elovec.cz

Majitel, který venčí svého psa v lese by měl dbát na bezpečnost svého psa tím, že má neustále svého psa na dohled a nenechává ho zabíhat do kališť a míst, kde je předpoklad, že se zvěř zdržuje. Nebezpečné a hlavně nezodpovědné je pouštět psa v lese na volno, který nezvládá přivolání a zvěř loví. To může mít za následek zranění od zvěře a nebo střet s myslivcem.

Majitel psa, který se pohybuje se psem v rámci loveckého výcviku a nebo sportovních aktivit by měl mít při sobě minimálně několik obvazů, případně dlahu SamSplint, aby na místě zranění psa byl schopen zranění před převozem psa provizorně zajistit.

 

Jak správně chladit psa a jak je to se stříháním srsti?

Počasí rovnou ze zimního období přeskočilo do půlky léta a začíná každoroční virtuální válka na sociálních sítích  na téma stříhat- nestříhat a jak chladit psa.  Každý majitel by měl být obeznámen s tím, jak zacházet se psem v letním období, aby psu neublížil. Vzhledem k tomu, kolik je ročně případů přehřátí psů se domnívám, že velká část majitelů psů je negramotná a naprosto nepřístupná vyslechnutí informací…

Jak je to s tím stříháním?

Psí srst můžeme rozdělit z hlediska údržby na dva typy:

  • srst, která se stříhá a jinak kosmeticky upravuje
  • srst, která má podsadu a nestříhá se

 

  • samostatně pak stojí plemena bezsrstá

 

Funkce srsti:

Srst psa má obrovský význam v termoregulaci zvířete. Pes, jak známo se nedokáže chladit pocením jako člověk, jeho potní žlázy jsou v minimálním množství a k regulaci teploty jsou nedostatečné. Hlavní mechanismus ochlazování psa je pomocí odpařování přebytečného tepla prostřednictvím slin – zrychlené dýchání.
Srst psa je dalším velkým pomocníkem v regulaci teploty psa, protože díky stavbě psí srsti je pes dokonale chráněn před vnějšími vlivy prostředí a pokud má srst s podsadou, tak má ideální prostředek k udržení tělesné teploty v zimě a ochraně proti přehřátí v létě.

Srst tedy:

  • chrání psa před vnějšími vlivy- déšť, slunce, mráz
  • pomáhá odvodu tepla a nebo odvodu tepla brání (termoregulační funkce)

 

Plemena psů s vlasovou strukturou srsti jsou bez podsady a nebo s podsadou- liší se podle plemene. Tato srst se běžně upravuje střihem dle standardu plemene a nebo požadavku plemene, jelikož srst roste jako vlasy. Stříháním dle standardů střihů jednotlivých plemen nezasahujeme do termoregulační funkce srsti psa (která je u tohoto typu srsti navíc minimální). Není dobrý nápad takové plemeno vzít na léto „trojkou“, protože odhalená a citlivá kůže se na slunci může spálit.

Plemena psů s hrubou srstí se udržují trimováním. Jsou majitelé, kteří místo trimování v salonech požadují stříhání a nebo si psa ostříhají doma sami. Tento typ srsti nemá podsadu a k odstranění odumřelých chlupů slouží právě technika trimování a stříhání není vhodnou technikou údržby této srsti.

Plemena psů s podsadou jsou ta, kde je přítomna krycí srst a podsada. Během ročního období dochází k výměně srsti podsady- na léto pes vylíná tak, že podsada je minimální a na zimu výrazně zhuňatí a podsada je výrazná. Krátkosrstá plemena jako maďarský ohař, pinč, dobrman atp. mají i v zimním období podsadu minimální. Plemena s takovým typem srsti jsou obecně náchylnější jak k přehřátí, tak podchlazení.
Plemena se středně dlouhou a nebo dlouhou srstí jsou dokonale vybavena k odolávání klimatickým vlivům právě tím, že krycí srst chrání psa před deštěm, sluncem a podsada vykonává funkci termoregulační- v létě zabraňuje přehřátí psa a v zimě podchlazení.

A právě u psů s takovým typem srsti majitelé v dobré víře udělají poměrně zásadní chybu- psa na léto ostříhají. Sama mám tervuerena a celé léto slyším dobrácké „odborné“ rady- „ostříhejte toho psa, vždyť mu musí být hrozné horko“, „proč toho psa trápíte, nebylo by lépe ostříhanému?“, „podívejte se, sotva dýchá, to je jasný, v těch chlupech je mu horko“.
Naopak! Pokud bych psa ostříhala, bude mít velice vážné potíže s tím, aby se v létě nepřehřál.

Někdy je opodstatněné psa se srstí s podsadou ostříhat, respektive prostříhat v kvalitním psím salonu po poradě s veterinářem  z hlediska zdravotního a to jsou kožní problémy, hormonální poruchy tvorby a růstu srsti atp. U zdravého zvířete toto opodstatnění opravdu nemá a psovi jednoznačně škodí.

Na přiloženém schématu přejatém ze zahraničního webu je jasně vidět, jak srst s podsadou funguje. A také, že je důležité psa s podsadou pravidelně odumřelé podsady zbavovat, aby srst byla vzdušná, bez odumřelých chlupů a mohla dobře plnit svou funkci:

Horní schémata ukazují, jak vypadá srst zbavená podsady a srst s podsadou.
Dolní schéma ukazuje, jaký je rozdíl v proudění vzduchu a odvodu tepla srstí vyčesanou a nevyčesanou a jak působí slunce na srst ostříhanou.  Zároveň je patrné, jak působí podsada v zimě- teplo, které si pes vytvoří svalovou prací nepustí ven a studený vzduch nemá šanci psa ochladit skrz hustou podsadu.

Bohužel se setkávám neustále s případy ostříhaných psů v rámci „lepšího“ komfortu v létě, nebo dokonce kvůli tomu, že pes na chlupech nosí domů nepořádek. (Takovým lze doporučit místo psa třeba želvu).

 

Pár konkrétně-anonymních případů z praxe:

Slečna s AUO přišla na rehabilitaci pro bolestivost zad jejího psa. Veterinář (!!) doporučil psa vzít nakrátko, protože dle něj psa bolí záda proto, že místo na pelechu lehá na dlažbě, tudíž na záda nastydl. Majitelka nelenila a australského ovčáka s bohatou srstí opravdu ostříhala, nicméně zjistila, že psa záda bolí stále. Vyjádřila jsem podezření na spondylozu páteře dle klinického obrazu (pan doktor se neobtěžoval udělat ani RTG) a majitelku referovala zpět na veterinu. Po pár dnech přišel mail, že doktor neochotně psa zrentgenoval a v příloze mi poslala RTG psa s velice rozsáhlými spondylotickými změnami.
Pes samozřejmě nadále lehá na dlažbě místo v pelechu…

Majitelka koně mě pozvala na osteopatické ošetření koně. Kolem pobíhal nakrátko vystříhaný kříženec ovčáka téměř dohola a partner majitelky a spolumajitel psa neměl nic lepšího na práci, než psa v průběhu ošetření koně zlejvat vodou z hadice, protože psovi je horko ( vážně?) .

Majitelka feny Border kolie vystříhává břicho nakrátko, protože pes na břiše nosí domů zvenku nepořádek. Na namítnutí, že naruší termoregulaci psa díky narušení integrity srsty odvětila, že ho stejně bude vyholovat, protože prostě nosí domů nepořádek…

Majitelka  x zlatého retrívra přišla před pár lety na rehabilitaci se psem vystříhaným „na blbečka“- hlavu, nohy a ocas osrstěnou, zbytek ostříhaný. „Aby jí nebylo horko“. Po vysvětlení funkce srsti psa jedno léto psa nechala zarůst. Letos je fena opět ostříhaná „na blbečka“. Protože v těch chlupech je jí prostě horko….

Rizika ostříhání srsti jsou následující:

  • přehřátí psa vlivem pozbytí termoregulační funkce srsti
  • spálení od slunce!
  • snížení kvality srsti psa- často se stává, že po ostříhání se rapidně zhorší kvalita srsti a trvá, než nabyde původní kvality
  • prochladnutí- opravdu není záruka, že celé léto budou tropy
  • nachlazení v oblasti ledvin a močových cest, velkých nervových plexů zejména pak lumbosakrálního

 

Pokud máte psa vyholeného po ortopedické a nebo jiné operaci a nebo z jiného zdravotního důvodu, pak je nutné psa chránit před slunečním zářením a vyholenou oblast natírat opalovacím krémem po dobu, než narostou chlupy. (Dětské opalovací mléko je použitelné i pro psa, pochopitelně není vhodné nechat psa natřenou partii olizovat). Kůže je citlivá a velmi náchylná ke spálení od slunce. Při delším pobytu na slunci je vhodné psu dát bavlněné triko, které bude oholenou část krýt a přesto nebude psa nikde škrtit a nebude ho mít upnuté. Nejideálnější je vyholeného psa slunečnímu záření vystavovat co nejméně. Pokud máte psa oholeného a je chladno či deštivo, je velice vhodné psovi na vycházky a pobyt venku pořídit funkční deku pro psy (Hurta, Back on Track).

 

 

A jak tedy psa správně chladit?

Na trhu je k dostání mnoho chladících podložek pro psy, chladících vest, dokonce chladících obojků.  Ale co je doopravdy funkční a má smysl použít? A hlavně- jak?

Pokud se podíváme na to, jak se pes chladí sám, tak pokud má možnost, vykope si jámu ideálně někde v záhoně a nebo čerstvě zasetém trávníku a rozloží se v ní „na žábu“. Chladí si oblast břicha a třísel. A nechápe, proč se páníčci zlobí, když on se tak fajně zařídil 🙂
Pes se chladí v oblasti velkých cévních pletení (břišní aorta, a.femoralis, cévní pleteň střev) depotních krevních orgánů(játra, slezina..),protože tím se ochladí nejúčinněji a nejrychleji. Pokud se ochladí krev v důležitých a velkých cévách, rychle se chlad transportuje i do dalších částí těla.

Proto je poměrně neúčinné použití chladících vest, které psa chladí hlavně v oblasti zad. Naprosto nevhodné jsou vesty, které psu zasahují až na oblast ledvin. Pokud trváte na použití vesty, tak použijte takovou, která psu nepřekrývá ledviny! Přes záda se pes celkově chladí poměrně neúčinně, než chlad projde přes silnou masu svaloviny v okolí páteře a dostane se do centra těla, je chlad pryč. Koneckonců- pes, pokud se chce chladit sám v chladném koutě a nebo hlíně, nelehá si na záda, ale na břicho (viz výše).

Daleko účinnější je chladící podložka, kterou lze opravdu doporučit v horkých dnech, při transportu psa a dovolené u moře. Myslete ale na to, že nesmíte psovi rozložit chladící podložku po celé kenele, nebo kufru auta aby pes neměl na výběr, zda si lehnout na podložku a nebo vedle! Vždy v omezeném prostoru, kde je pes a chladící podložka musí být prostor, kde podložka není, aby měl pes možnost výběru.

Pes musí mít přístup na chladné místo, kde si lehne, aby se ochladil, pokud je mu v jiné části domu/kotce horko.

 

Jak psa nechladit?

  • nikdy (!!!) psa nechlaďte poléváním studenou vodou- pes se opravdu tímto způsobem neochladí.
  • zapomeňte také na polévání hlavy a zátylku (schválně, zkuste si, co to udělá s vámi, když si rozehřátí nalijete studenou hlavu do zátylku- úlevu to rozhodně nepřinese a navíc si můžete způsobit nepříjemný, až mdlobný stav)
  • nepřikrývejte a ani nezabalujte psa do namočené deky a nebo prostěradla- odpařované teplo zůstává mezi textilií a tělem psa a zvyšuje se teplo!

Jak předejít přehřátí psa a jak postupovat, pokud k přehřátí dojde se dočtete v tomto článku.

 

 

 

 

Péče o psa v zimním období

Zima se konečně  přihlásila ke slovu a v tyto mrazivé dny je potřeba věnovat zvýšenou péči o naše čtyřnohé kamarády.

 

 

  • omezte nadměrné fyzické aktivity v silně mrazivém počasí. Teplota -15°C není právě ideální počasí k běhu několika kilometrů ani intenzivnímu tréninku sportovních aktivit (mimo vytopenou halu). Nejsou vhodné ani několikahodinové vycházky- raději venčete častěji a kratší dobu.

 

  • psi malých plemen, plemen bez podsady, psi s dysplaziemi, artrozou, spondylozou páteře, syndromem cauda equina a psi staří a s vyholenou srstí ze zdravotních důvodů by měli být do mrazivého počasí oblékání. Naprosto nevhodné jsou oblečky z vlny a oblečky z fleecu- tyto textilie navlhávají a mají zcela opačný efekt, než který chceme-obleček nehřeje, ale chladí.  Při výběru oblečku pro psa dbejte na kvalitu a nepromokavost materiálu. Do mrazu je ideální obleček z nepromokavého materiálu podšitý fleecem. Nejlepší volbou jsou funkční oblečky značky Hurta a nebo Back on Track, které kryjí kyčelní klouby, kořen ocasu i ramenní klouby.
    Více o problematice oblékání-neoblékání psa naleznete v tomto článku.
  • pokud máte psa v kotci, boudu mějte vystlanou slámou, dřevitou vlnou. Do boudy nepatří deky! Navlhají. Každý den kontrolujte, zda pes má v boudě sucho a má dostatek slámy/dřevité vlny. Přes vchod boudy připevněte kus koberce a nebo pevné textilie. Zvažte, zda by psu nebylo lépe v době silných mrazů v chladnější části domu. Pravidelně podávejte čerstvou vodu kvůli zamrzání.

 

  • pozor na zamrzlé vodní toky- nebezpečí vstupu psa na led a propadnutí! 

 

  • k mazání tlapek je vhodná lékařská vazelína- psi si jí nemají tendenci tolik olizovat jako krémy, sádlo atd. a navíc je voděodolná a i při částečném slízání psem většina vazelíny zůstane na tlapkách psa 🙂 

 

  • sledujte výživovou kondici zvířete  a případně navyšte krmnou dávku- chladné počasí je pro psa energeticky náročné a zvláště u aktivnějších psů bývá nutné navýšit krmnou dávku

 

Podchlazení psa: 

Podchlazení vzniká vlivem dlouhodobého pobytu v chladném prostředí (ztracený a vysílený pes, pes uvázaný v lese, zraněný pes atp.)

Příznaky: snížená teplota na 35-30°C, třes, pokles tepové frekvence.

První pomoc: psa přeneseme z chladného prostředí do tepla. Zahříváme suchým (!!!) teplem, nikoliv vodou. Ideálně psa zabalíme do deky a přiložíme termofor. Zahříváme nejprve střed těla a posléze končetiny. Je nutné zahřát nejprve velké orgány a cévy, pokud bychom zahřívali napřed končetiny, stav podchlazení by se prohloubil. Pokud pes jeví ochotu k pohybu po zahřátí v dece, můžeme psa zahřát pomalým prováděním na vodítku ( rozproudění ohřáté krve do periferií těla). Psa dopravte k veterinárnímu lékaři ke kontrole stavu a případné terapii. 

 

Omrzliny:

Jedná se o lokální poškození tkání vlivem chladu. Rozeznáváme tři stupně omrzlin: 

1.stupeň: kůže je chladná, bledá, při ohřívání zčervená,  necitlivá, při ohřívání citlivá (zná každý na sobě- „omrzlé“ ruce, uši…)

2.stupeň: kůže je voskově nažloutlá, vznikají puchýře, hrozí infekce 

3.stupeň: tvrdá, necitlivá kůže, vzniká nekroza, je nutné chirurgické odstranění nevratně poškozené tkáně

 

První pomoc: kůži ohříváme postupně tekoucí vlažnou až teplou vodou, případně teplými obklady. Teplotu vody postupně zvyšujeme z vlažné k teplé. Nikdy neohříváme omrzliny ihned teplou vodou. Neohříváme třením ručníkem, sněhem, protože hrozí poškození omrzlé kůže a tento způsob ohřívání má nulový efekt. 

 

U psa jsou k omrzlinám náchylné následující oblasti:

  • špičky uší
  • konec ocasu
  • tlapy
  • oblast varlat
  • oblast mléčné žlázy 

 

 

 

Termíny seminářů

Plánované semináře první pomoci pro psy : 

21.10. Praha- Toulcův dvůr -Seminář první pomoci pro psy I.  – volná místa – přihlášení ZDE

3.11. Brno -Jazyková škola Correct –  Seminář první pomoci pro psy I. – obsazeno

4.11. Ostrava – Seminář první pomoci pro psy I. – obsazeno

25.11. Nymburk (Stratov) – Seminář první pomoci pro psy I. – volná místa– přihlášení ZDE

15.12. Brno -Jazyková škola Correct – Seminář první pomoci pro psy I. – volná místa -přihlášení ZDE

16.12. Praha – Toulcův dvůr  – Seminář první pomoci pro psy I.  – volná místa – přihlášení ZDE


2019

leden/únor – Praha

leden/únor – Brno

další semináře v roce 2019 budou postupně přidávány.

Pokud máte zájem o seminář jinde, než se semináře pravidelně pořádají a nebo máte zájem o vlastní seminář pro ZKO či psí školu, obracejte se s dotazy přes email prvnipomocpropsy@gmail.com

Informace o pořádání seminářů na vaše přání naleznete zde.

5.10. 2019 -Bratislava – Konferencia Ochrana zvierat a welfare – 1. celoslovenská konference – přednáška o první pomoci pro psy a školení první pomoci pro psy pro přihlášené účastníky konference

 

 

 

 

 


Proběhlé semináře první pomoci pro psy:

25.6. 2017 Praha – Toulcův dvůr

23.7. 2017 Brno – jazyková škola Correct

6.8.2017 Praha – Toulcův dvůr

20.8.2017 Brno – jazyková škola Correct, Kozí 2, Brno

27.8. 2017 České Budějovice – Universum v Kostce – U Černé věže 14, České Budějovice

3.9. Pardubice – první pomoc pro psy v kostce- Pohádková zahrada se zvířaty – soukromá akce pro psí školu

17.9. Plzeň – Prodejna knihkupectví Štěstíčko Plzeň,  Náměstí Republiky 21

30.9. Brno – Jazyková škola Correct, Kozí 2, Brno

7.10. III. Pracovní setkání psovodů SH ČMS Zbiroh  – přednášky první pomoci pro psy pro psovody-záchranáře

4.11.2017  Ostrava – vysokoškolské koleje VŠB TUO, Studentská 1770, Ostrava- Poruba

25.11.2017 Liberec- Občanské sdružení D.R.A.K., z.s.,  Oblačná 450/1, Liberec

26.11. 2017 Praha- Toulcův dvůr

2.12. 2017 Brno –  1.Konference členů Asociace terapeutů Dornovy metody pro zvířata – akce pouze pro členy

10.12. 2017Brno – Jazyková škola Correct, Kozí

27.1. 2018 Ostrava- Středisko volného času- Ostrava Zábřeh

28.1. 2018 Brno – Jazyková škola Correct, Kozí – navazující seminář

10.2. 2018 Brno – Jazyková škola Correct, Kozí

4.3. 2018 Praha – Toulcův dvůr – První pomoc pro psy I. (základní seminář)

10.3. 2018 Praha – Toulcův dvůr – První pomoc pro psy II. (navazující seminář)

24.3. 2018 Kroměříž – Tauferova střední odborná škola  veterinární – seminář pro studenty

15.4. Tachov – První pomoc pro psy I. (základní seminář) ZKO Minerálka

5.5. Bratislava- První pomoc pro psy I.(základní seminář)

19.5. Praha- První pomoc pro psy I. (základní seminář)

23.6. 2018 Brno První pomoc pro psy I.( základní seminář)

14.7. 2018 Mariánské Lázně – První pomoc pro psy v kostce

15.7. 2018 Praha- Toulcův dvůr -Seminář první pomoci pro psy I.

4.8. 2018 PardubiceSeminář první pomoci pro psy I.

26.8. 2018 Praha – Seminář první pomoci pro psy I. – volná místa, přihlášení

1.9.2018 Příbram – přednáška na charitativní akci Den pro zvíře

8.9. 2018 Brno – Seminář první pomoci pro psy I. – volná místa, přihlášení

15.9. 2018 Praha – Seminář první pomoci pro psy II. – volná místa, přihlášení

17.9. 2018 Mladá Boleslav – akce na podporu výstavby útulku – přednáška o první pomoci pro psy

7.10. 2018 České Budějovice – Seminář první pomoci pro psy I. – volná místa, přihlášení

 

 

 

Více o celodenních seminářích první pomoci pro psy se dočtete zde a o semináři první pomoci pro psy v kostce zde.

 

První pomoc pro psy