Tag Archive první pomoc pro psy

Seminář první pomoci pro psy pro zrakově postižené majitele psů

V březnu 2019 se konal  první seminář první pomoci pro zrakově postižené majitele vodících psů. Nápad byl především Anny Burianové, ředitelky libereckého Tyflocentra, které patří velké poděkování za nápad, podporu a pomoc.

Cílem semináře je naučit nevidomé a nebo majitele s částečnou ztrátu zraku naučit, jak se zachovat v kritické situaci pro jejich psa a jak poznat vážný stav s ohledem na to, že jeden z hlavních smyslů je částečně a nebo úplně nefunkční.

Seminář je pro malou skupinku čtyř až šesti účastníků s vlastními psy a výuka je vedena především prakticky, aby si majitel mohl výuku „osahat“. Výuka je pro mě jako pro lektorku velice náročná a bez pomoci pracovníka střediska pro nevidomé by ani nemohl proběhnout.

Účastníkům jsou doručena elektronická skripta speciálně upravená pro čtecí zařízení pro nevidomé.

Liberecký seminář proběhl v přátelské a veselé atmosféře a jako lektor, který proškolil přes šest set lidí musím říct, že nevidomý majitel psa rozhodně v manuálních dovednostech nezaostává za vidomým účastníkem semináře.

Andrea v Liberci například naprosto bravurně složila anatomický model psa v podobě 4D puzzle mnohem obratněji a rychleji než většina vidomých účastníků 🙂

V srpnu proběhne další seminář pro zrakově postižené majitele psů, tentokrát ve Františkových Lázních  🙂

Pokud chcete seminář i ve vaší organizaci, kontaktujte mě prosím prostřednictvím e-maiĺu prvnipomocpropsy@gmail.com

 

Syndrom mrtvého ocasu

Celé léto zodpovídám hodně časté dotazy na syndrom mrtvého ocasu. Modelka seminářů první pomoci psy Kačenka byla tak hodná, že si pro vás jeden syndrom mrtvého ocasu pořídila. Nemáte zač 🙂 Ve článku najdete přiložená videa, jak syndrom vypadá naživo 🙂

Co je syndrom mrtvého ocasu a jak se projevuje? 

Není to nic jiného, než neinfeční zánět měkkých tkání  a nervů v oblasti kořene ocasu a ocasu. Je to bolestivé onemocnění, které  zpravidla během několika dní samo odezní.
Pes najednou začne nosit ocas svěšený a není schopen s ním pohybovat vůbec a nebo velice omezeně. Veselé vrtění ocasem opravdu není v jeho možnostech. Ocas vypadá opravdu mrtvě, odtud děsivý název 🙂

POZOR! Nezaměňte syndrom mrtvého ocasu s úrazovým stavem! Pokud stavu psa předcházel úraz, samozřejmě je nutná návštěva veterinárního lékaře!

Jak se psu přihodí, že má syndrom mrtvého ocasu?

Na vině je  nejčastěji koupání a následné prochladnutí a nebo prochladnutí přímo ve vodě, promoknutí a následné prochladnutí. Ono se zdá, že pes po vykoupání hned uschne. Ale zvlášť psi s hustou srstí schnou hodiny. Srst uschne na povrchu a podsada schne dlouho.
Mimochodem tento stav bych přirovnala k mokrým plavkám na člověku. Pokud na sobě necháte mokré plavky dlouho po koupání, většinou na sebe nenechá nějaký zánět močového měchýře a nebo právě nervů v křížové oblasti dlouho čekat.

Takže po koupání je na místě psa vysušit ručníkem, pročesat srst, aby se k podsadě dostal teplý vzduch a zplihlá srst se „načechrala“ a určitě nenechat ležet mokrého psa dlouhou dobu. Ideální je psa vykoupat, vysušit, pročesat a jít na krátkou procházku.

Co dělat?
Zapomeňte na jakoukoliv manipulaci s ocasem! Nejhorší, co pro svého psa můžete udělat je zkusit to rozmasírovat (slyším velice často!).

  • omezte fyzickou aktivitu psa
  • NEMANIPULUJTE S OCASEM, NEMASÍRUJTE!
  • nepouštějte psa do vody
  • nenechte psa prochladnout a nebo zmoknout
  • Pangamin do žrádla a nebo samostatně (psi ho většinou milují) neuškodí (vitamín B je prospěšný nervové soustavě)
  • držte psa v suchu a teple, nenechte ležet na dlažbě a v průvanu
  • po koupání psa vysušte!

 

Syndrom odezní zpravidla během několika dní a ocas psa se vrací k normálu. Pokud máte pocit, že stav psa trvá příliš dlouho, konzultace s veterinářem je na místě.

Test první pomoci pro psy 1.

Chcete zjistit, jak jste na tom se znalostmi první pomoci pro psy? Otestujte je v následujícím testu 🙂
Na konci testu naleznete vysvětlení k jednotlivým otázkám.
Pokud zjistíte mezery ve znalostech, tak si je můžete přijít doplnit na některý ze seminářů první pomoci pro psy 🙂

… více

Se psem na dovolenou

Začalo období dovolených a většina majitelů na dovolené bere svoje psí parťáky. Co všechno je potřeba zařídit, pokud jedete se psem na dovolenou, aby se obešla bez komplikací a nebo nemusela předčasně skončit?

 

Psí „dokumentace“

Nezapomeňte, že i když jsou hranice většiny evropských států volně průjezdné, protože jsou součástí Schengenského prostoru a (nebo) EU, některé vyhledávané státy jejich součástí zatím nejsou a hraniční kontroly (v mírném režimu) stále probíhají. Příkladem je Chorvatsko, které je vyhledávanou destinací.
I státy, které v Schengenu jsou mohou mít na hraničních přechodech celníky a namátkou provádět kontroly cestujících (při cestě ze Slovenska do Maďarska jsem při zakoupení dálniční známky absolvovala prohlídku dokladů svých a a svého auta od přítomného celníka).
Je nezbytnou nutností mít v pořádku dokumenty svoje, vašeho auta a především svého psa.

Před odjezdem na dovolenou zkontrolujte:

  • platnost očkování
  • že je váš pes čipován a kód čipu je uveden v Petpassu, který musíte mít při cestách do zahraničí
  • ověřte si, že stát, do kterého jedete nepožaduje veterinární vyšetření zdravotního stavu psa a nebo serologické vyšetření protilátek například na vzteklinu. Nejlépe se s dostatečným předstihem obrátit na Krajskou veterinární správu, pokud nemáte přesné informace a informace na internetu se rozcházejí. Výmluva na hranicích, že na Googlu se psalo… vám moc nepomůže
  • některé země požadují záznam v petpassu ohledně odčervení
  • pozor na dovolenou mimo členské země EU- podrobně si zjistěte podmínky cestování se psem do těchto zemí!
  • do Chorvatska můžete se psem typu bull pouze s PRŮKAZEM PŮVODU. Kříženci bull plemen a psi bull bezPP mají vstup do země zakázaný. Tedy do Chorvatska nezapomeňte přibalit ještě průkaz původu

 

Pozornost před odjezdem na dovolenou věnujte i vašemu autu

  • před odjezdem navštivte servis a požádejte o důkladnou prohlídku před dlouhou cestou – na místě je kontrola, doplnění a nebo výměna provozních kapalin, kontrola klimatizace, stavu pneu, brzd a náprav, světel a podobně.
  • ujistěte se, že vaše STK je platná a platná je i Zelená karta od povinného ručení!
  • odstraňte z auta všechny nehomologované úpravy (folie na světlech, folie s vysokým procentem zatmavení na předních oknech, nehomologované rámy, spojlery a podobně). To, co přejde zdejší policie přivřeným okem, domluvou a nebo mírnou pokutou v zahraničí může stát i několik desítek tisíc a může i znamenat okamžité odstavení auta z provozu.
  • nezapomeňte doplnit povinnou výbavu podle požadavků států, které navštívíte a nebo kterými projíždíte.

tip autorky článku: mějte ochočeného svého servisáka tak, aby v případě, že se ocitnete v nouzi vám zvedl telefon i v sedm hodin večer v neděli. Pokud jste na druhém konci Evropy, sice vám moc nepomůže ale znáte to: sdílená starost, poloviční starost 🙂

Co sbalit na cesty psovi

  • velká zásoba pitné vody by měla být automaticky součástí výbavy vozidla při každém cestování (nejen) se psem. Zvláště při průjezdu D1 se může stát, že na dálnici zůstanete několik hodin. Pokud nemáte dostatek vody pro sebe a pro psa, může to být obzvlášť v letním počasí nepříjemná komplikace.
    (Pokud se stane, že dostatek vody nemáte a uvíznete v koloně na pár hodin, zkuste požádat někoho z okolostojících kamionů o pomoc. Kamioňáci zpravidla vody vozí dostatek a při žádosti o pomoc určitě rádi pomůžou).
  • Krmivo na celou dobu dovolené by mělo být samozřejmostí.
  • Dobře padnoucí náhubek – ne všude tolerují pohyb psů bez náhubku a speciálně psů typu bull (jako například v Rakousku).
  • Chladící gelová podložka – šikovný pomocník na letní dovolenou. Pokud chladící podložkou pohrdne pes, můžou využít majitelé 🙂 Výhodou gelových podložek je, že se nemusí chladit. Gel automaticky chladí vlivem endotermické reakce, kdy při zatížení gelu začne příjemně chladit a přestane chladit, když se z podložky pes a nebo člověk zvedne.
    POZOR! Pokud dáváte psu chladící podložku k dispozici do kufru a nebo kenelky, je nutné, aby podložka pokrývala jen část prostoru, kde pes je. Pes si může vybrat, zda na podložce chce a nebo nechce být.

  • Hliníková plachta na auto se hodí zvlášť v případě, že jedete „na divoko“ autem a spáváte se psy v autě. Hliníková plachta zajistí příjemné klima v autě, i když jej zaparkujete na slunce. Teplota díky izolační funkci hliníků zůstává příznivá po celý den (ověřeno). Vzhledem k pořizovací ceně není vhodné zaplachtované auto nechávat bez dozoru.

Pojištění

  • Pojištění odpovědnosti za způsobené škody psem – pojistka, kterou by měl mít sjednanou každý majitel psa pro úhradu škod způsobených psem nejen na dovolené. Někdy pojištění psa spadá do pojištění domácnosti, případně lze sjednat individuálně. Ujistěte se, že pes není výjimkou z pojistky. V případě, že pes v apartmánu shodí drahou televizi, rozkouše matraci a nebo dveře, dovolená se může značně prodražit. Škodu z větší části uhradí právě tato pojistka.
    Krátkodobé pojištění auta do zahraničí –  nabízí několik pojišťoven (osobně doporučuji pojištění u Kooperativy společně s cestovním pojištěním). V rámci pojistky je zajištěn odtah v případě nehody a nebo poruchy do České republiky, zapůjčení náhradního vozidla, otevření dveří při zamčení klíčů v autě, asistence při nehodě a nebo poruše a nebo zápůjčka hotovosti (krádež a nebo ztráta dokladů, peněženky, platební karty).

 

Doplňková ochrana psa proti Dirofilariím

Pokud se chystáte na dovolenou do jižnějších států (Chorvatsko,Slovinsko, Maďarsko, Itálie), je vhodné svého psa před cestou ošetřit přípravkem, který zabije larvy srdečního červa- Dirofilaria immitis. Tato hlístice je přenášena komáry a při bodnutí komára psem může dojít k přestupu larev ze sosáku komára na psa.
Srdeční červivost je nebezpečná v tom, že pes nemusí dlouhou dobu vykazovat žádné akutní příznaky. Udává se, že červ může ve velkých cévách (hlavně v plicních tepnách) žít až pět let. Může způsobovat chronické selhání pravého srdce, případně ucpávat cévy v plicích a způsobovat tromboembolizaci plic. Přítomnost velkého množství červů může způsobovat chronický zápal plic. Léčba je VELMI komplikovaná a onemocnění nezřídka pro psa bývá smrtelné.  Před cestou do zahraničí požádejte svého veterináře o spot proti Dirofilariím. Veterinární lékař vám určí, která antiparazitika pes dostane a v jakém dávkovacím schématu.  Vřele doporučuji tuto problematiku nepodceňovat!

Kdo je připraven, není překvapen…

Může se stát, že váš pes bude i v zahraničí potřebovat veterinární ošetření. Mějte předem nastudované možnosti veterinárního ošetření v místě pobytu. Zjistěte si předem zda a kde se vyskytuje veterinární zařízení s pohotovostí a možnosti transportu psa. Pokud jste vlastním autem, nespoléhejte na to, že psa odvezete sami (alkohol, stres, vážný stav psa vyžadující vaši pozornost i během transportu) a zjistěte si, zda tamní taxislužba je ochotná převážet zvířata.

Buďte vybavení

Mějte s sebou vybavení na poskytnutí první pomoci a nebo ošetření vašeho psa (případně vás) před transportem na veterinu a nebo k lékaři.
Do kufru přibalte:

  • digitální teploměr
  • obvazy
  • Betadine roztok na desinfekci ran
  • roztok na výplach očí (Ophtal, Sterowash)
  • elastické obinadlo samodržící na fixaci obvazu
  • dlahu Sam Splint na fixaci končetin při úrazech
  • háček na vytažení klíšťat
  • peroxid vodíku na vyvolání zvracení při případné otravě
  • Enterozoogel na průjem a nebo jako adsorbens při otravě

Pohodovou dovolenou i s vaším chlupáčem a bezpečný návrat domů 🙂

 

 

(zde na webu je k zakoupení vybavená lékárnička pro psy) 

Fixační náhubek pro běžné použití – jak si zabít psa snadno a rychle

Opět se ke slovu přihlásilo teplé počasí a opět se všude vyrojili „zodpovědní“ pejskaři, plnící vyhlášku měst, že pes má být na vodítku a nebo s náhubkem ( a nebo s obojím). Tito „zodpovědní“ pejskaři zakoupí fixační náhubky – jsou tak pevné a tak levné a vyrazí do ulic. Potkat v Čechách psa s fixačním náhubkem v parných dnech už je stejně běžné, jako potkat ponožky v sandálech. Bohužel pro psy. Další skupina pejskařů ví, že na psa nepatří fixační náhubek a jejich psu zakoupí naprosto nepadnoucí náhubek, který je sice menší zlo než náhubek fixační, ale psa také omezuje. Občas je k vidění také majitel se psem, který má vhodný a dobře padnoucí náhubek.

Náhubek pro psa patří k základní výbavě každého majitele psa, ale je potřeba, aby pes byl vybaven SPRÁVNĚ padnoucím náhubkem.

PROČ?

  • pes se ochlazuje hlavně zrychleným dýcháním s otevřenou (!) tlamou, což je hlavní termoregulační mechanismus psa
  • pes nemá potní žlázy v hojném počtu jako člověk a neochlazuje se pocením
  • pokud je psu zamezeno otevřít tlamu, nemůže se ochlazovat a přehřátí, která může skončit smrtí psa je dílem několika (desítek) minut v závislosti na teplotě vzduchu

 

JAK vypadá správně padnoucí náhubek?

  • pes může pohodlně otevřít tlamu a zívnout
  • náhubek se nedotýká nosní houby
  • pásek náhubku nezasahuje psu do očí
  • náhubek není úzký přes líce psa
  • náhubek je prodyšný – naprosto nevhodné jsou kožené náhubky s „dýchacími otvory“

Správně padnoucí náhubek:

Foto: Simona Procházková (absolvent kurzu první pomoci pro psy 🙂  ) 

 

Foto : Iva Simková 

 

Nevhodný náhubek:

pes nemůže volně otevřít tlamu

náhubek je neprodyšný, kůže navlhá od psích slin, zapařuje se kůže tlamy psa, dýchacími otvory neproudí volně vzduch.

 

FIXAČNÍ NÁHUBEK

 

 

 

 

 

 

 

 

Fixační náhubek, jak už název napovídá slouží k FIXACI tlamy psa ve veterinárních ordinacích, případně v psích salonech a to na fixaci po dobu vykonání nezbytného výkonu. Bohužel fixační náhubek je běžně dostupný a v některých  prodejnách je dokonce prodávaný jako náhubek pro běžné použití.
Ostatně i Google nákupy nabízí při vyhledání náhubku fixační náhubek pro psa a to hned na prvním místě.
Vyvarujte se dlouhodobé fixaci tlamy psa tímto náhubkem a nepoužívejte jej na běžné nošení!

 

Pokud je psu dlouhodobě znemožněno dýchat s otevřenou tlamou, tudíž se nemůže ochlazovat svým hlavním termoregulačním mechanismem, brzy nastává přehřátí, které velice často končí úhynem psa.

Co dělat v případě přehřátí psa se dočtete v tomto článku.

 

Osobně mohu doporučit výrobu dobře padnoucích  náhubku na míru v MAXIPES SHOP.

Klíšťata

Jaro se přihlásilo o slovo a s ním začíná tradičně klíšťová sezona a s ní spousta otázek majitelů psů. V posledních dvou letech extrémně narůstá panika zejména ohledně obávaného pijáka lužního.

 

Klíště obecné (Ixodes ricinus), roztoč z čeledi klíšťatovitých je nejrozšířenější a nejobvyklejší zástupce  vnějšího parazita psů. Vzhledem k období teplejších zim a teplejšího počasí posledních pár let obecně se klíště dá na psovi najít i mimo obvyklou sezonní dobu, která je udávaná od března do října, proto je vhodné psa chránit před ektoparazity celoročně a věnovat pozornost výskytu klíšťat i mimo obvyklou dobu výskytu srsti a kůži psa.  Krev saje pouze samička klíštěte.

 

Piják lužní (Dermacentor reticulans) je obávaný parazit psů přenášející babesiosu. Každoročně se na sociálních sítích vyskytuje velké množství fotek a žádosti o identifikaci tvora právě kvůli obavám z možné nákazy babesiozou.

Piják lužní je stále ještě méně obvyklým parazitem než klíště obecné, nicméně jeho výskyt není vhodné podceňovat, stejně jako není vhodné šířit lavinu paniky. Piják má na rozdíl od klíštěte obecného zbarvený štítek (scutum) a je větší. Majitel psa by měl znát aktuální oblast výskytu pijáka a každé odstraněné klíšte prohlédnout, pokud se vyskytuje v oblasti zvýšeného výskytu a pokud se přisátí pijákem potvrdí, měl by  psu po dobu možné inkubace babesiosy věnovat zvýšenou pozornost. Piják lužní je momentálně nejvíce rozšířený na jižní Moravě.

Kvůli zvýšenému výskytu pijáka lužního vznikl web, kde najdete všechny informace o tomto parazitovi, stejně jako mapu jeho výskytu : NAJDIPIJAKA.CZ

 

Jak vyndat klíště

Stále je možné se setkat s radami ohledně vytahování klíšťat otáčivým pohybem proti směru hodinových ručiček (klíště nemá žádný „závit“, kterým se šroubovitě zavrtalo do kůže…) a nebo pomazáním klíštěte olejem. Klíště může zvrátit nasátý obsah, který nemusí být jen z vašeho psa zpět do rány a zvýšit tak riziko infekce.
Měli byste mít na zřeteli, že klíště je potencionálně infekční a tudíž není vhodné s ním manipulovat holou rukou, protože může dojít k prasknutí klíštěte a potřísnění ruky nasátou krví.

Nejlepší způsob, jak ostranit klíště je použití háčku na klíšťata, kterým se klíště podebere a snadno odstraní z kůže. Po odstranění místo vpichu desinfikujte, místo rány po déle přisátém klíštěti bývá podrážděné, zarudlé a je vstupní branou další infekce, což je naprosto zbytečná komplikace. Klíště po vyndání rozhodně nedrťte mezi prsty, bezpečná volba zlikvidování klíštěte je například ponoření do desinfekce/alkoholu a po několika minutách spláchnutí do toalety.

 

Nemoci přenášené klíšťětem obecným  a pijákem lužním

 

Anaplazmoza

Bakteriální onemocnění vyvolávané bakterií Anaplasma phagocytophylum, která parazituje v bílých krvinkách, především v neutrofilních granulocytech, ve kterých se zároveň množí.

Akutní nemoc trvá jeden až dva týdny a může dojít k samovolnému vyléčení. Pes se však stává nosičem infekce v řádu let. Pro zvíře je závažná současná infekce borreliozou a anaplazmozou, což je možné vzhledem k tomu, že klíště je přenašeč obou nemocí. Koinfekce zvyšuje závažnost onemocnění a zhoršuje průběh léčby.

Nemoc může probíhat vysloveně bez příznaků a nebo s příznaky, které nepoukazují na žádnou konkrétní nemoc, pes jen není „ve své kůži“.

Doba přenosu: méně než 24 hodin

Příznaky  mohou být:

  • horečka
  • apatie
  • zvětšení mízních uzlin
  • kulhání
  • zánět kloubů
  • apatie …

 

Babesioza

Onemocnění vyvolané intracelulárním prvokem, parazitujícím v červených krvinkách a způsobující hemolytickou anémii, tzn. rozpad červených krvinek.  Babesiozu ve střední Evropě způsobuje Babesia canis, hlavním přenašečem je piják lužní. Nejčastější výskyt pijáka je na jižní Moravě (zejména Břeclavsko), na Slovensku je výskyt rozsáhlejší.

Inkubační doba je udávaná mezi jedním až třemi týdny. Onemocnění může mít akutní a chronický průběh.

Doba přenosu – 48-72 hodin

Akutní babesioza

Příznaky:

  • vysoká horečka (až 42°C)
  • apatie
  • anémie (bledé sliznice) a icterus (žluté sliznice)
  • celková slabost
  • červená až tmavá moč ( hemoglobinurie)

Prognoza : dobrá při včasné léčbě, při pozdní léčbě nejistá

 

Chronická babeziosa

Příznaky:

Pes nemá horečku, anemie a icterus jsou méně patrné. Pes slábne, chřadne. Mohou se vyskytnout epileptiformní záchvaty (záchvaty podobné epilepsii), poruchy hybnosti, bývá přítomné postižení očí.

Prognoza: nejistá, záleží na stupni rozvoje onemocnění

 

Majitel psa by měl sledovat svého psa celoročně (nejen v období klíšťat) a při sebemenších pochybách o zdraví svého psa vyhledat veterinárního lékaře. Samozřejmostí by měla být znalost fyziologických hodnot ( tomuto tématu je věnována část semináře první pomoci pro psy). Zodpovědný majitel nehledá v případě pochyb o stavu svého psa  rady na facebookových skupinách, ale radí se se svým veterinářem. Babesiosa je právě jedno z onemocněních, kdy je k úspěšné léčbě nutné odborné vyšetření veterinárním lékařem.

 

Borelioza

Onemocnění vyvolané bakterií Borrelia burgdorferi je méně závažné u psa než u člověka. Přenašečem je klíště obecné.
Průběh onemocnění je jiný než u člověka. U psa zpravidla nenajdeme červenou skvrnu okolo místa přichycení klíštěte, typickou pro prvotní projev boreliozy u člověka.

Inkubační doba: až měsíce

Doba přenosu: 16 – 72 hodin

Příznaky:

  • náhle vzniklé kulhání
  • záněty kloubů
  • opakující se epizody kulhání
  • ojediněle horečka
  • změny na mozku způsobující agresi  (ojediněle)
  •  postižení ledvin (ojediněle)
  • postižení srdce (ojediněle)

 

Klíšťová encefalitida 

Virové onemocnění způsobené virem rodu Alfavirus, přenášené klíštětem obecným.  U psa je méně obvyklé než u člověka.
Může se vyskytnout v akutní formě s těžkými neurologickými příznaky a následným rychlým úhynem psa a nebo v mírnější podobě, kdy léčba má poměrně dobrou prognozu.

 

Doba přenosu: v řádu minut

Příznaky:

  • zvýšená teplota
  • neurologické příznaky – pes má parézu končetin, ataxii
  • apatie
  • zvýšená dráždivost a lekavost
  • abnormální pohyby očí

 

Ochrana před klíšťaty

Nejlepší ochrana před onemocněními způsobenými klíšťaty je prevence. Psy je nutno chránit nejlépe kvalitními antiparazitiky. Je hodně diskutabilní kvalita a účinnost jednotlivých forem antiparazitik stejně jako podávání antiparazitika ve formě tablet, jako je například Bravecto.

Samozřejmě existuje bezpočet alternativních metod, jak chránit psa před klíšťaty, jako je například dlouhodobé podávání pivovarských kvasnic, výroba domácích repelentů na psy, ultrazvukový odpuzovač klíšťat a nebo jantarové korále.
Každý majitel by se měl zodpovědně sám rozhodnout, jakou formu ochrany pro svého psa zvolí.

Poznámka z praxe terapeuta: antiparazitární obojky je nutné psu utáhnout tak, aby byly v kontaktu s kůží psa ( zejména u dlouhosrstých psů) a antiparazitikum se uvolňovalo do kůže a ne do srsti psa. Obojek zároveň psa nesmí škrtit. Je dobré občas dotažení obojku zkontrolovat. Každý cca pátý pes, co ke mně přichází na terapii má špatně dotažený antiparazitární obojek!

 

Sama jsem zastáncem použití kvalitního antiparazitika ( za nás vede Foresto) v kombinaci s přírodními prostředky na odpuzení klíšťat.

Tip na domácí repelent pro psy, který lze aplikovat na srst psa i na nohy majitele před vycházkou :

cca 250 g rozmarýnu – nejlépe čerstvého

1 polévková lžíce vinného  a nebo jablečného octa

 

Do litru vroucí vody vložte rozmarýn a nechte louhovat do vychladnutí. Přidejte ocet, promíchejte a nalijte do lahvičky s roprašovačem.
Lze přidat ještě další esenciální oleje – eucalyptus a nebo levanduli pro zvýšení repelentního účinku.

 

Po každé vycházce psa důkladně prohlédněte, případně vyčešte srst hustým hřebenem (blešák), abyste zachytili lezoucí klíšťata ještě před přisátím. Pravidelně kontrolujte stav psa a při sebemenších pochybách o jeho zdraví navštivte veterinárního lékaře.

 

 

 

Zranění (nejen) loveckých psů

 

 

Lovecká sezona je v plném proudu a nejen myslivci s loveckými psy by měli vědět, jaké zranění si může pes přinést z lesa.

Střelná poranění

Střelné poranění je stav vyžadující neprodlený převoz psa na veterinární pracoviště. Podle typu poranění ( průstřel, nástřel a nebo zástřel) je poranění méně vážné a nebo život ohrožující, případně na místě smrtelné.
Při střelném poranění záleží na typu střely a účinku střely na tkáně a velkou roli hraje také tlaková vlna, která může působit více destruktivně než střelné poranění. Může nastat traumatický šok vlivem podráždění nervové tkáně a psa přímo ohrožovat na životě.
Střelné poranění ošetřujeme podle míry poranění a první pomoc je víceméně symptomatická s následným okamžitým převozem k veterinárnímu lékaři.

Toto poranění může doprovázet :

  •  masivní vnější krvácení – podle intenzity stavíme tlakovým obvazem (improvizovaně vytvořený např. kusem oděvu), pokud nelze krvácení zastavit tlakově, stavíme škrtidlem ( nejméně 5cm širokým)

 

  • vnitřní krvácení – nemusí být na první pohled patrné. Varovným signálem je světlá barva sliznic (anémie). Vnitřní krvácení nelze manuálně zastavit a je nutný rychlý převoz na veterinární pracoviště.

 

  • fraktura  – fraktura se fixuje ve vynucené poloze (nikdy nevracíme konce kosti k sobě!), se zlomenou částí těla nijak nemanipulujeme. Ideální k fixaci fraktur je SamSplint dlaha a majiteli psa který se se psem pohybuje v lese (myslivost, dogtrekking..) lze pro její extrémní skladnost  jedině doporučit mít dlahu v batohu a nebo  kapse kalhot.
    Pokud je fraktura otevřená s masivním krvácením, zastavujeme škrcením.

 

  • traumatický šok – pokud pes upadá do šoku ( zrychlená srdeční akce se zpomalí, sliznice jsou anemické a později cyanotické – namodralé barvy) a pes zkolabuje a upadne do bezvědomí, je v bezprostředním ohrožení života. Rozhodující pro záchranu je rychlost dopravení psa k veterináři a rozsah poranění.
    Protišoková opatření:
  • Teplotní komfort – v lovecké sezoně při zpravidla nízkých teplotách zahřát dekou, bundou, v létě naopak chladit
  • Ticho – nevyvolávat zbytečné zvukové a světelné podnět
  • Tekutiny- nepodávat!
  • Tišení bolesti – symptomatické, žádné léky (fixace fraktury…)
  • Transport – neprodlený

Traumatický pneumothorax

Poranění, při kterém vniká vzduch do dutiny hrudní a dochází ke zkolabování plíce při jednostranném pneumothoraxu a nebo obou plic při oboustranném pneumothoraxu, který je pro psa fatální. Pneumothorax může vzniknout napíchnutím psa na větev, poranění divokým prasetem a nebo zástřelem do hrudníku, případně zlomením žebra, které propíchne hrudní stěnu.
Po zjištění takového zranění je nutné zamezit dalšímu vnikání vzduchu do hrudní dutiny nejlépe igelitem přiloženým přes ránu a fixaci obvazem okolo hrudníku psa. Je nutný okamžitý převoz k veterinárnímu lékaři.

  

Otevřené poranění břicha

Poranění, kdy dojde k porušení všech vrstev břišní dutiny a břišní orgány mohou být částečně a nebo úplně vyhřezlé v závislosti na rozsahu poranění. K tomuto poranění může dojít při střetu s černou zvěří, při střelném poranění a nebo nárazu na ostrý předmět.
Pokud jsou orgány vyhřezlé úplně mimo břišní dutinu, nikdy je nevracíme zpátky. Důležité je ránu i s orgány mimo dutinu zakrýt namočeným obvazem a nebo textilií, pokud je poranění většího rozsahu a psa okamžitě přepravit k veterinárnímu lékaři. Vyhřezlá část orgánů NESMÍ oschnout, je nutné obvaz a nebo textilii udržovat mokré.

Tržné rány 

Často přítomné po střetu se zvěří. Pes má poměrně volné podkoží, proto jsou tržné rány většinou pouze v kůži a podkoží a pokud není zranění masivní, svalová vrstva zůstává nepoškozená. Tržné rány mohou poměrně silně krvácet, ale zpravidla není krvácení život ohrožující. Přiložením obvazu, případně textilií zamezíme dalšímu vnikání nečistot do rány a psa dopravíme k veterináři na chirurgické ošetření.

 

Poranění oka 

Při pohybu psa v lese může snadno dojít k poranění oka například o větev a nebo trny. Pokud pes zranění oka utrpí, je nutné zabránit dalšímu poranění oka tím, že si pes bude oko třít packou a nebo bude třít hlavou o zem. Obvaz oka se u psa nedá provést jako u člověka pouhým zalepením gázového čtverce na oko, ale váže se do obvazu celá hlava tak, aby postižené oko bylo zakryté čtvercem gázy a upevněné částí obvazu (viz foto). Čtverec gázy musí být navlhčený, aby nedošlo k dalšímu poškození oka obvazem. Pokud je v oku zapíchnutý cizí předmět, z oka jej v žádném případě nevyjímáme.

 

Prevence zranění psa v lese: 

Někteří majitelé loveckých psů používají kevlarové vesty pro psy, které minimalizují poranění psa při střetu se zvěří.

foto: elovec.cz

Majitel, který venčí svého psa v lese by měl dbát na bezpečnost svého psa tím, že má neustále svého psa na dohled a nenechává ho zabíhat do kališť a míst, kde je předpoklad, že se zvěř zdržuje. Nebezpečné a hlavně nezodpovědné je pouštět psa v lese na volno, který nezvládá přivolání a zvěř loví. To může mít za následek zranění od zvěře a nebo střet s myslivcem.

Majitel psa, který se pohybuje se psem v rámci loveckého výcviku a nebo sportovních aktivit by měl mít při sobě minimálně několik obvazů, případně dlahu SamSplint, aby na místě zranění psa byl schopen zranění před převozem psa provizorně zajistit.

 

Jak správně chladit psa a jak je to se stříháním srsti?

Počasí rovnou ze zimního období přeskočilo do půlky léta a začíná každoroční virtuální válka na sociálních sítích  na téma stříhat- nestříhat a jak chladit psa.  Každý majitel by měl být obeznámen s tím, jak zacházet se psem v letním období, aby psu neublížil. Vzhledem k tomu, kolik je ročně případů přehřátí psů se domnívám, že velká část majitelů psů je negramotná a naprosto nepřístupná vyslechnutí informací…

Jak je to s tím stříháním?

Psí srst můžeme rozdělit z hlediska údržby na dva typy:

  • srst, která se stříhá a jinak kosmeticky upravuje
  • srst, která má podsadu a nestříhá se

 

  • samostatně pak stojí plemena bezsrstá

 

Funkce srsti:

Srst psa má obrovský význam v termoregulaci zvířete. Pes, jak známo se nedokáže chladit pocením jako člověk, jeho potní žlázy jsou v minimálním množství a k regulaci teploty jsou nedostatečné. Hlavní mechanismus ochlazování psa je pomocí odpařování přebytečného tepla prostřednictvím slin – zrychlené dýchání.
Srst psa je dalším velkým pomocníkem v regulaci teploty psa, protože díky stavbě psí srsti je pes dokonale chráněn před vnějšími vlivy prostředí a pokud má srst s podsadou, tak má ideální prostředek k udržení tělesné teploty v zimě a ochraně proti přehřátí v létě.

Srst tedy:

  • chrání psa před vnějšími vlivy- déšť, slunce, mráz
  • pomáhá odvodu tepla a nebo odvodu tepla brání (termoregulační funkce)

 

Plemena psů s vlasovou strukturou srsti jsou bez podsady a nebo s podsadou- liší se podle plemene. Tato srst se běžně upravuje střihem dle standardu plemene a nebo požadavku plemene, jelikož srst roste jako vlasy. Stříháním dle standardů střihů jednotlivých plemen nezasahujeme do termoregulační funkce srsti psa (která je u tohoto typu srsti navíc minimální). Není dobrý nápad takové plemeno vzít na léto „trojkou“, protože odhalená a citlivá kůže se na slunci může spálit.

Plemena psů s hrubou srstí se udržují trimováním. Jsou majitelé, kteří místo trimování v salonech požadují stříhání a nebo si psa ostříhají doma sami. Tento typ srsti nemá podsadu a k odstranění odumřelých chlupů slouží právě technika trimování a stříhání není vhodnou technikou údržby této srsti.

Plemena psů s podsadou jsou ta, kde je přítomna krycí srst a podsada. Během ročního období dochází k výměně srsti podsady- na léto pes vylíná tak, že podsada je minimální a na zimu výrazně zhuňatí a podsada je výrazná. Krátkosrstá plemena jako maďarský ohař, pinč, dobrman atp. mají i v zimním období podsadu minimální. Plemena s takovým typem srsti jsou obecně náchylnější jak k přehřátí, tak podchlazení.
Plemena se středně dlouhou a nebo dlouhou srstí jsou dokonale vybavena k odolávání klimatickým vlivům právě tím, že krycí srst chrání psa před deštěm, sluncem a podsada vykonává funkci termoregulační- v létě zabraňuje přehřátí psa a v zimě podchlazení.

A právě u psů s takovým typem srsti majitelé v dobré víře udělají poměrně zásadní chybu- psa na léto ostříhají. Sama mám tervuerena a celé léto slyším dobrácké „odborné“ rady- „ostříhejte toho psa, vždyť mu musí být hrozné horko“, „proč toho psa trápíte, nebylo by lépe ostříhanému?“, „podívejte se, sotva dýchá, to je jasný, v těch chlupech je mu horko“.
Naopak! Pokud bych psa ostříhala, bude mít velice vážné potíže s tím, aby se v létě nepřehřál.

Někdy je opodstatněné psa se srstí s podsadou ostříhat, respektive prostříhat v kvalitním psím salonu po poradě s veterinářem  z hlediska zdravotního a to jsou kožní problémy, hormonální poruchy tvorby a růstu srsti atp. U zdravého zvířete toto opodstatnění opravdu nemá a psovi jednoznačně škodí.

Na přiloženém schématu přejatém ze zahraničního webu je jasně vidět, jak srst s podsadou funguje. A také, že je důležité psa s podsadou pravidelně odumřelé podsady zbavovat, aby srst byla vzdušná, bez odumřelých chlupů a mohla dobře plnit svou funkci:

Horní schémata ukazují, jak vypadá srst zbavená podsady a srst s podsadou.
Dolní schéma ukazuje, jaký je rozdíl v proudění vzduchu a odvodu tepla srstí vyčesanou a nevyčesanou a jak působí slunce na srst ostříhanou.  Zároveň je patrné, jak působí podsada v zimě- teplo, které si pes vytvoří svalovou prací nepustí ven a studený vzduch nemá šanci psa ochladit skrz hustou podsadu.

Bohužel se setkávám neustále s případy ostříhaných psů v rámci „lepšího“ komfortu v létě, nebo dokonce kvůli tomu, že pes na chlupech nosí domů nepořádek. (Takovým lze doporučit místo psa třeba želvu).

 

Pár konkrétně-anonymních případů z praxe:

Slečna s AUO přišla na rehabilitaci pro bolestivost zad jejího psa. Veterinář (!!) doporučil psa vzít nakrátko, protože dle něj psa bolí záda proto, že místo na pelechu lehá na dlažbě, tudíž na záda nastydl. Majitelka nelenila a australského ovčáka s bohatou srstí opravdu ostříhala, nicméně zjistila, že psa záda bolí stále. Vyjádřila jsem podezření na spondylozu páteře dle klinického obrazu (pan doktor se neobtěžoval udělat ani RTG) a majitelku referovala zpět na veterinu. Po pár dnech přišel mail, že doktor neochotně psa zrentgenoval a v příloze mi poslala RTG psa s velice rozsáhlými spondylotickými změnami.
Pes samozřejmě nadále lehá na dlažbě místo v pelechu…

Majitelka koně mě pozvala na osteopatické ošetření koně. Kolem pobíhal nakrátko vystříhaný kříženec ovčáka téměř dohola a partner majitelky a spolumajitel psa neměl nic lepšího na práci, než psa v průběhu ošetření koně zlejvat vodou z hadice, protože psovi je horko ( vážně?) .

Majitelka feny Border kolie vystříhává břicho nakrátko, protože pes na břiše nosí domů zvenku nepořádek. Na namítnutí, že naruší termoregulaci psa díky narušení integrity srsty odvětila, že ho stejně bude vyholovat, protože prostě nosí domů nepořádek…

Majitelka  x zlatého retrívra přišla před pár lety na rehabilitaci se psem vystříhaným „na blbečka“- hlavu, nohy a ocas osrstěnou, zbytek ostříhaný. „Aby jí nebylo horko“. Po vysvětlení funkce srsti psa jedno léto psa nechala zarůst. Letos je fena opět ostříhaná „na blbečka“. Protože v těch chlupech je jí prostě horko….

Rizika ostříhání srsti jsou následující:

  • přehřátí psa vlivem pozbytí termoregulační funkce srsti
  • spálení od slunce!
  • snížení kvality srsti psa- často se stává, že po ostříhání se rapidně zhorší kvalita srsti a trvá, než nabyde původní kvality
  • prochladnutí- opravdu není záruka, že celé léto budou tropy
  • nachlazení v oblasti ledvin a močových cest, velkých nervových plexů zejména pak lumbosakrálního

 

Pokud máte psa vyholeného po ortopedické a nebo jiné operaci a nebo z jiného zdravotního důvodu, pak je nutné psa chránit před slunečním zářením a vyholenou oblast natírat opalovacím krémem po dobu, než narostou chlupy. (Dětské opalovací mléko je použitelné i pro psa, pochopitelně není vhodné nechat psa natřenou partii olizovat). Kůže je citlivá a velmi náchylná ke spálení od slunce. Při delším pobytu na slunci je vhodné psu dát bavlněné triko, které bude oholenou část krýt a přesto nebude psa nikde škrtit a nebude ho mít upnuté. Nejideálnější je vyholeného psa slunečnímu záření vystavovat co nejméně. Pokud máte psa oholeného a je chladno či deštivo, je velice vhodné psovi na vycházky a pobyt venku pořídit funkční deku pro psy (Hurta, Back on Track).

 

 

A jak tedy psa správně chladit?

Na trhu je k dostání mnoho chladících podložek pro psy, chladících vest, dokonce chladících obojků.  Ale co je doopravdy funkční a má smysl použít? A hlavně- jak?

Pokud se podíváme na to, jak se pes chladí sám, tak pokud má možnost, vykope si jámu ideálně někde v záhoně a nebo čerstvě zasetém trávníku a rozloží se v ní „na žábu“. Chladí si oblast břicha a třísel. A nechápe, proč se páníčci zlobí, když on se tak fajně zařídil 🙂
Pes se chladí v oblasti velkých cévních pletení (břišní aorta, a.femoralis, cévní pleteň střev) depotních krevních orgánů(játra, slezina..),protože tím se ochladí nejúčinněji a nejrychleji. Pokud se ochladí krev v důležitých a velkých cévách, rychle se chlad transportuje i do dalších částí těla.

Proto je poměrně neúčinné použití chladících vest, které psa chladí hlavně v oblasti zad. Naprosto nevhodné jsou vesty, které psu zasahují až na oblast ledvin. Pokud trváte na použití vesty, tak použijte takovou, která psu nepřekrývá ledviny! Přes záda se pes celkově chladí poměrně neúčinně, než chlad projde přes silnou masu svaloviny v okolí páteře a dostane se do centra těla, je chlad pryč. Koneckonců- pes, pokud se chce chladit sám v chladném koutě a nebo hlíně, nelehá si na záda, ale na břicho (viz výše).

Daleko účinnější je chladící podložka, kterou lze opravdu doporučit v horkých dnech, při transportu psa a dovolené u moře. Myslete ale na to, že nesmíte psovi rozložit chladící podložku po celé kenele, nebo kufru auta aby pes neměl na výběr, zda si lehnout na podložku a nebo vedle! Vždy v omezeném prostoru, kde je pes a chladící podložka musí být prostor, kde podložka není, aby měl pes možnost výběru.

Pes musí mít přístup na chladné místo, kde si lehne, aby se ochladil, pokud je mu v jiné části domu/kotce horko.

 

Jak psa nechladit?

  • nikdy (!!!) psa nechlaďte poléváním studenou vodou- pes se opravdu tímto způsobem neochladí.
  • zapomeňte také na polévání hlavy a zátylku (schválně, zkuste si, co to udělá s vámi, když si rozehřátí nalijete studenou hlavu do zátylku- úlevu to rozhodně nepřinese a navíc si můžete způsobit nepříjemný, až mdlobný stav)
  • nepřikrývejte a ani nezabalujte psa do namočené deky a nebo prostěradla- odpařované teplo zůstává mezi textilií a tělem psa a zvyšuje se teplo!

Jak předejít přehřátí psa a jak postupovat, pokud k přehřátí dojde se dočtete v tomto článku.

 

 

 

 

Péče o psa v zimním období

Zima se konečně  přihlásila ke slovu a v tyto mrazivé dny je potřeba věnovat zvýšenou péči o naše čtyřnohé kamarády.

 

 

  • omezte nadměrné fyzické aktivity v silně mrazivém počasí. Teplota -15°C není právě ideální počasí k běhu několika kilometrů ani intenzivnímu tréninku sportovních aktivit (mimo vytopenou halu). Nejsou vhodné ani několikahodinové vycházky- raději venčete častěji a kratší dobu.

 

  • psi malých plemen, plemen bez podsady, psi s dysplaziemi, artrozou, spondylozou páteře, syndromem cauda equina a psi staří a s vyholenou srstí ze zdravotních důvodů by měli být do mrazivého počasí oblékání. Naprosto nevhodné jsou oblečky z vlny a oblečky z fleecu- tyto textilie navlhávají a mají zcela opačný efekt, než který chceme-obleček nehřeje, ale chladí.  Při výběru oblečku pro psa dbejte na kvalitu a nepromokavost materiálu. Do mrazu je ideální obleček z nepromokavého materiálu podšitý fleecem. Nejlepší volbou jsou funkční oblečky značky Hurta a nebo Back on Track, které kryjí kyčelní klouby, kořen ocasu i ramenní klouby.
    Více o problematice oblékání-neoblékání psa naleznete v tomto článku.
  • pokud máte psa v kotci, boudu mějte vystlanou slámou, dřevitou vlnou. Do boudy nepatří deky! Navlhají. Každý den kontrolujte, zda pes má v boudě sucho a má dostatek slámy/dřevité vlny. Přes vchod boudy připevněte kus koberce a nebo pevné textilie. Zvažte, zda by psu nebylo lépe v době silných mrazů v chladnější části domu. Pravidelně podávejte čerstvou vodu kvůli zamrzání.

 

  • pozor na zamrzlé vodní toky- nebezpečí vstupu psa na led a propadnutí! 

 

  • k mazání tlapek je vhodná lékařská vazelína- psi si jí nemají tendenci tolik olizovat jako krémy, sádlo atd. a navíc je voděodolná a i při částečném slízání psem většina vazelíny zůstane na tlapkách psa 🙂 

 

  • sledujte výživovou kondici zvířete  a případně navyšte krmnou dávku- chladné počasí je pro psa energeticky náročné a zvláště u aktivnějších psů bývá nutné navýšit krmnou dávku

 

Podchlazení psa: 

Podchlazení vzniká vlivem dlouhodobého pobytu v chladném prostředí (ztracený a vysílený pes, pes uvázaný v lese, zraněný pes atp.)

Příznaky: snížená teplota na 35-30°C, třes, pokles tepové frekvence.

První pomoc: psa přeneseme z chladného prostředí do tepla. Zahříváme suchým (!!!) teplem, nikoliv vodou. Ideálně psa zabalíme do deky a přiložíme termofor. Zahříváme nejprve střed těla a posléze končetiny. Je nutné zahřát nejprve velké orgány a cévy, pokud bychom zahřívali napřed končetiny, stav podchlazení by se prohloubil. Pokud pes jeví ochotu k pohybu po zahřátí v dece, můžeme psa zahřát pomalým prováděním na vodítku ( rozproudění ohřáté krve do periferií těla). Psa dopravte k veterinárnímu lékaři ke kontrole stavu a případné terapii. 

 

Omrzliny:

Jedná se o lokální poškození tkání vlivem chladu. Rozeznáváme tři stupně omrzlin: 

1.stupeň: kůže je chladná, bledá, při ohřívání zčervená,  necitlivá, při ohřívání citlivá (zná každý na sobě- „omrzlé“ ruce, uši…)

2.stupeň: kůže je voskově nažloutlá, vznikají puchýře, hrozí infekce 

3.stupeň: tvrdá, necitlivá kůže, vzniká nekroza, je nutné chirurgické odstranění nevratně poškozené tkáně

 

První pomoc: kůži ohříváme postupně tekoucí vlažnou až teplou vodou, případně teplými obklady. Teplotu vody postupně zvyšujeme z vlažné k teplé. Nikdy neohříváme omrzliny ihned teplou vodou. Neohříváme třením ručníkem, sněhem, protože hrozí poškození omrzlé kůže a tento způsob ohřívání má nulový efekt. 

 

U psa jsou k omrzlinám náchylné následující oblasti:

  • špičky uší
  • konec ocasu
  • tlapy
  • oblast varlat
  • oblast mléčné žlázy 

 

 

 

Termíny seminářů

Plánované semináře první pomoci pro psy : 

 

31.8. 2019 – Brno – Jazyková škola Correct – Seminář první pomoci pro psy I. – obsazeno

18.8. 2019 –Ostrava – Střední zdravotnická škola a VOŠ zdravotnická – v jednání, bude potvrzeno

8.9. 2019 – Praha – Toulcův dvůr- Seminář první pomoci pro psy I. – volná místa, přihlašování ZDE

14.9. (15.9.) 2019 Farma Rybníček– Seminář první pomoci pro psy I. – soukromá akce

5.10. 2019 –BratislavaKonferencia Ochrana zvierat a welfare – 1. celoslovenská konference – přednáška o první pomoci pro psy a školení první pomoci pro psy pro přihlášené účastníky konference – zrušeno pořadatelem

6.10. 2019 – Brno – JŠ Correct,  Seminář první pomoci pro psy I. – volná místa, přihlašování ZDE

16.11. 2019 – Brno – Šelepka – Seminář první pomoci při bull sportech a Výživa sportovního psa – informace a přihlašování pouze zde: facebooková událost

 

další semináře v roce 2019 budou postupně doplňovány

Pokud máte zájem o seminář jinde, než se semináře pravidelně pořádají a nebo máte zájem o vlastní seminář pro ZKO či psí školu, obracejte se s dotazy přes email prvnipomocpropsy@gmail.com

Informace o pořádání seminářů na vaše přání naleznete zde.


Proběhlé semináře první pomoci pro psy:

25.6. 2017 Praha – Toulcův dvůr

23.7. 2017 Brno – jazyková škola Correct

6.8.2017 Praha – Toulcův dvůr

20.8.2017 Brno – jazyková škola Correct, Kozí 2, Brno

27.8. 2017 České Budějovice – Universum v Kostce – U Černé věže 14, České Budějovice

3.9. Pardubice – první pomoc pro psy v kostce- Pohádková zahrada se zvířaty – soukromá akce pro psí školu

17.9. Plzeň – Prodejna knihkupectví Štěstíčko Plzeň,  Náměstí Republiky 21

30.9. Brno – Jazyková škola Correct, Kozí 2, Brno

7.10. III. Pracovní setkání psovodů SH ČMS Zbiroh  – přednášky první pomoci pro psy pro psovody-záchranáře

4.11.2017  Ostrava – vysokoškolské koleje VŠB TUO, Studentská 1770, Ostrava- Poruba

25.11.2017 Liberec- Občanské sdružení D.R.A.K., z.s.,  Oblačná 450/1, Liberec

26.11. 2017 Praha- Toulcův dvůr

2.12. 2017 Brno –  1.Konference členů Asociace terapeutů Dornovy metody pro zvířata – akce pouze pro členy

10.12. 2017Brno – Jazyková škola Correct, Kozí

27.1. 2018 Ostrava- Středisko volného času- Ostrava Zábřeh

28.1. 2018 Brno – Jazyková škola Correct, Kozí – navazující seminář

10.2. 2018 Brno – Jazyková škola Correct, Kozí

4.3. 2018 Praha – Toulcův dvůr – První pomoc pro psy I. (základní seminář)

10.3. 2018 Praha – Toulcův dvůr – První pomoc pro psy II. (navazující seminář)

24.3. 2018 Kroměříž – Tauferova střední odborná škola  veterinární – seminář pro studenty

15.4. Tachov – První pomoc pro psy I. (základní seminář) ZKO Minerálka

5.5. Bratislava- První pomoc pro psy I.(základní seminář)

19.5. Praha- První pomoc pro psy I. (základní seminář)

23.6. 2018 Brno První pomoc pro psy I.( základní seminář)

14.7. 2018 Mariánské Lázně – První pomoc pro psy v kostce

15.7. 2018 Praha- Toulcův dvůr -Seminář první pomoci pro psy I.

4.8. 2018 PardubiceSeminář první pomoci pro psy I.

26.8. 2018 Praha – Seminář první pomoci pro psy I. – volná místa, přihlášení

1.9.2018 Příbram – přednáška na charitativní akci Den pro zvíře

8.9. 2018 Brno – Seminář první pomoci pro psy I. – volná místa, přihlášení

15.9. 2018 Praha – Seminář první pomoci pro psy II. – volná místa, přihlášení

17.9. 2018 Mladá Boleslav – akce na podporu výstavby útulku – přednáška o první pomoci pro psy

7.10. 2018 České Budějovice – Seminář první pomoci pro psy I.

21.10. Praha- Toulcův dvůr -Seminář první pomoci pro psy I.

3.11. Brno -Jazyková škola Correct –  Seminář první pomoci pro psy I.

4.11. Ostrava – Seminář první pomoci pro psy I.

25.11. Nymburk (Stratov) – Seminář první pomoci pro psy I.

15.12. Brno -Jazyková škola Correct – Seminář první pomoci pro psy I.

16.12. Praha – Toulcův dvůr  – Seminář první pomoci pro psy I.

10.2. 2019 Praha- Toulcův dvůr – Seminář první pomoci pro psy I.

17.2. 2019 Brno- JŠ Correct- Seminář první pomoci pro psy I.

10.3. 2019 Kroměříž – Seminář první pomoci pro psy I.

16.3. 2019 Liberec – Seminář první pomoci pro psy I. –

17.3. 2019 Liberec- Seminář první pomoci pro psy pro zrakově postižené

9.3. 2019 Kroměříž – Seminář pro studenty Tauferovy střední odborné školy veterinární

 

22.3. 2019 Boskovice- Seminář pro studenty Veterinární prevence v Boskovicích

23.3. 2019 Ostrava – Seminář první pomoci pro psy I. –

31.3. 2019 Praha – Toulcův dvůr- Seminář první pomoci pro psy I.

14.4. 2019 Praha – Toulcův dvůr – Seminář první pomoci pro psy I.

12.5. 2019 Praha- Toulcův dvůr – Seminář první pomoci pro psy II. –

19.5. 2019  Brno – Seminář první pomoci pro psy I.

25.-26.5. 2019 Pardubice – Praktický závod záchranných kynologických týmů – komisař pro první pomoc pro psy 

9.6. 2019  Pardubice – Seminář první pomoci pro psy I

30.6. 2019 Plzeň – Seminář první pomoci pro psy I.

23.6. 2019 Praha – Toulcův dvůr

 

 

Více o celodenních seminářích první pomoci pro psy se dočtete zde a o semináři první pomoci pro psy v kostce zde.