Články

Zranění (nejen) loveckých psů

 

 

Lovecká sezona je v plném proudu a nejen myslivci s loveckými psy by měli vědět, jaké zranění si může pes přinést z lesa.

Střelná poranění

Střelné poranění je stav vyžadující neprodlený převoz psa na veterinární pracoviště. Podle typu poranění ( průstřel, nástřel a nebo zástřel) je poranění méně vážné a nebo život ohrožující, případně na místě smrtelné.
Při střelném poranění záleží na typu střely a účinku střely na tkáně a velkou roli hraje také tlaková vlna, která může působit více destruktivně než střelné poranění. Může nastat traumatický šok vlivem podráždění nervové tkáně a psa přímo ohrožovat na životě.
Střelné poranění ošetřujeme podle míry poranění a první pomoc je víceméně symptomatická s následným okamžitým převozem k veterinárnímu lékaři.

Toto poranění může doprovázet :

  •  masivní vnější krvácení – podle intenzity stavíme tlakovým obvazem (improvizovaně vytvořený např. kusem oděvu), pokud nelze krvácení zastavit tlakově, stavíme škrtidlem ( nejméně 5cm širokým)

 

  • vnitřní krvácení – nemusí být na první pohled patrné. Varovným signálem je světlá barva sliznic (anémie). Vnitřní krvácení nelze manuálně zastavit a je nutný rychlý převoz na veterinární pracoviště.

 

  • fraktura  – fraktura se fixuje ve vynucené poloze (nikdy nevracíme konce kosti k sobě!), se zlomenou částí těla nijak nemanipulujeme. Ideální k fixaci fraktur je SamSplint dlaha a majiteli psa který se se psem pohybuje v lese (myslivost, dogtrekking..) lze pro její extrémní skladnost  jedině doporučit mít dlahu v batohu a nebo  kapse kalhot.
    Pokud je fraktura otevřená s masivním krvácením, zastavujeme škrcením.

 

  • traumatický šok – pokud pes upadá do šoku ( zrychlená srdeční akce se zpomalí, sliznice jsou anemické a později cyanotické – namodralé barvy) a pes zkolabuje a upadne do bezvědomí, je v bezprostředním ohrožení života. Rozhodující pro záchranu je rychlost dopravení psa k veterináři a rozsah poranění.
    Protišoková opatření:
  • Teplotní komfort – v lovecké sezoně při zpravidla nízkých teplotách zahřát dekou, bundou, v létě naopak chladit
  • Ticho – nevyvolávat zbytečné zvukové a světelné podnět
  • Tekutiny- nepodávat!
  • Tišení bolesti – symptomatické, žádné léky (fixace fraktury…)
  • Transport – neprodlený

Traumatický pneumothorax

Poranění, při kterém vniká vzduch do dutiny hrudní a dochází ke zkolabování plíce při jednostranném pneumothoraxu a nebo obou plic při oboustranném pneumothoraxu, který je pro psa fatální. Pneumothorax může vzniknout napíchnutím psa na větev, poranění divokým prasetem a nebo zástřelem do hrudníku, případně zlomením žebra, které propíchne hrudní stěnu.
Po zjištění takového zranění je nutné zamezit dalšímu vnikání vzduchu do hrudní dutiny nejlépe igelitem přiloženým přes ránu a fixaci obvazem okolo hrudníku psa. Je nutný okamžitý převoz k veterinárnímu lékaři.

  

Otevřené poranění břicha

Poranění, kdy dojde k porušení všech vrstev břišní dutiny a břišní orgány mohou být částečně a nebo úplně vyhřezlé v závislosti na rozsahu poranění. K tomuto poranění může dojít při střetu s černou zvěří, při střelném poranění a nebo nárazu na ostrý předmět.
Pokud jsou orgány vyhřezlé úplně mimo břišní dutinu, nikdy je nevracíme zpátky. Důležité je ránu i s orgány mimo dutinu zakrýt namočeným obvazem a nebo textilií, pokud je poranění většího rozsahu a psa okamžitě přepravit k veterinárnímu lékaři. Vyhřezlá část orgánů NESMÍ oschnout, je nutné obvaz a nebo textilii udržovat mokré.

Tržné rány 

Často přítomné po střetu se zvěří. Pes má poměrně volné podkoží, proto jsou tržné rány většinou pouze v kůži a podkoží a pokud není zranění masivní, svalová vrstva zůstává nepoškozená. Tržné rány mohou poměrně silně krvácet, ale zpravidla není krvácení život ohrožující. Přiložením obvazu, případně textilií zamezíme dalšímu vnikání nečistot do rány a psa dopravíme k veterináři na chirurgické ošetření.

 

Poranění oka 

Při pohybu psa v lese může snadno dojít k poranění oka například o větev a nebo trny. Pokud pes zranění oka utrpí, je nutné zabránit dalšímu poranění oka tím, že si pes bude oko třít packou a nebo bude třít hlavou o zem. Obvaz oka se u psa nedá provést jako u člověka pouhým zalepením gázového čtverce na oko, ale váže se do obvazu celá hlava tak, aby postižené oko bylo zakryté čtvercem gázy a upevněné částí obvazu (viz foto). Čtverec gázy musí být navlhčený, aby nedošlo k dalšímu poškození oka obvazem. Pokud je v oku zapíchnutý cizí předmět, z oka jej v žádném případě nevyjímáme.

 

Prevence zranění psa v lese: 

Někteří majitelé loveckých psů používají kevlarové vesty pro psy, které minimalizují poranění psa při střetu se zvěří.

foto: elovec.cz

Majitel, který venčí svého psa v lese by měl dbát na bezpečnost svého psa tím, že má neustále svého psa na dohled a nenechává ho zabíhat do kališť a míst, kde je předpoklad, že se zvěř zdržuje. Nebezpečné a hlavně nezodpovědné je pouštět psa v lese na volno, který nezvládá přivolání a zvěř loví. To může mít za následek zranění od zvěře a nebo střet s myslivcem.

Majitel psa, který se pohybuje se psem v rámci loveckého výcviku a nebo sportovních aktivit by měl mít při sobě minimálně několik obvazů, případně dlahu SamSplint, aby na místě zranění psa byl schopen zranění před převozem psa provizorně zajistit.

 

Pomoc! Můj pes potřebuje pomoc!

Kdo z majitelů psů může zodpovědně říct, že ví, co by dělal v krizové situaci, kdy jeho pes potřebuje poskytnout první pomoc, která může zachránit zdraví a nebo přímo život psa? Po roce a půl školení seminářů první pomoci pro psy a cca 35. proběhlém semináři můžu odpovědět, že malé procento.
Většina lidí totiž neovládá ani základy první pomoci pro lidi a z toho mi jako lektorovi první pomoci a studentovi záchranářiny běhá mráz po zádech. U poskytování první pomoci lidem je obrovskou výhodou vyškolený dispečer na tísňové lince 155, který záchránce první pomocí provede od začátku až do příjezdu záchranné služby prostřednictvím telefonicky asistované první pomoci (TAPP), v horších případech se zástavou srdce prostřednictvím telefonicky asistované neodkladné resuscitace (TANR).

Ale když pomoc potřebuje pes? Jste odkázaní sami na sebe, na svoje znalosti a dovednosti. Najednou nejste majitel psa, ale zachránce, dispečink záchranné služby (zajišťujete příjem a  umístění psa na veterinární pracoviště telefonicky) a navíc ještě transportujete psa do zajištěného místa, kde bude pes přijat, vyšetřen a léčen.  Pokud bydlíte v místě, kde funguje veterinární výjezdová služba (PetMedic, PetEmergency) odpadá vám řešení kam psa odvézt a transport. Zákony schválnosti samozřejmě fungují na sto procent, takže v momentu nouze budete velmi pravděpodobně mimo oblast výjezdových služeb.

Pro lepší názornost poslouží následující schéma :

 

Jak tedy správně postupovat v případě, že pes potřebuje poskytnout pomoc?

 

1. Získání přehledu o situaci

  • zachovejte klid
  • zhodnoťte co, jak a kde se situace stala a zároveň
  • vyhodnoťte riziko pro vás ( autonehoda, požár, úraz elektrickým proudem..)
  • jsem schopen sám vlastními silami poskytnout pomoc?
  • posouzení závažnosti situace- je pes v ohrožení života a nebo se jedná o drobné poranění?

2. Zajištění bezpečnosti

Přímo souvisí se získáním přehledu o situaci. Aby člověk správně vyhodnotil případné riziko, musí mít přehled o tom co se stalo.

Je nutné:

  • zjistit, zda nehrozí nebezpečí pro zachránce
  • zamezit dalšímu působení látky/ vlivu, které způsobilo stav vyžadující poskytnutí pomoci. (Vypnutí zdroje elektrického napětí, zamezení působení chladu/tepla při termických úrazech, zamezit v dalším požívání intoxikované látky, případně vyvolat zvracení látky pozřené, pokud z hlediska charakteru pozřené látky a dalším okolnostem zvracení vyvolat zle)
  • zajistit místo autonehody výstražným trojúhelníkem, uvědomit o nehodě policii
  • odnesení zvířete z nebezpečného prostředí ( únik plynu v místnosti, místo s vysokou teplotou atd.)
  • FIXACE TLAMY PSA A PŘIPOUTÁNÍ PSA NA VODÍTKO (případně kus provazu, obvazu) -obr.1.

Obr. 1.  – fixace tlamy psa neelastickým obvazem 

 

Ve chvíli, kdy jste získali přehled o situaci a je jasné, že situace je pro vás zvládnutelná a hlavně bezpečná, je nutné :

3. Posouzení stavu zvířete

  • vědomí/bezvědomí –  psa oslovte, poplácejte, vytvořte mechanický podnět (štípnutí do ucha, pysku). Pokud pes reaguje, je nutné psa prohlédnout, zda je přítomno krvácení, zranění a zjistit pravděpodobnou příčinu stavu zvířete (pes ráno venku něco sežral – odpoledne leží, je malátný – pravděpodobná otrava atd. ). Zajistíme případně zástavu krvácení, ošetření poranění a transport na veterinární pracoviště. Pokud pes nereaguje, ověříme:

 

  • dech/bezdeší – pokud pes nevykazuje známky vědomí, tedy nereaguje na zvukové a mechanické podněty, ověřte, zda pes dýchá. Dech ověřte přiložením ruky na hrudní koš psa a ucha k čenichu psa. Dech cítíme pohmatem (hrudník se zvedá) a lze slyšet vydechovaný vzduch, případně chrčení (obr. 2)

Obr. 2 – ověření dechu psa 

 

Pokud pes DÝCHÁ, nejedná se o zástavu srdce a nezahajuje se resuscitace. Zjistěte pravděpodobnou příčinu stavu ( pes u silnice- autonehoda, pes ležící v louži krve- masivní krvácení s nástupem bezvědomí a pravděpodobného šoku atp.) Je nutný okamžitý transport k veterinárnímu lékaři.

Pokud pes NEDÝCHÁ, jedná se o zástavu srdeční činnosti a je nutné zahájit kardiopulmonální resuscitaci psa a zajistit transport na veterinární pracoviště.

4.Transport/přivolání pomoci 

Pokud jste ověřili stav zvířete a je nutný převoz psa na veterinární pracoviště, před samotným transportem psa na veterinu je NEZBYTNĚ NUTNÝ TELEFONÁT na vybrané pracoviště.

Sdělte jim následující informace:

  • CO se stalo
  • KDY se to stalo
  • viditelná poranění
  • zda je pes při vědomí a nebo bezvědomí
  • ZMĚNY – nafouklé břicho, teplota, křeče, úlevová poloha..

Postupujte podle instrukcí veterinárního lékaře.

Nezapomeňte, že před tím, než psa v akutním stavu na veterinární pracoviště odvezete, musí o vás personál vědět a příjem vašeho psa vám potvrdit! Mohlo by se snadno stát, že přijedete na kliniku, kde nebude k dispozici volný operační sál, veterinární lékař bude řešit jiný akutní případ a vy ztratíte drahocenné minuty převozem na jiné veterinární pracoviště. Pokud je v dosahu výjezdová veterinární služba, k zajištění transportu můžete využít jejich služeb.

V zájmu zdraví a života vašeho psa nehledejte odbornou pomoc na facebookových skupinách, které se tváří jako profesionální veterinární poradna. Žádná facebooková skupina ani Google nikdy nikoho nevyléčil.

MĚJTE PŘIPRAVENÉ KONTAKTY PRO PŘÍPAD NOUZE

Pro flexibilní a rychlé řešení krizové situace mějte v telefonním seznamu mobilního telefonu uložené  kontakty, které můžete v případě nouze potřebovat. Nespoléhejte se na dostupnost internetu v mobilním telefonu. Ve chvíli, kdy jej budete potřebovat pro vyhledání kontaktů se může stát, že budete mimo mobilní internetovou síť, budete mít vyčerpaná mobilní data a i pokud budete internet k dispozici mít, vyhledávání na internetu je zdlouhavější, než použití kontaktu uloženého v telefonním seznamu.

Do telefonního seznamu patří následující kontakty:

  • veterinární pracoviště s nonstop pracovní dobou, kam byste se svým psem v případě nouze jeli (předem volejte před transportem psa!)
  • veterinární výjezdová služba ve vašem okolí, pokud ji ve svém okolí máte
  • taxislužba, která přepraví psa na veterinu (dispečinku sdělte, že povezete psa v akutním stavu a sdělte i velikost psa, aby dispečer vyslal řidiče ochotného převážet v autě například německou dogu). Tento kontakt mějte v záloze, i když vlastníte auto- ne vždy musí být k dispozici a pes může být ve stavu, kdy vy jako majitel musíte být se psem a monitorovat jeho stav a nemůžete zároveň řídit

Před odjezdem do jiného místa (dovolená, závody, psí tábor, výlet) mějte předem zjištěné, jaké jsou tamní možnosti veterinárních pohotovostí a alternativního převozu zvířete ( taxi, veterinární výjezdová služba).

Mobilní telefon mějte s sebou VŽDY, když se pohybujete se psem venku. I obyčejné venčení se může změnit v situaci, kdy je nutná neodkladná přeprava psa na veterinu a možnost přivolat si telefonicky pomoc v podobě přivolání někoho s autem, popřípadě taxi, které vás dopraví k veterináři může být klíčová v záchraně psa.

PŘEDCHÁZEJTE RIZIKOVÝM SITUACÍM

Mnohdy lze nouzové situaci předejít tím, že vašemu psu věnujete při pohybu venku svou plnou pozornost a vyhodnocujete případná rizika pro psa dřív, než se stane nějaká nehoda :

  • Psa ve městě voďte na vodítku nejen z ohleduplnosti k ostatním lidem, kteří nemusí být na vašeho psa na volno zvědaví. I sebevychovanejší pes se může leknout a uskočit do silnice nebo spatřit zajímavý objekt na druhé straně silnice a vběhnout přímo pod auto.
    Případ z vlastní zkušenosti : Při venčení psů a přecházení přechodu se psy na vodítku řidička jedoucí po silnici nepřizpůsobila rychlost povaze vozovky, dostala se do smyku, který nezvládla a přes přechod, kde já jsem přecházela těsně za námi prolítla na chodník a nabourala do zdi domu. Kdybych neměla psy na vodítku a oba nestrhla a neutekla s nimi o pár metrů dál tak jsou oba velmi pravděpodobně po smrti. VODÍTKO JE PRVEK BEZPEČNOSTI a ne otravná nutnost.
  • Mějte své vodomilné  psy zajištěné na vodítku v okolí zamrzlých vodních toků a vodních jezů. Pokud se váš pes dostane do jezu a nebo se pod ním propadne led vprostřed rybníka, o svého psa s devadesátiprocentní šancí přijdete.
  • Nenechávejte psy o samotě s hračkami a nebo kostmi, které mohou spolknout a nebo se jimi začít dusit.

 

Jak psovi poskytnout první pomoc v konkrétních případech se můžete naučit na semináři první pomoci pro psy. Plánované semináře naleznete ZDE.

Péče o psa v letním období

Letošní léto dává zabrat lidem i zvířatům.  Ve spojitosti s letním obdobím je potřeba myslet na pár následujících věcí, aby pes přežil léto pokud možno co nejvíc v pohodě.

Mnoho majitelů psů tráví tyto horké dny se psy u vody. A mnoho psů vodu přímo miluje.
Pro psa ovšem tato zábava může nést následky vlivem neznalosti a podcenění rizik majitelem.

1. Prochladnutí psa díky nedostatečnému vysušení psí srsti

Možná se zdá nemožné, že pes po koupání v horkém počasí může nastydnout. Opak je pravdou. Psí srst, zejména srst s podsadou poměrně špatně a dlouho schne. Srst se zdá být suchou za pár chvil, ale pokud sáhnete psovi do podsady, zjistíte, že i několik hodin po koupání je pes v nejspodnější části srsti stále mokrý, ačkoliv krycí chlupy dávno uschly. Není nic horšího než psa po vykoupání naložit do auta, nechat ležet v kotci a nebo na studené dlažbě. Asi každý ví, že po koupání není radno zůstávat dlouho v mokrých plavkách, protože hrozí nastydnutí močových cest a nebo nervových pletení v oblasti bederní páteře a s tím spojený nepříjemný zánět nervu a nebo svalů. To samé hrozí vašemu psovi. Není nic jednoduššího, než psa po vykoupání prosušit v pohybu- postačí krátká vycházka ve stinném místě, aby vzduch proudil srstí a ideální je psa lehce pročesat, aby se srst provzdušnila. Nestačí psa nechat odpočívat na slunci- proschne pouze svrchní část srsti a spodní část zůstává vlhká a snadno se zapaří.  Samozřejmě dobře poslouží starý ručník a nebo osuška. U chlupatějších plemen podsada schne opravdu několik hodin a nedostatečné prosušení je problém zejména u psů s artrozami velkých kloubů, degenerativních změnách na páteři, dysplaziemi a podobně. Další nepříjemností nedostatečného dosušení psa a zapaření kůže je :

2. Hotspot

Hotspot vzniká mimo jiné právě v důsledku zapaření kůže a jedná se o akutní zánět kůže. Kůže se stane svědící a pes si ránu rychle rozkouše a nebo rozdrbe ve snaze se zbavit svědění kůže. Zavlečení infekce do otevřené, podrážděné rány je dílem okamžiku a je zaděláno na několik týdnů léčby. Hotspot vznikne velice rychle, ale velice zdlouhavě se léčí.
Pokud zjistíte, že má pes na kůži červené, mokvavé ložisko, které si úporně olizuje, škrábe a drbe, ostříhejte srst okolo rány, omyjte čistou vodou a slabým odvarem heřmánku a ránu pravidelně sledujte a čistěte. Není vhodné používat tekuté obvazy, masti a podobné přípravky. Pokud se rána zvětšuje, hnisá a zánět neustupuje, je na místě navštívit veterináře, protože léčba hotspotu často končí antibiotickou léčbou.

 

3. Syndrom mrtvého ocasu

Název syndromu zní poměrně tragicky, ale jedná se většinou o dobře řešitelnou věc. Syndrom mrtvého ocasu může mít více příčin. V podstatě se jedná o neinfekční zánět měkkých tkání a nervů v oblasti bederní páteře a ocasu. Majitelé psů se s ním setkávají nejčastěji v létě, kdy pes často plave a pak nedostatečně vysušen (viz bod 1) ulehne k odpočinku na místo, kde proudí chladnější vzduch a nebo vysloveně na studené místo  (dlažba ve sklepě apod.). Syndrom může vzniknout i v zimě z prochladnutí a nebo promoknutí psa.  Onemocnění je poměrně bolestivé ( potvrdilo deset psů z deseti 🙂  ) a pes nosí ocas bezvládně svěšený k zemi – odtud asi název „mrtvý ocas“. Pes nedokáže ocasem pohnout a i ve chvílích, kdy by normálně ocasem vrtěl ho nese svěšený, což by mělo majitele již upozornit na možnost tohoto syndromu. Vzhledem k tomu, že prostydlé tkáně bolí, pes může být lehce apatický celkově. Není dobré se pokoušet s ocasem jakkoliv manipulovat, masírovat v domnění, že psu pomůžete.
Psa držte v teple, suchu a do vyřešení potíží ho nenechte koupat. Tento syndrom většinou odejde tak rychle, jak přišel a v první fázi ani není nutná návštěva veterináře. Pokud máte podezření na úraz a nebo víte, že se opravdu stal a nebo příznaky syndromu převládají déle jak tři dny, je na místě vyhledat veterinárního lékaře neprodleně.

4. Otrava sinicemi 

Prevencí této otravy je striktní zákaz psu se koupat ve vodě se sinicemi a totéž platí pro pití. Sinice (Cyanobacterie)  a jejich toxiny jsou zdraví škodlivé pro lidi i psy. V  lepším případě pes koupání v zelené vodě odnese „pouze“ zažívacími potížemi, v horším případě může nastat akutní otrava, kdy je zvíře dezorientované, zvrací, v těžkých případech zvíře upadne do komatu a nastává smrt.

Pokud se stane, že pes do vody se sinicemi skočí, zabraňte tomu, aby se olizoval a opláchněte ho čistou vodou, pokud vodu se sinicemi pozře, je na místě vyvolat zvracení, psu podat živočišné uhlí rozmíchané vodou a aplikovat injekční stříkačkou do tlamy a  psa dopravit k veterináři k vyšetření a případné léčbě.  Není nejmoudřejší čekat, zda se otrava projeví a nebo neprojeví.

5.  Spáleniny polštářků tlapek

V případě horkých dní platí, že pokud nedokážete udržet dlaň a nebo chodidlo na asfaltu/dlažbě, tento povrch je příliš horký i pro vašeho psa. Nenuťte psa chodit po rozpáleném asfaltu a nebo dlažbě na delší vzdálenosti, protože opravdu hrozí, že si pes kůži na polštářcích spálí tak, že příštích pár dní pro něj bude každý krok doslova a do písmene utrpením. Pokud dojde k tomu, že pes popáleniny utrpí, je nutné polštářky chladit vodou, případě použít lokálně přírodní aloe vera gel. Nepoužívejte chemické chladící přípravky pro lidi, které pes olíže (například chladící spreje pro sportovce).  Pokud jsou popáleniny rozsáhlé, je na místě konzultace s veterinárním lékařem.

6. Přehřátí

Přehřátí může psa stát život a každoročně několik psů zahyne díky nevědomosti svého majitele. Jak přehřátí předejít a co při přehřátí dělat se dočtete v tomto článku.

7. Lokální popáleniny kůže

U psů s krátkou srstí a nebo u psů ostříhaných nakrátko a nebo ze zdravotních důvodů vyholených (např. po operaci, sonografii) může dojít ke spálení kůže. Zejména bílí bulteriéři trpí na spáleniny okolo čenichu. Vyhýbejte se krátkému sestřihu u yorkshire teriérů a podobných plemen- srst chrání kůži před slunečním zářením.

Pokud máte psa vyholeného po operaci a nebo sonografii, na slunci psa chraňte například volnějším bavlněným trikem, aby se zamezilo působení slunečního záření přímo na odhalenou a citlivou kůži. Psa lze též chránit aplikací dětského opalovacího krému s vysokým faktorem na problémových partiích.

8. Intoxikace vodou

Pes i člověk se může doslova upít k smrti. Proč se tak stane a jak intoxikaci vodou předcházet zjistíte zde.

9. Akutní zánět slinivky

Slinivka je endokrinní žláza s dvojí funkcí. Jedna část slinivky vytváří inzulin a druhá vytváří trávicí enzymy. Akutní zánět slinivky má mnoho příčin a  může vzniknout i dietetickou chybou. Jedná se o akutní a život ohrožující stav.  V létě je poměrně častá příčina překrmení psa grilovaným masem které buď dostane od nezodpovědného majitele a nebo se k masu dostane v nestřežené chvíli, případně se dostane k oleji a nebo olejové marinádě na maso. Zjednodušeně řečeno, pokud se pes dostane k velkému množství tuků, může mimo trávicí obtíže nastat právě akutní pankreatitida.
Pokud váš pes začal zvracet, má bolestivé břicho, nemá zájem o žrádlo , má průjem a horečku, je na místě neprodleně navštívit veterináře. Vzhledem k tomu, že tyto příznaky mohou být i u jiných akutních stavů, nezamlčte veterináři fakt, že pes sežral maso z grilu/vypil olej. Je to velice důležitá informace kvůli diagnostice vašeho psa!

 

 

PSY S PODSADOU V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NESTŘÍHEJTE! SRST MÁ TERMOIZOLAČNÍ FUNKCI.
O (ne)stříhání a správném chlazení se dočtete v následujícím článku.

 

Krásné léto bez nehod a úrazů vám i čtyřnohým kamarádům 🙂

 

 

 

 

Jak správně chladit psa a jak je to se stříháním srsti?

Počasí rovnou ze zimního období přeskočilo do půlky léta a začíná každoroční virtuální válka na sociálních sítích  na téma stříhat- nestříhat a jak chladit psa.  Každý majitel by měl být obeznámen s tím, jak zacházet se psem v letním období, aby psu neublížil. Vzhledem k tomu, kolik je ročně případů přehřátí psů se domnívám, že velká část majitelů psů je negramotná a naprosto nepřístupná vyslechnutí informací…

Jak je to s tím stříháním?

Psí srst můžeme rozdělit z hlediska údržby na dva typy:

  • srst, která se stříhá a jinak kosmeticky upravuje
  • srst, která má podsadu a nestříhá se

 

  • samostatně pak stojí plemena bezsrstá

 

Funkce srsti:

Srst psa má obrovský význam v termoregulaci zvířete. Pes, jak známo se nedokáže chladit pocením jako člověk, jeho potní žlázy jsou v minimálním množství a k regulaci teploty jsou nedostatečné. Hlavní mechanismus ochlazování psa je pomocí odpařování přebytečného tepla prostřednictvím slin – zrychlené dýchání.
Srst psa je dalším velkým pomocníkem v regulaci teploty psa, protože díky stavbě psí srsti je pes dokonale chráněn před vnějšími vlivy prostředí a pokud má srst s podsadou, tak má ideální prostředek k udržení tělesné teploty v zimě a ochraně proti přehřátí v létě.

Srst tedy:

  • chrání psa před vnějšími vlivy- déšť, slunce, mráz
  • pomáhá odvodu tepla a nebo odvodu tepla brání (termoregulační funkce)

 

Plemena psů s vlasovou strukturou srsti jsou bez podsady a nebo s podsadou- liší se podle plemene. Tato srst se běžně upravuje střihem dle standardu plemene a nebo požadavku plemene, jelikož srst roste jako vlasy. Stříháním dle standardů střihů jednotlivých plemen nezasahujeme do termoregulační funkce srsti psa (která je u tohoto typu srsti navíc minimální). Není dobrý nápad takové plemeno vzít na léto „trojkou“, protože odhalená a citlivá kůže se na slunci může spálit.

Plemena psů s hrubou srstí se udržují trimováním. Jsou majitelé, kteří místo trimování v salonech požadují stříhání a nebo si psa ostříhají doma sami. Tento typ srsti nemá podsadu a k odstranění odumřelých chlupů slouží právě technika trimování a stříhání není vhodnou technikou údržby této srsti.

Plemena psů s podsadou jsou ta, kde je přítomna krycí srst a podsada. Během ročního období dochází k výměně srsti podsady- na léto pes vylíná tak, že podsada je minimální a na zimu výrazně zhuňatí a podsada je výrazná. Krátkosrstá plemena jako maďarský ohař, pinč, dobrman atp. mají i v zimním období podsadu minimální. Plemena s takovým typem srsti jsou obecně náchylnější jak k přehřátí, tak podchlazení.
Plemena se středně dlouhou a nebo dlouhou srstí jsou dokonale vybavena k odolávání klimatickým vlivům právě tím, že krycí srst chrání psa před deštěm, sluncem a podsada vykonává funkci termoregulační- v létě zabraňuje přehřátí psa a v zimě podchlazení.

A právě u psů s takovým typem srsti majitelé v dobré víře udělají poměrně zásadní chybu- psa na léto ostříhají. Sama mám tervuerena a celé léto slyším dobrácké „odborné“ rady- „ostříhejte toho psa, vždyť mu musí být hrozné horko“, „proč toho psa trápíte, nebylo by lépe ostříhanému?“, „podívejte se, sotva dýchá, to je jasný, v těch chlupech je mu horko“.
Naopak! Pokud bych psa ostříhala, bude mít velice vážné potíže s tím, aby se v létě nepřehřál.

Někdy je opodstatněné psa se srstí s podsadou ostříhat, respektive prostříhat v kvalitním psím salonu po poradě s veterinářem  z hlediska zdravotního a to jsou kožní problémy, hormonální poruchy tvorby a růstu srsti atp. U zdravého zvířete toto opodstatnění opravdu nemá a psovi jednoznačně škodí.

Na přiloženém schématu přejatém ze zahraničního webu je jasně vidět, jak srst s podsadou funguje. A také, že je důležité psa s podsadou pravidelně odumřelé podsady zbavovat, aby srst byla vzdušná, bez odumřelých chlupů a mohla dobře plnit svou funkci:

Horní schémata ukazují, jak vypadá srst zbavená podsady a srst s podsadou.
Dolní schéma ukazuje, jaký je rozdíl v proudění vzduchu a odvodu tepla srstí vyčesanou a nevyčesanou a jak působí slunce na srst ostříhanou.  Zároveň je patrné, jak působí podsada v zimě- teplo, které si pes vytvoří svalovou prací nepustí ven a studený vzduch nemá šanci psa ochladit skrz hustou podsadu.

Bohužel se setkávám neustále s případy ostříhaných psů v rámci „lepšího“ komfortu v létě, nebo dokonce kvůli tomu, že pes na chlupech nosí domů nepořádek. (Takovým lze doporučit místo psa třeba želvu).

 

Pár konkrétně-anonymních případů z praxe:

Slečna s AUO přišla na rehabilitaci pro bolestivost zad jejího psa. Veterinář (!!) doporučil psa vzít nakrátko, protože dle něj psa bolí záda proto, že místo na pelechu lehá na dlažbě, tudíž na záda nastydl. Majitelka nelenila a australského ovčáka s bohatou srstí opravdu ostříhala, nicméně zjistila, že psa záda bolí stále. Vyjádřila jsem podezření na spondylozu páteře dle klinického obrazu (pan doktor se neobtěžoval udělat ani RTG) a majitelku referovala zpět na veterinu. Po pár dnech přišel mail, že doktor neochotně psa zrentgenoval a v příloze mi poslala RTG psa s velice rozsáhlými spondylotickými změnami.
Pes samozřejmě nadále lehá na dlažbě místo v pelechu…

Majitelka koně mě pozvala na osteopatické ošetření koně. Kolem pobíhal nakrátko vystříhaný kříženec ovčáka téměř dohola a partner majitelky a spolumajitel psa neměl nic lepšího na práci, než psa v průběhu ošetření koně zlejvat vodou z hadice, protože psovi je horko ( vážně?) .

Majitelka feny Border kolie vystříhává břicho nakrátko, protože pes na břiše nosí domů zvenku nepořádek. Na namítnutí, že naruší termoregulaci psa díky narušení integrity srsty odvětila, že ho stejně bude vyholovat, protože prostě nosí domů nepořádek…

Majitelka  x zlatého retrívra přišla před pár lety na rehabilitaci se psem vystříhaným „na blbečka“- hlavu, nohy a ocas osrstěnou, zbytek ostříhaný. „Aby jí nebylo horko“. Po vysvětlení funkce srsti psa jedno léto psa nechala zarůst. Letos je fena opět ostříhaná „na blbečka“. Protože v těch chlupech je jí prostě horko….

Rizika ostříhání srsti jsou následující:

  • přehřátí psa vlivem pozbytí termoregulační funkce srsti
  • spálení od slunce!
  • snížení kvality srsti psa- často se stává, že po ostříhání se rapidně zhorší kvalita srsti a trvá, než nabyde původní kvality
  • prochladnutí- opravdu není záruka, že celé léto budou tropy
  • nachlazení v oblasti ledvin a močových cest, velkých nervových plexů zejména pak lumbosakrálního

 

Pokud máte psa vyholeného po ortopedické a nebo jiné operaci a nebo z jiného zdravotního důvodu, pak je nutné psa chránit před slunečním zářením a vyholenou oblast natírat opalovacím krémem po dobu, než narostou chlupy. (Dětské opalovací mléko je použitelné i pro psa, pochopitelně není vhodné nechat psa natřenou partii olizovat). Kůže je citlivá a velmi náchylná ke spálení od slunce. Při delším pobytu na slunci je vhodné psu dát bavlněné triko, které bude oholenou část krýt a přesto nebude psa nikde škrtit a nebude ho mít upnuté. Nejideálnější je vyholeného psa slunečnímu záření vystavovat co nejméně. Pokud máte psa oholeného a je chladno či deštivo, je velice vhodné psovi na vycházky a pobyt venku pořídit funkční deku pro psy (Hurta, Back on Track).

 

 

A jak tedy psa správně chladit?

Na trhu je k dostání mnoho chladících podložek pro psy, chladících vest, dokonce chladících obojků.  Ale co je doopravdy funkční a má smysl použít? A hlavně- jak?

Pokud se podíváme na to, jak se pes chladí sám, tak pokud má možnost, vykope si jámu ideálně někde v záhoně a nebo čerstvě zasetém trávníku a rozloží se v ní „na žábu“. Chladí si oblast břicha a třísel. A nechápe, proč se páníčci zlobí, když on se tak fajně zařídil 🙂
Pes se chladí v oblasti velkých cévních pletení (břišní aorta, a.femoralis, cévní pleteň střev) depotních krevních orgánů(játra, slezina..),protože tím se ochladí nejúčinněji a nejrychleji. Pokud se ochladí krev v důležitých a velkých cévách, rychle se chlad transportuje i do dalších částí těla.

Proto je poměrně neúčinné použití chladících vest, které psa chladí hlavně v oblasti zad. Naprosto nevhodné jsou vesty, které psu zasahují až na oblast ledvin. Pokud trváte na použití vesty, tak použijte takovou, která psu nepřekrývá ledviny! Přes záda se pes celkově chladí poměrně neúčinně, než chlad projde přes silnou masu svaloviny v okolí páteře a dostane se do centra těla, je chlad pryč. Koneckonců- pes, pokud se chce chladit sám v chladném koutě a nebo hlíně, nelehá si na záda, ale na břicho (viz výše).

Daleko účinnější je chladící podložka, kterou lze opravdu doporučit v horkých dnech, při transportu psa a dovolené u moře. Myslete ale na to, že nesmíte psovi rozložit chladící podložku po celé kenele, nebo kufru auta aby pes neměl na výběr, zda si lehnout na podložku a nebo vedle! Vždy v omezeném prostoru, kde je pes a chladící podložka musí být prostor, kde podložka není, aby měl pes možnost výběru.

Pes musí mít přístup na chladné místo, kde si lehne, aby se ochladil, pokud je mu v jiné části domu/kotce horko.

 

Jak psa nechladit?

  • nikdy (!!!) psa nechlaďte poléváním studenou vodou- pes se opravdu tímto způsobem neochladí.
  • zapomeňte také na polévání hlavy a zátylku (schválně, zkuste si, co to udělá s vámi, když si rozehřátí nalijete studenou hlavu do zátylku- úlevu to rozhodně nepřinese a navíc si můžete způsobit nepříjemný, až mdlobný stav)
  • nepřikrývejte a ani nezabalujte psa do namočené deky a nebo prostěradla- odpařované teplo zůstává mezi textilií a tělem psa a zvyšuje se teplo!

Jak předejít přehřátí psa a jak postupovat, pokud k přehřátí dojde se dočtete v tomto článku.

 

 

 

 

Péče o psa v zimním období

Zima se konečně  přihlásila ke slovu a v tyto mrazivé dny je potřeba věnovat zvýšenou péči o naše čtyřnohé kamarády.

 

 

  • omezte nadměrné fyzické aktivity v silně mrazivém počasí. Teplota -15°C není právě ideální počasí k běhu několika kilometrů ani intenzivnímu tréninku sportovních aktivit (mimo vytopenou halu). Nejsou vhodné ani několikahodinové vycházky- raději venčete častěji a kratší dobu.

 

  • psi malých plemen, plemen bez podsady, psi s dysplaziemi, artrozou, spondylozou páteře, syndromem cauda equina a psi staří a s vyholenou srstí ze zdravotních důvodů by měli být do mrazivého počasí oblékání. Naprosto nevhodné jsou oblečky z vlny a oblečky z fleecu- tyto textilie navlhávají a mají zcela opačný efekt, než který chceme-obleček nehřeje, ale chladí.  Při výběru oblečku pro psa dbejte na kvalitu a nepromokavost materiálu. Do mrazu je ideální obleček z nepromokavého materiálu podšitý fleecem. Nejlepší volbou jsou funkční oblečky značky Hurta a nebo Back on Track, které kryjí kyčelní klouby, kořen ocasu i ramenní klouby.
    Více o problematice oblékání-neoblékání psa naleznete v tomto článku.
  • pokud máte psa v kotci, boudu mějte vystlanou slámou, dřevitou vlnou. Do boudy nepatří deky! Navlhají. Každý den kontrolujte, zda pes má v boudě sucho a má dostatek slámy/dřevité vlny. Přes vchod boudy připevněte kus koberce a nebo pevné textilie. Zvažte, zda by psu nebylo lépe v době silných mrazů v chladnější části domu. Pravidelně podávejte čerstvou vodu kvůli zamrzání.

 

  • pozor na zamrzlé vodní toky- nebezpečí vstupu psa na led a propadnutí! 

 

  • k mazání tlapek je vhodná lékařská vazelína- psi si jí nemají tendenci tolik olizovat jako krémy, sádlo atd. a navíc je voděodolná a i při částečném slízání psem většina vazelíny zůstane na tlapkách psa 🙂 

 

  • sledujte výživovou kondici zvířete  a případně navyšte krmnou dávku- chladné počasí je pro psa energeticky náročné a zvláště u aktivnějších psů bývá nutné navýšit krmnou dávku

 

Podchlazení psa: 

Podchlazení vzniká vlivem dlouhodobého pobytu v chladném prostředí (ztracený a vysílený pes, pes uvázaný v lese, zraněný pes atp.)

Příznaky: snížená teplota na 35-30°C, třes, pokles tepové frekvence.

První pomoc: psa přeneseme z chladného prostředí do tepla. Zahříváme suchým (!!!) teplem, nikoliv vodou. Ideálně psa zabalíme do deky a přiložíme termofor. Zahříváme nejprve střed těla a posléze končetiny. Je nutné zahřát nejprve velké orgány a cévy, pokud bychom zahřívali napřed končetiny, stav podchlazení by se prohloubil. Pokud pes jeví ochotu k pohybu po zahřátí v dece, můžeme psa zahřát pomalým prováděním na vodítku ( rozproudění ohřáté krve do periferií těla). Psa dopravte k veterinárnímu lékaři ke kontrole stavu a případné terapii. 

 

Omrzliny:

Jedná se o lokální poškození tkání vlivem chladu. Rozeznáváme tři stupně omrzlin: 

1.stupeň: kůže je chladná, bledá, při ohřívání zčervená,  necitlivá, při ohřívání citlivá (zná každý na sobě- „omrzlé“ ruce, uši…)

2.stupeň: kůže je voskově nažloutlá, vznikají puchýře, hrozí infekce 

3.stupeň: tvrdá, necitlivá kůže, vzniká nekroza, je nutné chirurgické odstranění nevratně poškozené tkáně

 

První pomoc: kůži ohříváme postupně tekoucí vlažnou až teplou vodou, případně teplými obklady. Teplotu vody postupně zvyšujeme z vlažné k teplé. Nikdy neohříváme omrzliny ihned teplou vodou. Neohříváme třením ručníkem, sněhem, protože hrozí poškození omrzlé kůže a tento způsob ohřívání má nulový efekt. 

 

U psa jsou k omrzlinám náchylné následující oblasti:

  • špičky uší
  • konec ocasu
  • tlapy
  • oblast varlat
  • oblast mléčné žlázy