První pomoc při epileptickém záchvatu

První pomoc při epileptickém záchvatu

K sepsání tohoto článku mě přivedla smutná realita sociálních sítí. Co dělat se psem při záchvatu je poměrně častá otázka na seminářích i na síti. Na semináři se tázající dozví správný postup, ale na facebooku se stále spekuluje o nutnosti vyndat psovi jazyk a nebo vložit nějaký předmět do tlamy, aby si jazyk nepřekousl….

Co vlastně epilepsie je? 

U nás se vžilo epilepsií označovat jakýkoliv křečový záchvat, který vypadá jako epilepsie. Snad že je epilepsie tak známá (a obávaná). U diagnostiky původu a příčiny záchvatů je ideální, když majitel psa dokáže spolupracovat s veterinářem a odpovídat na anamnestické dotazy, které jsou v diferenciální diagnoze důležité (kolik záchvatů pes měl, v jakém časovém odstupu, zda byl v bezvědomí/při vědomí, jak dlouho záchvat trval, co mu předcházelo… ).

Křečové záchvaty lze rozdělit do několika kategorií podle příčiny:

Primární epilepsie – je způsobená onemocněním mozkové tkáně, což může být infekce nervové tkáně, mozková příhoda, nádory a další onemocnění mozku a co bych ráda zdůraznila, jsou to také vývojové vady mozku, jako například hydrocephalus, vodnatelnost mozku, chcete-li. Ano, to jsou ty roztomiloučké čivavky bezPP v raritní barvě s hlavou jak pátrací balón za lidovou cenu patnáct tisíc korun českých s odběrem v šesti týdnech, protože samo papá a maminku nepotřebuje. (pozn.autorky- autorka je odpůrcem množení, ale to jste asi vyčetli mezi řádky 🙂  ).

Sekundární epilepsie – je stav způsobený čímkoliv jiným, než poruchou mozkové aktivity. Přesněji řečeno, jedná se často o onemocnění  jiného orgánu, než je mozek, ale nemocí je ovlivněn. Častá je jaterní encefalopatie (narušený metabolismus amoniaku) onemocnění ledvin a nebo srdce a pozor- hypoglykemie a nebo hyperglykemie může způsobit křečový záchvat. Věděli jste, že i u psů se vyskytuje diabetes a není to úplně vzácné? Sekundární epilepsie může být způsobena otravou.

K sekundární epilepsii bych ráda dodala, že každý pes by měl v rámci prevence podstoupit ideálně jednou ročně preventivní vyšetření krve. Záchyt špatné funkce z některého orgánu může být častokrát podchycena včas a buď vyléčena úplně, nebo alespoň zpomalen průběh onemocnění. To, že pes vypadá zdravý neznamená, že interně úplně zdravý je.

Idiopatická epilepsie – konečně TA epilepsie. Idiopatická není odvozena od slova idiot, jak by se mohlo zdát, ale idiopatická = bez známé příčiny. Elektrická aktivita mozku začne být bez příčiny abnormální, mozek na chvíli přestane fungovat normálně a vzniknou křeče. Epileptický záchvat. Víme, že je to nejčastější typ záchvatů, víme, že má genetickou návaznost a víme, že některá plemena psů k ní mají větší sklon. A taky víme, že by neměli jedinci s touto vadou být v chovu. Ale protože jsme Mekka množení zvířat, tak se množí bez ohledu na genetickou vazbu tohoto a jiných onemocnění. Další důvod proč nemnožit a nekupovat zvířata z neověřených chovů. Vyskytuje se ve věku jednoho až tří let.

Jak může záchvat vypadat? 

Nejznámější typ záchvatu je takzvaný grand mal záchvat. Pes upadne do bezvědomí, provází ho křeče, může dojít k pomočení a nebo pokálení zvířete, pes může mít pěnu u huby. To je ta horší varianta. Existuje záchvat typu petit mal, kdy je pes při vědomí, dochází k těkavému pohybu očí, záškubům uší, pysků, zvíře nevnímá majitele.
Pokud zvíře prodělá více než dva záchvaty za 24 hodin, jedná se o takzvané klastry. Pokud na sebe navazuje jeden záchvat za druhým, nebo je záchvat delší než deset minut, mluvíme o status epilepticus.

Záchvat mívá často typický průběh (ale ne vždy):

  • prodromální stádium – pes je nervozní, vyhledává majitele a nebo se naopak snaží vyhledat klidné místo
  • aura – intenzivní změny chování, strach
  • záchvat (grand mal, petit mal)
  • postiktální fáze – pes může být zmatený, dezorientovaný, může být přechodně i agresivní 

 

PRVNÍ POMOC PŘI EPILEPTICKÉM (KŘEČOVÉM) ZÁCHVATU PSA: 

Do tlamy NIC nevkládejte! Dávno jsou doby, kdy se doporučovalo mezi zuby vložit pevný předmět, aby si pes (člověk) nepřekousl jazyk. Za prvé se vám to nepovede, za druhé budete sami asi kousnutí a za poslední můžete způsobit poranění postiženému záchvatem!

Není potřeba vytahovat jazyk! Opět hrozí riziko poranění vás. Ničemu nepomůžete. Jazyk psovi opravdu „nezapadne“, navíc je pes v křeči a nezmůžete s jazykem vůbec, ale vůbec nic.

Užitečnější bude, když se postaráte o to, aby pes odněkud nespadl (z křesla, postele, střechy boudy, schodů…). Pokud je to ve vašich možnostech, psa položte na rovnou podlahu (zem). Pokud ne, psa alespoň přidržujte, aby nespadl. Po záchvatu psa připněte na vodítko kvůli možné dezorientaci!
Pokud pes prodělává delší grandmalový záchvat, není od věci chladit končetiny a břicho, protože díky vysoké fyzické aktivitě těla se zvyšuje tělesná teplota. Záchvat je velmi fyzicky náročný pro oběhový systém a tělo psa. Kdo záchvat zažil na sobě, ví. Po záchvatu pes musí být v absolutním fyzickém klidu.

Pokud pes prodělal první záchvat v životě, je na místě neprodlená návštěva veterináře, který se pokusí určit příčinu záchvatu a nasadit vhodnou medikaci.

 

(pes na obrázku je zcela v pořádku, foto je momentka při focení jiné situace 🙂  )

About the author

Zuzana Wildmannová administrator

Veterinární technik, akreditovaný lektor první pomoci a a zdravotnický záchranář. Působí jako záchranář na urgentním příjmu v nemocnici v Praze a zdravotnické záchranné službě. Mimo lektorskou činnost se autorka věnuje terapiím psů a koní především Dornovou metodou, je Doporučený terapeut Dornovy metody pro zvířata a také se věnuje terapiím lidí prostřednictvím Osteodynamiky (Dornova metoda pro lidi). V listopadu 2022 úspěšně absolvovala Profesní kvalifikaci Fyzioterapeut a rehabilitační pracovník malých zvířat (43-001-R). Ve volném čase se věnuje svým třem psům, téměř šestnáctiletému belgickému ovčákovi Agimu a čtyřleté stafbulce Kačence. Smečku doplňuje sedmiměsíční štěně belgického ovčáka Sabaton. Všichni psi jsou na seminářích první pomoci pro psy jako chlupatí asistenti :)

2 Comments so far

Markéta KoubováPosted on9:20 am - Led 13, 2020

Dobrý den, je to cca 3 roky od cca 4 měsíců věku mého psa , kdy jsem poprvé zaznamenala toto chování . Nemá křeče,ale najednou si začně drbat a kousat přední nohu, drbat zadní nohou za uchem a nejdřív jsem myslela, že dostal žihadlo. Sice vnímá a popoběhne , když vidí, že se vzdaluju,ale jakmile mě doběhne ,opět se usilovně drbe na jedné, pak na druhé přední, za uchem…. Trvá to 15-20 minut , pak to samo přejde .Pes je mírně vyčerpaný a chce pít , pochopitelně. Přisuzuju to také k nějakému epi záchvatu… Na vodítku ho téměř nelze nikam dostat, lepší počkat až to odezní , pes má 75 kg a v tu chvíli ho zajímá jen „svědivost“…Opakuje se to cca 1x za měsíc možná za 2 měsíce . Nepředchází tomu žádný vzrušivý podnět , vznikne jen tak .

Leave a Reply