Search results for: neprůchodnost střev

Neprůchodnost střev u psa

Ileus, tedy porucha motility střev je stav, kdy střevo není schopno posouvat svůj obsah ve směru peristaltiky.

Ileus dělíme do dvou skupin dle příčiny – mechanický a funkční.

Funkční ileus

Tento stav vzniká na základě poruchy motility (pohyblivosti) střeva na podkladě intoxikace, úrazů páteře, po operacích v dutině břišní. Příčinou není cizí těleso ve střevě.

Mechanický ileus

Je zapříčiněný cizím tělesem ve střevě, případně vchlípení, torzí střevní kličky, případně nádorem.
U psů jasně vede spolknutí cizího předmětu – hraček, kamenů, ponožek, vařených či jinak tepelně zpracovaných kostí, pecek nebo provázků. Tyto předměty se zaklíní ve střevě a způsobí úplnou neprůchodnost. Zároveň může velmi rychle dojít k uskřinutí cév zásobující střevo, nekroze a celkové sepsi.

Mechanický ileus je akutní, život ohrožující stav a je nutná co nejdřívější intervence veterinárního lékaře. 

Jaké příznaky provází ileus?

Mezi nejčastější příznaky neprůchodnosti střeva patří:

  • zvracení, při pokročilém stádiu mechanického ileu může pes zvracet nahnědlou, zapáchající tekutinu (miserere)
  • poruchy vyprazdňování – zácpa, zástava odchodu plynů, porucha střevních zvuků.
    POZOR -někdy se pes zdánlivě vyprazdňuje – ale jde pouze o malé množství průjmové zapáchající stolice – část střevního obsahu obteče překážku střeva, majitel má pocit, že u psa dochází k odchodu stolice, ale střevo je neprůchozí
  • nafouklé, bolestivé břicho
  • apatie, nechutenství

 

Proč se mechanický ileus špatně diagnostikuje? 

Diagnostika mechanického ileu není vždy jednoduchá. Na rentgenových snímcích jsou dobře patrná pouze některá cizí tělesa – například kov, kameny nebo kosti. Naopak textil, plast, guma či dřevo, tedy nejčastější předměty, které psi spolknou, na RTG vidět nebývají.

Ultrazvuk dokáže odhalit rozšířené kličky střeva, stagnující obsah nebo změněnou peristaltiku, ale samotné cizí těleso často splyne s okolní náplní a není jednoznačně rozeznatelné. 
Právě majitel je často „klíčovým svědkem“ k diagnoze – proto pokud máte podezření, že pes něco mohl sežrat, zmizela psí oblíbená hračka a nebo jste našli kousky zničené hračky, neváhejte a svoje podezření veterináři sdělte. Urychlíte tím významně proces diagnostiky. 

 

 

Pecka broskve, která byla příčinou ileu australské feny. Foto se souhlasem majitelky Pavlíny Votavové.

 

 

Jak předcházet tomuto kritickému stavu?


  • nekrmit vařenými, pečenými kostmi!
  • odpadkový koš umístit mimo dosah psa
  • zamezit žraní kamenů či klacků
  • pokud pes likviduje hračky a požírá jejich části, vyměnit zničitelné za odolné 
  • nenechat psa sbírat na zahradě pod stromy ovoce s velkou peckou  – švestky, meruňky, broskve!

Pes a vlašské ořechy

Sezóna vlašských ořechů se pomalu chýlí ke konci a právě poslední spadané ořechy ponechané pod stromy mohou u psů způsobit vážné zdravotní problémy.
Slupka (oplodí), která obaluje skořápku a často na ořechu částečně zůstává, se postupně rozkládá. V kombinaci s vlhkým podzimním prostředím vytváří ideální podmínky pro růst plísní rodu Penicillium, Aspergillus a jiné. 

Tyto plísně mohou produkovat tzv. tremorogenní mykotoxiny – látky, které u psů vyvolávají především neurologické příznaky. Pes je na jejich účinek výrazně citlivější než člověk.


Příznaky otravy tremorogenními mykotoxiny

Příznaky se projevují 1-6 hodin po pozření toxinu. Ve chvíli, kdy u psa nastanou neurologické příznaky otravy, nelze vyvolávat zvracení (hrozí aspirace žaludečního obsahu). Neprodlený transport k veterinárnímu lékaři je nutný. Co dělat při otravách se dočtete zde.

Lehčí otrava

  • neklid, hypersalivace, zvracení

  • třes hlavy, končetin nebo celého těla

  • nekoordinace pohybů, mírná ataxie

Těžší otrava (po pozření větší dávky toxinu)

  • generalizované třesy přecházející do tonicko-klonických křečí

  • sekundární hypertermie v důsledku masivní svalové aktivity

  • tachypnoe, tachykardie

  • ztráta vědomí, až respirační selhání


Zetlelé slupky jsou pro psy lákavé

Mnoho psů má ve zvyku aktivně vyhledávat a žrát spadané ořechy. Právě zetlelé části oplodí bývají pro ně chuťově atraktivní a obsahují největší množství plísní a toxinů.
Zdrojem otravy tedy není samotný ořech, ale mykotoxiny plísní rostoucích v rozkládající se slupce.


Další rizika vlašských ořechů

Přestože samotný vlašský ořech není pro psa jedovatý, jeho konzumace ve větším množství není vhodná:

  • Vysoký obsah tuku může u citlivých jedinců způsobit zažívací potíže, v horším případě i akutní zánět slinivky břišní (pankreatitidu).

  • Pokud pes polyká ořechy i se skořápkou, hrozí ucpání trávicího traktu, které může být život ohrožující a často vyžaduje chirurgický zákrok  – viz článek o neprůchodnosti střev


 

 

Zdroj:
Merck Veterinary Manual – Tremorgenic Neuromycotoxicosis in Dogs
Puschner B. et al., Penitrem A and roquefortine poisoning in a dog, J Vet Diagn Invest.
Today’s Veterinary Practice – Tremorogenic Mycotoxin Intoxication in Dogs

Celodenní seminář první pomoci pro psy II.

Na žádost absolventů semináře první pomoci pro psy vznikl navazující seminář.
Tento seminář je určen pouze pro absolventy Semináře první pomoci pro psy I. a nebo Semináře první pomoci pro psy v kostce, jelikož na sebe obsahově semináře navazují. Read More