Tag Archive první pomoc pro psy zuzana wildmannová

Srst s podsadou nestříhejte!

Jako každý rok i letos  s oteplováním přichází mánie stříhání psů. JENŽE velká část psích plemen má srst s podsadou, která není ke stříhání určena a ostříhání psu škodí.
Jen letos jsem v provozovně fyzioterapie měla ostříhanou kříženku border kolie(majitelka si psa ostříhala sama strojkem z Lidlu…) a hrubosrstého jack russel teriéra ostříhaného úplně na krátko- též domácí tvorba. On ten pes totiž nosil na těch chlupech domů nepořádek.

Bohužel se najdou i psí salony, kde vám na požádání psa s podsadou bez mrknutí oka vezmou strojkem.

A jak je to tedy s tím (ne)stříháním?

Psí srst můžeme rozdělit z hlediska údržby na dva typy:

  • srst, která se stříhá a jinak kosmeticky upravuje – pes nemá podsadu

  • srst, která má podsadu a nestříhá se

 

  • samostatně pak stojí plemena bezsrstá

 

Pes s podsadou, naprosto nevhodná úprava srsti. 

(Zdroj: Blesk pro ženy… )

 

Funkce srsti:

Srst psa má obrovský význam v termoregulaci zvířete. Pes, jak známo se nedokáže chladit pocením jako člověk, jeho potní žlázy jsou v minimálním množství a k regulaci teploty jsou nedostatečné. Hlavní mechanismus ochlazování psa je pomocí odpařování přebytečného tepla prostřednictvím zrychleného dýchání, odborně nazývaného jako termická polypnoe. Běžně se dechová frekvence dostává z klidových 10-30 dechů za minutu až na 250 za minutu. 
Srst psa je dalším velkým pomocníkem v regulaci teploty psa, protože díky stavbě psí srsti je pes dokonale chráněn před vnějšími vlivy prostředí a pokud má srst s podsadou, tak má ideální prostředek k udržení tělesné teploty v zimě a ochraně proti přehřátí v létě.

Srst tedy:

  • chrání psa před vnějšími vlivy- déšť, slunce, mráz
  • pomáhá odvodu tepla a nebo odvodu tepla brání (termoregulační funkce)

 

Plemena psů s vlasovou strukturou srsti jsou bez podsady a nebo s podsadou- liší se podle plemene. Tato srst se běžně upravuje střihem dle standardu plemene a nebo požadavku plemene, jelikož srst roste jako vlasy. Stříháním dle standardů střihů jednotlivých plemen nezasahujeme do termoregulační funkce srsti psa (která je u tohoto typu srsti navíc minimální). Není dobrý nápad takové plemeno vzít na léto „trojkou“, protože odhalená a citlivá kůže se na slunci může spálit.

Plemena psů s hrubou srstí se udržují trimováním. Jsou majitelé, kteří místo trimování v salonech požadují stříhání a nebo si psa ostříhají doma sami. Tento typ srsti nemá podsadu a k odstranění odumřelých chlupů slouží právě technika trimování a stříhání není vhodnou technikou údržby této srsti.

Plemena psů s podsadou jsou ta, kde je přítomna krycí srst a podsada. Během ročního období dochází k výměně srsti podsady- na léto pes vylíná tak, že podsada je minimální a na zimu výrazně zhuňatí a podsada je výrazná. Krátkosrstá plemena jako maďarský ohař, pinč, dobrman atp. mají i v zimním období podsadu minimální a nebo žádnou. Plemena s takovým typem srsti jsou obecně náchylnější jak k přehřátí, tak podchlazení.
Plemena se středně dlouhou a nebo dlouhou srstí jsou dokonale vybavena k odolávání klimatickým vlivům právě tím, že krycí srst chrání psa před deštěm, sluncem a podsada vykonává funkci termoregulační- v létě zabraňuje přehřátí psa a v zimě podchlazení.

A právě u psů s takovým typem srsti majitelé v dobré víře udělají poměrně zásadní chybu- psa na léto ostříhají. Sama mám tervuerena a celé léto slyším dobrácké „odborné“ rady- „ostříhejte toho psa, vždyť mu musí být hrozné horko“, „proč toho psa trápíte, nebylo by lépe ostříhanému?“, „podívejte se, sotva dýchá, to je jasný, v těch chlupech je mu horko“.
Naopak! Pokud bych psa ostříhala, bude mít velice vážné potíže s tím, aby se v létě nepřehřál.

Někdy je opodstatněné psa se srstí s podsadou ostříhat, respektive prostříhat v kvalitním psím salonu po poradě s veterinářem  z hlediska zdravotního a to jsou kožní problémy, hormonální poruchy tvorby a růstu srsti atp. U zdravého zvířete toto opodstatnění opravdu nemá a psovi jednoznačně škodí. 

Výstavní úpravy srsti s podsadou jsou zásahy pouze do pesíků, tedy krycích chlupů a jedná se o úpravu tvaru tlapek, ocasu, linie břicha a hrudi a podobně (jako například u zlatého retrívra či irského setra). 

Pes s podsadou, naprosto nevhodná úprava srsti. 

(Zdroj: Blesk pro ženy… )

 

Na přiloženém schématu přejatém ze zahraničního webu je jasně vidět, jak srst s podsadou funguje. A také, že je důležité psa s podsadou pravidelně odumřelé podsady zbavovat, aby srst byla vzdušná, bez odumřelých chlupů a mohla dobře plnit svou funkci:

Horní schémata ukazují, jak vypadá srst zbavená podsady a srst s podsadou.
Dolní schéma ukazuje, jaký je rozdíl v proudění vzduchu a odvodu tepla srstí vyčesanou a nevyčesanou a jak působí slunce na srst ostříhanou.  Zároveň je patrné, jak působí podsada v zimě- teplo, které si pes vytvoří svalovou prací nepustí ven a studený vzduch nemá šanci psa ochladit skrz hustou podsadu.

Bohužel se setkávám neustále s případy ostříhaných psů v rámci „lepšího“ komfortu v létě, nebo dokonce kvůli tomu, že pes na chlupech nosí domů nepořádek. (Takovým lze doporučit místo psa třeba želvu).

 

O srst s podsadou je nutné důkladně pečovat, aby mohla plnit svou termoregulační funkci 

Místo stříhání je nutné psu důkladně srst vyčesávat a zbavovat staré podsady. Pokud je srst zacuchaná a i v teplém počasí je plná zimní podsady, pes se necítí komfortně, protože srst nedokáže plnit svou termoregulační funkci plnohodnotně. Zejména po zimě bývá vyčesávání bohaté podsady zdlouhavé a jedno vyčesání psa zimní podsady nezbaví. Psa je nutno vyčesávat důkladně a několikrát, protože pes podsadu uvolňuje postupně. 

 

Jarní vyčesávání podsady. Asi čtvrté kolo důkladného vyčesání a pořád je podsady dost. 


Zdroj: vlastní

 

Pár konkrétně-anonymních případů z praxe:

Slečna s australským ovčákem  přišla na rehabilitaci pro bolestivost zad jejího psa. Veterinář (!!) doporučil psa vzít nakrátko, protože dle něj psa bolí záda proto, že místo na pelechu lehá na dlažbě, tudíž na záda nastydl. Majitelka nelenila a australského ovčáka s bohatou srstí opravdu ostříhala, nicméně zjistila, že psa záda bolí stále. Vyjádřila jsem podezření na vážné degenerativní změny  páteře dle klinického obrazu (pan doktor se neobtěžoval udělat ani RTG) a majitelku referovala zpět na veterinu. Po pár dnech přišel mail, že doktor neochotně psa zrentgenoval a v příloze mi poslala RTG psa s velice rozsáhlými spondylotickými změnami.
Pes samozřejmě nadále lehá na dlažbě místo v pelechu…

Majitelka koně mě pozvala na osteopatické ošetření koně. Kolem pobíhal nakrátko vystříhaný kříženec ovčáka téměř dohola a partner majitelky a spolumajitel psa neměl nic lepšího na práci, než psa v průběhu ošetření koně zlejvat vodou z hadice, protože psovi je horko ( vážně?) .

Majitelka feny border kolie vystříhává břicho nakrátko, protože pes na břiše nosí domů zvenku nepořádek. Na namítnutí, že naruší termoregulaci psa díky narušení integrity srsty odvětila, že ho stejně bude vyholovat, protože prostě nosí domů nepořádek…

Majitelka  x zlatého retrívra přišla před pár lety na rehabilitaci se psem vystříhaným tak, že  hlavu, nohy a ocas nechala  osrstěnou, zbytek  byl ostříhaný. „Aby jí nebylo horko“. Po vysvětlení funkce srsti psa jedno léto psa nechala zarůst. Další rok  byla  fena opět ostříhaná.  Protože v těch chlupech je jí prostě horko….

 

Pes s podsadou, naprosto nevhodná úprava srsti. Takhle ostříhaný pes se světlou kůží se na slunci velmi snadno spálí.

(Zdroj: Blesk pro ženy… )

 

Rizika ostříhání srsti jsou následující:

  • přehřátí psa vlivem pozbytí termoregulační funkce srsti
  • spálení od slunce!
  • snížení kvality srsti psa- často se stává, že po ostříhání se rapidně zhorší kvalita srsti a trvá, než nabyde původní kvality
  • prochladnutí- opravdu není záruka, že celé léto budou tropy
  • nachlazení v oblasti ledvin a močových cest, velkých nervových plexů zejména pak lumbosakrálního

 

Pokud máte psa vyholeného po ortopedické a nebo jiné operaci a nebo z jiného zdravotního důvodu, pak je nutné psa chránit před slunečním zářením a vyholenou oblast natírat opalovacím krémem po dobu, než narostou chlupy. (Dětské opalovací mléko je použitelné i pro psa, pochopitelně není vhodné nechat psa natřenou partii olizovat). Kůže je citlivá a velmi náchylná ke spálení od slunce. Při delším pobytu na slunci je vhodné psu dát bavlněné triko, které bude oholenou část krýt a přesto nebude psa nikde škrtit a nebude ho mít upnuté. Nejideálnější je vyholeného psa slunečnímu záření vystavovat co nejméně. Pokud máte psa oholeného a je chladno či deštivo, je velice vhodné psovi na vycházky a pobyt venku pořídit funkční deku pro psy (Hurta, Back on Track). 

Pes s podsadou, naprosto nevhodná úprava srsti. 

(Zdroj: Blesk pro ženy… )

První pomoc při dušení psa

Když jsem před několika lety měla v hlavě nápad na semináře první pomoci pro psy, poslední impuls k tomu, abych nápad zrealizovala byl právě můj dusící se pes. Kdybych nevěděla, jaká je první pomoc při dušení psa a včas nezasáhla, tak Agi už je několik let po smrti. Na veterinární klinice, kam jsem psa odvážela na kontrolní vyšetření jsem se dozvěděla, že majitelé často panicky psa naloží do auta a odváží k veterináři, ovšem bez poskytnutí první pomoci a psa dovezou už bez známek života. Od doby, co semináře běží již třetím rokem jsem se doslechla od účastníků o mnoha a mnoha případech dušení psa s dobrým i špatným koncem.

Jak tedy poznám, že se pes dusí ?

Příznaky dusícího se psa:
(příznaky jsou popsané postupně od začátku dušení)

  • neklid, panika
  • pes si tlapou mne čumák, dáví se (ale nezvrací), snaží se těleso vykašlat
  • oči „vylézající“ z důlků
  • sliznice oka a tlamy včetně jazyka mají fialovo-nachovou barvu (cyanóza vlivem nedostatečného okysličení tkání)
  • pes je nahrbený, břicho je vtažené
  • pes postupně přestává mít snahu o zbavení se cizího tělesa, přestává kašlat a dávit se, nastupuje neschopnost psa stát, pes se motá, až postupně zaujme polohu vleže na boku
  • nastoupí bezvědomí a dojde k zástavě srdeční a dechové aktivity vlivem hypoxie- nedostatku kyslíku v tkáních

Nepleťte si dušení psa cizím tělesem a reverse sneezing („zpětné kýchání“)

Reverse sneezing a nebo česky zpětné kýchání si často majitelé psů pletou s dušením psa a natočená videa psa s tímto problémem často sdílí ve skupinách na facebooku s prosbou o radu, že se jim dusí pes. Můžu všechny z vás ubezpečit, že pokud by se pes dusil, tak než natočíte video a vložíte ho na facebook, máte psa mrtvýho.
Reverse sneezing není nic jiného, než spasmus měkkého patra a svalů okolo hrtanu, který nutí psa prudce a dlouze vdechovat vzduch za typického chrochtavého zvuku. Pes většinou stojí s hlavou nataženou dopředu, má vytřeštěné oči a opravdu se tváří, že je to jeho poslední minuta v životě.
Většinou je to neškodná respirační záležitost, která psa postihne jednou za čas. Příčinami mohou být rozrušení, změny teplot (vytopený byt- mrazivé počasí venku), pyly, tahání psa na vodítku, delší měkké patro. Častěji se s tímto jevem potkáte u brachycefalických psů jako je buldoček, čivava, mops a podobně. Ale moje fena malinoise reverse sneezing předváděla poměrně pravidelně, ačkoliv je to dlouholebé plemeno.
První pomoc je velice jednoduchá – ucpat psovi nosní dírky a zároveň zvednou hlavu tak, aby byl krk natažený (a uvolnily se tím svaly okolo hrtanu a průdušnice). Pes je nucen nadechnout se nosem a záchvat okamžitě odeznívá. (Opravdu z praxe ověřeno na vlastním psovi).

Nezaměňujte ale tento záchvat za psincový kašel a nebo za kolaps trachey, případně nějakou závažnou respirační infekci. (Jednoduché odlišit- pokud psu přikryju nosní dírky a „divné“ dýchání neustane, rozhodně se nebude jednat o neškodný reverse sneezing).
Je také poměrně jednoduché odlišit dušení cizím tělesem od reverse sneezing. Při záchvatu reverse sneezing nemá pes cyanotické sliznice (modrofialové), protože nedochází k nedostatku kyslíku v tkáních – pes se nedusí. V případě dušení a nedostatku kyslíku v tkáních se barva sliznic mění a nastávají i další doprovodné známky dušení (viz odstavec příznaky).

Zde je video s typickým průběhem záchvatu reverse sneezing:
(staženo z youtube https://www.youtube.com/watch?v=U3L4v0W2_Sw)

Co dělat, pokud se můj pes dusí?

1. Při podezření na dušení psa zkontrolujte tlamu.


Někdy pes jeví známky dušení, ale ve skutečnosti se mu přilepil piškot na horní patro a nebo se mu zasekl klacek a nebo kus kosti mezi stoličky v horní čelisti – pes se bude dávit, kašlat, třít si packou čumák a nebo třít tlamu o zem. Pro důkladné zkontrolování je vhodné si posvítit do krku psa – většina chytrých telefonů má funkci baterky. Pokud uvidíte cizí těleso uvízlé u kořene jazyka, které se dá vytáhnout bez rizika toho, aby jste předmět zatlačili dále do hltanu, můžete se pokusit jej vytáhnout. Pokud hrozí pokousání psem, který panikaří a nebo je těleso nevyndatelné, přistupte rovnou k vypuzovacím manévrům (viz bod 2).
Pokud psovi otevřete tlamu a v zadní části tlamy má pes uvízlý míček, který uzavírá hltan, není prakticky možné jej vytáhnout prsty (míček je kulatý, od slin a bude klouzat) – můžete se pokusit míček vytlačit zpět do tlamy tak, že psovi nahmatáte míček u úhlu dolní čelisti a v mezisaničí a zvenčí se jej pokusíte vytlačit zpět do tlamy. Pokud se nepodaří tento manévr, přistupte neprodleně k vypuzovacím manévrům ( následující bod .).


POZOR! Do tlamy můžete sáhnout psovi, kterého dobře znáte a nebo vlastnímu psovi. Pokud pomáháte cizímu psovi, manipulace s tlamou není bezpečná! Potom je nejlepší přistoupit rovnou k vypuzovacím manévrům.
Pokud se i váš pes vzpouzí tak, že do tlamy se mu prostě nedostanete a akorát soubojem o otevření tlamy psa přicházíte o čas, rovnou přistupte k následujícímu bodu:

2. Pokud je pes při vědomí a je schopen stát, použijte následující vypuzovací manévry:


Úder mezi lopatky – obdoba vypuzovacího manévru u lidí. Manévr je méně invazivní, než Heimlichův hmat (viz dále), proto s ním začínejte. Dusícího psa jednou rukou nadzvedněte pod břichem tak, aby zadní část těla psa byla výše a hlava nejníže – na těleso zároveň bude působit gravitace. Druhou rukou (ideálně dominantní rukou) proveďte několik úderů mezi lopatky plochou dlaně tak, aby úder sklouzl ve směru osy těla psa- není cílem psa tlouct, ale těleso rozpohybovat tak, aby vypadlo zpět do hltanu a tlamy. Úder je veden silou přiměřenou velikosti a konstituci psa. Úder ale musí být rázný. Příliš málo intenzivní úder nepomůže ( a pes se udusí) a působení nadměrnou silou je zbytečné a psovi velice nepříjemné. Proveďte 3 – 5 úderů a v případě, že se pes stále dusí, přistupte k invazivnějšímu kroku:

Heimlichův hmat – využijete hlavně u velkých psů, ale je aplikovatelný i na středně velké psy. U malých plemen je vzhledem k nízké váze hmat špatně proveditelný a v případě použití nepřiměřené síly může způsobit psu zranění. Uchopte psa tak, že rukama obemknete hrudní koš psa a v oblasti, kde se spojují žeberní oblouky ( a kde se nachází mečovitý výběžek hrudní kosti) přiložte ruku v pěst palcem opřenou o psa a druhou rukou překryjte ruku zatnutou v pěst a prudce stlačte toto místo šikmo vzhůru směrem k bránici psa. Proveďte několik stlačení a zkontrolujte stav psa. Tento hmat je poměrně bolestivý, protože místo stlačení je velmi citlivé, proto postupujte sice razantně, ale s citem a ohledem na velikost a konstituci psa. Opět platí, že málo intenzivní zásah nepomůže, příliš velká síla je zbytečná a způsobuje psu zbytečnou bolest.
U malého psa lze tento manévr nahradit několika ráznými stlačeními hrudního koše ze stran.
Principem Heimlichova hmatu je zvýšení nitrohrudního tlaku, čímž se může uvolnit překážka v dýchacích cestách.

Byla bych velmi ráda, aby každý čtenář dokázal lokalizovat oblast lopatek a oblast mečovitého výběžku hrudní kosti na vlastním psovi, protože až se váš pes bude dusit, není prostor na hledání anatomických struktur, musíte jít na jisto. (Tato problematika je obsahem seminářů první pomoci pro psy).

úder mezi lopatky při dušení cizím tělesem

3. Pes je při vědomí, ale v poloze vleže na boku a není již schopen stát (máte několik desítek vteřin, než upadne do bezvědomí a záhy dojde k zástavě srdeční činnosti vlivem nedostatku kyslíku v těle), použijte následující postup:

Najděte nejvyšší bod hrudního koše a několikrát po době jej dynamicky stlačte s ohledem na konstituci a velikost psa. Nejvyšší bod hrudního koše je vodítko pro to, aby zachránce nestlačoval břicho, čímž by mohl evakuovat obsah žaludku jícnem do dutiny tlamy a mohlo by dojít k následné aspiraci obsahu žaludku do dýchacích cest. Po několika stlačeních proveďte několik vdechů do nosu psa a toto schéma opakujte do zlepšení stavu psa (pes se snaží vstávat, začíná se hýbat, sliznice opět mají růžovou barvu). Pravidelně kontrolujte zadní část tlamy psa, zda-li se cizí těleso nedostalo do míst, kde jej lze vyjmout manuálně. Tento manévr také zvyšuje nitrohrudní tlak, takže je šance, že se překážka uvolní. Navíc v tomto stavu má pes již velice ochablý svalový tonus kosterního svalstva díky nedostatku kyslíku ve tkáních, tím pádem se uvolnily svaly i okolo dýchacích cest.

Pokud se stav psa nezlepšil a pes upadl do bezvědomí, na které navazuje následná zástava dechové a srdeční aktivity, začněte s kardiopulmonální resuscitací psa. Díky ztrátě svalového tonu je možné, že se překážka uvolní až při resuscitaci.

POZOR! Nejrůznější dostupné rady na téma chytit psa za zadní nohy a cizí těleso ze psa „vytřepat“ má několik háčků – psa střední a větší velikosti většinou majitel není schopen ze země zvednout. Zvednout psa za zadní končetiny si koleduje o luxaci kyčelního kloubu zvláště u psa s vyšším stupněm dysplazie. Pes má relaxované kosterní svalstvo, tudíž kyčelní klouby nechrání před zraněním tonus příslušných svalových skupin.. No a v poslední řadě – než psa uchopíte, zvednete (mezitím vám třikrát upadne, protože je už velmi vláčný) utíkají drahocenné vteřiny, které můžete použít k vypuzovacímu manévru.

Na youtube existuje video, kde název mylně uvádí, že jde o resuscitaci psa.
Jedná se o vypuzovací manévr u psa, který už je právě ve fázi, kdy není schopen stát.
Proč to není resuscitace?
Zachránce neprovádí kontinuální masáž oblasti hrotu srdce, pes by navíc při resuscitaci ležel na opačném boku. Pes je při vědomí – všimněte si, že občas pohne hlavou a aktivně se brání manipulaci s jeho tlamou. Takového psa nerescitujeme, protože člověk i pes se resuscituje ve fázi, kdy není přítomná dechová aktivita a je přítomno bezvědomí…
Za povšimnutí stojí změna barvy sliznice tlamy v průběhu videa z tmavě fialové (cyanoza) po zdravě růžovou barvu sliznice na konci videa.
Video bylo staženo z youtube. https://www.youtube.com/watch?v=xzwZJ0PHe-E


Pes by neměl mít k dispozici hračky, které jsou nepřiměřeně malé velikosti psa, tudíž mohou ucpat dýchací cesty, stejně tak je nebezpečné nechávat o samotě psa se sušeným uchem a nebo kostí, kterou může pes spolknout a začít se dusit. Nezapomeňte, že primárně se pes udusí překážkou v dýchacích cestách, ale na vině může být i velký kus kosti/ucha/velký pamlsek spolknutý a uvízlý v jícnu. Jícen a průdušnice na sebe těsně naléhají a trávicí a dýchací cesty mají společnou část – hltan. Pokud uvízne těleso v jícnu, kterého se nedokáže pes zbavit dávením a nebo kašlem, cizí těleso ucpe jícen, který sekundárně tlačí na průdušnici a zužuje její průsvit. Postupně vznikajícím otokem jícnu dochází k utlačování průdušnice a pes se může udusit. Právě Agi se málem udusil tak, že spolkl od sousedky hozený pamlsek tak, že se mu vzpříčil v jícnu a utlačoval průdušnici. Vypuzovací manévry pomohly tomu, že pamlsek se v jícnu uvolnil a pes začal normálně dýchat.

Pokud se váš pes dusil a vám se podařilo cizí těleso odstranit, přesto kontaktujte veterinární pracoviště a nechte psa prohlédnout, zda nedošlo k poškození dýchacích cest.
Poranění psa může dojít i při vypuzovacích manévrech. V případě, že pes po dušení vykašlává krvavou pěnu je poranění zřejmé a převoz k veterináři by měl být neprodlený.

Seminář do konce roku už s největší pravděpodobností žádný nebude, ale připravuji pro vás termíny na rok 2021.