Období pozdního jara, léta a začátku podzimu znamenají pro mnoho majitelů psů obavy z vosího, včelího bodnutí a nebo dokonce uštkutí zmijí a kolikrát netuší, co se psem dělat v tom či onom případě, jak dokazují debaty na facebookových pejskařských skupinách.
Co hrozí psovi při bodnutí včelou a nebo vosou?
Vosa, včela i sršeň patří do skupiny hmyzu blanokřídlí (Hymenoptera). Složení jedu je u všech tří zástupců podobné a skládá se ze tří skupin látek – biogenních aminů, polypeptidů a enzymů. Polypeptid mellitin, který je nejvíce zastoupenou látkou se skupiny polypeptidů narušuje membrány buněk a narušením membrány žírných buněk se uvolňuje histamin. (zdroj: biotox.cz)
V reakci na vstup hmyzího jedu do těla zvířete vzniká lokální alergická reakce, ale podle individuální citlivosti jedince může být alergická reakce celková (alergie způsobená protilátkami IgE), v nejhorším případě může nastat anafylaktický šok a smrt psa.
Lokální alergická reakce
Je v místě a okolí bodnutí hmyzem. Místo lokálně může výrazně otéct, místo je na dotek citlivé, ale otok se nešíří do dalších částí těla a pes neprojevuje příznaky celkové alergické reakce.
Celková alergická reakce
Otok tkání se rozšiřuje, může nastat neklid, zrychlená tepová a dechová frekvence, psu se hůře dýchá (otok dýchacích cest!). Může být přítomna zmatenost zvířete, malátnost.
Anafylaktický šok
Prudká alergická reakce, která může nastat v řádu desítek minut až hodiny. Prudká anafylaktická reakce může pro psa i člověka smrtelná. Příznaky jsou : obtížné dýchání, průjem, zvracení, třas, křeče, posléze srdeční selhání, koma a smrt. Zde je rozhodující rychlost dopravení psa k veterináři.
Co dělat při bodnutí?
- Prohlédněte místo vpichu, jestli v kůži nezůstalo žihadlo. Pokud ano, je potřeba je z kůže odstranit tak, aby nedošlo k vyprázdnění zbytku jedového váčku do tkáně psa. Nejlépe žihadlo z kůže „odškrábněte“ pinzetou, nejméně vhodný způsob odstranění žihadla je prsty.
- Místo bodnutí chlaďte – vodou, ledovým obkladem…
- Pokud byl pes bodnutý do hlavy a nebo krku, případně celkově otéká, sundejte obojek a antiparazitní obojek!
- Jestliže pes dostal žihadlo do tlamy a nebo jazyka, můžete psovi podat na ochlazení sliznic a jazyka na okusování např. zmrzlé maso.
- V případě, že pes celkově otéká a nebo byl bodnutý do tlamy či jazyka, je na místě okamžitý převoz na veterinární pracoviště, kde je předem uvědomíte o situaci a příjezdu.
- Jako první pomoc lze podat (pokud veterinář neurčí jinak) jednu tabletu antihistaminika.
Pes a lidská antihistaminika?
Lidská antihistaminika u psa neúčinkují s takovým účinkem jako u člověka. Běžně dostupná volně prodejná antihistaminika antagonizují působení histaminu na receptorech, ale u psa se v alergických reakcích podílí ještě jiné látky, na která antihistaminika nepůsobí. Zkrátka a dobře volně dostupné antihistaminikum není špatně psovi podat v dávce jedna tableta (neurčí-li veterinář jinak), ale v každém případě stav konzultujte s veterinářem a pokud má pes prudší alergickou reakci, rozhodně psa dopravte neprodleně na veterinu. Toto je jediná výjimka podávání samostatného podávání lidského léku psu majitelem! (Pro upřesnění- mnoho lidských léčiv se využívá ve veterinární medicíně, ale rozhodně ne bez medikace veterinářem).
(Foto zdroj: https://www.connorspest.com/)
Uštkutí hadem
V České republice se vyskytuje jediný druh jedovatého hada – zmije obecná. Poměrně často se můžete setkat s užovkou hladkou, podplamatou a obojkovou. Hodně lidí si hady mezi sebou plete a zvláště „milovníci“ plazů jsou schopni popsat i slepýše jako hrozivého hada ( i když se jedná o naprosto neškodnou ještěrku 🙂 ).
Jak poznat jednotlivé druhy hadů?
Proč vlastně? Pokud se k v Čechách žijícímu hadovi nebudete vy a ani pes přibližovat na méně než metr, pes ho nebude lovit a nebo si s ním hrát, prakticky nic vám ani psovi nehrozí.
Pokud by vás a nebo vašeho psa uštkl had, poslední co by vás mělo zajímat je určení druhu. Stejně většinou hada ani neuvidíte a nebo uvidíte ocas hada mizející v trávě. Mezi hadem a psem a nebo mezi člověkem a hadem neprobíhá žádný exhibiční zápas, během kterého by byl čas určit druh hada. Uštknutí bývá rychlé a ještě rychlejší je útěk (úplaz? 🙂 ) hada pryč. Uštkutí zmijí je ze strany hada pouze obranná reakce, nikoliv útok. Had je poměrně inteligentní tvor, který nebude plýtvat svým drahocenným jedem určeným na kořist (a nebo obranu) na psa a nebo člověka a i proto je často uštkutí od zmije „nasucho“, bez vypuštění jedových váčků do těla narušitele hadova klidu a bezpečí. Zmije má jed primárně k omráčení a nebo usmrcení kořisti a ne k útoku.
Nicméně: užovky dosahují zpravidla větší délky než obávaná zmije. Užovky mají hlavu více splývající s tělem, zmije má výraznější hlavu. Zornice užovky jsou svislé čárky, zornice užovky kulaté. Zbarvení užovky obojkové bývá šedé s typickými půlměsíci na hlavě, užovka podplamatá a hladká je zaměnitelná se zmijí dost snadno. Má šedo-hnědé zbarvení s kresbou na těle. Zbarvení zmije bývá často u samic hnědá, u samců šedá. Existují ovšem i tmaví jedinci. Pověstná klikatá čára na zmijím těle nemusí být vždy tak klikatá a výrazná , stejně tak jako užovka podplamatá může svou kresbou s trochou fantazie klikatou čáru připomínat.
Každopádně pokud se budete procházet na břehu Vltavy a nebo nějakého potoka a uvidíte se na dně plazit hada, je to nejpravděpodobněji vodomilec užovka podplamatá. U vody každopádně můžete potkat i zmiji, která sice má ráda slunečná a suchá místa, ale zároveň i vlhké prostředí. Užovka hladká, kterou si se zmijí můžete také snadno splést je navíc údajně kousavý had na rozdíl od užovky podplamaté, která bývá poměrně klidná a nekonfliktní. (Pozn. autorky- když jsem ve Vltavě o podplamatku doslova zakopla, tak ji to ani nevyvedlo z míry. Já byla z míry vyvedena velice a to jsem hadomil 🙂 ).
Co obsahuje zmijí jed a jaké jsou jeho účinky?
Zmijí jed obsahuje peptidy, polypeptidy, proteinové toxiny, proteiny s enzymatickou aktivitou a další složky. Jed má cytotoxický účinek, který má za následek vyšší propustnost cév a jejich rozšíření. Další účinky jedu je poškození buněk a následný průnik plazmy a červených krvinek mimo řečiště, což má za následek otok. Působení enzymů způsobuje hemolýzu (rozpad krevních buněk) ve formě lokální i systémové a poruchu srážlivosti krve – resp. snížení srážlivosti krve. Dochází také k mírnému narušení funkce jater a poškození buněk srdce. Součástí procesu po uštkutí zmijí je také zánět. Vlivem jedu může v těžších případech dojít i k poškození ledvin.
A kdy tedy může had uštknout psa a jak tomu předejít?
Pokud venčíte psa, věnujte pozornost psovi a vašemu okolí. Pokud bude pes kdesi pobíhat a vy budete za chůze sjíždět sítě na telefonu, pes může v klidu laškovat s hady (obtěžovat cizí psy, sežrat otrávenou návnadu.. pes na volno zkrátka a dobře vyžaduje plnou pozornost majitele. Pokud mu ji majitel nechce a nebo nemůže věnovat, patří na vodítko.)
Mějte psa na dohled. Had „slyší“ přes otřesy země, které vnímá čelistí a vibrace se přenáší na sluchový aparát. Takže opět – pokud bude pes daleko od vás, had ho nemusí nutně zaznamenat tak dobře a na takovou vzdálenost, jako když jde dospělý člověk.
Had psa může uštknout i v případě, že sice psa máte na dohled, pes hada neloví, neočuchává a přesto se dostal do takové blízkosti, že had cítí ohrožení.
Co dělat při uštknutí psa?
- Nepátrejte po druhu hada a postupujte tak, jako by se jednalo o zmijí uštknutí!
- Zachovejte klid. Je nutné, aby majitel zůstal co nejklidnější, protože paniku a hysterii přenáší na psa, čímž se mu zvyšuje tepová frekvence a jed se rychleji šíří tělem.
- NEZAŠKRCUJTE RÁNU! Jed zmije má účinky hemoragické, hemolytické a cytotoxické (viz výše), takže v zaškrcené končetině může díky vysoké koncentraci jedu dojít k nepěkné nekroze tkáně.
- Zamezte psovi v pohybu. Ideálně ho odneste k autu (vašemu a nebo přivolanému) a dopravte psa neprodleně k veterináři – před odvozem ho informujte telefonicky o vašem příjezdu. Pokud psa nemůžete nést, dojděte s ním v klidu na nejbližší místo, kam může přijet pro psa auto. Trasa by měla být co nejkratší. Pohybem se opět šíří jed tělem.
- Pokud had uštkl psa do nohy, můžete mu končetinu znehybnit dlahou (SamSplint), pokud ji máte k dispozici a pokud je čím, místo uštknutí chlaďte.
Jak poznat hadí uštknutí a jaká je šance, že pes přežije?
Uštknutí poznáte podle typické ranky po dvou zubech. Pokud se had trefil pouze jedním zubem, můžete vidět pouze jednu ranku od zubu.
Příznaky uštknutí:
Místo uštknutí oteče, zrudne, je bolestivé. Typické jsou krváceniny v okolí rány. Může nastat až lokální nekroza (rozpad tkáně). Srdeční frekvence je zvýšená, pes může mít bolestivé břicho, průjem, zvracení, potíže s dýcháním následkem vyplavení histaminu a zúžení průdušek, případně otokem tkání okolo dýchacích cest. U psa může nastat i prudká reakce – pes může být malátný, nastat třes, upadnout do bezvědomí, může nastat anafylaktický šok. Je nutná okamžitá přeprava k veterináři!
Zmijí uštknutí je pro psa reálně přežitelné, ale také reálně smrtelné.
Intenzita reakce závisí na mnoha faktorech:
- Věk – ohroženější jsou štěňata a senioři
- Kondice a zdravotní stav psa – mladý a zdravý pes v kondici zvládne uštknutí lépe, než třináctiletý pes s chabou kondicí a např. onemocněním srdce a nebo ledvin.
- Individuální citlivost jedince – opět záleží na imunitní reakci každého jedince jako u včelího bodnutí. Může být pouze slabá reakce a nebo silná reakce až anafylaktický šok.
- Lokalita uštknutí – nejrychleji se jed po těle šíří, pokud je rána na hlavě, hrudníku, břiše. „Nejlepší“ pro psa je uštknutí na končetině.
- Množství- zjara mají zmije více jedu. Někdy zmije kousne bez uvolnění jedu do rány.
- Reakce majitele – pokud budete otálet, situaci podceníte a nebo o ní dokonce nevíte, je to pro psa horší než okamžité vykomunikování převozu a příjmu na veterinární pracoviště.
Pamatujte, že připravenost majitele může v akutních případech rozhodnout o životě psa. Proto byste měli být seznámeni se základními věcmi, které byste měli použít v případě akutního stavu psa – článek ZDE.
(zdroj: www.monaconatureencyclopedia.com)
