Tag Archive první pomoc pro zvířata

Pomoc! Můj pes potřebuje pomoc!

Kdo z majitelů psů může zodpovědně říct, že ví, co by dělal v krizové situaci, kdy jeho pes potřebuje poskytnout první pomoc, která může zachránit zdraví a nebo přímo život psa? Po roce a půl školení seminářů první pomoci pro psy a cca 35. proběhlém semináři můžu odpovědět, že malé procento.
Většina lidí totiž neovládá ani základy první pomoci pro lidi a z toho mi jako lektorovi první pomoci a studentovi záchranářiny běhá mráz po zádech. U poskytování první pomoci lidem je obrovskou výhodou vyškolený dispečer na tísňové lince 155, který záchránce první pomocí provede od začátku až do příjezdu záchranné služby prostřednictvím telefonicky asistované první pomoci (TAPP), v horších případech se zástavou srdce prostřednictvím telefonicky asistované neodkladné resuscitace (TANR).

Ale když pomoc potřebuje pes? Jste odkázaní sami na sebe, na svoje znalosti a dovednosti. Najednou nejste majitel psa, ale zachránce, dispečink záchranné služby (zajišťujete příjem a  umístění psa na veterinární pracoviště telefonicky) a navíc ještě transportujete psa do zajištěného místa, kde bude pes přijat, vyšetřen a léčen.  Pokud bydlíte v místě, kde funguje veterinární výjezdová služba (PetMedic, PetEmergency) odpadá vám řešení kam psa odvézt a transport. Zákony schválnosti samozřejmě fungují na sto procent, takže v momentu nouze budete velmi pravděpodobně mimo oblast výjezdových služeb.

Pro lepší názornost poslouží následující schéma :

 

Jak tedy správně postupovat v případě, že pes potřebuje poskytnout pomoc?

 

1. Získání přehledu o situaci

  • zachovejte klid
  • zhodnoťte co, jak a kde se situace stala a zároveň
  • vyhodnoťte riziko pro vás ( autonehoda, požár, úraz elektrickým proudem..)
  • jsem schopen sám vlastními silami poskytnout pomoc?
  • posouzení závažnosti situace- je pes v ohrožení života a nebo se jedná o drobné poranění?

2. Zajištění bezpečnosti

Přímo souvisí se získáním přehledu o situaci. Aby člověk správně vyhodnotil případné riziko, musí mít přehled o tom co se stalo.

Je nutné:

  • zjistit, zda nehrozí nebezpečí pro zachránce
  • zamezit dalšímu působení látky/ vlivu, které způsobilo stav vyžadující poskytnutí pomoci. (Vypnutí zdroje elektrického napětí, zamezení působení chladu/tepla při termických úrazech, zamezit v dalším požívání intoxikované látky, případně vyvolat zvracení látky pozřené, pokud z hlediska charakteru pozřené látky a dalším okolnostem zvracení vyvolat zle)
  • zajistit místo autonehody výstražným trojúhelníkem, uvědomit o nehodě policii
  • odnesení zvířete z nebezpečného prostředí ( únik plynu v místnosti, místo s vysokou teplotou atd.)
  • FIXACE TLAMY PSA A PŘIPOUTÁNÍ PSA NA VODÍTKO (případně kus provazu, obvazu) -obr.1.

Obr. 1.  – fixace tlamy psa neelastickým obvazem 

 

Ve chvíli, kdy jste získali přehled o situaci a je jasné, že situace je pro vás zvládnutelná a hlavně bezpečná, je nutné :

3. Posouzení stavu zvířete

  • vědomí/bezvědomí –  psa oslovte, poplácejte, vytvořte mechanický podnět (štípnutí do ucha, pysku). Pokud pes reaguje, je nutné psa prohlédnout, zda je přítomno krvácení, zranění a zjistit pravděpodobnou příčinu stavu zvířete (pes ráno venku něco sežral – odpoledne leží, je malátný – pravděpodobná otrava atd. ). Zajistíme případně zástavu krvácení, ošetření poranění a transport na veterinární pracoviště. Pokud pes nereaguje, ověříme:

 

  • dech/bezdeší – pokud pes nevykazuje známky vědomí, tedy nereaguje na zvukové a mechanické podněty, ověřte, zda pes dýchá. Dech ověřte přiložením ruky na hrudní koš psa a ucha k čenichu psa. Dech cítíme pohmatem (hrudník se zvedá) a lze slyšet vydechovaný vzduch, případně chrčení (obr. 2)

Obr. 2 – ověření dechu psa 

 

Pokud pes DÝCHÁ, nejedná se o zástavu srdce a nezahajuje se resuscitace. Zjistěte pravděpodobnou příčinu stavu ( pes u silnice- autonehoda, pes ležící v louži krve- masivní krvácení s nástupem bezvědomí a pravděpodobného šoku atp.) Je nutný okamžitý transport k veterinárnímu lékaři.

Pokud pes NEDÝCHÁ, jedná se o zástavu srdeční činnosti a je nutné zahájit kardiopulmonální resuscitaci psa a zajistit transport na veterinární pracoviště.

4.Transport/přivolání pomoci 

Pokud jste ověřili stav zvířete a je nutný převoz psa na veterinární pracoviště, před samotným transportem psa na veterinu je NEZBYTNĚ NUTNÝ TELEFONÁT na vybrané pracoviště.

Sdělte jim následující informace:

  • CO se stalo
  • KDY se to stalo
  • viditelná poranění
  • zda je pes při vědomí a nebo bezvědomí
  • ZMĚNY – nafouklé břicho, teplota, křeče, úlevová poloha..

Postupujte podle instrukcí veterinárního lékaře.

Nezapomeňte, že před tím, než psa v akutním stavu na veterinární pracoviště odvezete, musí o vás personál vědět a příjem vašeho psa vám potvrdit! Mohlo by se snadno stát, že přijedete na kliniku, kde nebude k dispozici volný operační sál, veterinární lékař bude řešit jiný akutní případ a vy ztratíte drahocenné minuty převozem na jiné veterinární pracoviště. Pokud je v dosahu výjezdová veterinární služba, k zajištění transportu můžete využít jejich služeb.

V zájmu zdraví a života vašeho psa nehledejte odbornou pomoc na facebookových skupinách, které se tváří jako profesionální veterinární poradna. Žádná facebooková skupina ani Google nikdy nikoho nevyléčil.

MĚJTE PŘIPRAVENÉ KONTAKTY PRO PŘÍPAD NOUZE

Pro flexibilní a rychlé řešení krizové situace mějte v telefonním seznamu mobilního telefonu uložené  kontakty, které můžete v případě nouze potřebovat. Nespoléhejte se na dostupnost internetu v mobilním telefonu. Ve chvíli, kdy jej budete potřebovat pro vyhledání kontaktů se může stát, že budete mimo mobilní internetovou síť, budete mít vyčerpaná mobilní data a i pokud budete internet k dispozici mít, vyhledávání na internetu je zdlouhavější, než použití kontaktu uloženého v telefonním seznamu.

Do telefonního seznamu patří následující kontakty:

  • veterinární pracoviště s nonstop pracovní dobou, kam byste se svým psem v případě nouze jeli (předem volejte před transportem psa!)
  • veterinární výjezdová služba ve vašem okolí, pokud ji ve svém okolí máte
  • taxislužba, která přepraví psa na veterinu (dispečinku sdělte, že povezete psa v akutním stavu a sdělte i velikost psa, aby dispečer vyslal řidiče ochotného převážet v autě například německou dogu). Tento kontakt mějte v záloze, i když vlastníte auto- ne vždy musí být k dispozici a pes může být ve stavu, kdy vy jako majitel musíte být se psem a monitorovat jeho stav a nemůžete zároveň řídit

Před odjezdem do jiného místa (dovolená, závody, psí tábor, výlet) mějte předem zjištěné, jaké jsou tamní možnosti veterinárních pohotovostí a alternativního převozu zvířete ( taxi, veterinární výjezdová služba).

Mobilní telefon mějte s sebou VŽDY, když se pohybujete se psem venku. I obyčejné venčení se může změnit v situaci, kdy je nutná neodkladná přeprava psa na veterinu a možnost přivolat si telefonicky pomoc v podobě přivolání někoho s autem, popřípadě taxi, které vás dopraví k veterináři může být klíčová v záchraně psa.

PŘEDCHÁZEJTE RIZIKOVÝM SITUACÍM

Mnohdy lze nouzové situaci předejít tím, že vašemu psu věnujete při pohybu venku svou plnou pozornost a vyhodnocujete případná rizika pro psa dřív, než se stane nějaká nehoda :

  • Psa ve městě voďte na vodítku nejen z ohleduplnosti k ostatním lidem, kteří nemusí být na vašeho psa na volno zvědaví. I sebevychovanejší pes se může leknout a uskočit do silnice nebo spatřit zajímavý objekt na druhé straně silnice a vběhnout přímo pod auto.
    Případ z vlastní zkušenosti : Při venčení psů a přecházení přechodu se psy na vodítku řidička jedoucí po silnici nepřizpůsobila rychlost povaze vozovky, dostala se do smyku, který nezvládla a přes přechod, kde já jsem přecházela těsně za námi prolítla na chodník a nabourala do zdi domu. Kdybych neměla psy na vodítku a oba nestrhla a neutekla s nimi o pár metrů dál tak jsou oba velmi pravděpodobně po smrti. VODÍTKO JE PRVEK BEZPEČNOSTI a ne otravná nutnost.
  • Mějte své vodomilné  psy zajištěné na vodítku v okolí zamrzlých vodních toků a vodních jezů. Pokud se váš pes dostane do jezu a nebo se pod ním propadne led vprostřed rybníka, o svého psa s devadesátiprocentní šancí přijdete.
  • Nenechávejte psy o samotě s hračkami a nebo kostmi, které mohou spolknout a nebo se jimi začít dusit.

 

Jak psovi poskytnout první pomoc v konkrétních případech se můžete naučit na semináři první pomoci pro psy. Plánované semináře naleznete ZDE.

Reference

Každý účastník dostává pár dní po absolvování semináře dotazník s několika otázkami ohledně spokojenosti se seminářem, tipy na zlepšení, co vidí jako nedostatek a podobně. Jednou z otázek je i celkové hodnocení semináře. Zde jsou 🙂

… více

Přehřátí psa v letním období

Léto opět nastupuje v plné síle a každoročně přibývá počet psů ( i lidí), kteří se nevyhnou přehřátí. Přehřátí v krajním případě končí šokem, což je život ohrožující stav, mnohdy končící smrtí, pokud není poskytnuta včasná první pomoc.
Nejlepší je samozřejmě prevence, aby žádná první pomoc nemusela být poskytovaná…
Přehřátí organismu, tedy hypertermie je stav, kdy stoupá tělesná teplota, ovšem vzestup není kontrolovaný mechanismy mozku jako při horečce, ale je závislý na teplotě okolního prostředí.

Pes, narozdíl od člověka nemá dostatek potních žláz a nedokáže se chladit pocením.  Hlavním regulačním mechanismem je ochlazováním přes tlamu zvířete.

Pohoda a prevence hypertermie psa v letním období je závislá i na dalších faktorech, které může ovlivnit jeho majitel:

 

  • plemena psů s podsadou v letním období nestříhejte (!!!)

Mnoho majitelů psů se domnívá, že jejich psovi prospěje, že ho na léto ostříhají. Však je chudák pořád zadýchaný a až shodí ten kožich, uleví se mu. Není to pravda! Hyperventilace je normální a hlavní termoregulační mechanismus. Letní srst psa není pro psa utrpením a zátěží, ale naopak ochrana před horkem. Dobře udržovaná srst zastává funkci termoizolační a pes si pod srstí dokáže vytvořit pro něj poměrně příjemné klima. POKUD PSA OSTŘÍHÁTE,  NEPROSPĚJETE MU, ALE UŠKODÍTE. Bavíme-li se o plemenech bez podsady (yorkshire teriér etc.) a naháči, situace je zde jiná. Srst plní funkci spíše ozdobnou, než termoregulační a plemena bezsrstá je nutné chránit před slunečním zářením stejně, jako kůži lidskou.
Bohužel se v praxi terapeuta Dornovy metody setkávám s tím, že majitel přichází s dlouhosrstým plemenem s podsadou v létě ostříhaným na půl centimetru… Mnohem větší službu svému psu prokážete, když budete pravidelně pečovat  o srst svého psa a důkladně ho zbavíte zimní srsti. Pes se mnohdy zbavuje zimní podsady ještě na konci května.

  • nenechávejte svého psa v autě ani na pár minut

Každoročně může být natočeno x spotů a napsáno x článků na téma, jak nesmírně hloupé je nechat psa v autě s vypnutým motorem (klimatizací/větráním) a každý rok pár psů zbytečně zemře na přehřátí a následný šok. Tak tedy postopadesátépáté. NENECHÁVEJTE SVÉHO PSA V AUTĚ V LETNÍCH MĚSÍCÍCH. Ani na pět minut. Ani ve stínu. Ani s otevřenými okny. Pokud je venku vysoká teplota, v autě nastává skleníkový efekt, kdy během desítek sekund prudce stoupá teplota (během deseti minut až na 65°C! ). Pro názornost si v autě poseďte chvíli po tom, co vypnete motor…za pár minut je člověku doslova „na chcípnutí“, i když nemá srst a potí se. A svého psa v tom autě necháte? Vážně??!

  • venčete svého psa ráno a večer a vyhýbejte se fyzickým aktivitám

Přizpůsobte obvyklý režim aktuálnímu počasí. Pes se v horkém poledni hodinové vycházky rád vzdá ve prospěch polehávání ve stínu a chladu. Vyhněte se (pokud možno) venčení v odpoledních hodinách úplně, nebo je alespoň zkraťte na nezbytnou dobu (vykonání potřeby). I aktivní jedinci v horkém počasí většinou ve své aktivitě poleví a jsou rádi, pokud mají klidný a chladný prostor pro odpočinek. Trénink sportovních aktivit úplně odložte na příhodnější počasí.

  • nezapomínejte, že asfalt je rozpálený a od asfaltu či dlažby jde největší teplo

…a že pes má dýchací cesty níž, než my, lidé a rozpálený vzduch z asfaltu a dlažby dýchají.  A čím se psi ochlazují? Ano, hyperventilací. Ochladí se pes tím, že bude dýchat horký vzduch? Nejvíce trpí plemena brachycefalická (krátkolebá) a psi s onemocněním zvaným kolaps průdušnice. Pokud možno se snažte vyhýbat takovým cestám a přecházet je jen v nutných případech a venčit na lesních cestách či cestách bez dlažby i asfaltu. Ovšem ne vždy je možné se tomuto prostředí úplně vyhnout. Opět platí- zkraťte venčení pouze na nezbytnou dobu a delší venčení plánujte na brzké ráno či pozdní večer.

 

  • omezte sportovní aktivity

I sportovně aktivního psa nechte odpočívat. Žádný trénink není tak důležitý, jako zdraví psa. Majitel musí přemýšlet za svého psa. Protože pes, který miluje aport, by klidně aportoval do padnutí i v největším horku v poledne. Ale jsme to my, jejich majitelé, kdo musí přílišné nadšení pro sport a míček krotit. Proto myslete na to, že pes (posté napsáno, ale pořád málo) se chladí zejména hyperventilací a pokud má v tlamě tenisák a neustále ho aportuje, moc se asi neochladí.

 

  • zamezte skoku uhnaného psa do ledové vody

Nenechte svého psa po fyzické aktivitě vskočit do studeného rybníka a nebo řeky. Pokud je pes po fyzické aktivitě (v horkém počasí řadíme do fyzické aktivity i delší procházku), ochlazujte psa postupně. Teprve až když je pes kompletně ( a postupně) namočený a adaptovaný na sníženou teplotu, smí plavat, případně aportovat z vody a to pouze krátkou dobu.  Je známo mnoho případů, kdy  uhřátý pes zkolaboval v rybníce a je známo mnoho případů, kdy i uhřátý člověk zkolaboval po skoku do ledové vody. Mnohé případy bohužel byly fatální a skončily naprosto zbytečnou smrtí.

  • zajistěte dostatek pitné vody

Malá miska na vodu nestačí. Na léto je vhodné psu zajistit větší množství čerstvé vody, zejména tehdy, pokud je pes celý den mimo dozor svého majitele, který je mimo domov. Pro více psů velkého plemene neváhejte psům poskytnout vodu v menším kyblíku. Vhodné je také misku a nebo kyblík zajistit tak, aby ji psi nemohli převrhnout a vylít. Udává se, že zdravý pes vypije 40-60 ml na 500g váhy za den.

 

  • zvolte správný typ náhubku

Na psa nepatří náhubek, ve kterém nemůže otevřít tlamu a chladit se. Stejně jako fixační náhubek, který NENÍ náhubkem pro denní použití! Jak bylo zmíněno výše, hlavní „chladící“ mechanismus je právě psí tlama…

 

 

… A CO DĚLAT, POKUD K PŘEHŘÁTÍ PSA DOJDE?

 

Příznaky hypertermie psa :

  •  zrychlené, obtížné dýchání
  • červené sliznice, husté, vazké sliny, nebo pěna u tlamy
  • dehydratace – (při vytvoření kožní řasy se kůže vrací zpět velmi pomalu)
  • skelný pohled, nervozita, panika, dezorientace zvířete, později apatie
  • zvýšená tepová frekvence, zvýšená teplota, třas
  • později nastává apatie, bezvědomí, koma a smrt

První pomoc při přehřátí psa :

  • psa přenést na dobře větrané, chladnější a stinné místo
  • POSTUPNÉ (!!!!!) ochlazování zvířete- balení tlapek do studených (ne ledových) hadrů, ručníků. Je-li pes při vědomí, nabídneme čerstvou, vlažnou vodu k pití v malých dávkách. Nenechte psa vypít velké množství vody naráz- mohlo by dojít k zvracení, což je při dehydrataci velmi nežádoucí. Můžeme postupně ochlazovat vlažnou vodou zbytek těla.Nikdy psa nechlaďte nárazově ponořením a nebo politím studenou vodou, šokový stav organismu by se mohl prohloubit! Na přehřátého psa použijte vlažnou vodu (teploty těla) a postupně můžete teplotu vody snižovat.
  • Po ochlazení a stabilizaci stavu zvířete jej dopravte k veterináři a nebo využijte výjezdové veterinární služby. Veterinární lékař posoudí stav psa a zahájí další léčbu hypertermie.

 

Rizikové skupiny :

  • štěňata
  • staří a nebo nemocní jedinci
  • psi trpící nadváhou
  • malá a bezsrstá plemena
  • molosoidní a brachycefalická plemena
  • psi ve sportovní či pracovní zátěži

 

 

Nezapomínejte, že poskytnutá první pomoc při přehřátí psa je nutná k záchraně jeho zdraví a většinou i života.

 

 

 

 

 

 

 

 

První pomoc pro psy

Celodenní seminář první pomoci pro psy I.

Seminář je určen všem majitelům psa, kteří se chtějí naučit, jak poskytnout první pomoc psu v případě nutnosti a zachránit mu tak zdraví, možná i život. První pomoc pro lidi je běžná součást výuky ve školách, povinná součást každoročního školení zaměstnanců v rámci BOZP a díky tomu, že první pomoc už není lidem velká neznámá, ale vědí, co mají dělat v případě nutnosti, stoupá i procento úspěšnosti záchrany lidí s infarktem myokardu či s jiným život ohrožujícím stavem. … více