Lovecká sezona je v plném proudu a nejen myslivci s loveckými psy by měli vědět, jaké zranění si může pes přinést z lesa.
Střelná poranění
Střelné poranění je stav vyžadující neprodlený převoz psa na veterinární pracoviště. Podle typu poranění ( průstřel, nástřel a nebo zástřel) je poranění méně vážné a nebo život ohrožující, případně na místě smrtelné.
Při střelném poranění záleží na typu střely a účinku střely na tkáně a velkou roli hraje také tlaková vlna, která může působit více destruktivně než střelné poranění. Může nastat traumatický šok vlivem podráždění nervové tkáně a psa přímo ohrožovat na životě.
Střelné poranění ošetřujeme podle míry poranění a první pomoc je víceméně symptomatická s následným okamžitým převozem k veterinárnímu lékaři.
Toto poranění může doprovázet :
Traumatický pneumothorax
Poranění, při kterém vniká vzduch do dutiny hrudní a dochází ke zkolabování plíce při jednostranném pneumothoraxu a nebo obou plic při oboustranném pneumothoraxu, který je pro psa fatální. Pneumothorax může vzniknout napíchnutím psa na větev, poranění divokým prasetem a nebo zástřelem do hrudníku, případně zlomením žebra, které propíchne hrudní stěnu.
Po zjištění takového zranění je nutné zamezit dalšímu vnikání vzduchu do hrudní dutiny nejlépe igelitem přiloženým přes ránu a fixaci obvazem okolo hrudníku psa. Je nutný okamžitý převoz k veterinárnímu lékaři.
Otevřené poranění břicha
Poranění, kdy dojde k porušení všech vrstev břišní dutiny a břišní orgány mohou být částečně a nebo úplně vyhřezlé v závislosti na rozsahu poranění. K tomuto poranění může dojít při střetu s černou zvěří, při střelném poranění a nebo nárazu na ostrý předmět.
Pokud jsou orgány vyhřezlé úplně mimo břišní dutinu, nikdy je nevracíme zpátky. Důležité je ránu i s orgány mimo dutinu zakrýt namočeným obvazem a nebo textilií, pokud je poranění většího rozsahu a psa okamžitě přepravit k veterinárnímu lékaři. Vyhřezlá část orgánů NESMÍ oschnout, je nutné obvaz a nebo textilii udržovat mokré.
Tržné rány
Často přítomné po střetu se zvěří. Pes má poměrně volné podkoží, proto jsou tržné rány většinou pouze v kůži a podkoží a pokud není zranění masivní, svalová vrstva zůstává nepoškozená. Tržné rány mohou poměrně silně krvácet, ale zpravidla není krvácení život ohrožující. Přiložením obvazu, případně textilií zamezíme dalšímu vnikání nečistot do rány a psa dopravíme k veterináři na chirurgické ošetření.
Poranění oka
Při pohybu psa v lese může snadno dojít k poranění oka například o větev a nebo trny. Pokud pes zranění oka utrpí, je nutné zabránit dalšímu poranění oka tím, že si pes bude oko třít packou a nebo bude třít hlavou o zem. Obvaz oka se u psa nedá provést jako u člověka pouhým zalepením gázového čtverce na oko, ale váže se do obvazu celá hlava tak, aby postižené oko bylo zakryté čtvercem gázy a upevněné částí obvazu (viz foto). Čtverec gázy musí být navlhčený, aby nedošlo k dalšímu poškození oka obvazem. Pokud je v oku zapíchnutý cizí předmět, z oka jej v žádném případě nevyjímáme.
Prevence zranění psa v lese:
Někteří majitelé loveckých psů používají kevlarové vesty pro psy, které minimalizují poranění psa při střetu se zvěří.
foto: elovec.cz
Majitel, který venčí svého psa v lese by měl dbát na bezpečnost svého psa tím, že má neustále svého psa na dohled a nenechává ho zabíhat do kališť a míst, kde je předpoklad, že se zvěř zdržuje. Nebezpečné a hlavně nezodpovědné je pouštět psa v lese na volno, který nezvládá přivolání a zvěř loví. To může mít za následek zranění od zvěře a nebo střet s myslivcem.
Majitel psa, který se pohybuje se psem v rámci loveckého výcviku a nebo sportovních aktivit by měl mít při sobě minimálně několik obvazů, případně dlahu SamSplint, aby na místě zranění psa byl schopen zranění před převozem psa provizorně zajistit.
Kdo z majitelů psů může zodpovědně říct, že ví, co by dělal v krizové situaci, kdy jeho pes potřebuje poskytnout první pomoc, která může zachránit zdraví a nebo přímo život psa? Po roce a půl školení seminářů první pomoci pro psy a cca 35. proběhlém semináři můžu odpovědět, že malé procento.
Většina lidí totiž neovládá ani základy první pomoci pro lidi a z toho mi jako lektorovi první pomoci a studentovi záchranářiny běhá mráz po zádech. U poskytování první pomoci lidem je obrovskou výhodou vyškolený dispečer na tísňové lince 155, který záchránce první pomocí provede od začátku až do příjezdu záchranné služby prostřednictvím telefonicky asistované první pomoci (TAPP), v horších případech se zástavou srdce prostřednictvím telefonicky asistované neodkladné resuscitace (TANR).
Ale když pomoc potřebuje pes? Jste odkázaní sami na sebe, na svoje znalosti a dovednosti. Najednou nejste majitel psa, ale zachránce, dispečink záchranné služby (zajišťujete příjem a umístění psa na veterinární pracoviště telefonicky) a navíc ještě transportujete psa do zajištěného místa, kde bude pes přijat, vyšetřen a léčen. Pokud bydlíte v místě, kde funguje veterinární výjezdová služba (PetMedic, PetEmergency) odpadá vám řešení kam psa odvézt a transport. Zákony schválnosti samozřejmě fungují na sto procent, takže v momentu nouze budete velmi pravděpodobně mimo oblast výjezdových služeb.
Pro lepší názornost poslouží následující schéma :
Jak tedy správně postupovat v případě, že pes potřebuje poskytnout pomoc?
Přímo souvisí se získáním přehledu o situaci. Aby člověk správně vyhodnotil případné riziko, musí mít přehled o tom co se stalo.
Je nutné:
Obr. 1. – fixace tlamy psa neelastickým obvazem
Ve chvíli, kdy jste získali přehled o situaci a je jasné, že situace je pro vás zvládnutelná a hlavně bezpečná, je nutné :
Obr. 2 – ověření dechu psa
Pokud pes DÝCHÁ, nejedná se o zástavu srdce a nezahajuje se resuscitace. Zjistěte pravděpodobnou příčinu stavu ( pes u silnice- autonehoda, pes ležící v louži krve- masivní krvácení s nástupem bezvědomí a pravděpodobného šoku atp.) Je nutný okamžitý transport k veterinárnímu lékaři.
Pokud pes NEDÝCHÁ, jedná se o zástavu srdeční činnosti a je nutné zahájit kardiopulmonální resuscitaci psa a zajistit transport na veterinární pracoviště.
Pokud jste ověřili stav zvířete a je nutný převoz psa na veterinární pracoviště, před samotným transportem psa na veterinu je NEZBYTNĚ NUTNÝ TELEFONÁT na vybrané pracoviště.
Sdělte jim následující informace:
Postupujte podle instrukcí veterinárního lékaře.
Nezapomeňte, že před tím, než psa v akutním stavu na veterinární pracoviště odvezete, musí o vás personál vědět a příjem vašeho psa vám potvrdit! Mohlo by se snadno stát, že přijedete na kliniku, kde nebude k dispozici volný operační sál, veterinární lékař bude řešit jiný akutní případ a vy ztratíte drahocenné minuty převozem na jiné veterinární pracoviště. Pokud je v dosahu výjezdová veterinární služba, k zajištění transportu můžete využít jejich služeb.
V zájmu zdraví a života vašeho psa nehledejte odbornou pomoc na facebookových skupinách, které se tváří jako profesionální veterinární poradna. Žádná facebooková skupina ani Google nikdy nikoho nevyléčil.
MĚJTE PŘIPRAVENÉ KONTAKTY PRO PŘÍPAD NOUZE
Pro flexibilní a rychlé řešení krizové situace mějte v telefonním seznamu mobilního telefonu uložené kontakty, které můžete v případě nouze potřebovat. Nespoléhejte se na dostupnost internetu v mobilním telefonu. Ve chvíli, kdy jej budete potřebovat pro vyhledání kontaktů se může stát, že budete mimo mobilní internetovou síť, budete mít vyčerpaná mobilní data a i pokud budete internet k dispozici mít, vyhledávání na internetu je zdlouhavější, než použití kontaktu uloženého v telefonním seznamu.
Do telefonního seznamu patří následující kontakty:
Před odjezdem do jiného místa (dovolená, závody, psí tábor, výlet) mějte předem zjištěné, jaké jsou tamní možnosti veterinárních pohotovostí a alternativního převozu zvířete ( taxi, veterinární výjezdová služba).
Mobilní telefon mějte s sebou VŽDY, když se pohybujete se psem venku. I obyčejné venčení se může změnit v situaci, kdy je nutná neodkladná přeprava psa na veterinu a možnost přivolat si telefonicky pomoc v podobě přivolání někoho s autem, popřípadě taxi, které vás dopraví k veterináři může být klíčová v záchraně psa.
PŘEDCHÁZEJTE RIZIKOVÝM SITUACÍM
Mnohdy lze nouzové situaci předejít tím, že vašemu psu věnujete při pohybu venku svou plnou pozornost a vyhodnocujete případná rizika pro psa dřív, než se stane nějaká nehoda :
Jak psovi poskytnout první pomoc v konkrétních případech se můžete naučit na semináři první pomoci pro psy. Plánované semináře naleznete ZDE.
Léto opět nastupuje v plné síle a každoročně přibývá počet psů ( i lidí), kteří se nevyhnou přehřátí. Přehřátí v krajním případě končí šokem, což je život ohrožující stav, mnohdy končící smrtí, pokud není poskytnuta včasná první pomoc.
Nejlepší je samozřejmě prevence, aby žádná první pomoc nemusela být poskytovaná…
Přehřátí organismu, tedy hypertermie je stav, kdy stoupá tělesná teplota, ovšem vzestup není kontrolovaný mechanismy mozku jako při horečce, ale je závislý na teplotě okolního prostředí.
Pes, narozdíl od člověka nemá dostatek potních žláz a nedokáže se chladit pocením. Hlavním regulačním mechanismem je ochlazováním přes tlamu zvířete.
Pohoda a prevence hypertermie psa v letním období je závislá i na dalších faktorech, které může ovlivnit jeho majitel:
Mnoho majitelů psů se domnívá, že jejich psovi prospěje, že ho na léto ostříhají. Však je chudák pořád zadýchaný a až shodí ten kožich, uleví se mu. Není to pravda! Hyperventilace je normální a hlavní termoregulační mechanismus. Letní srst psa není pro psa utrpením a zátěží, ale naopak ochrana před horkem. Dobře udržovaná srst zastává funkci termoizolační a pes si pod srstí dokáže vytvořit pro něj poměrně příjemné klima. POKUD PSA OSTŘÍHÁTE, NEPROSPĚJETE MU, ALE UŠKODÍTE. Bavíme-li se o plemenech bez podsady (yorkshire teriér etc.) a naháči, situace je zde jiná. Srst plní funkci spíše ozdobnou, než termoregulační a plemena bezsrstá je nutné chránit před slunečním zářením stejně, jako kůži lidskou.
Bohužel se v praxi terapeuta Dornovy metody setkávám s tím, že majitel přichází s dlouhosrstým plemenem s podsadou v létě ostříhaným na půl centimetru… Mnohem větší službu svému psu prokážete, když budete pravidelně pečovat o srst svého psa a důkladně ho zbavíte zimní srsti. Pes se mnohdy zbavuje zimní podsady ještě na konci května.
Každoročně může být natočeno x spotů a napsáno x článků na téma, jak nesmírně hloupé je nechat psa v autě s vypnutým motorem (klimatizací/větráním) a každý rok pár psů zbytečně zemře na přehřátí a následný šok. Tak tedy postopadesátépáté. NENECHÁVEJTE SVÉHO PSA V AUTĚ V LETNÍCH MĚSÍCÍCH. Ani na pět minut. Ani ve stínu. Ani s otevřenými okny. Pokud je venku vysoká teplota, v autě nastává skleníkový efekt, kdy během desítek sekund prudce stoupá teplota (během deseti minut až na 65°C! ). Pro názornost si v autě poseďte chvíli po tom, co vypnete motor…za pár minut je člověku doslova „na chcípnutí“, i když nemá srst a potí se. A svého psa v tom autě necháte? Vážně??!
Přizpůsobte obvyklý režim aktuálnímu počasí. Pes se v horkém poledni hodinové vycházky rád vzdá ve prospěch polehávání ve stínu a chladu. Vyhněte se (pokud možno) venčení v odpoledních hodinách úplně, nebo je alespoň zkraťte na nezbytnou dobu (vykonání potřeby). I aktivní jedinci v horkém počasí většinou ve své aktivitě poleví a jsou rádi, pokud mají klidný a chladný prostor pro odpočinek. Trénink sportovních aktivit úplně odložte na příhodnější počasí.
…a že pes má dýchací cesty níž, než my, lidé a rozpálený vzduch z asfaltu a dlažby dýchají. A čím se psi ochlazují? Ano, hyperventilací. Ochladí se pes tím, že bude dýchat horký vzduch? Nejvíce trpí plemena brachycefalická (krátkolebá) a psi s onemocněním zvaným kolaps průdušnice. Pokud možno se snažte vyhýbat takovým cestám a přecházet je jen v nutných případech a venčit na lesních cestách či cestách bez dlažby i asfaltu. Ovšem ne vždy je možné se tomuto prostředí úplně vyhnout. Opět platí- zkraťte venčení pouze na nezbytnou dobu a delší venčení plánujte na brzké ráno či pozdní večer.
I sportovně aktivního psa nechte odpočívat. Žádný trénink není tak důležitý, jako zdraví psa. Majitel musí přemýšlet za svého psa. Protože pes, který miluje aport, by klidně aportoval do padnutí i v největším horku v poledne. Ale jsme to my, jejich majitelé, kdo musí přílišné nadšení pro sport a míček krotit. Proto myslete na to, že pes (posté napsáno, ale pořád málo) se chladí zejména hyperventilací a pokud má v tlamě tenisák a neustále ho aportuje, moc se asi neochladí.
Nenechte svého psa po fyzické aktivitě vskočit do studeného rybníka a nebo řeky. Pokud je pes po fyzické aktivitě (v horkém počasí řadíme do fyzické aktivity i delší procházku), ochlazujte psa postupně. Teprve až když je pes kompletně ( a postupně) namočený a adaptovaný na sníženou teplotu, smí plavat, případně aportovat z vody a to pouze krátkou dobu. Je známo mnoho případů, kdy uhřátý pes zkolaboval v rybníce a je známo mnoho případů, kdy i uhřátý člověk zkolaboval po skoku do ledové vody. Mnohé případy bohužel byly fatální a skončily naprosto zbytečnou smrtí.
Malá miska na vodu nestačí. Na léto je vhodné psu zajistit větší množství čerstvé vody, zejména tehdy, pokud je pes celý den mimo dozor svého majitele, který je mimo domov. Pro více psů velkého plemene neváhejte psům poskytnout vodu v menším kyblíku. Vhodné je také misku a nebo kyblík zajistit tak, aby ji psi nemohli převrhnout a vylít. Udává se, že zdravý pes vypije 40-60 ml na 500g váhy za den.
Na psa nepatří náhubek, ve kterém nemůže otevřít tlamu a chladit se. Stejně jako fixační náhubek, který NENÍ náhubkem pro denní použití! Jak bylo zmíněno výše, hlavní „chladící“ mechanismus je právě psí tlama…
… A CO DĚLAT, POKUD K PŘEHŘÁTÍ PSA DOJDE?
Příznaky hypertermie psa :
První pomoc při přehřátí psa :
Rizikové skupiny :
Nezapomínejte, že poskytnutá první pomoc při přehřátí psa je nutná k záchraně jeho zdraví a většinou i života.
Seminář je určen všem majitelům psa, kteří se chtějí naučit, jak poskytnout první pomoc psu v případě nutnosti a zachránit mu tak zdraví, možná i život. První pomoc pro lidi je běžná součást výuky ve školách, povinná součást každoročního školení zaměstnanců v rámci BOZP a díky tomu, že první pomoc už není lidem velká neznámá, ale vědí, co mají dělat v případě nutnosti, stoupá i procento úspěšnosti záchrany lidí s infarktem myokardu či s jiným život ohrožujícím stavem. … více