Klíšťata
Jaro se přihlásilo o slovo a s ním začíná tradičně klíšťová sezona a s ní spousta otázek majitelů psů. V posledních dvou letech extrémně narůstá panika zejména ohledně obávaného pijáka lužního.
Klíště obecné (Ixodes ricinus), roztoč z čeledi klíšťatovitých je nejrozšířenější a nejobvyklejší zástupce vnějšího parazita psů. Vzhledem k období teplejších zim a teplejšího počasí posledních pár let obecně se klíště dá na psovi najít i mimo obvyklou sezonní dobu, která je udávaná od března do října, proto je vhodné psa chránit před ektoparazity celoročně a věnovat pozornost výskytu klíšťat i mimo obvyklou dobu výskytu srsti a kůži psa. Krev saje pouze samička klíštěte.
Piják lužní (Dermacentor reticulans) je obávaný parazit psů přenášející babesiosu. Každoročně se na sociálních sítích vyskytuje velké množství fotek a žádosti o identifikaci tvora právě kvůli obavám z možné nákazy babesiozou.
Piják lužní je stále ještě méně obvyklým parazitem než klíště obecné, nicméně jeho výskyt není vhodné podceňovat, stejně jako není vhodné šířit lavinu paniky. Piják má na rozdíl od klíštěte obecného zbarvený štítek (scutum) a je větší. Majitel psa by měl znát aktuální oblast výskytu pijáka a každé odstraněné klíšte prohlédnout, pokud se vyskytuje v oblasti zvýšeného výskytu a pokud se přisátí pijákem potvrdí, měl by psu po dobu možné inkubace babesiosy věnovat zvýšenou pozornost. Piják lužní je momentálně nejvíce rozšířený na jižní Moravě.
Kvůli zvýšenému výskytu pijáka lužního vznikl web, kde najdete všechny informace o tomto parazitovi, stejně jako mapu jeho výskytu : NAJDIPIJAKA.CZ
Jak vyndat klíště
Stále je možné se setkat s radami ohledně vytahování klíšťat otáčivým pohybem proti směru hodinových ručiček (klíště nemá žádný „závit“, kterým se šroubovitě zavrtalo do kůže…) a nebo pomazáním klíštěte olejem. Klíště může zvrátit nasátý obsah, který nemusí být jen z vašeho psa zpět do rány a zvýšit tak riziko infekce.
Měli byste mít na zřeteli, že klíště je potencionálně infekční a tudíž není vhodné s ním manipulovat holou rukou, protože může dojít k prasknutí klíštěte a potřísnění ruky nasátou krví.
Nejlepší způsob, jak ostranit klíště je použití háčku na klíšťata, kterým se klíště podebere a snadno odstraní z kůže. Po odstranění místo vpichu desinfikujte, místo rány po déle přisátém klíštěti bývá podrážděné, zarudlé a je vstupní branou další infekce, což je naprosto zbytečná komplikace. Klíště po vyndání rozhodně nedrťte mezi prsty, bezpečná volba zlikvidování klíštěte je například ponoření do desinfekce/alkoholu a po několika minutách spláchnutí do toalety.
Nemoci přenášené klíšťětem obecným a pijákem lužním
Anaplazmoza
Bakteriální onemocnění vyvolávané bakterií Anaplasma phagocytophylum, která parazituje v bílých krvinkách, především v neutrofilních granulocytech, ve kterých se zároveň množí.
Akutní nemoc trvá jeden až dva týdny a může dojít k samovolnému vyléčení. Pes se však stává nosičem infekce v řádu let. Pro zvíře je závažná současná infekce borreliozou a anaplazmozou, což je možné vzhledem k tomu, že klíště je přenašeč obou nemocí. Koinfekce zvyšuje závažnost onemocnění a zhoršuje průběh léčby.
Nemoc může probíhat vysloveně bez příznaků a nebo s příznaky, které nepoukazují na žádnou konkrétní nemoc, pes jen není „ve své kůži“.
Doba přenosu: méně než 24 hodin
Příznaky mohou být:
- horečka
- apatie
- zvětšení mízních uzlin
- kulhání
- zánět kloubů
- apatie …
Babesioza
Onemocnění vyvolané intracelulárním prvokem, parazitujícím v červených krvinkách a způsobující hemolytickou anémii, tzn. rozpad červených krvinek. Babesiozu ve střední Evropě způsobuje Babesia canis, hlavním přenašečem je piják lužní. Nejčastější výskyt pijáka je na jižní Moravě (zejména Břeclavsko), na Slovensku je výskyt rozsáhlejší.
Inkubační doba je udávaná mezi jedním až třemi týdny. Onemocnění může mít akutní a chronický průběh.
Doba přenosu – 48-72 hodin
Akutní babesioza
Příznaky:
- vysoká horečka (až 42°C)
- apatie
- anémie (bledé sliznice) a icterus (žluté sliznice)
- celková slabost
- červená až tmavá moč ( hemoglobinurie)
Prognoza : dobrá při včasné léčbě, při pozdní léčbě nejistá
Chronická babeziosa
Příznaky:
Pes nemá horečku, anemie a icterus jsou méně patrné. Pes slábne, chřadne. Mohou se vyskytnout epileptiformní záchvaty (záchvaty podobné epilepsii), poruchy hybnosti, bývá přítomné postižení očí.
Prognoza: nejistá, záleží na stupni rozvoje onemocnění
Majitel psa by měl sledovat svého psa celoročně (nejen v období klíšťat) a při sebemenších pochybách o zdraví svého psa vyhledat veterinárního lékaře. Samozřejmostí by měla být znalost fyziologických hodnot ( tomuto tématu je věnována část semináře první pomoci pro psy). Zodpovědný majitel nehledá v případě pochyb o stavu svého psa rady na facebookových skupinách, ale radí se se svým veterinářem. Babesiosa je právě jedno z onemocněních, kdy je k úspěšné léčbě nutné odborné vyšetření veterinárním lékařem.
Borelioza
Onemocnění vyvolané bakterií Borrelia burgdorferi je méně závažné u psa než u člověka. Přenašečem je klíště obecné.
Průběh onemocnění je jiný než u člověka. U psa zpravidla nenajdeme červenou skvrnu okolo místa přichycení klíštěte, typickou pro prvotní projev boreliozy u člověka.
Inkubační doba: až měsíce
Doba přenosu: 16 – 72 hodin
Příznaky:
- náhle vzniklé kulhání
- záněty kloubů
- opakující se epizody kulhání
- ojediněle horečka
- změny na mozku způsobující agresi (ojediněle)
- postižení ledvin (ojediněle)
- postižení srdce (ojediněle)
Klíšťová encefalitida
Virové onemocnění způsobené virem rodu Alfavirus, přenášené klíštětem obecným. U psa je méně obvyklé než u člověka.
Může se vyskytnout v akutní formě s těžkými neurologickými příznaky a následným rychlým úhynem psa a nebo v mírnější podobě, kdy léčba má poměrně dobrou prognozu.
Doba přenosu: v řádu minut
Příznaky:
- zvýšená teplota
- neurologické příznaky – pes má parézu končetin, ataxii
- apatie
- zvýšená dráždivost a lekavost
- abnormální pohyby očí
Ochrana před klíšťaty
Nejlepší ochrana před onemocněními způsobenými klíšťaty je prevence. Psy je nutno chránit nejlépe kvalitními antiparazitiky. Je hodně diskutabilní kvalita a účinnost jednotlivých forem antiparazitik stejně jako podávání antiparazitika ve formě tablet, jako je například Bravecto.
Samozřejmě existuje bezpočet alternativních metod, jak chránit psa před klíšťaty, jako je například dlouhodobé podávání pivovarských kvasnic, výroba domácích repelentů na psy, ultrazvukový odpuzovač klíšťat a nebo jantarové korále.
Každý majitel by se měl zodpovědně sám rozhodnout, jakou formu ochrany pro svého psa zvolí.
Poznámka z praxe terapeuta: antiparazitární obojky je nutné psu utáhnout tak, aby byly v kontaktu s kůží psa ( zejména u dlouhosrstých psů) a antiparazitikum se uvolňovalo do kůže a ne do srsti psa. Obojek zároveň psa nesmí škrtit. Je dobré občas dotažení obojku zkontrolovat. Každý cca pátý pes, co ke mně přichází na terapii má špatně dotažený antiparazitární obojek!
Sama jsem zastáncem použití kvalitního antiparazitika ( za nás vede Foresto) v kombinaci s přírodními prostředky na odpuzení klíšťat.
Tip na domácí repelent pro psy, který lze aplikovat na srst psa i na nohy majitele před vycházkou :
cca 250 g rozmarýnu – nejlépe čerstvého
1 polévková lžíce vinného a nebo jablečného octa
Do litru vroucí vody vložte rozmarýn a nechte louhovat do vychladnutí. Přidejte ocet, promíchejte a nalijte do lahvičky s roprašovačem.
Lze přidat ještě další esenciální oleje – eucalyptus a nebo levanduli pro zvýšení repelentního účinku.
Po každé vycházce psa důkladně prohlédněte, případně vyčešte srst hustým hřebenem (blešák), abyste zachytili lezoucí klíšťata ještě před přisátím. Pravidelně kontrolujte stav psa a při sebemenších pochybách o jeho zdraví navštivte veterinárního lékaře.
Zranění (nejen) loveckých psů
Lovecká sezona je v plném proudu a nejen myslivci s loveckými psy by měli vědět, jaké zranění si může pes přinést z lesa.
Střelná poranění
Střelné poranění je stav vyžadující neprodlený převoz psa na veterinární pracoviště. Podle typu poranění ( průstřel, nástřel a nebo zástřel) je poranění méně vážné a nebo život ohrožující, případně na místě smrtelné.
Při střelném poranění záleží na typu střely a účinku střely na tkáně a velkou roli hraje také tlaková vlna, která může působit více destruktivně než střelné poranění. Může nastat traumatický šok vlivem podráždění nervové tkáně a psa přímo ohrožovat na životě.
Střelné poranění ošetřujeme podle míry poranění a první pomoc je víceméně symptomatická s následným okamžitým převozem k veterinárnímu lékaři.
Toto poranění může doprovázet :
- masivní vnější krvácení – podle intenzity stavíme tlakovým obvazem (improvizovaně vytvořený např. kusem oděvu), pokud nelze krvácení zastavit tlakově, stavíme škrtidlem ( nejméně 5cm širokým)
- vnitřní krvácení – nemusí být na první pohled patrné. Varovným signálem je světlá barva sliznic (anémie). Vnitřní krvácení nelze manuálně zastavit a je nutný rychlý převoz na veterinární pracoviště.
- fraktura – fraktura se fixuje ve vynucené poloze (nikdy nevracíme konce kosti k sobě!), se zlomenou částí těla nijak nemanipulujeme. Ideální k fixaci fraktur je SamSplint dlaha a majiteli psa který se se psem pohybuje v lese (myslivost, dogtrekking..) lze pro její extrémní skladnost jedině doporučit mít dlahu v batohu a nebo kapse kalhot.
Pokud je fraktura otevřená s masivním krvácením, zastavujeme škrcením.
- traumatický šok – pokud pes upadá do šoku ( zrychlená srdeční akce se zpomalí, sliznice jsou anemické a později cyanotické – namodralé barvy) a pes zkolabuje a upadne do bezvědomí, je v bezprostředním ohrožení života. Rozhodující pro záchranu je rychlost dopravení psa k veterináři a rozsah poranění.
Protišoková opatření: - Teplotní komfort – v lovecké sezoně při zpravidla nízkých teplotách zahřát dekou, bundou, v létě naopak chladit
- Ticho – nevyvolávat zbytečné zvukové a světelné podnět
- Tekutiny- nepodávat!
- Tišení bolesti – symptomatické, žádné léky (fixace fraktury…)
- Transport – neprodlený
Traumatický pneumothorax
Poranění, při kterém vniká vzduch do dutiny hrudní a dochází ke zkolabování plíce při jednostranném pneumothoraxu a nebo obou plic při oboustranném pneumothoraxu, který je pro psa fatální. Pneumothorax může vzniknout napíchnutím psa na větev, poranění divokým prasetem a nebo zástřelem do hrudníku, případně zlomením žebra, které propíchne hrudní stěnu.
Po zjištění takového zranění je nutné zamezit dalšímu vnikání vzduchu do hrudní dutiny nejlépe igelitem přiloženým přes ránu a fixaci obvazem okolo hrudníku psa. Je nutný okamžitý převoz k veterinárnímu lékaři.
Otevřené poranění břicha
Poranění, kdy dojde k porušení všech vrstev břišní dutiny a břišní orgány mohou být částečně a nebo úplně vyhřezlé v závislosti na rozsahu poranění. K tomuto poranění může dojít při střetu s černou zvěří, při střelném poranění a nebo nárazu na ostrý předmět.
Pokud jsou orgány vyhřezlé úplně mimo břišní dutinu, nikdy je nevracíme zpátky. Důležité je ránu i s orgány mimo dutinu zakrýt namočeným obvazem a nebo textilií, pokud je poranění většího rozsahu a psa okamžitě přepravit k veterinárnímu lékaři. Vyhřezlá část orgánů NESMÍ oschnout, je nutné obvaz a nebo textilii udržovat mokré.
Tržné rány
Často přítomné po střetu se zvěří. Pes má poměrně volné podkoží, proto jsou tržné rány většinou pouze v kůži a podkoží a pokud není zranění masivní, svalová vrstva zůstává nepoškozená. Tržné rány mohou poměrně silně krvácet, ale zpravidla není krvácení život ohrožující. Přiložením obvazu, případně textilií zamezíme dalšímu vnikání nečistot do rány a psa dopravíme k veterináři na chirurgické ošetření.
Poranění oka
Při pohybu psa v lese může snadno dojít k poranění oka například o větev a nebo trny. Pokud pes zranění oka utrpí, je nutné zabránit dalšímu poranění oka tím, že si pes bude oko třít packou a nebo bude třít hlavou o zem. Obvaz oka se u psa nedá provést jako u člověka pouhým zalepením gázového čtverce na oko, ale váže se do obvazu celá hlava tak, aby postižené oko bylo zakryté čtvercem gázy a upevněné částí obvazu (viz foto). Čtverec gázy musí být navlhčený, aby nedošlo k dalšímu poškození oka obvazem. Pokud je v oku zapíchnutý cizí předmět, z oka jej v žádném případě nevyjímáme.
Prevence zranění psa v lese:
Někteří majitelé loveckých psů používají kevlarové vesty pro psy, které minimalizují poranění psa při střetu se zvěří.
foto: elovec.cz
Majitel, který venčí svého psa v lese by měl dbát na bezpečnost svého psa tím, že má neustále svého psa na dohled a nenechává ho zabíhat do kališť a míst, kde je předpoklad, že se zvěř zdržuje. Nebezpečné a hlavně nezodpovědné je pouštět psa v lese na volno, který nezvládá přivolání a zvěř loví. To může mít za následek zranění od zvěře a nebo střet s myslivcem.
Majitel psa, který se pohybuje se psem v rámci loveckého výcviku a nebo sportovních aktivit by měl mít při sobě minimálně několik obvazů, případně dlahu SamSplint, aby na místě zranění psa byl schopen zranění před převozem psa provizorně zajistit.
Pomoc! Můj pes potřebuje pomoc!
Kdo z majitelů psů může zodpovědně říct, že ví, co by dělal v krizové situaci, kdy jeho pes potřebuje poskytnout první pomoc, která může zachránit zdraví a nebo přímo život psa? Po roce a půl školení seminářů první pomoci pro psy a cca 35. proběhlém semináři můžu odpovědět, že malé procento.
Většina lidí totiž neovládá ani základy první pomoci pro lidi a z toho mi jako lektorovi první pomoci a studentovi záchranářiny běhá mráz po zádech. U poskytování první pomoci lidem je obrovskou výhodou vyškolený dispečer na tísňové lince 155, který záchránce první pomocí provede od začátku až do příjezdu záchranné služby prostřednictvím telefonicky asistované první pomoci (TAPP), v horších případech se zástavou srdce prostřednictvím telefonicky asistované neodkladné resuscitace (TANR).
Ale když pomoc potřebuje pes? Jste odkázaní sami na sebe, na svoje znalosti a dovednosti. Najednou nejste majitel psa, ale zachránce, dispečink záchranné služby (zajišťujete příjem a umístění psa na veterinární pracoviště telefonicky) a navíc ještě transportujete psa do zajištěného místa, kde bude pes přijat, vyšetřen a léčen. Pokud bydlíte v místě, kde funguje veterinární výjezdová služba (PetMedic, PetEmergency) odpadá vám řešení kam psa odvézt a transport. Zákony schválnosti samozřejmě fungují na sto procent, takže v momentu nouze budete velmi pravděpodobně mimo oblast výjezdových služeb.
Pro lepší názornost poslouží následující schéma :
Jak tedy správně postupovat v případě, že pes potřebuje poskytnout pomoc?
1. Získání přehledu o situaci
- zachovejte klid
- zhodnoťte co, jak a kde se situace stala a zároveň
- vyhodnoťte riziko pro vás ( autonehoda, požár, úraz elektrickým proudem..)
- jsem schopen sám vlastními silami poskytnout pomoc?
- posouzení závažnosti situace- je pes v ohrožení života a nebo se jedná o drobné poranění?
2. Zajištění bezpečnosti
Přímo souvisí se získáním přehledu o situaci. Aby člověk správně vyhodnotil případné riziko, musí mít přehled o tom co se stalo.
Je nutné:
- zjistit, zda nehrozí nebezpečí pro zachránce
- zamezit dalšímu působení látky/ vlivu, které způsobilo stav vyžadující poskytnutí pomoci. (Vypnutí zdroje elektrického napětí, zamezení působení chladu/tepla při termických úrazech, zamezit v dalším požívání intoxikované látky, případně vyvolat zvracení látky pozřené, pokud z hlediska charakteru pozřené látky a dalším okolnostem zvracení vyvolat zle)
- zajistit místo autonehody výstražným trojúhelníkem, uvědomit o nehodě policii
- odnesení zvířete z nebezpečného prostředí ( únik plynu v místnosti, místo s vysokou teplotou atd.)
- FIXACE TLAMY PSA A PŘIPOUTÁNÍ PSA NA VODÍTKO (případně kus provazu, obvazu) -obr.1.
Obr. 1. – fixace tlamy psa neelastickým obvazem
Ve chvíli, kdy jste získali přehled o situaci a je jasné, že situace je pro vás zvládnutelná a hlavně bezpečná, je nutné :
3. Posouzení stavu zvířete
- vědomí/bezvědomí – psa oslovte, poplácejte, vytvořte mechanický podnět (štípnutí do ucha, pysku). Pokud pes reaguje, je nutné psa prohlédnout, zda je přítomno krvácení, zranění a zjistit pravděpodobnou příčinu stavu zvířete (pes ráno venku něco sežral – odpoledne leží, je malátný – pravděpodobná otrava atd. ). Zajistíme případně zástavu krvácení, ošetření poranění a transport na veterinární pracoviště. Pokud pes nereaguje, ověříme:
- dech/bezdeší – pokud pes nevykazuje známky vědomí, tedy nereaguje na zvukové a mechanické podněty, ověřte, zda pes dýchá. Dech ověřte přiložením ruky na hrudní koš psa a ucha k čenichu psa. Dech cítíme pohmatem (hrudník se zvedá) a lze slyšet vydechovaný vzduch, případně chrčení (obr. 2)
Obr. 2 – ověření dechu psa
Pokud pes DÝCHÁ, nejedná se o zástavu srdce a nezahajuje se resuscitace. Zjistěte pravděpodobnou příčinu stavu ( pes u silnice- autonehoda, pes ležící v louži krve- masivní krvácení s nástupem bezvědomí a pravděpodobného šoku atp.) Je nutný okamžitý transport k veterinárnímu lékaři.
Pokud pes NEDÝCHÁ, jedná se o zástavu srdeční činnosti a je nutné zahájit kardiopulmonální resuscitaci psa a zajistit transport na veterinární pracoviště.
4.Transport/přivolání pomoci
Pokud jste ověřili stav zvířete a je nutný převoz psa na veterinární pracoviště, před samotným transportem psa na veterinu je NEZBYTNĚ NUTNÝ TELEFONÁT na vybrané pracoviště.
Sdělte jim následující informace:
- CO se stalo
- KDY se to stalo
- viditelná poranění
- zda je pes při vědomí a nebo bezvědomí
- ZMĚNY – nafouklé břicho, teplota, křeče, úlevová poloha..
Postupujte podle instrukcí veterinárního lékaře.
Nezapomeňte, že před tím, než psa v akutním stavu na veterinární pracoviště odvezete, musí o vás personál vědět a příjem vašeho psa vám potvrdit! Mohlo by se snadno stát, že přijedete na kliniku, kde nebude k dispozici volný operační sál, veterinární lékař bude řešit jiný akutní případ a vy ztratíte drahocenné minuty převozem na jiné veterinární pracoviště. Pokud je v dosahu výjezdová veterinární služba, k zajištění transportu můžete využít jejich služeb.
V zájmu zdraví a života vašeho psa nehledejte odbornou pomoc na facebookových skupinách, které se tváří jako profesionální veterinární poradna. Žádná facebooková skupina ani Google nikdy nikoho nevyléčil.
MĚJTE PŘIPRAVENÉ KONTAKTY PRO PŘÍPAD NOUZE
Pro flexibilní a rychlé řešení krizové situace mějte v telefonním seznamu mobilního telefonu uložené kontakty, které můžete v případě nouze potřebovat. Nespoléhejte se na dostupnost internetu v mobilním telefonu. Ve chvíli, kdy jej budete potřebovat pro vyhledání kontaktů se může stát, že budete mimo mobilní internetovou síť, budete mít vyčerpaná mobilní data a i pokud budete internet k dispozici mít, vyhledávání na internetu je zdlouhavější, než použití kontaktu uloženého v telefonním seznamu.
Do telefonního seznamu patří následující kontakty:
- veterinární pracoviště s nonstop pracovní dobou, kam byste se svým psem v případě nouze jeli (předem volejte před transportem psa!)
- veterinární výjezdová služba ve vašem okolí, pokud ji ve svém okolí máte
- taxislužba, která přepraví psa na veterinu (dispečinku sdělte, že povezete psa v akutním stavu a sdělte i velikost psa, aby dispečer vyslal řidiče ochotného převážet v autě například německou dogu). Tento kontakt mějte v záloze, i když vlastníte auto- ne vždy musí být k dispozici a pes může být ve stavu, kdy vy jako majitel musíte být se psem a monitorovat jeho stav a nemůžete zároveň řídit
Před odjezdem do jiného místa (dovolená, závody, psí tábor, výlet) mějte předem zjištěné, jaké jsou tamní možnosti veterinárních pohotovostí a alternativního převozu zvířete ( taxi, veterinární výjezdová služba).
Mobilní telefon mějte s sebou VŽDY, když se pohybujete se psem venku. I obyčejné venčení se může změnit v situaci, kdy je nutná neodkladná přeprava psa na veterinu a možnost přivolat si telefonicky pomoc v podobě přivolání někoho s autem, popřípadě taxi, které vás dopraví k veterináři může být klíčová v záchraně psa.
PŘEDCHÁZEJTE RIZIKOVÝM SITUACÍM
Mnohdy lze nouzové situaci předejít tím, že vašemu psu věnujete při pohybu venku svou plnou pozornost a vyhodnocujete případná rizika pro psa dřív, než se stane nějaká nehoda :
- Psa ve městě voďte na vodítku nejen z ohleduplnosti k ostatním lidem, kteří nemusí být na vašeho psa na volno zvědaví. I sebevychovanejší pes se může leknout a uskočit do silnice nebo spatřit zajímavý objekt na druhé straně silnice a vběhnout přímo pod auto.
Případ z vlastní zkušenosti : Při venčení psů a přecházení přechodu se psy na vodítku řidička jedoucí po silnici nepřizpůsobila rychlost povaze vozovky, dostala se do smyku, který nezvládla a přes přechod, kde já jsem přecházela těsně za námi prolítla na chodník a nabourala do zdi domu. Kdybych neměla psy na vodítku a oba nestrhla a neutekla s nimi o pár metrů dál tak jsou oba velmi pravděpodobně po smrti. VODÍTKO JE PRVEK BEZPEČNOSTI a ne otravná nutnost. - Mějte své vodomilné psy zajištěné na vodítku v okolí zamrzlých vodních toků a vodních jezů. Pokud se váš pes dostane do jezu a nebo se pod ním propadne led vprostřed rybníka, o svého psa s devadesátiprocentní šancí přijdete.
- Nenechávejte psy o samotě s hračkami a nebo kostmi, které mohou spolknout a nebo se jimi začít dusit.
Jak psovi poskytnout první pomoc v konkrétních případech se můžete naučit na semináři první pomoci pro psy. Plánované semináře naleznete ZDE.
Přehřátí psa v letním období
Léto opět nastupuje v plné síle a každoročně přibývá počet psů ( i lidí), kteří se nevyhnou přehřátí. Přehřátí v krajním případě končí šokem, což je život ohrožující stav, mnohdy končící smrtí, pokud není poskytnuta včasná první pomoc.
Nejlepší je samozřejmě prevence, aby žádná první pomoc nemusela být poskytovaná…
Přehřátí organismu, tedy hypertermie je stav, kdy stoupá tělesná teplota, ovšem vzestup není kontrolovaný mechanismy mozku jako při horečce, ale je závislý na teplotě okolního prostředí.
Pes, narozdíl od člověka nemá dostatek potních žláz a nedokáže se chladit pocením. Hlavním regulačním mechanismem je ochlazováním přes tlamu zvířete.
Pohoda a prevence hypertermie psa v letním období je závislá i na dalších faktorech, které může ovlivnit jeho majitel:
-
plemena psů s podsadou v letním období nestříhejte (!!!)
Mnoho majitelů psů se domnívá, že jejich psovi prospěje, že ho na léto ostříhají. Však je chudák pořád zadýchaný a až shodí ten kožich, uleví se mu. Není to pravda! Hyperventilace je normální a hlavní termoregulační mechanismus. Letní srst psa není pro psa utrpením a zátěží, ale naopak ochrana před horkem. Dobře udržovaná srst zastává funkci termoizolační a pes si pod srstí dokáže vytvořit pro něj poměrně příjemné klima. POKUD PSA OSTŘÍHÁTE, NEPROSPĚJETE MU, ALE UŠKODÍTE. Bavíme-li se o plemenech bez podsady (yorkshire teriér etc.) a naháči, situace je zde jiná. Srst plní funkci spíše ozdobnou, než termoregulační a plemena bezsrstá je nutné chránit před slunečním zářením stejně, jako kůži lidskou.
Bohužel se v praxi terapeuta Dornovy metody setkávám s tím, že majitel přichází s dlouhosrstým plemenem s podsadou v létě ostříhaným na půl centimetru… Mnohem větší službu svému psu prokážete, když budete pravidelně pečovat o srst svého psa a důkladně ho zbavíte zimní srsti. Pes se mnohdy zbavuje zimní podsady ještě na konci května.
-
nenechávejte svého psa v autě ani na pár minut
Každoročně může být natočeno x spotů a napsáno x článků na téma, jak nesmírně hloupé je nechat psa v autě s vypnutým motorem (klimatizací/větráním) a každý rok pár psů zbytečně zemře na přehřátí a následný šok. Tak tedy postopadesátépáté. NENECHÁVEJTE SVÉHO PSA V AUTĚ V LETNÍCH MĚSÍCÍCH. Ani na pět minut. Ani ve stínu. Ani s otevřenými okny. Pokud je venku vysoká teplota, v autě nastává skleníkový efekt, kdy během desítek sekund prudce stoupá teplota (během deseti minut až na 65°C! ). Pro názornost si v autě poseďte chvíli po tom, co vypnete motor…za pár minut je člověku doslova „na chcípnutí“, i když nemá srst a potí se. A svého psa v tom autě necháte? Vážně??!
-
venčete svého psa ráno a večer a vyhýbejte se fyzickým aktivitám
Přizpůsobte obvyklý režim aktuálnímu počasí. Pes se v horkém poledni hodinové vycházky rád vzdá ve prospěch polehávání ve stínu a chladu. Vyhněte se (pokud možno) venčení v odpoledních hodinách úplně, nebo je alespoň zkraťte na nezbytnou dobu (vykonání potřeby). I aktivní jedinci v horkém počasí většinou ve své aktivitě poleví a jsou rádi, pokud mají klidný a chladný prostor pro odpočinek. Trénink sportovních aktivit úplně odložte na příhodnější počasí.
-
nezapomínejte, že asfalt je rozpálený a od asfaltu či dlažby jde největší teplo
…a že pes má dýchací cesty níž, než my, lidé a rozpálený vzduch z asfaltu a dlažby dýchají. A čím se psi ochlazují? Ano, hyperventilací. Ochladí se pes tím, že bude dýchat horký vzduch? Nejvíce trpí plemena brachycefalická (krátkolebá) a psi s onemocněním zvaným kolaps průdušnice. Pokud možno se snažte vyhýbat takovým cestám a přecházet je jen v nutných případech a venčit na lesních cestách či cestách bez dlažby i asfaltu. Ovšem ne vždy je možné se tomuto prostředí úplně vyhnout. Opět platí- zkraťte venčení pouze na nezbytnou dobu a delší venčení plánujte na brzké ráno či pozdní večer.
-
omezte sportovní aktivity
I sportovně aktivního psa nechte odpočívat. Žádný trénink není tak důležitý, jako zdraví psa. Majitel musí přemýšlet za svého psa. Protože pes, který miluje aport, by klidně aportoval do padnutí i v největším horku v poledne. Ale jsme to my, jejich majitelé, kdo musí přílišné nadšení pro sport a míček krotit. Proto myslete na to, že pes (posté napsáno, ale pořád málo) se chladí zejména hyperventilací a pokud má v tlamě tenisák a neustále ho aportuje, moc se asi neochladí.
-
zamezte skoku uhnaného psa do ledové vody
Nenechte svého psa po fyzické aktivitě vskočit do studeného rybníka a nebo řeky. Pokud je pes po fyzické aktivitě (v horkém počasí řadíme do fyzické aktivity i delší procházku), ochlazujte psa postupně. Teprve až když je pes kompletně ( a postupně) namočený a adaptovaný na sníženou teplotu, smí plavat, případně aportovat z vody a to pouze krátkou dobu. Je známo mnoho případů, kdy uhřátý pes zkolaboval v rybníce a je známo mnoho případů, kdy i uhřátý člověk zkolaboval po skoku do ledové vody. Mnohé případy bohužel byly fatální a skončily naprosto zbytečnou smrtí.
-
zajistěte dostatek pitné vody
Malá miska na vodu nestačí. Na léto je vhodné psu zajistit větší množství čerstvé vody, zejména tehdy, pokud je pes celý den mimo dozor svého majitele, který je mimo domov. Pro více psů velkého plemene neváhejte psům poskytnout vodu v menším kyblíku. Vhodné je také misku a nebo kyblík zajistit tak, aby ji psi nemohli převrhnout a vylít. Udává se, že zdravý pes vypije 40-60 ml na 500g váhy za den.
-
zvolte správný typ náhubku
Na psa nepatří náhubek, ve kterém nemůže otevřít tlamu a chladit se. Stejně jako fixační náhubek, který NENÍ náhubkem pro denní použití! Jak bylo zmíněno výše, hlavní „chladící“ mechanismus je právě psí tlama…
… A CO DĚLAT, POKUD K PŘEHŘÁTÍ PSA DOJDE?
Příznaky hypertermie psa :
- zrychlené, obtížné dýchání
- červené sliznice, husté, vazké sliny, nebo pěna u tlamy
- dehydratace – (při vytvoření kožní řasy se kůže vrací zpět velmi pomalu)
- skelný pohled, nervozita, panika, dezorientace zvířete, později apatie
- zvýšená tepová frekvence, zvýšená teplota, třas
- později nastává apatie, bezvědomí, koma a smrt
První pomoc při přehřátí psa :
- psa přenést na dobře větrané, chladnější a stinné místo
- POSTUPNÉ (!!!!!) ochlazování zvířete- balení tlapek do studených (ne ledových) hadrů, ručníků. Je-li pes při vědomí, nabídneme čerstvou, vlažnou vodu k pití v malých dávkách. Nenechte psa vypít velké množství vody naráz- mohlo by dojít k zvracení, což je při dehydrataci velmi nežádoucí. Můžeme postupně ochlazovat vlažnou vodou zbytek těla.Nikdy psa nechlaďte nárazově ponořením a nebo politím studenou vodou, šokový stav organismu by se mohl prohloubit! Na přehřátého psa použijte vlažnou vodu (teploty těla) a postupně můžete teplotu vody snižovat.
- Po ochlazení a stabilizaci stavu zvířete jej dopravte k veterináři a nebo využijte výjezdové veterinární služby. Veterinární lékař posoudí stav psa a zahájí další léčbu hypertermie.
Rizikové skupiny :
- štěňata
- staří a nebo nemocní jedinci
- psi trpící nadváhou
- malá a bezsrstá plemena
- molosoidní a brachycefalická plemena
- psi ve sportovní či pracovní zátěži
Nezapomínejte, že poskytnutá první pomoc při přehřátí psa je nutná k záchraně jeho zdraví a většinou i života.
Celodenní seminář první pomoci pro psy I.
Seminář je určen všem majitelům psa, kteří se chtějí naučit, jak poskytnout první pomoc psu v případě nutnosti a zachránit mu tak zdraví, možná i život. První pomoc pro lidi je běžná součást výuky ve školách, povinná součást každoročního školení zaměstnanců v rámci BOZP a díky tomu, že první pomoc už není lidem velká neznámá, ale vědí, co mají dělat v případě nutnosti, stoupá i procento úspěšnosti záchrany lidí s infarktem myokardu či s jiným život ohrožujícím stavem. … více