Tag Archive první pomoc pro psy

První pomoc při dušení psa

Když jsem před několika lety měla v hlavě nápad na semináře první pomoci pro psy, poslední impuls k tomu, abych nápad zrealizovala byl právě můj dusící se pes. Kdybych nevěděla, jaká je první pomoc při dušení psa a včas nezasáhla, tak Agi už je několik let po smrti. Na veterinární klinice, kam jsem psa odvážela na kontrolní vyšetření jsem se dozvěděla, že majitelé často panicky psa naloží do auta a odváží k veterináři, ovšem bez poskytnutí první pomoci a psa dovezou už bez známek života. Od doby, co semináře běží již třetím rokem jsem se doslechla od účastníků o mnoha a mnoha případech dušení psa s dobrým i špatným koncem.

Jak tedy poznám, že se pes dusí ?

Příznaky dusícího se psa:
(příznaky jsou popsané postupně od začátku dušení)

  • neklid, panika
  • pes si tlapou mne čumák, dáví se (ale nezvrací), snaží se těleso vykašlat
  • oči „vylézající“ z důlků
  • sliznice oka a tlamy včetně jazyka mají fialovo-nachovou barvu (cyanóza vlivem nedostatečného okysličení tkání)
  • pes je nahrbený, břicho je vtažené
  • pes postupně přestává mít snahu o zbavení se cizího tělesa, přestává kašlat a dávit se, nastupuje neschopnost psa stát, pes se motá, až postupně zaujme polohu vleže na boku
  • nastoupí bezvědomí a dojde k zástavě srdeční a dechové aktivity vlivem hypoxie- nedostatku kyslíku v tkáních

Nepleťte si dušení psa cizím tělesem a reverse sneezing („zpětné kýchání“)

Reverse sneezing a nebo česky zpětné kýchání si často majitelé psů pletou s dušením psa a natočená videa psa s tímto problémem často sdílí ve skupinách na facebooku s prosbou o radu, že se jim dusí pes. Můžu všechny z vás ubezpečit, že pokud by se pes dusil, tak než natočíte video a vložíte ho na facebook, máte psa mrtvýho.
Reverse sneezing není nic jiného, než spasmus měkkého patra a svalů okolo hrtanu, který nutí psa prudce a dlouze vdechovat vzduch za typického chrochtavého zvuku. Pes většinou stojí s hlavou nataženou dopředu, má vytřeštěné oči a opravdu se tváří, že je to jeho poslední minuta v životě.
Většinou je to neškodná respirační záležitost, která psa postihne jednou za čas. Příčinami mohou být rozrušení, změny teplot (vytopený byt- mrazivé počasí venku), pyly, tahání psa na vodítku, delší měkké patro. Častěji se s tímto jevem potkáte u brachycefalických psů jako je buldoček, čivava, mops a podobně. Ale moje fena malinoise reverse sneezing předváděla poměrně pravidelně, ačkoliv je to dlouholebé plemeno.
První pomoc je velice jednoduchá – ucpat psovi nosní dírky a zároveň zvednou hlavu tak, aby byl krk natažený (a uvolnily se tím svaly okolo hrtanu a průdušnice). Pes je nucen nadechnout se nosem a záchvat okamžitě odeznívá. (Opravdu z praxe ověřeno na vlastním psovi).

Nezaměňujte ale tento záchvat za psincový kašel a nebo za kolaps trachey, případně nějakou závažnou respirační infekci. (Jednoduché odlišit- pokud psu přikryju nosní dírky a „divné“ dýchání neustane, rozhodně se nebude jednat o neškodný reverse sneezing).
Je také poměrně jednoduché odlišit dušení cizím tělesem od reverse sneezing. Při záchvatu reverse sneezing nemá pes cyanotické sliznice (modrofialové), protože nedochází k nedostatku kyslíku v tkáních – pes se nedusí. V případě dušení a nedostatku kyslíku v tkáních se barva sliznic mění a nastávají i další doprovodné známky dušení (viz odstavec příznaky).

Zde je video s typickým průběhem záchvatu reverse sneezing:
(staženo z youtube https://www.youtube.com/watch?v=U3L4v0W2_Sw)

Co dělat, pokud se můj pes dusí?

1. Při podezření na dušení psa zkontrolujte tlamu.


Někdy pes jeví známky dušení, ale ve skutečnosti se mu přilepil piškot na horní patro a nebo se mu zasekl klacek a nebo kus kosti mezi stoličky v horní čelisti – pes se bude dávit, kašlat, třít si packou čumák a nebo třít tlamu o zem. Pro důkladné zkontrolování je vhodné si posvítit do krku psa – většina chytrých telefonů má funkci baterky. Pokud uvidíte cizí těleso uvízlé u kořene jazyka, které se dá vytáhnout bez rizika toho, aby jste předmět zatlačili dále do hltanu, můžete se pokusit jej vytáhnout. Pokud hrozí pokousání psem, který panikaří a nebo je těleso nevyndatelné, přistupte rovnou k vypuzovacím manévrům (viz bod 2).
Pokud psovi otevřete tlamu a v zadní části tlamy má pes uvízlý míček, který uzavírá hltan, není prakticky možné jej vytáhnout prsty (míček je kulatý, od slin a bude klouzat) – můžete se pokusit míček vytlačit zpět do tlamy tak, že psovi nahmatáte míček u úhlu dolní čelisti a v mezisaničí a zvenčí se jej pokusíte vytlačit zpět do tlamy. Pokud se nepodaří tento manévr, přistupte neprodleně k vypuzovacím manévrům ( následující bod .).


POZOR! Do tlamy můžete sáhnout psovi, kterého dobře znáte a nebo vlastnímu psovi. Pokud pomáháte cizímu psovi, manipulace s tlamou není bezpečná! Potom je nejlepší přistoupit rovnou k vypuzovacím manévrům.
Pokud se i váš pes vzpouzí tak, že do tlamy se mu prostě nedostanete a akorát soubojem o otevření tlamy psa přicházíte o čas, rovnou přistupte k následujícímu bodu:

2. Pokud je pes při vědomí a je schopen stát, použijte následující vypuzovací manévry:


Úder mezi lopatky – obdoba vypuzovacího manévru u lidí. Manévr je méně invazivní, než Heimlichův hmat (viz dále), proto s ním začínejte. Dusícího psa jednou rukou nadzvedněte pod břichem tak, aby zadní část těla psa byla výše a hlava nejníže – na těleso zároveň bude působit gravitace. Druhou rukou (ideálně dominantní rukou) proveďte několik úderů mezi lopatky plochou dlaně tak, aby úder sklouzl ve směru osy těla psa- není cílem psa tlouct, ale těleso rozpohybovat tak, aby vypadlo zpět do hltanu a tlamy. Úder je veden silou přiměřenou velikosti a konstituci psa. Úder ale musí být rázný. Příliš málo intenzivní úder nepomůže ( a pes se udusí) a působení nadměrnou silou je zbytečné a psovi velice nepříjemné. Proveďte 3 – 5 úderů a v případě, že se pes stále dusí, přistupte k invazivnějšímu kroku:

Heimlichův hmat – využijete hlavně u velkých psů, ale je aplikovatelný i na středně velké psy. U malých plemen je vzhledem k nízké váze hmat špatně proveditelný a v případě použití nepřiměřené síly může způsobit psu zranění. Uchopte psa tak, že rukama obemknete hrudní koš psa a v oblasti, kde se spojují žeberní oblouky ( a kde se nachází mečovitý výběžek hrudní kosti) přiložte ruku v pěst palcem opřenou o psa a druhou rukou překryjte ruku zatnutou v pěst a prudce stlačte toto místo šikmo vzhůru směrem k bránici psa. Proveďte několik stlačení a zkontrolujte stav psa. Tento hmat je poměrně bolestivý, protože místo stlačení je velmi citlivé, proto postupujte sice razantně, ale s citem a ohledem na velikost a konstituci psa. Opět platí, že málo intenzivní zásah nepomůže, příliš velká síla je zbytečná a způsobuje psu zbytečnou bolest.
U malého psa lze tento manévr nahradit několika ráznými stlačeními hrudního koše ze stran.
Principem Heimlichova hmatu je zvýšení nitrohrudního tlaku, čímž se může uvolnit překážka v dýchacích cestách.

Byla bych velmi ráda, aby každý čtenář dokázal lokalizovat oblast lopatek a oblast mečovitého výběžku hrudní kosti na vlastním psovi, protože až se váš pes bude dusit, není prostor na hledání anatomických struktur, musíte jít na jisto. (Tato problematika je obsahem seminářů první pomoci pro psy).

úder mezi lopatky při dušení cizím tělesem

3. Pes je při vědomí, ale v poloze vleže na boku a není již schopen stát (máte několik desítek vteřin, než upadne do bezvědomí a záhy dojde k zástavě srdeční činnosti vlivem nedostatku kyslíku v těle), použijte následující postup:

Najděte nejvyšší bod hrudního koše a několikrát po době jej dynamicky stlačte s ohledem na konstituci a velikost psa. Nejvyšší bod hrudního koše je vodítko pro to, aby zachránce nestlačoval břicho, čímž by mohl evakuovat obsah žaludku jícnem do dutiny tlamy a mohlo by dojít k následné aspiraci obsahu žaludku do dýchacích cest. Po několika stlačeních proveďte několik vdechů do nosu psa a toto schéma opakujte do zlepšení stavu psa (pes se snaží vstávat, začíná se hýbat, sliznice opět mají růžovou barvu). Pravidelně kontrolujte zadní část tlamy psa, zda-li se cizí těleso nedostalo do míst, kde jej lze vyjmout manuálně. Tento manévr také zvyšuje nitrohrudní tlak, takže je šance, že se překážka uvolní. Navíc v tomto stavu má pes již velice ochablý svalový tonus kosterního svalstva díky nedostatku kyslíku ve tkáních, tím pádem se uvolnily svaly i okolo dýchacích cest.

Pokud se stav psa nezlepšil a pes upadl do bezvědomí, na které navazuje následná zástava dechové a srdeční aktivity, začněte s kardiopulmonální resuscitací psa. Díky ztrátě svalového tonu je možné, že se překážka uvolní až při resuscitaci.

POZOR! Nejrůznější dostupné rady na téma chytit psa za zadní nohy a cizí těleso ze psa „vytřepat“ má několik háčků – psa střední a větší velikosti většinou majitel není schopen ze země zvednout. Zvednout psa za zadní končetiny si koleduje o luxaci kyčelního kloubu zvláště u psa s vyšším stupněm dysplazie. Pes má relaxované kosterní svalstvo, tudíž kyčelní klouby nechrání před zraněním tonus příslušných svalových skupin.. No a v poslední řadě – než psa uchopíte, zvednete (mezitím vám třikrát upadne, protože je už velmi vláčný) utíkají drahocenné vteřiny, které můžete použít k vypuzovacímu manévru.

Na youtube existuje video, kde název mylně uvádí, že jde o resuscitaci psa.
Jedná se o vypuzovací manévr u psa, který už je právě ve fázi, kdy není schopen stát.
Proč to není resuscitace?
Zachránce neprovádí kontinuální masáž oblasti hrotu srdce, pes by navíc při resuscitaci ležel na opačném boku. Pes je při vědomí – všimněte si, že občas pohne hlavou a aktivně se brání manipulaci s jeho tlamou. Takového psa nerescitujeme, protože člověk i pes se resuscituje ve fázi, kdy není přítomná dechová aktivita a je přítomno bezvědomí…
Za povšimnutí stojí změna barvy sliznice tlamy v průběhu videa z tmavě fialové (cyanoza) po zdravě růžovou barvu sliznice na konci videa.
Video bylo staženo z youtube. https://www.youtube.com/watch?v=xzwZJ0PHe-E


Pes by neměl mít k dispozici hračky, které jsou nepřiměřeně malé velikosti psa, tudíž mohou ucpat dýchací cesty, stejně tak je nebezpečné nechávat o samotě psa se sušeným uchem a nebo kostí, kterou může pes spolknout a začít se dusit. Nezapomeňte, že primárně se pes udusí překážkou v dýchacích cestách, ale na vině může být i velký kus kosti/ucha/velký pamlsek spolknutý a uvízlý v jícnu. Jícen a průdušnice na sebe těsně naléhají a trávicí a dýchací cesty mají společnou část – hltan. Pokud uvízne těleso v jícnu, kterého se nedokáže pes zbavit dávením a nebo kašlem, cizí těleso ucpe jícen, který sekundárně tlačí na průdušnici a zužuje její průsvit. Postupně vznikajícím otokem jícnu dochází k utlačování průdušnice a pes se může udusit. Právě Agi se málem udusil tak, že spolkl od sousedky hozený pamlsek tak, že se mu vzpříčil v jícnu a utlačoval průdušnici. Vypuzovací manévry pomohly tomu, že pamlsek se v jícnu uvolnil a pes začal normálně dýchat.

Pokud se váš pes dusil a vám se podařilo cizí těleso odstranit, přesto kontaktujte veterinární pracoviště a nechte psa prohlédnout, zda nedošlo k poškození dýchacích cest.
Poranění psa může dojít i při vypuzovacích manévrech. V případě, že pes po dušení vykašlává krvavou pěnu je poranění zřejmé a převoz k veterináři by měl být neprodlený.

Seminář do konce roku už s největší pravděpodobností žádný nebude, ale připravuji pro vás termíny na rok 2021.

 

První pomoc pro psy

Semináře jsou orientovány prakticky, výuka a ukázky probíhají na dvou psech

První pomoc pro psy

dokážete vyhodnotit zdravotní stav psa?                                                                                                                                                                                                                                                                    

 

Víte, že například podle sliznic dokážete rozpoznat silné vnitřní krvácení, které může psa stát život, pokud není včas dopraven k veterinárnímu lékaři?
Majitel psa je ten, kdo rozhoduje o tom, zda jeho psa potřebuje veterinárního lékaře a jak moc je situace (ne)odkladná. Majitel by měl být schopen zajistit první pomoc, která může zachránit zdraví a nebo život, vykomunikovat příjem na veterinární pracoviště a zařídit transport pro psa.
Aby mohl správně poskytnout první pomoc, musí vědět, co dělat v které situaci.
Toto všechno je obsahem seminářů první pomoci pro psy.
Termíny seminářů naleznete zde: http://www.prvnipomocpropsy.cz/planovane-kurzy/

Pro poskytnutí první pomoci psovi byste měli mít doma, v autě, na cvičáku a nebo na túrách po ruce lékárničku. Tu si můžete objednat zde:
http://www.prvnipomocpropsy.cz/lekarnicka-pro-psy/

Pokud chcete někomu dát seminář jako dárek, můžete objednat dárkový poukaz s neomezenou platností:
http://www.prvnipomocpropsy.cz/darkovy-poukaz-na-seminar/

Vosí, včelí bodnutí a uštknutí zmijí

Období pozdního jara, léta a začátku podzimu znamenají pro mnoho majitelů psů obavy z vosího, včelího bodnutí a nebo dokonce uštkutí zmijí a kolikrát netuší, co se psem dělat v tom či onom případě, jak dokazují debaty na facebookových pejskařských skupinách.

Co hrozí psovi při bodnutí včelou a nebo vosou?

Vosa, včela i sršeň patří do skupiny hmyzu blanokřídlí (Hymenoptera). Složení jedu je u všech tří zástupců podobné a skládá se ze tří skupin látek – biogenních aminů, polypeptidů a enzymů. Polypeptid mellitin, který je nejvíce zastoupenou látkou se skupiny polypeptidů narušuje membrány buněk a narušením membrány žírných buněk se uvolňuje histamin. (zdroj: biotox.cz)

V reakci na vstup hmyzího jedu do těla zvířete vzniká lokální alergická reakce, ale  podle individuální citlivosti jedince může být  alergická reakce celková (alergie způsobená protilátkami IgE), v nejhorším případě může nastat anafylaktický šok a smrt psa.

Lokální alergická reakce

Je v místě a okolí bodnutí hmyzem. Místo lokálně může výrazně otéct, místo je na dotek citlivé, ale otok se nešíří do dalších částí těla a pes neprojevuje příznaky celkové alergické reakce.

Celková alergická reakce

Otok tkání se rozšiřuje, může nastat neklid, zrychlená tepová a dechová frekvence, psu se hůře dýchá (otok dýchacích cest!). Může být přítomna zmatenost zvířete, malátnost.

Anafylaktický šok

Prudká alergická reakce, která může nastat v řádu desítek minut až hodiny. Prudká anafylaktická reakce může pro psa i člověka smrtelná. Příznaky jsou : obtížné dýchání, průjem, zvracení, třas, křeče, posléze srdeční selhání, koma a smrt. Zde je rozhodující rychlost dopravení psa k veterináři.

Co dělat při bodnutí?

  • Prohlédněte místo vpichu, jestli v kůži nezůstalo žihadlo. Pokud ano, je potřeba je z kůže odstranit tak, aby nedošlo k vyprázdnění zbytku jedového váčku do tkáně psa. Nejlépe žihadlo z kůže „odškrábněte“ pinzetou, nejméně vhodný způsob odstranění žihadla je prsty.
  • Místo bodnutí chlaďte – vodou, ledovým obkladem…
  • Pokud byl pes bodnutý do hlavy a nebo krku, případně celkově otéká, sundejte obojek a antiparazitní obojek!
  • Jestliže pes dostal žihadlo do tlamy a nebo jazyka, můžete psovi podat na ochlazení sliznic a jazyka na okusování např. zmrzlé maso.
  • V případě, že pes celkově otéká a nebo byl bodnutý do tlamy či jazyka, je na místě okamžitý převoz na veterinární pracoviště, kde je předem uvědomíte o situaci a příjezdu.
  • Jako první pomoc lze podat PO KONZULTACI S VETERINÁŘEM lidské antihistaminikum (Zodac, Zyrtec)

Pes a lidská antihistaminika?

Lidská antihistaminika u psa neúčinkují s takovým účinkem jako u člověka kvůli rozdílům v receptorové biologii, metabolismu a farmakokinetice. Ne všechna antihistaminika, která jsou volně dostupná jsou vhodná pro psa! Je nutné podání konzultovat s veterinářem. Pokud máte obavy z bodnutí hmyzem a chcete být připraveni předem, zkonzultujte konkrétní lék a dávkování s vaším veterinářem.

(Foto zdroj: https://www.connorspest.com/)

Uštkutí hadem

V České republice se vyskytuje jediný druh jedovatého hada – zmije obecná. Poměrně často se můžete setkat s užovkou hladkou, podplamatou a obojkovou. Hodně lidí si hady mezi sebou plete a zvláště „milovníci“ plazů jsou schopni popsat i slepýše jako hrozivého hada ( i když se jedná o naprosto neškodnou ještěrku 🙂 ).

Dobrou zprávou je, že naše zmije obecná je mírný a plachý had a narozdíl od mnoha jiných druhů hadů se všemi dostupnými způsoby snaží vyhnout kontaktu s vámi či psem. Uštkutí zmijí je ze strany hada pouze obranná reakce, nikoliv útok a i proto je často uštkutí od zmije „nasucho“, bez vypuštění jedových váčků do těla narušitele hadova klidu a bezpečí. Zmije obecná má jed primárně k omráčení a nebo usmrcení kořisti a ne k útoku.

Co obsahuje zmijí jed a jaké jsou jeho účinky? 

Zmijí jed obsahuje peptidy, polypeptidy, proteinové toxiny, proteiny s enzymatickou aktivitou a další složky. Jed má cytotoxický účinek, který má za následek vyšší propustnost cév a jejich rozšíření. Další účinky jedu je poškození buněk a následný průnik plazmy a červených krvinek mimo řečiště, což má za následek otok. Působení enzymů způsobuje hemolýzu (rozpad krevních buněk) ve formě lokální i systémové a poruchu srážlivosti krve – resp. snížení srážlivosti krve. Dochází také k mírnému narušení funkce jater a poškození buněk srdce. Součástí procesu po uštkutí zmijí je také zánět. Vlivem jedu může v těžších případech dojít i k poškození ledvin.

A kdy tedy může had uštknout psa a jak tomu předejít?

Pokud venčíte psa, věnujte pozornost psovi a vašemu okolí. Pokud bude pes kdesi pobíhat a vy budete za chůze věnovat pozornost telefonu, pes se může nepozorován majitelem dostat do kontaktu s  hadem (obtěžovat cizí psy, sežrat otrávenou návnadu.. pes na volno zkrátka a dobře vyžaduje plnou pozornost majitele. Pokud mu ji majitel nechce a nebo nemůže věnovat, patří na vodítko.)

Mějte psa na dohled. Had „slyší“ přes otřesy země, které vnímá čelistí a vibrace se přenáší na sluchový aparát. Takže opět – pokud bude pes daleko od vás, had ho nemusí nutně zaznamenat tak dobře a na takovou vzdálenost, jako když jde dospělý člověk.

Zmije samozřejmě psa může uštknout i v případě, že sice psa máte na dohled, pes hada neloví, neočuchává a přesto se dostal do takové blízkosti, že had cítí ohrožení. Nicméně výše uvedená preventivní opatření významně sníží riziko kontaktu s plazem.

Co dělat při uštknutí psa?

  • Zachovejte klid. Je nutné, aby majitel zůstal co nejklidnější, protože paniku a hysterii přenáší na psa, čímž se mu zvyšuje tepová frekvence a jed se rychleji šíří tělem.
  • NEZAŠKRCUJTE RÁNU! Jed zmije má účinky hemoragické, hemolytické a cytotoxické (viz výše), takže v zaškrcené končetině může díky vysoké koncentraci jedu dojít k nepěkné nekroze tkáně.
  • Zamezte psovi v pohybu. Ideálně ho odneste k autu (vašemu a nebo přivolanému)  a dopravte psa neprodleně k veterináři – před odvozem ho informujte telefonicky o vašem příjezdu. Pokud psa nemůžete nést, dojděte s ním v klidu na nejbližší místo, kam může přijet pro psa auto. Trasa by měla být co nejkratší. Pohybem se opět šíří jed tělem.
  • Pokud had uštkl psa do nohy, můžete mu končetinu znehybnit dlahou (SamSplint), pokud ji máte k dispozici a pokud je čím, místo uštknutí chlaďte.

Jak poznat zmijí uštknutí a jaká je šance, že pes přežije? 

Zmije obecná má solenoglyfní chrup. Uštknutí zmijí poznáte podle typických ranek po dvou zubech. Pokud se had trefil pouze jedním zubem, můžete vidět pouze jednu ranku od zubu. Jestliže náhodou psa kousla užovka, která disponuje aglyfním chrupem, tedy rovnými zoubky bez jedových zubů, ranka bude méně hluboká a pravděpodobně spatříte více otisků zubů a nebo škrábance po zubech.

Příznaky uštknutí: 

Místo uštknutí oteče, zrudne, je bolestivé. Typické jsou krváceniny v okolí rány. Může nastat až lokální nekroza (rozpad tkáně). Srdeční frekvence je zvýšená, pes může mít bolestivé břicho, průjem, zvracení, potíže s dýcháním následkem vyplavení histaminu a zúžení průdušek, případně otokem tkání okolo dýchacích cest.  U psa může nastat i prudká reakce – pes může být malátný, nastat třes, upadnout do bezvědomí, může nastat anafylaktický šok. Je nutná okamžitá přeprava k veterináři!

Zmijí uštknutí je pro psa reálně přežitelné, ale také reálně smrtelné.

Intenzita reakce závisí na mnoha faktorech:

  • Věk – ohroženější jsou štěňata a senioři
  • Kondice a zdravotní stav psa – mladý a zdravý pes v kondici zvládne uštknutí lépe, než třináctiletý pes s chabou kondicí a např. onemocněním srdce a nebo ledvin.
  • Individuální citlivost jedince – opět záleží na imunitní reakci každého jedince jako  u včelího bodnutí. Může být pouze slabá reakce a nebo silná reakce až anafylaktický šok.
  • Lokalita uštknutí – nejrychleji se jed po těle šíří, pokud je rána na hlavě, hrudníku, břiše. „Nejlepší“ pro psa je uštknutí na končetině.
  • Množství- zjara mají zmije více jedu. Někdy zmije kousne bez uvolnění jedu do rány.
  • Reakce majitele  – pokud budete otálet, situaci podceníte a nebo o ní dokonce nevíte, je to pro psa horší než okamžité vykomunikování převozu a příjmu na veterinární pracoviště.

Pamatujte, že připravenost majitele může v akutních případech rozhodnout o životě psa. Proto byste měli být seznámeni se základními věcmi, které byste měli použít v případě akutního stavu psa – článek ZDE.

(zdroj: www.monaconatureencyclopedia.com) 

První pomoc při otravě psa

Otrava psa je poměrně častý důvod úmrtí a nebo vážného poškození zdraví většinou s trvalými následky.

Otravy mohou být neúmyslné, způsobené nedostatečným zabezpečením domácnosti (viz dále). Bohužel stále častější  je otrava úmyslná, kdy pes pozře pohozenou návnadu s jedem, hřebíky, napínáčky a nebo žiletkami.

Prevence otrav

Domácnost a zahrada

Domácnost, ve které žijí psi by měla být zabezpečena tak, aby se pes nemohl dostat k látkám, které mohou způsobit otravu.

  • Léky by měly být na jednom místě a nejlépe v uzamykatelné skříni.
  • Čistící prostředky a prací prostředky musí být uskladněny tak, aby se k nim pes nedostal.
  • Tabákové výrobky udržujte také mimo dosah psa včetně popelníku. Nikotin je pro psa prudce jedovatý.
  • Pes nesmí mít samostatný přístup do dílny a nebo garáže bez dozoru člověka. Hrozí zde pozření chladící kapaliny do automobilu a jiných chemických látek. Speciálně v těchto prostorech je nebezpečí, že pes se nějakou chemikálií potřísní ( vylité ředidlo, unikající voda z chladiče na podlahu garáže, otevřená plechovka s barvou atp.) a ve snaze se očistit chemikálii pozře a nebo dojde k poleptání kůže.
  • Pokojové rostliny by měly být  mimo dosah psa a majitel by měl znát názvy rostlin, které v domácnosti má. Otrava může být způsobena i odpadlými listy z rostlin, které pes najde na podlaze!
  • Potraviny by měly být před psem také mimo dosah. U některých druhů potravin hrozí přímo otrava, u jiných minimálně nepříjemné zažívací potíže a někdy i akutní zánět slinivky (při pozření většího množství tučných potravin). Pokud necháváte kynout těsto, NIKDY ho nenechávejte v dosahu psa.
  • Jedy na hlodavce a slimáky nemají svoje místo v domácnosti a nebo na zahradě, kde se pohybuje pes.

Při venčení

Z důvodu vysoké koncentrace úmyslně pohozených návnad by měl pes být po celou dobu venčení pod dozorem majitele a ten by měl vědět, jestli jeho pes někde něco žere a pokud možno okamžitě zjistit co. Bohužel se často stává, že pes si volně pobíhá venku a majitel nepřítomně zírá do telefonu a sjíždí sociální sítě a absolutně netuší, že jeho pes někde něco sežral…

Co dělat při otravě

Při řešení otrav rozhoduje rychlost řešení situace. Některé látky mohou psa otrávit během už během pár desítek minut po pozření.

PRVNÍ POMOC PŘI OTRAVĚ MŮŽETE POSKYTNOUT POUZE V PŘÍPADĚ, ŽE VÍTE, CO PES POZŘEL!

První pomoc při pozření jedovaté látky je vyvolání zvracení a podání některého z dostupných adsorbenčních přípravků,  které vyvazují toxiny z gastrointestinálního traktu a okamžité kontaktování veterinárního pracoviště a neprodlený transport!

POZOR! ZVRACENÍ NELZE VYVOLAT VŽDY!

Zvracení NELZE vyvolat v následujících situacích:

  • pes pozřel chemikálii
  • pes pozřel pěnivé látky
  • pes je malátný, kolabuje, padá do bezvědomí (hrozí aspirace)
  •  při křečových stavech
  • zvracel a nebo zvrací
  • pes pozřel látku před více než dvěma hodinami
  • pozřel návnadu s napínáčky, hřebíky, střepy
  • NEVYVOLÁVEJTE ZVRACENÍ, POKUD NEVÍTE, CO PES SEŽRAL!!!

V těchto případech můžete podat střevní adsorbens, které vyvazuje toxické látky z trávicího traktu. Ideálně používejte ENTEROZOOGEL místo živočišného uhlí. Jeho nevýhodou je, že obarvuje obsah trávicího traktu a případné krvácení z traktu je špatně diagnostikovatelné.

Tip: Pokud váš pes pozřel látku, kterou dokážete identifikovat a nevíte, zda můžete vyvolat zvracení a nedaří se vám zkontaktovat veterináře,  lze kontaktovat Toxikologické informační středisko. Tato služba je s nonstop pracovní dobou a primárně je určena na řešení intoxikací lidí. Lze se ovšem poradit i ohledně účinku látek na zvíře.
Služba je hrazena z veřejného zdravotního pojištění, takže pokud tuto linku budete kontaktovat, připravte si vaše rodné číslo a číslo vaší pojišťovny.

Telefon na TIS :  224 91 92 93 a nebo 224 91 54 02

Vyvolání zvracení

Pokud zvracení vyvolat lze, tak následujícími způsoby:

  • v účinnosti naprosto vede 3% peroxid vodíku. Ten lze naředit vodou 50:50 a podat stříkačkou do tlamy psa v dávce 1-2 ml/kg psa. POZOR- aby peroxid účinkoval, je ideální, aby pes chodil. Takže pokud nezačne zvracet ihned  po podání peroxidu,  vezměte psa na vodítko a krátce proveďte venku.  Je poměrně vysoká šance, že pes obsah žaludku zvrátí, protože peroxid vodíku začne v žaludku pěnit a to donutí psa zvracet. Většinou. 
  • alternativně lze použít jedlou sodu
  • další způsob vyvolání zvracení je voda s hořčicí a nebo voda se solí (lžíce soli na psa), ovšem tyto způsoby nejsou tak účinné jako peroxid

Po vyvolání zvracení můžete podat opět Enterozoogel.  Pokud se vám zvracení nepodaří vyvolat, nepropadejte panice, veterinář si s obsahem žaludku poradí. Na vyvolání zvracení si vyberte jeden způsob, nekombinujte různé způsoby vyvolání zvracení!

Pokud se pes potřísní chemikálií ve formě barvy, nafty, benzínu, chladící kapaliny do chladiče a nebo nějakým čističem, je nutné zamezovat psovi, aby se látku ze srsti snažil olízat a srst psa neprodleně omyjte velkým množstvím vody. V případě chemikálií hrozí poleptání kůže, proto neprodleně kontaktujte veterinárního lékaře.

V případě potřísnění oka chemikálií je nutné oko vyplachovat velkým množstvím vody a psa neprodleně transportovat k veterináři, přičemž je vhodné i po dobu transportu oko psa prokapávat nejlépe přípravkem určeným na výplach očí  a nebo alespoň pitnou vodou.

Vybrané druhy otrav:

Otrava ethylenglykolem

Je součástí některých nemrznoucích kapalin do ostřikovačů a nemrznoucích směsí do chladiče. Ethylengykol je nasládlé chuti.

Projev příznaků je od jedné hodiny do tří hodin po pozření a pes je utlumený, jeho stav připomíná opilost, pes je výrazně žíznivý, zvrací a má průjem, přidávají se křeče.  Ethylenglykol způsobuje selhání ledvin.
Smrtelná dávka je 4,4 ml/kg psa.

Metaldehyd

Je moluskocid používaný v přípravcích na hubení slimáků. Snad nejznámější je Vanish na slimáky. Přípravky s metaldehydem jsou většinou modré a nebo zelené granule.

Příznaky po pozření metaldehydu nastupují již od  15 minut po pozření do tří hodin. Otrava metaldehydem bývá velice prudká a velice často fatální. Metaldehyd způsobuje třes, slinění, zvracení, průjem,  zvýšení tělesné teploty (až přes 41°C), poruchy pohybu, poruchy srdeční frekvence, křečové stavy a zvíře umírá na zástavu dechové aktivity.

Stutox II

Stutox je fosfid zinku, který je aplikován na hubení hlodavců. Sekundárně jsou bohužel tráveni i dravci pozřením otrávených hlodavců. Stutox je ve formě šedozelených granulí.

Příznaky otravy jsou od patnácti minut do čtyř hodin po pozření. Stutox uvolňuje v trávicím traktu plyn fosfan. Pes často zvrací s příměsí krve. Přítomné je sípavé a rychlé dýchání. Mohou se objevit křeče.

Jed na hlodavce – antikoagulancia

Tento typ jedu na hlodavce je hojně využívaný a nebezpečné je to, že příznaky se projeví v závislosti na množství pozřeného jedu a velikosti psa jeden až sedm dní po pozření. Antikoagulační jed způsobuje snížení srážlivosti krve. Na psu lze pozorovat krváceniny na kůži (u méně pigmentovaných jedinců), pes je apatický, dušný, bývají přítomné krváceniny na sliznicích. Později dochází ke krvácení z tělních otvorů, zvracení a nebo vykašlávání krve. Může být přítomna anémie. Zvíře umírá následkem vykrvácení. Pokud se otrava zjistí včas, je poměrně dobře řešitelná podáváním vitamínu K, případně transfuzí krve.

LÉKY

Bohužel otrava léky je často způsobena majitelem psa, který v dobré víře bez porady s lékařem zvířeti podává humánní léčiva. Mnoho lidských léčiv se využívá i ve veterinární medicíně, ale majitel za žádných okolností nesmí svévolně bez konzultace s veterinářem podávat jakékoliv léky!

Zejména nebezpečné je podání Paracetamolu a nebo Ibuprofenu. Dost hrozivé je, že na facebookových skupinách si lidé navzájem doporučují při řešení zdravotních problému psa podávání Paralenu a nebo Ibalginu.

Otrava Paracetomolem

Paracetamol je analgetikum a antipyretikum. Prodává se jako Paralen, Panadol, Coldrex a podobně.

Dávka 100mg/kg způsobuje zvracení a methemoglobinemii, dávka 900mg/kg psa způsobuje akutní selhání jater!

Příznaky- cyanoza, zvracení, svědivost, snížená tělesná teplota, zvracení, zrychlená srdeční a dechová frekvence.

Otrava Ibuprofenem

Často podávané majitelem pro řešení bolesti pohybového aparátu psa. Podání Ibuprofenu vyvolává krvácivé eroze v trávicím traktu a selhání ledvin.

Poškození sliznice trávicího traktu vyvolává dávka 50-125 mg/kg , dávka 175-250 mg/kg psa vyvolává akutní selhání ledvin. Byl zaznamenán případ žaludečního vředu, který perforoval žaludeční stěnu po podání 110mg/kg váhy psa.

Příznaky otravy Ibuprofenem jsou bolestivost břicha, anémie, natrávená krev ve stolici a zvracení krve.

Otrava čokoládou

Hodně diskutované téma mezi pejskaři. Pro psa je toxická látka, která je obsažena v kakaovníku a sice teobromin. Záleží tedy na kvalitě čokolády a množství obsahu kakaových bobů a tím pádem teobrominu v čokoládě. Rozhodně není na místě experimentovat, jaká čokoláda pro psa je a nebo není jedovatá.

Příznaky otravou teobrominem jsou nejprve zvracení, průjem, nastává hyperaktivita, srdeční arytmie, ale může nastat i třes a křeče. Pokud je otrava silná, zvíře umírá na respirační a srdeční selhání.

Obsah teobrominu v potravinách:

bílá čokoláda – 1 mg

mléčná čokoláda – 155-200 mg

hořká čokoláda – 470 mg

čokoláda na vaření – 1400 mg

kakaový prášek – 460-2600 mg

Smrtelná dávka pro psa je 250-500 mg.

Pro orientační představu, jaké riziko hrozí vašemu psovi po pozření určitého druhu čokolády můžete vyzkoušet tuto kalkulačku: CHOCHOLATE TOXICITY RATING. 

Tato kalkulačka nenahrazuje konzultaci s veterinárním lékařem!

Otrava xylitolem 

Xylitol, březový cukr, dřevný cukr a nebo také E967. Alternativní sladidlo ze skupiny alkoholických cukrů. Xylitol vypadá i chutná jako klasický cukr. Je to přírodní látka a získává se z především právě z břízy. Proto březový a nebo dřevný cukr. V přírodě se vyskytuje v různých druzích ovoce a zeleniny. Přirozeně se také vyskytuje v lidském organismu.

Dnes je xylitol k dostání jako náhrada klasického cukru v obchodech se zdravou výživou pod názvem Xylitol a nebo březový cukr. Dále ho najdeme ve žvýkačkách a různých bonbónech bez cukru a v některých produktech, které jsou slazeny sladidlem E967.

!Xylitol obsahují některé zubní pasty! Zuby svému psu čistěte výhradně pastou určenou pro psy!

Xylitol se rychle vstřebává do krevního řečiště a u psa při pozření xylitolu dochází k rychlému a silnému uvolňování inzulinu ze slinivky a následně dochází k významnému poklesu hladiny krevního cukru – hypoglykémii(75-100 mg/kg ).
Vyšší dávky xylitolu způsobují selhání jater (nad 500mg/kg).
Hypoglykémie se projeví nejčastěji během 30 minut po pozření. Příznaky poškození jater se projeví za 24-48 hodin po pozření.

Příznaky otravy jsou zvracení, apatie, dezorientace, kolaps, bezvědomí, křeče.

Vzhledem k hypoglykémii, která nastane velmi rychle nevyvolávejte zvracení! Hypoglykémie je stav, který může ohrozit na zdraví psa i člověka a je nutná okamžitá intervence veterinárního lékaře.

Otrava hroznovým vínem a rozinkami

Snad ještě více diskutované téma, než otrava čokoládou. Momentálně se neví, co přesně vyvolává otravu psa po pozření hroznů a nebo rozinek, protože zaznamenané případy otrav byly způsobeny různými druhy hroznů a některé byly chemicky ošetřeny a jiné ne. Jedna z hypotéz mluví o tom, že otrava vzniká z díky nadměrnému příjmu jednoduchých cukrů. Hovoří se také o individuální citlivost některých jedinců na látky obsažené v hroznech. Až čtvrtina psů nemá po pozření hroznů žádné příznaky otravy. Je každopádně na místě nepodávat psovi hrozny ani rozinky minimálně proto, protože pro psa nemají žádnou zásadní výživovou hodnotu a může to případně pro psa být nebezpečné.

Příznaky otravy hrozny je silné zvracení, průjem a rozvíjející se selhání ledvin.

Otrava nikotinem

Nikotin je pro psa silně toxický, smrtelná dávka může být už obsah nikotinu z jedné cigarety. Nikdy nenechávejte krabičku cigaret v dosahu psa, stejně jako popelník. Smrt může nastat do jedné hodiny od pozření letální dávky nikotinu.

Příznaky jsou zvracení,  zrychlené dýchání a srdeční aktivita, třes, křeče a zvíře umírá na paralýzu dechového centra.

Otrava rostlinami 

Většina pokojových rostlin je pro zvířata toxická, stejně jako mnoho zahradních okrasných rostlin. Obecně doporučuji znát všechny rostliny, které máte doma a na zahradě a zjistit, jak moc je konkrétní rostlina pro zvíře nebezpečná a extrémně jedovatých exemplářů se raději zbavit.

Tip: Pokud máte doma a nebo na zahradě rostliny, které nedokážete identifikovat, zkuste využít některou z dostupných aplikací na určování druhu rostliny jako například PlantNet: odkaz na stažení ZDE.

Zdroj: Veterinární toxikologie v klinické praxi (Zdeňka Svobodová, Helena Modrá a kol.), Toxikologické informační středisko, www.vets-now.com

První pomoc při epileptickém záchvatu

Co vlastně epilepsie je? 

U nás se vžilo epilepsií označovat jakýkoliv křečový záchvat, který vypadá jako epilepsie. Ovšem ne každý křečový záchvat je epileptický. U diagnostiky původu a příčiny záchvatů je ideální, když majitel psa dokáže spolupracovat s veterinářem a odpovídat na anamnestické dotazy, které jsou v diferenciální diagnoze důležité (kolik záchvatů pes měl, v jakém časovém odstupu, zda byl v bezvědomí/při vědomí, jak dlouho záchvat trval, co mu předcházelo… ). Pokud je u záchvatu psa více než jedna osoba, je vhodné pro veterináře pořídit video průběhu záchvatu. Samozřejmě pouze v případě, že situace dovoluje pořízení videozáznamu.

Křečové záchvaty lze rozdělit do několika kategorií podle příčiny:

Primární epilepsie – je způsobená onemocněním mozkové tkáně, což může být infekce nervové tkáně, mozková příhoda, nádory a další onemocnění mozku jako například hydrocefalus, což je častá vývojová vada u brachycefalických plemen – především u nevhodně namnožených.

Sekundární epilepsie – je stav způsobený čímkoliv jiným, než poruchou mozkové aktivity. Přesněji řečeno, jedná se často o onemocnění  jiného orgánu, než je mozek, ale nemocí je ovlivněn. Častá je jaterní encefalopatie (narušený metabolismus amoniaku) onemocnění ledvin a nebo srdce a pozor- hypoglykemie a nebo hyperglykemie může způsobit křečový záchvat. Věděli jste, že i u psů se vyskytuje diabetes a není to úplně vzácné? Sekundární epilepsie může být způsobena otravou.

K sekundární epilepsii bych ráda dodala, že každý pes by měl v rámci prevence podstoupit ideálně jednou ročně preventivní vyšetření krve. Záchyt špatné funkce z některého orgánu může být častokrát podchycena včas a buď vyléčena úplně, nebo alespoň zpomalen průběh onemocnění. To, že pes vypadá zdravý neznamená, že interně úplně zdravý je.

Idiopatická epilepsie – konečně TA epilepsie.  Idiopatická = bez známé příčiny. Elektrická aktivita mozku začne být bez příčiny abnormální, mozek na chvíli přestane fungovat normálně a vzniknou křeče. Epileptický záchvat. Víme, že je to nejčastější typ záchvatů, víme, že má genetickou návaznost a víme, že některá plemena psů k ní mají větší sklon. A taky víme, že by neměli jedinci s touto vadou být v chovu. Ale protože jsme Mekka množení zvířat, tak se množí bez ohledu na genetickou vazbu tohoto a jiných onemocnění. Další důvod proč nemnožit a nekupovat zvířata z neověřených chovů. Vyskytuje se ve věku jednoho až tří let.

Jak může záchvat vypadat? 

Nejznámější typ záchvatu je takzvaný grand mal záchvat. Pes upadne do bezvědomí, provází ho křeče, může dojít k pomočení a nebo pokálení zvířete, pes může mít pěnu u huby. To je ta horší varianta. Existuje záchvat typu petit mal, kdy je pes při vědomí, dochází k těkavému pohybu očí, záškubům uší, pysků, zvíře nevnímá majitele.
Pokud zvíře prodělá více než dva záchvaty za 24 hodin, jedná se o takzvané klastry. Pokud na sebe navazuje jeden záchvat za druhým, nebo je záchvat delší než deset minut, mluvíme o status epilepticus.

Záchvat mívá často typický průběh (ale ne vždy):

  • prodromální stádium – pes je nervozní, vyhledává majitele a nebo se naopak snaží vyhledat klidné místo
  • aura – intenzivní změny chování, strach
  • záchvat (grand mal, petit mal)
  • postiktální fáze – pes může být zmatený, dezorientovaný, může být přechodně i agresivní 

PRVNÍ POMOC PŘI EPILEPTICKÉM (KŘEČOVÉM) ZÁCHVATU PSA: 

Do tlamy NIC nevkládejte! Dávno jsou doby, kdy se doporučovalo mezi zuby vložit pevný předmět, aby si pes (člověk) nepřekousl jazyk. Za prvé se vám to nepovede, za druhé budete sami asi kousnutí a za poslední můžete způsobit poranění postiženému záchvatem!

Není potřeba vytahovat jazyk! Opět hrozí riziko poranění vás. Ničemu nepomůžete. Jazyk psovi opravdu „nezapadne“, navíc je pes v křeči a nezmůžete s jazykem vůbec, ale vůbec nic.

Užitečnější bude, když se postaráte o to, aby pes odněkud nespadl (z křesla, postele, střechy boudy, schodů…). Pokud je to ve vašich možnostech, psa položte na rovnou podlahu (zem). Pokud ne, psa alespoň přidržujte, aby nespadl. Po záchvatu psa připněte na vodítko kvůli možné dezorientaci!
Pokud pes prodělává delší grandmalový záchvat, není od věci chladit končetiny a břicho, protože díky vysoké fyzické aktivitě těla se zvyšuje tělesná teplota. Záchvat je velmi fyzicky náročný pro oběhový systém a tělo psa. Kdo záchvat zažil na sobě, ví. Po záchvatu pes musí být v absolutním fyzickém klidu.

Pokud pes prodělal první záchvat v životě, je na místě neprodlená návštěva veterináře, který se pokusí určit příčinu záchvatu a nasadit vhodnou medikaci.

foto: Amálie Kiššová

Seminář první pomoci pro psy pro zrakově postižené majitele psů

Cílem semináře je naučit nevidomé a nebo majitele s částečnou ztrátu zraku naučit, jak se zachovat v kritické situaci pro jejich psa a jak poznat vážný stav s ohledem na to, že jeden z hlavních smyslů je částečně a nebo úplně nefunkční. Read More

Test první pomoci pro psy 1.

Chcete zjistit, jak jste na tom se znalostmi první pomoci pro psy? Otestujte je v následujícím testu 🙂
Na konci testu naleznete vysvětlení k jednotlivým otázkám.
Pokud zjistíte mezery ve znalostech, tak si je můžete přijít doplnit na některý ze seminářů první pomoci pro psy 🙂

Read More

Se psem na dovolenou

Začalo období dovolených a většina majitelů na dovolené bere svoje psí parťáky. Co všechno je potřeba zařídit, pokud jedete se psem na dovolenou, aby se obešla bez komplikací a nebo nemusela předčasně skončit? Read More