Tag Archive jak mám postupovat při první pomoci

Tonutí psa

Překvapivě i pes se může utopit. Vzhledem k tomu, že pes nepřemýšlí v dlouhodobém horizontu jako člověk, tak se může stát, že psovi uprostřed vodní nádrže jednoduše dojdou síly. Další způsob, jak si utopit psa je nechat ho pohybovat se ve vodě v místě vodních jezů a nebo na tekoucí vodě se zvýšeným průtokem vody. Pes se také může dostat do míst, kde je spodní proud. V poslední době je velká obliba brát psa na paddleboard a nebo loď. Ve chvíli, kdy pes není úplně dobře ovladatelný a buď se vrhne z plavidla za kachnou a nebo zpanikaří a vyskočí do vody daleko od břehu, může nastat problém s vysílením psa, než doplave na mělčinu. 

Poměrně šikovná je plovací vesta pro psa- starými kynologickými mazáky vysmívaná, ale u současných pejskařů se těší čím dál větší oblibě a právem. Psu usnadňuje pohyb ve vodě a pokud se psem plavete z důvodu zvýšení jeho kondice a nebo rehabilitace, tak díky vestě pes může stejnoměrně zatížit všechny čtyři končetiny a plavat stejnoměrně. Pochopitelně je tu velký bonus ve formě bezpečnosti psa pro situaci, kdy se pes vysílí, což může nastat stejně dobře jako u člověka. 
(Pozn. autorky- po absolvování kurzu s vodní záchrannou službou jsem si uvědomila, jak moc je plavání náročné na fyzičku- a nemyslím „plavání“ na paní radovou pět metrů od břehu, ale opravdu plavání. )

Jak vybrat vestu pro psa? 

Vest je na trhu poměrně velké množství. Pro psa neplavce vyberte určitě vestu dlouhou přes celá záda- tělo dobře podrží ve vodorovné pozici. Jen pozor- konec vesty by měl končit před kořenem ocasu- pes ho ve vodě používá jako kormidlo. Pro psy, kteří plavou se dá pořídit vesta kratší. 
V obou případech ale platí, že by vesta neměla nikde škrtit, ale  pes by z ní neměl „vypadnout“, neměla by omezovat pohyb předních ani zadních končetin. 

Tonutí je poměrně nebezpečné v tom, že dojde často „najednou“ k rychlému potopení psa a nebo člověka. Zapomeňte na scény z Pobřežní hlídky, kdy tonoucí hlasitě volal o pomoc. Tak to moc nefunguje. Tonoucí člověk nemá sílu volat o pomoc. Zápasí o dech a na volání nezbývá sil. Tak podobně u psa. Pes plave a najednou zničehonic máte obrovský problém. 

Jak předejít tomu, aby se pes začal topit?

  • Nepouštějte psa do vody v nebezpečných místech – okolí jezu, jez, místa se zvýšeným průtokem vody po deštích, upouštění přehrad a podobně.
  • Nepřeceňujte síly svého psa! To, že máte pocit, že pes ještě pořád může a má spoustu sil se může záhy změnit během pár vteřin. 
  • Pokud psa berete na paddleboard, do lodi a nebo na raft, používejte plovací vestu pro psa.

 

Záchrana tonoucího psa 

Záchrana tonoucího člověka a nebo psa je poměrně nebezpečná záležitost pro zachránce. V případě tonutí člověka je bezpečnější záchrana tonoucího člověka ve chvíli, kdy je v bezvědomí, než člověka při vědomí, který panicky hledá něco, čeho by se chytl a svádí boj o holý život.  Pokud máte plovák, paddleboard a nebo třeba pet lahev, tak je záchrana poměrně bezpečná- topícímu se člověku strčíte pod ruce něco, čeho se může chytit a panika už je poté zvládnutelná a pro záchrance je bezpečnější takového člověka doprovodit ke břehu. Lépe ve dvou zachráncích! Psovi ovšem nevysvětlíte, že se má chytit pet lahve.. Tonoucí pes se bude zoufale škrábat po člověku ve snaze na něco z vody vylézt. Topící se pes při vědomí je schopen stáhnout pod vodu člověka! Pokud se jedná o malého psa, situace ve vodě je ještě poměrně zvládnutelná, ale v případě psa větší velikosti je to vysloveně nebezpečné. Podotýkám, že pokud někdo chce zachraňovat tonoucího psa a nebo člověka z vody, měl by být dobrý plavec a rozhodně se nepoustět na hlubokou vodu s holýma rukama. Potřebujete něco, čeho se chytíte při záchraně sami, když záchranu podceníte a dotyčný vás začne stahovat do vody a něco, co tonoucímu poskytnete na chycení a nebo na to  vytáhnete z vody.  Bezpečnost je na prvním místě v poskytování první pomoci. Hrdinů jsou plné hřbitovy a bohužel jsou případy, kdy při záchraně někoho utonul sám zachránce. A není jich málo… 
Pokud máte možnost, při záchraně tonoucího psa při vědomí využijte paddleboard, nafukovací lehátko, loďku – něco, na co psa můžete z vody vytahnout. Opět je to práce nejlépe pro dva lidi. 
Pokud je tonoucí pes v bezvědomí, dopravte ho ke břehu tak, aby hlava byla celou dobu nad hladinou a do plic se mu nedostávala další voda. 
Na břehu zjistěte, zda pes dýchá a nebo nedýchá. Pokud nedýchá, neprodleně zahajte resuscitaci – o postupu při resuscitaci psa se dočtete ZDE. U tonutí započněte resuscitaci pěti úvodními vdechy. 

Zabezpečte psovi tepelný komfort. Pes s mokrou srstí, vysílený a a po zástavě srdeční aktivity bude podchlazený. Psa zabalte ideálně do izotermické folie, která nenasákne vodou. Pokud je zachránce sám, řeší tepelný komfort po obnovení životních funkcí, které je přednostní, pokud je na místě více lidí, tak druhý zachránce řeší už v průběhu resuscitace tepelný komfort. 

ZAPOMEŇTE  NA VYLÉVÁNÍ VODY Z PLIC! Sladká voda se z plic vstřebává. Navíc ztrácíte drahocenný čas k pokusu přivést psa zpět k životu- vaším primárním úkolem je dostat do těla psa kyslík, protože tonutí dochází k dušení, jehož následkem je zástava a nebo porucha srdeční aktivity. Tonutí může být buď „mokré“, kdy se do plic reálně dostává voda a nebo „suché“, kdy se při tonutí reflexivně stáhnou svaly okolo dýchacích cest  a voda do plic proniknout nemůže- ale ani vzduch- dochází tedy k asfyxii a zástavě oběhu. 

Pokud se vám podaří obnovit životní funkce u psa se zástavou oběhu a nebo jste z vody vytáhli psa ještě při vědomí, rozhodně je na místě kontaktování veterinárního lékaře a převoz psa ke kontrole stavu. 

Pro akutní situace byste měli mít v telefonu uložené kontakty na nejbližší veterinární pohotovosti. 
Ale pro vyhledání a kontaktování nejbližší veterinární pohotovosti můžete využít mobilní aplikaci Zvíře+. 

www.zvireplus.cz


NEZAPOMEŇTE VŽDY PŘED PŘEVOZEM PSA V AKUTNÍM STAVU TELEFONICKY UVĚDOMIT VYBRANÉ VETERINÁRNÍ PRACOVIŠTĚ O VAŠEM PŘÍJEZDU A STAVU PSA!!! 

První pomoc pro psy

dokážete vyhodnotit zdravotní stav psa?                                                                                                                                                                                                                                                                    

 

Víte, že například podle sliznic dokážete rozpoznat silné vnitřní krvácení, které může psa stát život, pokud není včas dopraven k veterinárnímu lékaři?
Majitel psa je ten, kdo rozhoduje o tom, zda jeho psa potřebuje veterinárního lékaře a jak moc je situace (ne)odkladná. Majitel by měl být schopen zajistit první pomoc, která může zachránit zdraví a nebo život, vykomunikovat příjem na veterinární pracoviště a zařídit transport pro psa.
Aby mohl správně poskytnout první pomoc, musí vědět, co dělat v které situaci.
Toto všechno je obsahem seminářů první pomoci pro psy.
Termíny seminářů naleznete zde: http://www.prvnipomocpropsy.cz/planovane-kurzy/

Pro poskytnutí první pomoci psovi byste měli mít doma, v autě, na cvičáku a nebo na túrách po ruce lékárničku. Tu si můžete objednat zde:
http://www.prvnipomocpropsy.cz/lekarnicka-pro-psy/

Pokud chcete někomu dát seminář jako dárek, můžete objednat dárkový poukaz s neomezenou platností:
http://www.prvnipomocpropsy.cz/darkovy-poukaz-na-seminar/

První pomoc při epileptickém záchvatu

Co vlastně epilepsie je? 

U nás se vžilo epilepsií označovat jakýkoliv křečový záchvat, který vypadá jako epilepsie. Ovšem ne každý křečový záchvat je epileptický. U diagnostiky původu a příčiny záchvatů je ideální, když majitel psa dokáže spolupracovat s veterinářem a odpovídat na anamnestické dotazy, které jsou v diferenciální diagnoze důležité (kolik záchvatů pes měl, v jakém časovém odstupu, zda byl v bezvědomí/při vědomí, jak dlouho záchvat trval, co mu předcházelo… ). Pokud je u záchvatu psa více než jedna osoba, je vhodné pro veterináře pořídit video průběhu záchvatu. Samozřejmě pouze v případě, že situace dovoluje pořízení videozáznamu.

Křečové záchvaty lze rozdělit do několika kategorií podle příčiny:

Primární epilepsie – je způsobená onemocněním mozkové tkáně, což může být infekce nervové tkáně, mozková příhoda, nádory a další onemocnění mozku jako například hydrocefalus, což je častá vývojová vada u brachycefalických plemen – především u nevhodně namnožených.

Sekundární epilepsie – je stav způsobený čímkoliv jiným, než poruchou mozkové aktivity. Přesněji řečeno, jedná se často o onemocnění  jiného orgánu, než je mozek, ale nemocí je ovlivněn. Častá je jaterní encefalopatie (narušený metabolismus amoniaku) onemocnění ledvin a nebo srdce a pozor- hypoglykemie a nebo hyperglykemie může způsobit křečový záchvat. Věděli jste, že i u psů se vyskytuje diabetes a není to úplně vzácné? Sekundární epilepsie může být způsobena otravou.

K sekundární epilepsii bych ráda dodala, že každý pes by měl v rámci prevence podstoupit ideálně jednou ročně preventivní vyšetření krve. Záchyt špatné funkce z některého orgánu může být častokrát podchycena včas a buď vyléčena úplně, nebo alespoň zpomalen průběh onemocnění. To, že pes vypadá zdravý neznamená, že interně úplně zdravý je.

Idiopatická epilepsie – konečně TA epilepsie.  Idiopatická = bez známé příčiny. Elektrická aktivita mozku začne být bez příčiny abnormální, mozek na chvíli přestane fungovat normálně a vzniknou křeče. Epileptický záchvat. Víme, že je to nejčastější typ záchvatů, víme, že má genetickou návaznost a víme, že některá plemena psů k ní mají větší sklon. A taky víme, že by neměli jedinci s touto vadou být v chovu. Ale protože jsme Mekka množení zvířat, tak se množí bez ohledu na genetickou vazbu tohoto a jiných onemocnění. Další důvod proč nemnožit a nekupovat zvířata z neověřených chovů. Vyskytuje se ve věku jednoho až tří let.

Jak může záchvat vypadat? 

Nejznámější typ záchvatu je takzvaný grand mal záchvat. Pes upadne do bezvědomí, provází ho křeče, může dojít k pomočení a nebo pokálení zvířete, pes může mít pěnu u huby. To je ta horší varianta. Existuje záchvat typu petit mal, kdy je pes při vědomí, dochází k těkavému pohybu očí, záškubům uší, pysků, zvíře nevnímá majitele.
Pokud zvíře prodělá více než dva záchvaty za 24 hodin, jedná se o takzvané klastry. Pokud na sebe navazuje jeden záchvat za druhým, nebo je záchvat delší než deset minut, mluvíme o status epilepticus.

Záchvat mívá často typický průběh (ale ne vždy):

  • prodromální stádium – pes je nervozní, vyhledává majitele a nebo se naopak snaží vyhledat klidné místo
  • aura – intenzivní změny chování, strach
  • záchvat (grand mal, petit mal)
  • postiktální fáze – pes může být zmatený, dezorientovaný, může být přechodně i agresivní 

PRVNÍ POMOC PŘI EPILEPTICKÉM (KŘEČOVÉM) ZÁCHVATU PSA: 

Do tlamy NIC nevkládejte! Dávno jsou doby, kdy se doporučovalo mezi zuby vložit pevný předmět, aby si pes (člověk) nepřekousl jazyk. Za prvé se vám to nepovede, za druhé budete sami asi kousnutí a za poslední můžete způsobit poranění postiženému záchvatem!

Není potřeba vytahovat jazyk! Opět hrozí riziko poranění vás. Ničemu nepomůžete. Jazyk psovi opravdu „nezapadne“, navíc je pes v křeči a nezmůžete s jazykem vůbec, ale vůbec nic.

Užitečnější bude, když se postaráte o to, aby pes odněkud nespadl (z křesla, postele, střechy boudy, schodů…). Pokud je to ve vašich možnostech, psa položte na rovnou podlahu (zem). Pokud ne, psa alespoň přidržujte, aby nespadl. Po záchvatu psa připněte na vodítko kvůli možné dezorientaci!
Pokud pes prodělává delší grandmalový záchvat, není od věci chladit končetiny a břicho, protože díky vysoké fyzické aktivitě těla se zvyšuje tělesná teplota. Záchvat je velmi fyzicky náročný pro oběhový systém a tělo psa. Kdo záchvat zažil na sobě, ví. Po záchvatu pes musí být v absolutním fyzickém klidu.

Pokud pes prodělal první záchvat v životě, je na místě neprodlená návštěva veterináře, který se pokusí určit příčinu záchvatu a nasadit vhodnou medikaci.

foto: Amálie Kiššová


Jak správně poskytnout první pomoc psovi

Kdo z majitelů psů může zodpovědně říct, že ví, co by dělal v krizové situaci, kdy jeho pes potřebuje poskytnout první pomoc, která může zachránit zdraví a nebo přímo život psa? Po pěti letech školení seminářů první pomoci pro psy a cca stém proběhlém semináři můžu odpovědět, že malé procento. Read More


TERMÍNY SEMINÁŘŮ

  Read More


První pomoc pro psy