Úraz, nehoda a nebo jiný akutní stav psa znamená pro majitele velký stres. Někteří majitelé jednají racionálně a psovi dokážou pomoci, ale většina upadne v hysterii a paniku a není schopna vymyslet, CO dělat, s čím začít, na co se zaměřit a minuty utíkají. Pokud má pes závažná zranění a nebo je v opravdu akutním stavu, zemře vám pes před očima, aniž vy jste přišli na to, kde vlastně začít. U lidí je výhoda ta, že pokud jste svědky situace vyžadující okamžité poskytnutí první pomoci, operátor na lince 155 k situaci vysílá posádku RZP a nebo i RLP/RV, pokud to situace vyžaduje a do doby příjezdu posádky dává instrukce volajícímu a provádí ho celou situací. Pokud se jedná o psa, musíte si poradit sami…
Protože jako budoucí záchranář se pořád setkávám s algoritmem cABCDE, který používají k práci profesionálové, tady máte jednoduchý návod v podobném duchu napasované na míru majiteli- laikovi a psovi, který potřebuje fakt akutně pomoc. Budeme se držet osvědčeného schématu cABCDE, protože na komplexní vyšetření stavu pacienta prostě nikdo nic geniálnějšího nevymyslel.
Tento systém slouží k tomu, aby vyšetřující člověk postupoval systematicky a logicky. Postupuje se od nejhoršího k nejméně závažnému. Protože pokud budete měřit teplotu masivně krvácejícímu psovi, tak sice zjistíte sníženou tělesnou teplotu, ale pravděpodobně se pejsek zastavení krvácení nedožije. U tohoto algoritmu je samozřejmě potřeba použít selský rozum, tudíž pokud mi pes „akorát“ kulhá, přičemž běhá po louce, už jen logickou úvahou můžu vyloučit bod c, A, B, C, – pes masivně nekrvácí, má průchodné dýchací cesty, dýchá zjevně normálně, pokud běhá po louce a krevní oběh bude taktéž v pořádku. V tomto případě se tedy zabývám body D a E a sice těch částí, které se týkají pohyblivosti psa. Ale pokud přijdete ke psovi v bezvědomí a nevíte co se stalo, rozhodně si projedete celý algoritmus cABCDE.
Pokud je váš pes zraněný a nebo se akutně změní jeho zdravotní stav, s rozvahou a klidem psa vyšetřete a podle situace poskytněte první pomoc a zajistěte transport na veterinární pracoviště. Pokud nejste seznámeni se základním postupem, JAK správně a hlavně bezpečně pro vás i psa poskytnout první pomoc, přečtěte si nejprve tento článek.
c – Critical bleeding – ŽIVOT OHROŽUJÍCÍ ZEVNÍ KRVÁCENÍ
Před celkovým vyšetřením psa se ujistěte, že u psa není přítomno silné zevní krvácení. Pokud ano, krvácení neprodleně zastavte tlakovým obvazem a nebo škrtidlem. Pokud pes krvácí z drobných povrchových zranění, pokračujte ve vyšetření podle ABCDE a drobné krvácení ošetřete později.
A – Airway – PRŮCHODNOST DÝCHACÍCH CEST
Pokud je váš pes při vědomí a normálně dýchá, jeho dýchací cesty jsou průchodné. Pokud je pes v bezvědomí, je potřeba si ověřit, zda pes není v bezvědomí vlivem neprůchodnosti dýchacích cest – zkontrolujte dutinu tlamy psa a případná cizí tělesa odstraňte. Z tlamy vytáhněte jazyk a nechte volně viset ven. Stejně tak pokud pes náhle začal ztěžka dýchat a dusit se- překážkou může být cizí těleso v dýchacích cestách a nebo otok. S dusícím se psem si dokážete jako laik poradit – o dušení se dočtete zde: první pomoc při dušení psa.
B – Breathing – DÝCHÁNÍ
Dechová frekvence – tato hodnota by měla být v optimálních podmínkách fyzického a psychického klidu 10-30/min. Ovšem z fyziologických hodnot je zrovna dechová frekvence nejméně vypovídající, protože při stresu psa a nebo při vysoké teplotě ovzduší, případě u psa po zátěži může hodnota několikanásobně přesahovat fyziologickou hodnotu a je to zcela v pořádku. Ovšem zrychlená dechová frekvence může poukazovat i na reakci na bolest a diskomfort psa vlivem úrazu. Naopak zpomalená dechová frekvence je varovný příznak, zejména pokud je pes v bezvědomí ať vlivem akutní změny zdravotního stavu a nebo úrazu.
Barva sliznic – zkontrolujte, zda není přítomna cyanoza – modrofialová barva jazyka, spojivky a dásní značí nedostatečné okysličení tkání (dušení, zástava srdeční činnosti..). Bledá až bílá sliznice (anemická) je u psa v akutním stavu po úraze známkou možného vnitřního krvácení!
Kvalita dýchání – zkontrolujte, zda pes dýchá normálně, bez velkého úsilí a zda není přítomno penetrující poranění hrudníku (pneumothorax!)
POKUD PES NEDÝCHÁ A NEBO JE V BEZVĚDOMÍ A DÝCHÁ LAPAVĚ, NEPRODLENĚ ZAHAJTE KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACI. Více ve článku o resuscitaci psa.
C – Circulation – KREVNÍ OBĚH A KRVÁCENÍ
Tepová frekvence – nejlépe se odečítá nejlépe na vnitřní straně stehna na stehenní tepně. Případně lze odečíst na levé straně hrudního koše- ale zde je tep „rušen“ dechem a laika může výrazně plést.
Tepová frekvence je u velkého psa přibližně 60-100/min, u malého 80-120/min a u štěňat 120-160/min.
Opět platí, že stres, fyzická zátěž zvyšuje srdeční frekvenci. Pes v bezvědomí se špatně hmatným pulsem a nízkou tepovou frekvencí poukazuje na šokový stav/velkou krevní ztrátu a další vážné stavy.
Doba kapilárního návratu – tato hodnota ukazuje kvalitu periferního prokrvení a tím orientačně stav krevního oběhu. Zkontrolujte dobu kapilárního návratu, která by neměla přesáhnout dvě vteřiny. U psa se vyšetřuje na sliznici tlamy, kdy na nepigmentované místo zatlačíte prstem, vytlačíte tak krev z kapilár a odečítáte dobu, kdy se krev do odkrveného místa vrací. Pokud je tato hodnota nad 2 vteřiny, je zde podezření na VNITŘNÍ KRVÁCENÍ A NEBO ŠOK. Nevyšetřujte u psa cizího z důvodu vaší bezpečnosti.
Barva sliznic – bledá sliznice znamená silné krvácení a společně s prodlouženou dobou kapilárního návratu je to ukazatel vnitřního krvácení. Červená sliznice u psa ponechaného v místě s vysokou teplotou poukazuje na přehřátí.
Ošetřete krvácející rány (pozor, silné krvácení ošetřujeme ihned podle bodu c! ).
D – Disability – POSTIŽENÍ
Celkový stav – stav vědomí – pokud pes normálně reaguje na podněty, je při vědomí. Pokud nereaguje na žádné podněty, jedná se o bezvědomí – komatický stav. Pokud lze psa probudit na většinou pouze bolestivý podnět a pes upadá zpátky do nevědomí, jedná se o stav soporózní, lehčí poruchu vědomí nazýváme somnolence a pes se jeví ospale a dezorientovaně. Všechny stavy poruchy vědomí vyžadují okamžitý transport k veterinárnímu lékaři. Příčinami může být úraz hlavy, otrava a nebo závažné interní onemocnění.
Reakce zornic – zejména po úraze je vhodné psovi zkontrolovat reakci zornic – zda jsou symetrické a není jedna zornice výrazně větší než druhá. Pokud je zornice očí rozdílná, je podezření na úraz hlavy a stav vyžaduje transport k veterinárnímu lékaři. Z hlediska bezpečnosti rozhodně nepohlížejte do očí cizímu zraněnému psovi! Zkontrolujte, zda má pes oči klidné a nebo mu cukají oči ze strany na stranu (nystagmus).
( Lze vyšetřit reakci na osvit, nicméně laik většinou nenosí vyšetřovací světlo a hlavně většinou ve stresu nedokáže vyhodnotit, jestli zornice reagují a nebo ne. )
Pohyblivost – zaměřte se na to, zda je pes pohyblivý a pokud ano, zda je přítomno kulhání na končetinu a kterou. Pokud pes není pohyblivý, neovládá pánevní končetiny a nebo pánevní i hrudní končetiny a stavu předcházel úraz, je ve hře poranění páteře – s ohledem na tento fakt se psem manipulujte obezřetně. Změna pohybu může být náhlá i bez úrazu – pes se začne stáčet k jedné straně, případně k jedné straně padat. Tady je zvláště u starších psů podezření na cévní mozkovou příhodu a nebo vestibulární syndrom.
E – Exposure – DALŠÍ PŘÍZNAKY
Psa vyšetřete od hlavy k patě a hledejte známky poranění, otok, kožní změny, změny držení končetin (podezření na frakturu a nebo luxaci).
Pokud pes zvrací a nebo má průjem, sledujte frekvenci a obsah. Sledujte přítomnost krve a případně parazitů.
Sledujte nezvyklé nahrbení psa, nafouknutí v oblasti žaludku, vkasané břicho a podobné změny na těle psa.
Tělesná teplota – teplotu psa změřte v konečníku. Fyziologické rozmezí je 37,5- 39 °C.
ZAJISTĚTE TEPELNÝ KOMFORT – pokud pes krvácí, máte podezření na vnitřní krvácení a nebo došlo k rozsáhlým poraněním, pes má změnu vědomí je zajištění teplotního komfortu velmi důležité. Poslouží izotermická folie, suchá deka a nebo suchá bunda.
Kdo je připraven, není překvapen…
Až svého psa vyšetříte a zajistíte první pomoc, je nutno zajistit transport na veterinární pracoviště. A u většiny majitelů nastává shánění veterinární pohotovosti a dotazování se na facebookových skupinách. Upřímně řečeno, když čtu dotazy jako třeba „Akutní! Pohotovost pro psa v Praze?“ a nebo „Pomoc, kde je nejbližší pohotovost v Jablonci? Náš veterinář nezvedá telefon!“, tak se mi svírá žaludek. Většina akutních dotazů samozřejmě vzniká v noci, takže tázající málokdy obdrží smyslupnou odpověď. Občas se nějaký dobrák uchýlí k tomu, že napíše „Jeeje, snad bude v pořádku. Neporadím, ale držím palečky!“. Hezké, ale k ničemu. Sice jsme si tak nějak zvykli každý problém konzultovat na síti, ale nějak si odvykáme používat vlastní rozum.
Takže:
- Telefonní číslo na veterinární pohotovost a na „záložní“ pohotovost, když vás na té první odmítnou a nebo třeba nezvednou telefon SI ULOŽTE DO TELEFONNÍHO SEZNAMU!
- Mějte zjištěný alternativní převoz na veterinární kliniku. Protože až budete potřebovat auto, k dispozici nebude. Zákon schválnosti. Některé taxislužby dokážou převézt domácí mazlíčky, ovšem vždy hlašte operátorovi taxislužby! No a samozřejmě Praha má výhodu veterinární záchranné služby Petmedic, jejíž číslo si také uložte do telefonu, pokud jste pražští.
- VŽDY odstavujte auto natankované. I když se vám už po práci na benzínku zajíždět nechce. Není nic horšího, než akutně nakládat psa do auta, přičemž víte, že když jste z auta naposledy vystupovali, svítila tam rezerva. Vlastní zkušenost.
- A poslední věc, která by se měla podle mě vytesat do hlavy každému majiteli psa:
NIKDY NEJEZDĚTE SE PSEM V AKUTNÍM STAVU NA VETERINÁRNÍ PRACOVIŠTĚ BEZ UVĚDOMĚNÍ PERSONÁLU TELEFONICKY!! Nemáte jistotu, že vám psa akutně budou moci přijmout a navíc o vás neví – pokud zavoláte předem, že vezete psa s podezřením na torzi, mají čas se na situaci připravit.
Schéma cABCDE v tabulce pro vytištění naleznete ZDE.