Search results for: had

Pes a hroznové víno

Toxicita hroznového vína a hrozinek pro psy (a kočky) byla mnoho let poměrně záhadnou. Ví se, že v mnoha případech po pozření hrozna a nebo hrozinek dochází k otravě. Ale proč? A proč ne u všech? Existovalo mnoho hypotéz, které byly postupně vyvrácené.  První popsaný případ prokázané intoxikace hroznovým vínem byl v roce 2001. 
Tajemství okolo otravy hrozny bylo zdá se velmi pravděpodobně definitivně prolomeno. Napomohl případ otravy psa doma vyrobenou modelovací hmotou, jejíž součástí byl vinný kámen. Příznaky otravy psa byly totiž totožné, jako při otravě hroznovým vínem. Studií se zjistilo, že v případech otrav vinným kamenem a hroznovým vínem byly zaznamenány stejné příznaky, laboratorní hodnoty a stejné histopatologické nálezy. 


VELMI PRAVDĚPODOBNĚ JE PŘÍČINOU OTRAV HROZNOVÝM VÍNEM KYSELINA VINNÁ, která je obsažena v hroznech, hrozinkách, vinném kameni a tamarindech. 

Zatím nebyla stanovena přesně letální dávka pro psy, ale dle AniCura *) je pravděpodobná dávka 10-30g/kg hmotnosti zvířete.

*) síť veterinárních pracovišť v Evropě – https://www.anicuragroup.com/

Vzhledem k tomu, že v různých odrůdách vína je rozdílný obsah kyseliny vinné a na obsah kyseliny mají vliv ještě další faktory, nelze určit, kolik vína a jaký druh je pro psa toxický.
Každopádně víme, že při otravě hrozny jsou poškozeny ledviny a kyselina vinná, která je pravděpodobnou toxickou noxou je pro psa silný nefrotoxin.

Je jisté, že u psů, kteří mají nedostatečnou ledvinovou funkci stačí k intoxikaci nízká dávka. 

Jak se projevuje otrava hroznovým vínem?

  • bolest břicha
  • zvracení
  • průjem
  • snížená produkce moči až zástava močení
  • akutní selhání ledvin

Příznaky se začínají projevovat 6-12 hodin po pozření vína.

 

Co dělat při pozření hroznového vína psem?


Je na zodpovědnosti každého majitele, zda nechá pozření vína takříkajíc v rukou osudu. Protože skutečně jsou doložené případy psů, kteří pravidelně víno konzumují přímo z vinohradu a nebo na zahradě a skupina majitelů těchto psů jistě protáčí nad tímto článkem oči s pohrdavým odfrknutím. 


Pokud dojde k pozření vína psem a majitel chce z preventivních důvodů situaci řešit, postupuje se jako u jiných otrav, při nichž lze u psa vyvolat zvracení.

  • dle váhy psa stříkačkou psovi vpravte do tlamy 3% peroxid vodíku v dávce 1-2 ml na kg psa (ideálně ředěný na 1,5% koncentraci)
  • Aby se zvýšila pravděpodobnost zvracení, psa vezměte na vodítko krátce projít
  • Po vyzvracení podejte Enterozoogel a nebo aktivní uhlí 
  • kontaktujte veterinárního lékaře 

 

Závěrem

Dle nejnovějších studií je ozřejmena pravděpodobná toxická noxa v hroznovém víně. Kyselina vinná je nefrotoxin pro psa a kočku. Je zjištěno, že nebezpečnější jsou tmavé hrozny, než hrozny bílé. Zvlášť nebezpečné jsou hrozinky, protože se jedná o koncentrovanou formu hroznového vína. 
V odrůdách vína se obsah kyseliny vinné liší, což objasňuje fakt, že ne všichni psi se vínem otráví. Nicméně fakt, že kyselina vinná je nefrotoxin by mělo být varovnou informací pro majitele psů. 

Informace ze zahraničních zdrojů byly konzultovány a ověřeny Toxikologickým informačním střediskem, kterému patří velké poděkování za vstřícné a laskavé konzultování mých toxikologických dotazů.



Zdroje:
https://www.aspcapro.org/resource/toxic-component-grapes-and-raisins-identified
www.tierischehelden.de/weintrauben-giftig-fuer-hunde/
Zdeňka Svobodová, Helena Modrá a kolektiv, Veterinární toxikologie v klinické praxi

 

 

HHC a jiné drogy

HHC je mor dnešní doby a noční můra všech zdravotníků od sanitářů po doktory. Občas se týká i psů. Jako záchranář na urgentu se každou směnu setkávám s několika intoxikovanými lidmi HHC – syntetickým THC. Poslední nedělní směnou se nám prohnalo deset takových. Všechno jako přes kopírák- očekávání nevšedního zážitku a „zábavu“ vystřídalo úporné zvracení, halucinace, dezorientace, pocení, třas, panická ataka a strach o život. A samozřejmě požadování OKAMŽITÉ pomoci. Někdy jsou přítomny poruchy vědomí až stav bezvědomí.  Většinou to pro nás znamená poblitý chodby nemocnice, občas je pacient a nebo jeho doprovod agresivní.  Většinou  se intoxikovaná osoba  dosyta vyzvrací, vyspí a odchází domů. Sem tam někdo po užití těchto omamných látek končí na JIPce s poruchou srdečního rytmu. Je otázka času, kdy HHC někoho zabije.

Všichni zdravotníci bez výjimky po slovu HHC protáčí oči v sloup. I když je HHC „oficiálně“ zakázané, pořád se dají koupit v podobě gumových medvídků, bonbonů, čokolády, sušenek a nebo vaporizeru v inovované podobě HHC-P. Které s tělem zamává ještě o fous víc.  Obzvlášť nebezpečné je pro děti a mladistvé.

A co to vlastně je? 

Hexahydrokanabinol (HHC) je hydrogenovaný derivát tetrahydrokanabinolu (THC). Jedná se o přirozeně se vyskytující fytokanabinoid, který byl vzácně identifikován jako stopová složka v konopí setém, ale může být vyroben také synteticky hydrogenací konopných extraktů. HHC je psychoaktivní látka, jejíž účinky jsou údajně podobné jako u THC. (www.wikipedia.cz) 

HHC je momentálně legislativně zakázáno, ale bohužel stále všude běžně dostupné…

HHC-P, celým názvem Hexahydrokanabiphorol je poměrně nový kanabinoid s účinky podobnými HHC či THC. HHC-P se nevyskytuje přirozeně v konopí ale je získáván v laboratoři. Narozdíl od HHC obsahuje HHC-P prodloužený vedlejší uhlíkový řetězec. Dle studií se tak díky tomu lépe váže na kanabinoidní receptory v endokanabinoidním systému v mozku, čímž se zvyšuje jeho účinnost.

Dle dosavadních uživatelským zkušeností se tak síla HHC-P odhaduje na 20x vyšší než u HHC a 10x vyšší než u THC.

(zdroj: nordiction.cz)

HHC-P prozatím nepodléhá zákazu prodeje. 

Foto: archiv autorky

 

A jak se HHC týká psů? 

HHC, HHC-P, THC i jiné drogy se z těla eliminují močí a stolicí jako aktivní metabolit, je možné, že se pes pozřením výkalu intoxikovaného člověka otráví. 

Ve stolici se vyloučí 50 % perorální dávky během 72 hodin a v moči 10-15% perorální dávky během 72 hodin. 
Vzhledem k tomu, že v české ani zahraniční toxikologické databázi momentálně nejsou dostupné informace o HHC u zvířat, vychází se z příznaků popisovaných u intoxikace zvířat THC. 

Příznaky intoxikace THC: 

  • tachykardie
  • hypotenze
  • ataxie
  • svalová slabost/třas
  • hypotermie
  • zvracení

Intoxikace zvířete je možná i inhalací THC/HHC kouře.

(zdroj informací o HHC/THC u zvířat- Toxikologické informační středisko)

Příznaky intoxikace jinými drogy se budou mírně lišit dle účinků jednotlivých drog v závislosti na pozřené dávce, ale obecně budou převládat příznaky podobné jako výše popsané, mohou nastat křečové záchvaty, bezvědomí, zástava dechové a oběhové činnosti, dezorientace. Drogou intoxikované zvíře může být zmatené a  agresivní. 

 

Jak intoxikaci zvířete předcházet?

Největší riziko intoxikace zvířete je v centrech velkých měst a přilehlé zeleni, kde si intoxikovaná osoba „odskočí“ do křoví. Pohozené zbytky drog v místech venkovních zábav mohou být také zdrojem otravy. Intoxikace bude nejzávažnější, pokud se zvíře dostane přímo k marihuaně, HHC a nebo jiné droze. V těchto místech je vhodné psa důkladně hlídat, obzvlášť v případě, že váš pes žere lidské výkaly. ( Takových psů je mnoho a jedním z nich je naše prase modelka Kačenka 🤢)

Jak postupovat v případě intoxikace psa? 

Pokud víte, že pes pozřel drogu, postup je stejný jako u jiné otravy:

  • vyvolat zvracení nejlépe 3% peroxidem vodíku v dávce 1-2 ml/kg váhy psa. Nařeďte na 50% vodou.
  • zvracení se vyvolává do dvou hodin od pozření toxické látky. Nevyvolávejte jej, pokud pes sám zvrací a nebo má křeče či kolabuje!
  • telefonicky vykomunikovat příjem psa na veterinární pracoviště 
  • podat Enterozoogel v dávce pro intoxikaci zvířete (viz příbalový leták)

V případě pozření výkalu je pouze na vašem uvážení, zda vyvoláte zvracení ( 🤢). Ne každý výkal musí být nutně obohacen zbytky drog. Opět pamatujte na to, že vyvolání zvracení je možné do dvou hodin po pozření toxické látky a v případě toho, že pes začne kolabovat a nebo křečovat, zvracení už vyvolávat nelze. 

Pokud váš pes jeví příznaky intoxikace drogami, je nutný neprodlený transport na veterinární pracoviště.

Více  o otravách u psů se dočtete ve článku  PRVNÍ POMOC PŘI OTRAVĚ PSA.

 

 

 

 

 

 

 

Vlasovec psí – nechtěný suvenýr z dovolené

Letní měsíce lákají majitele psů k cestám do zahraničí – ať už jde o dovolenou na jihu Evropy nebo účast na mezinárodní výstavě. Co už ale tak lákavé není, je riziko importu parazitárního onemocnění, které může  psovi fatálně poškodit zdraví. Léčba je nákladná, náročná a nejistá. Navíc je toto onemocnění specifické v tom, že klinické příznaky se projevují až několik let po nakažení parazitem. 

Co je vlasovec psí?

Vlasovec psí (Dirofilaria immitis) je parazit z kmene Nematoda (hlístice), který představuje pro psy a jiné teplokrevné živočichy riziko závažného onemocnění, které často končí smrtí zvířete. Dirofilarióza se označuje velmi příznačně jako srdeční červivost.

Vlasovec potřebuje k šíření mezihostitele v podobě komára a teplejší podnebí, proto se u nás (zatím) a až na ojedinělé výjimky výskytu tento parazit nevyskytuje. Pro vývoj parazita je nutná teplota ne nižší 14°C -21°C a optimální vlhkost. Na nákazu dirofiláriemi je vhodné myslet v období od dubna do listopadu. 

Častěji se s ním můžeme setkat při cestách na jih Evropy (především ve Španělsku, Francii, Itálii, Řecku, Chorvatsku nebo Bulharsku), v Americe, Austrálii nebo Asii. Avšak v posledních letech byla nákaza srdečními červy ojediněle zaznamenána i ve střední Evropě  – v Rakousku, Maďarsku, Slovensku a také v Česku. Zavlečení může souviset s importem psů z jiných států nebo s klimatickými změnami podnebí. 

(https://www.crouchvalevets.co.uk/)

Jak se pes nakazí?

Vlasovec potřebuje ke svému šíření mezihostitele v podobě komára, který při nasátí krve od infikovaného psa nasaje i larvální stádium parazita- mikrofilárie. Ty se v sacím ústrojí komára vyvíjejí v další infekce schopné stádium, které trvá 10-14 dní. Když infikovaný komár bodne další zvíře, mikrofilárie se dostávají do podkoží následně do cév a postupně se dostávají až do velkých plicních cév a pravé komory srdce. Přeměna z larválního stádia v dospělce trvá přibližně pět měsíců. Po zhruba šesti měsících vývoje v těle hostitele pohlavně dospívají a produkují další mikrofilárie, které kolují krevním řečištěm psa.  Červi mohou v těle psa žit několik let (udává se rozmezí 5-7 let), než pes hyne na srdeční selhání. Dospělý jedinec červa připomíná špagetu a dorůstá délky až třicet centimetrů.

 

 

Příznaky onemocnění a léčba

 

Vzhledem k tomu, že příznaky nastávají ve chvíli, kdy dospělí červi začínají omezovat průtok krve srdcem a omezují dýchání, na přítomnost vlasovce se přichází poměrně pozdě a léčba je velmi komplikovaná až nemožná. 

Příznaky onemocnění jsou:

dušnost

kašel

hubnutí

anemie

snížená aktivita psa, malátnost

selhávání orgánů

 

PREVENCE je jediná cesta, jak se vyhnout tomuto závažnému onemocnění.

Před cestou do oblastí, kde se vlasovec psí vyskytuje navštivte svého veterináře a požádejte ho o antiparazitikum, které je účinné proti těmto hlístům. Tyto preparáty  jsou v podobě spot onů a nebo tablet. Návštěvu veterináře naplánujte minimálně týden před odjezdem. Je vhodné přibalit i repelentní prostředky proti komárům.

 

TESTOVÁNÍ přítomnosti antigenu parazita v krvi psa je možné prostřednictvím testu SNAP 4Dx Plus u veterinárního lékaře. Přítomnost antigenu je prokazatelná 6-7 měsíců po nakažení vlasovcem. SNAP 4Dx Plus test je vhodné provádět JEDENKRÁT ROČNĚ v rámci preventivního vyšetření psa a nebo při podezření na přítomnost onemocnění, které se testem detekují. Jedná se právě o dirofilarii, boreliozu, anaplazmozu a ehrlichiozu.

 

 

 

 

 

zdroje:
Crouch Vale Veterinary Practice. Heartworm in dogs. [online]. Crouchvalevets.co.uk, ©2022 [cit. 2025-07-06]. Dostupné z: https://www.crouchvalevets.co.uk/news/heartworm-in-dogs/
MVDr. Jiří Šerák. Vlasovec psí – srdeční červivost. [online]. Sherak.cz, ©2022 [cit. 2025-07-06]. Dostupné z: https://www.sherak.cz/vlasovec-psi-srdecni-cervivost/
VET-PLUS s.r.o. Vlasovec psí. [online]. Vet-plus.cz, ©2023 [cit. 2025-07-06]. Dostupné z: https://www.vet-plus.cz/vlasovec-psi/
Vaše Veterina. Srdeční červivost – Dirofilaria immitis. [online]. Vaseveterina.cz, ©2023 [cit. 2025-07-06]. Dostupné z: https://www.vaseveterina.cz/blog/dirofilaria-psa/
VetSupply Australia. Heartworm disease in dogs. [online]. Vetsupply.com.au, ©2023 [cit. 2025-07-06]. Dostupné z: https://www.vetsupply.com.au/blog/heartworm-in-dogs/
Klinika Yorica. Vlasovec psí – dirofilarióza. [online]. Klinika-yorica.cz, ©2023 [cit. 2025-07-06]. Dostupné z: https://www.klinika-yorica.cz/clanky/vlasovec-psi/
Idaho Veterinary Hospital. Heartworm prevention and treatment. [online]. Idahovethospital.com, ©2023 [cit. 2025-07-06]. Dostupné z: https://idahovethospital.com/heartworm-prevention/
 
 
Zeptat se služby ChatGPT
 
 
 

 

 

Srst s podsadou nestříhejte!

Jako každý rok i letos  s oteplováním přichází mánie stříhání psů. JENŽE velká část psích plemen má srst s podsadou, která není ke stříhání určena a ostříhání psu škodí.
Jen letos jsem v provozovně fyzioterapie měla ostříhanou kříženku border kolie(majitelka si psa ostříhala sama strojkem z Lidlu…) a hrubosrstého jack russel teriéra ostříhaného úplně na krátko- též domácí tvorba. On ten pes totiž nosil na těch chlupech domů nepořádek.

Bohužel se najdou i psí salony, kde vám na požádání psa s podsadou bez mrknutí oka vezmou strojkem.

A jak je to tedy s tím (ne)stříháním?

Psí srst můžeme rozdělit z hlediska údržby na dva typy:

  • srst, která se stříhá a jinak kosmeticky upravuje – pes nemá podsadu

  • srst, která má podsadu a nestříhá se

 

  • samostatně pak stojí plemena bezsrstá

 

Pes s podsadou, naprosto nevhodná úprava srsti. 

(Zdroj: Blesk pro ženy… )

 

Funkce srsti:

Srst psa má obrovský význam v termoregulaci zvířete. Pes, jak známo se nedokáže chladit pocením jako člověk, jeho potní žlázy jsou v minimálním množství a k regulaci teploty jsou nedostatečné. Hlavní mechanismus ochlazování psa je pomocí odpařování přebytečného tepla prostřednictvím zrychleného dýchání, odborně nazývaného jako termická polypnoe. Běžně se dechová frekvence dostává z klidových 10-30 dechů za minutu až na 250 za minutu. 
Srst psa je dalším velkým pomocníkem v regulaci teploty psa, protože díky stavbě psí srsti je pes dokonale chráněn před vnějšími vlivy prostředí a pokud má srst s podsadou, tak má ideální prostředek k udržení tělesné teploty v zimě a ochraně proti přehřátí v létě.

Srst tedy:

  • chrání psa před vnějšími vlivy- déšť, slunce, mráz
  • pomáhá odvodu tepla a nebo odvodu tepla brání (termoregulační funkce)

 

Plemena psů s vlasovou strukturou srsti jsou bez podsady a nebo s podsadou- liší se podle plemene. Tato srst se běžně upravuje střihem dle standardu plemene a nebo požadavku plemene, jelikož srst roste jako vlasy. Stříháním dle standardů střihů jednotlivých plemen nezasahujeme do termoregulační funkce srsti psa (která je u tohoto typu srsti navíc minimální). Není dobrý nápad takové plemeno vzít na léto „trojkou“, protože odhalená a citlivá kůže se na slunci může spálit.

Plemena psů s hrubou srstí se udržují trimováním. Jsou majitelé, kteří místo trimování v salonech požadují stříhání a nebo si psa ostříhají doma sami. Tento typ srsti nemá podsadu a k odstranění odumřelých chlupů slouží právě technika trimování a stříhání není vhodnou technikou údržby této srsti.

Plemena psů s podsadou jsou ta, kde je přítomna krycí srst a podsada. Během ročního období dochází k výměně srsti podsady- na léto pes vylíná tak, že podsada je minimální a na zimu výrazně zhuňatí a podsada je výrazná. Krátkosrstá plemena jako maďarský ohař, pinč, dobrman atp. mají i v zimním období podsadu minimální a nebo žádnou. Plemena s takovým typem srsti jsou obecně náchylnější jak k přehřátí, tak podchlazení.
Plemena se středně dlouhou a nebo dlouhou srstí jsou dokonale vybavena k odolávání klimatickým vlivům právě tím, že krycí srst chrání psa před deštěm, sluncem a podsada vykonává funkci termoregulační- v létě zabraňuje přehřátí psa a v zimě podchlazení.

A právě u psů s takovým typem srsti majitelé v dobré víře udělají poměrně zásadní chybu- psa na léto ostříhají. Sama mám tervuerena a celé léto slyším dobrácké „odborné“ rady- „ostříhejte toho psa, vždyť mu musí být hrozné horko“, „proč toho psa trápíte, nebylo by lépe ostříhanému?“, „podívejte se, sotva dýchá, to je jasný, v těch chlupech je mu horko“.
Naopak! Pokud bych psa ostříhala, bude mít velice vážné potíže s tím, aby se v létě nepřehřál.

Někdy je opodstatněné psa se srstí s podsadou ostříhat, respektive prostříhat v kvalitním psím salonu po poradě s veterinářem  z hlediska zdravotního a to jsou kožní problémy, hormonální poruchy tvorby a růstu srsti atp. U zdravého zvířete toto opodstatnění opravdu nemá a psovi jednoznačně škodí. 

Výstavní úpravy srsti s podsadou jsou zásahy pouze do pesíků, tedy krycích chlupů a jedná se o úpravu tvaru tlapek, ocasu, linie břicha a hrudi a podobně (jako například u zlatého retrívra či irského setra). 

Pes s podsadou, naprosto nevhodná úprava srsti. 

(Zdroj: Blesk pro ženy… )

 

Na přiloženém schématu přejatém ze zahraničního webu je jasně vidět, jak srst s podsadou funguje. A také, že je důležité psa s podsadou pravidelně odumřelé podsady zbavovat, aby srst byla vzdušná, bez odumřelých chlupů a mohla dobře plnit svou funkci:

Horní schémata ukazují, jak vypadá srst zbavená podsady a srst s podsadou.
Dolní schéma ukazuje, jaký je rozdíl v proudění vzduchu a odvodu tepla srstí vyčesanou a nevyčesanou a jak působí slunce na srst ostříhanou.  Zároveň je patrné, jak působí podsada v zimě- teplo, které si pes vytvoří svalovou prací nepustí ven a studený vzduch nemá šanci psa ochladit skrz hustou podsadu.

Bohužel se setkávám neustále s případy ostříhaných psů v rámci „lepšího“ komfortu v létě, nebo dokonce kvůli tomu, že pes na chlupech nosí domů nepořádek. (Takovým lze doporučit místo psa třeba želvu).

 

O srst s podsadou je nutné důkladně pečovat, aby mohla plnit svou termoregulační funkci 

Místo stříhání je nutné psu důkladně srst vyčesávat a zbavovat staré podsady. Pokud je srst zacuchaná a i v teplém počasí je plná zimní podsady, pes se necítí komfortně, protože srst nedokáže plnit svou termoregulační funkci plnohodnotně. Zejména po zimě bývá vyčesávání bohaté podsady zdlouhavé a jedno vyčesání psa zimní podsady nezbaví. Psa je nutno vyčesávat důkladně a několikrát, protože pes podsadu uvolňuje postupně. 

 

Jarní vyčesávání podsady. Asi čtvrté kolo důkladného vyčesání a pořád je podsady dost. 


Zdroj: vlastní

 

Pár konkrétně-anonymních případů z praxe:

Slečna s australským ovčákem  přišla na rehabilitaci pro bolestivost zad jejího psa. Veterinář (!!) doporučil psa vzít nakrátko, protože dle něj psa bolí záda proto, že místo na pelechu lehá na dlažbě, tudíž na záda nastydl. Majitelka nelenila a australského ovčáka s bohatou srstí opravdu ostříhala, nicméně zjistila, že psa záda bolí stále. Vyjádřila jsem podezření na vážné degenerativní změny  páteře dle klinického obrazu (pan doktor se neobtěžoval udělat ani RTG) a majitelku referovala zpět na veterinu. Po pár dnech přišel mail, že doktor neochotně psa zrentgenoval a v příloze mi poslala RTG psa s velice rozsáhlými spondylotickými změnami.
Pes samozřejmě nadále lehá na dlažbě místo v pelechu…

Majitelka koně mě pozvala na osteopatické ošetření koně. Kolem pobíhal nakrátko vystříhaný kříženec ovčáka téměř dohola a partner majitelky a spolumajitel psa neměl nic lepšího na práci, než psa v průběhu ošetření koně zlejvat vodou z hadice, protože psovi je horko ( vážně?) .

Majitelka feny border kolie vystříhává břicho nakrátko, protože pes na břiše nosí domů zvenku nepořádek. Na namítnutí, že naruší termoregulaci psa díky narušení integrity srsty odvětila, že ho stejně bude vyholovat, protože prostě nosí domů nepořádek…

Majitelka  x zlatého retrívra přišla před pár lety na rehabilitaci se psem vystříhaným tak, že  hlavu, nohy a ocas nechala  osrstěnou, zbytek  byl ostříhaný. „Aby jí nebylo horko“. Po vysvětlení funkce srsti psa jedno léto psa nechala zarůst. Další rok  byla  fena opět ostříhaná.  Protože v těch chlupech je jí prostě horko….

 

Pes s podsadou, naprosto nevhodná úprava srsti. Takhle ostříhaný pes se světlou kůží se na slunci velmi snadno spálí.

(Zdroj: Blesk pro ženy… )

 

Rizika ostříhání srsti jsou následující:

  • přehřátí psa vlivem pozbytí termoregulační funkce srsti
  • spálení od slunce!
  • snížení kvality srsti psa- často se stává, že po ostříhání se rapidně zhorší kvalita srsti a trvá, než nabyde původní kvality
  • prochladnutí- opravdu není záruka, že celé léto budou tropy
  • nachlazení v oblasti ledvin a močových cest, velkých nervových plexů zejména pak lumbosakrálního

 

Pokud máte psa vyholeného po ortopedické a nebo jiné operaci a nebo z jiného zdravotního důvodu, pak je nutné psa chránit před slunečním zářením a vyholenou oblast natírat opalovacím krémem po dobu, než narostou chlupy. (Dětské opalovací mléko je použitelné i pro psa, pochopitelně není vhodné nechat psa natřenou partii olizovat). Kůže je citlivá a velmi náchylná ke spálení od slunce. Při delším pobytu na slunci je vhodné psu dát bavlněné triko, které bude oholenou část krýt a přesto nebude psa nikde škrtit a nebude ho mít upnuté. Nejideálnější je vyholeného psa slunečnímu záření vystavovat co nejméně. Pokud máte psa oholeného a je chladno či deštivo, je velice vhodné psovi na vycházky a pobyt venku pořídit funkční deku pro psy (Hurta, Back on Track). 

Pes s podsadou, naprosto nevhodná úprava srsti. 

(Zdroj: Blesk pro ženy… )

Vosí, včelí bodnutí a uštknutí zmijí

Období pozdního jara, léta a začátku podzimu znamenají pro mnoho majitelů psů obavy z vosího, včelího bodnutí a nebo dokonce uštkutí zmijí a kolikrát netuší, co se psem dělat v tom či onom případě, jak dokazují debaty na facebookových pejskařských skupinách.

Co hrozí psovi při bodnutí včelou a nebo vosou?

Vosa, včela i sršeň patří do skupiny hmyzu blanokřídlí (Hymenoptera). Složení jedu je u všech tří zástupců podobné a skládá se ze tří skupin látek – biogenních aminů, polypeptidů a enzymů. Polypeptid mellitin, který je nejvíce zastoupenou látkou se skupiny polypeptidů narušuje membrány buněk a narušením membrány žírných buněk se uvolňuje histamin. (zdroj: biotox.cz)

V reakci na vstup hmyzího jedu do těla zvířete vzniká lokální alergická reakce, ale  podle individuální citlivosti jedince může být  alergická reakce celková (alergie způsobená protilátkami IgE), v nejhorším případě může nastat anafylaktický šok a smrt psa.

Lokální alergická reakce

Je v místě a okolí bodnutí hmyzem. Místo lokálně může výrazně otéct, místo je na dotek citlivé, ale otok se nešíří do dalších částí těla a pes neprojevuje příznaky celkové alergické reakce.

Celková alergická reakce

Otok tkání se rozšiřuje, může nastat neklid, zrychlená tepová a dechová frekvence, psu se hůře dýchá (otok dýchacích cest!). Může být přítomna zmatenost zvířete, malátnost.

Anafylaktický šok

Prudká alergická reakce, která může nastat v řádu desítek minut až hodiny. Prudká anafylaktická reakce může pro psa i člověka smrtelná. Příznaky jsou : obtížné dýchání, průjem, zvracení, třas, křeče, posléze srdeční selhání, koma a smrt. Zde je rozhodující rychlost dopravení psa k veterináři.

Co dělat při bodnutí?

  • Prohlédněte místo vpichu, jestli v kůži nezůstalo žihadlo. Pokud ano, je potřeba je z kůže odstranit tak, aby nedošlo k vyprázdnění zbytku jedového váčku do tkáně psa. Nejlépe žihadlo z kůže „odškrábněte“ pinzetou, nejméně vhodný způsob odstranění žihadla je prsty.
  • Místo bodnutí chlaďte – vodou, ledovým obkladem…
  • Pokud byl pes bodnutý do hlavy a nebo krku, případně celkově otéká, sundejte obojek a antiparazitní obojek!
  • Jestliže pes dostal žihadlo do tlamy a nebo jazyka, můžete psovi podat na ochlazení sliznic a jazyka na okusování např. zmrzlé maso.
  • V případě, že pes celkově otéká a nebo byl bodnutý do tlamy či jazyka, je na místě okamžitý převoz na veterinární pracoviště, kde je předem uvědomíte o situaci a příjezdu.
  • Jako první pomoc lze podat PO KONZULTACI S VETERINÁŘEM lidské antihistaminikum (Zodac, Zyrtec)

Pes a lidská antihistaminika?

Lidská antihistaminika u psa neúčinkují s takovým účinkem jako u člověka kvůli rozdílům v receptorové biologii, metabolismu a farmakokinetice. Ne všechna antihistaminika, která jsou volně dostupná jsou vhodná pro psa! Je nutné podání konzultovat s veterinářem. Pokud máte obavy z bodnutí hmyzem a chcete být připraveni předem, zkonzultujte konkrétní lék a dávkování s vaším veterinářem.

(Foto zdroj: https://www.connorspest.com/)

Uštkutí hadem

V České republice se vyskytuje jediný druh jedovatého hada – zmije obecná. Poměrně často se můžete setkat s užovkou hladkou, podplamatou a obojkovou. Hodně lidí si hady mezi sebou plete a zvláště „milovníci“ plazů jsou schopni popsat i slepýše jako hrozivého hada ( i když se jedná o naprosto neškodnou ještěrku 🙂 ).

Dobrou zprávou je, že naše zmije obecná je mírný a plachý had a narozdíl od mnoha jiných druhů hadů se všemi dostupnými způsoby snaží vyhnout kontaktu s vámi či psem. Uštkutí zmijí je ze strany hada pouze obranná reakce, nikoliv útok a i proto je často uštkutí od zmije „nasucho“, bez vypuštění jedových váčků do těla narušitele hadova klidu a bezpečí. Zmije obecná má jed primárně k omráčení a nebo usmrcení kořisti a ne k útoku.

Co obsahuje zmijí jed a jaké jsou jeho účinky? 

Zmijí jed obsahuje peptidy, polypeptidy, proteinové toxiny, proteiny s enzymatickou aktivitou a další složky. Jed má cytotoxický účinek, který má za následek vyšší propustnost cév a jejich rozšíření. Další účinky jedu je poškození buněk a následný průnik plazmy a červených krvinek mimo řečiště, což má za následek otok. Působení enzymů způsobuje hemolýzu (rozpad krevních buněk) ve formě lokální i systémové a poruchu srážlivosti krve – resp. snížení srážlivosti krve. Dochází také k mírnému narušení funkce jater a poškození buněk srdce. Součástí procesu po uštkutí zmijí je také zánět. Vlivem jedu může v těžších případech dojít i k poškození ledvin.

A kdy tedy může had uštknout psa a jak tomu předejít?

Pokud venčíte psa, věnujte pozornost psovi a vašemu okolí. Pokud bude pes kdesi pobíhat a vy budete za chůze věnovat pozornost telefonu, pes se může nepozorován majitelem dostat do kontaktu s  hadem (obtěžovat cizí psy, sežrat otrávenou návnadu.. pes na volno zkrátka a dobře vyžaduje plnou pozornost majitele. Pokud mu ji majitel nechce a nebo nemůže věnovat, patří na vodítko.)

Mějte psa na dohled. Had „slyší“ přes otřesy země, které vnímá čelistí a vibrace se přenáší na sluchový aparát. Takže opět – pokud bude pes daleko od vás, had ho nemusí nutně zaznamenat tak dobře a na takovou vzdálenost, jako když jde dospělý člověk.

Zmije samozřejmě psa může uštknout i v případě, že sice psa máte na dohled, pes hada neloví, neočuchává a přesto se dostal do takové blízkosti, že had cítí ohrožení. Nicméně výše uvedená preventivní opatření významně sníží riziko kontaktu s plazem.

Co dělat při uštknutí psa?

  • Zachovejte klid. Je nutné, aby majitel zůstal co nejklidnější, protože paniku a hysterii přenáší na psa, čímž se mu zvyšuje tepová frekvence a jed se rychleji šíří tělem.
  • NEZAŠKRCUJTE RÁNU! Jed zmije má účinky hemoragické, hemolytické a cytotoxické (viz výše), takže v zaškrcené končetině může díky vysoké koncentraci jedu dojít k nepěkné nekroze tkáně.
  • Zamezte psovi v pohybu. Ideálně ho odneste k autu (vašemu a nebo přivolanému)  a dopravte psa neprodleně k veterináři – před odvozem ho informujte telefonicky o vašem příjezdu. Pokud psa nemůžete nést, dojděte s ním v klidu na nejbližší místo, kam může přijet pro psa auto. Trasa by měla být co nejkratší. Pohybem se opět šíří jed tělem.
  • Pokud had uštkl psa do nohy, můžete mu končetinu znehybnit dlahou (SamSplint), pokud ji máte k dispozici a pokud je čím, místo uštknutí chlaďte.

Jak poznat zmijí uštknutí a jaká je šance, že pes přežije? 

Zmije obecná má solenoglyfní chrup. Uštknutí zmijí poznáte podle typických ranek po dvou zubech. Pokud se had trefil pouze jedním zubem, můžete vidět pouze jednu ranku od zubu. Jestliže náhodou psa kousla užovka, která disponuje aglyfním chrupem, tedy rovnými zoubky bez jedových zubů, ranka bude méně hluboká a pravděpodobně spatříte více otisků zubů a nebo škrábance po zubech.

Příznaky uštknutí: 

Místo uštknutí oteče, zrudne, je bolestivé. Typické jsou krváceniny v okolí rány. Může nastat až lokální nekroza (rozpad tkáně). Srdeční frekvence je zvýšená, pes může mít bolestivé břicho, průjem, zvracení, potíže s dýcháním následkem vyplavení histaminu a zúžení průdušek, případně otokem tkání okolo dýchacích cest.  U psa může nastat i prudká reakce – pes může být malátný, nastat třes, upadnout do bezvědomí, může nastat anafylaktický šok. Je nutná okamžitá přeprava k veterináři!

Zmijí uštknutí je pro psa reálně přežitelné, ale také reálně smrtelné.

Intenzita reakce závisí na mnoha faktorech:

  • Věk – ohroženější jsou štěňata a senioři
  • Kondice a zdravotní stav psa – mladý a zdravý pes v kondici zvládne uštknutí lépe, než třináctiletý pes s chabou kondicí a např. onemocněním srdce a nebo ledvin.
  • Individuální citlivost jedince – opět záleží na imunitní reakci každého jedince jako  u včelího bodnutí. Může být pouze slabá reakce a nebo silná reakce až anafylaktický šok.
  • Lokalita uštknutí – nejrychleji se jed po těle šíří, pokud je rána na hlavě, hrudníku, břiše. „Nejlepší“ pro psa je uštknutí na končetině.
  • Množství- zjara mají zmije více jedu. Někdy zmije kousne bez uvolnění jedu do rány.
  • Reakce majitele  – pokud budete otálet, situaci podceníte a nebo o ní dokonce nevíte, je to pro psa horší než okamžité vykomunikování převozu a příjmu na veterinární pracoviště.

Pamatujte, že připravenost majitele může v akutních případech rozhodnout o životě psa. Proto byste měli být seznámeni se základními věcmi, které byste měli použít v případě akutního stavu psa – článek ZDE.

(zdroj: www.monaconatureencyclopedia.com) 

Pes a léto

Léto je v posledních letech teplotně nevypočitatelné a velká část teplého období bývá teplotně nesnesitelná pro lidi i pro zvířata. Ale nejen horké počasí je úskalím letních dní..
Na co by měl majitel psa myslet a na co být připraven?

  1. Prochladnutí psa díky nedostatečnému vysušení psí srsti
  2. Hotspot
  3. Syndrom mrtvého ocasu
  4. Otrava sinicemi
  5. Spáleniny polštářků tlapek
  6. Přehřátí
  7. Lokální popáleniny kůže
  8. Intoxikace vodou
  9. Akutní zánět slinivky
  10. Uštknutí zmijí a nebo bodnutí včelou
  11. Tonutí Read More

Jak správně chladit psa a jak je to se stříháním srsti?

Počasí rovnou ze zimního období přeskočilo do půlky léta a začíná každoroční virtuální válka na sociálních sítích  na téma stříhat- nestříhat a jak chladit psa.  Každý majitel by měl být obeznámen s tím, jak zacházet se psem v letním období, aby psu neublížil. Vzhledem k tomu, kolik je ročně případů přehřátí psů se domnívám, že velká část majitelů psů je negramotná a naprosto nepřístupná vyslechnutí informací…

Read More

Intoxikace vodou

V létě bychom měli my, lidé dodržovat pitný režim a našim psům poskytnout dostatek čerstvé pitné vody. Ovšem všeho moc škodí  a jak se říká, dobrého pomálu. Nadměrný příjem tekutin může způsobit vážné zdravotní problémy nám i našim psům.
U psa k hyperhydrataci může dojít v letním období při hře ve vodě, kdy pes při aportování hraček, potápění, skákání do vody spolyká větší množství vody za krátký čas a nebo při chytání vody z hadice, což je oblíbená letní zábava mnoha psů – pes samozřejmě v zápalu hry nedokáže odhadnout, že už přijal více vody, než jeho organismus dokáže zvládnout.

 


Co se vlastně při intoxikaci vodou s tělem stane?

Při přijetí většího množství vody, než je tělo zvířete schopno absorbovat, dochází ke zředění krevní plazmy (hypoosmolalita), protože ledviny nestíhají filtrovat a zahušťovat krev. Zároveň v krvi prudce poklesne obsah sodíku a vzniká tzv. hyponatrémie. Dochází k nerovnováze sodnodraselné pumpy, která je klíčová pro transmembránový přenos mezi buňkami a mimo jiné je zodpovědná za vedení elektrického potenciálu svalových a nervových buněk a vyrovnování osmotických dysbalancí. Pokud jsou narušeny tyto mechanismy,  dochází k totálnímu rozvratu vnitřního prostředí organismu a k „bobtnání“ buněk ve snaze vnitřní nerovnováhu vyrovnat. Vlivem otoku buněk dochází k otoku tkání orgánů, včetně otoku mozku.

 

Jaké jsou příznaky intoxikace vodou?

  • zvracení
  • letargie
  • ztráta koordinace
  • nadměrné slinění
  • „skleněné“ oči
  • bledé sliznice
  • rozšířené zornice
  • křeče
  • nadmutí
  • potíže s dýcháním
  • bezvědomí (pokročilé stádium intoxikace)
  • nadměrné močení

Jaká je první pomoc pro psa při otravě vodou?

První pomoc pro psa je v tomto případě klíčová k jeho záchraně: okamžitý transport k veterinárnímu lékaři. Bohužel, většina případů končí smrtí psa, proto je nezbytně nutné myslet na PREVENCI INTOXIKACE

  • mějte hrátky psa ve vodě pod kontrolou- zamezte dlouhodobému chytání vody z hadice, aportování hraček z vody. Tato zábava by měla být krátkodobá a kontrolovaná majitelem
  • nenechávejte psa s kropícím zařízením o samotě bez dozoru, pokud má sklony vodu chytat
  • pokud pes vykáže příznaky, které jsou výše uvedené, neprodleně navštivte veterinu a upozorněte na aktivitu ve vodě