Klíšťata

Klíšťata nejsou jen letní nepříjemnost. Přenášejí vážné nemoci, které se často projevují nenápadně – únavou, kulháním, nechutenstvím. V článku najdete popis nejčastějších onemocnění přenášených klíšťaty, návod na bezpečné odstranění klíštěte a také návod na správné použití antiparazitárních obojků.

 

Klíště obecné (Ixodes ricinus), roztoč z čeledi klíšťatovitých je nejrozšířenější a nejobvyklejší zástupce  vnějšího parazita psů. Vzhledem k období teplejších zim a teplejšího počasí posledních pár let obecně se klíště dá na psovi najít i mimo obvyklou sezonní dobu, která je udávaná od března do října, proto je vhodné psa chránit před ektoparazity celoročně a věnovat pozornost výskytu klíšťat i mimo obvyklou dobu výskytu srsti a kůži psa.  Krev saje pouze samička klíštěte.

Piják lužní (Dermacentor reticulans) je obávaný parazit psů přenášející babesiosu a ehrlichiozu. Každoročně se na sociálních sítích vyskytuje velké množství fotek a žádosti o identifikaci tvora právě kvůli obavám z možné nákazy babesiozou.

Piják lužní je díky stále teplejšímu počasí již parazitem domácím, nikoliv exotickým a zřídka kdy se vyskytujícím.

Piják má na rozdíl od klíštěte obecného zbarvený štítek (scutum) a je větší. Majitel psa by měl znát aktuální oblast výskytu pijáka a každé odstraněné klíště prohlédnout, pokud se vyskytuje v oblasti zvýšeného výskytu a pokud se přisátí pijákem potvrdí, měl by  psu po dobu možné inkubace babesiosy věnovat zvýšenou pozornost. Piják lužní je momentálně nejvíce rozšířený na jižní Moravě.

Kvůli zvýšenému výskytu pijáka lužního vznikl web, kde najdete všechny informace o tomto parazitovi a kde se dá nahlásit výskyt v rámci sledování jeho šíření : NAJDIPIJAKA.CZ

Jak vyndat klíště

Stále je možné se setkat s radami ohledně vytahování klíšťat otáčivým pohybem proti směru hodinových ručiček (klíště nemá žádný „závit“, kterým se šroubovitě zavrtalo do kůže…) a nebo pomazáním klíštěte olejem. Klíště může zvrátit nasátý obsah, který nemusí být jen z vašeho psa zpět do rány a zvýšit tak riziko infekce.
Měli byste mít na zřeteli, že klíště je potencionálně infekční a tudíž není vhodné s ním manipulovat holou rukou, protože může dojít k prasknutí klíštěte a potřísnění ruky nasátou krví.

Nejlepší způsob, jak odstranit klíště je použití háčku na klíšťata, kterým se klíště podebere a kývavými pohyby snadno odstraní z kůže. Před odstraněním potřete klíště alkoholem – například Alpou.  Po odstranění místo vpichu desinfikujte, místo rány po déle přisátém klíštěti bývá podrážděné, zarudlé a je vstupní branou další infekce, což je naprosto zbytečná komplikace. Klíště po vyndání rozhodně nedrťte mezi prsty, bezpečná volba zlikvidování klíštěte je například ponoření do desinfekce/alkoholu a po několika minutách spláchnutí do toalety. Lze jedině doporučit s klíštětem manipulovat v rukavicích, pokud budete klíště odstraňovat bez nich, důkladné umytí rukou po likvidaci klíštěte by měla být samozřejmostí, stejně jako případná desinfekce rukou.

Ochrana před klíšťaty

Nejlepší ochrana před onemocněními způsobenými klíšťaty je prevence. Prevence by měla začít dříve, než chodí váš pes obsypaný domů klíšťaty, takže ideálně v době, kdy sice začátek jara vypadá jako hluboká zima, ale pak ze dne na den nastane obleva a teplo. Je nutno počítat s tím, že doba plného účinku jednotlivých antiparazitik je v řádu několika dní a ne ihned.

Psy je nutno chránit nejlépe kvalitními antiparazitiky. Je hodně diskutovaná kvalita a účinnost jednotlivých forem antiparazitik stejně jako podávání antiparazitika ve formě tablet, jako je například Bravecto. Pokud máte ve společné domácnosti psa a kočku, je nutno podat psovi antiparazitika, která nejsou toxická pro kočky.

Po každé vycházce psa důkladně prohlédněte, případně vyčešte srst hustým hřebenem (blešák), abyste zachytili lezoucí klíšťata ještě před přisátím. Pravidelně kontrolujte stav psa a při sebemenších pochybách o jeho zdraví navštivte veterinárního lékaře.

Samozřejmě existuje bezpočet alternativních metod, jak chránit psa před klíšťaty, jako je například dlouhodobé podávání pivovarských kvasnic, výroba domácích repelentů na psy, ultrazvukový odpuzovač klíšťat a nebo jantarové obojky.
Každý majitel by se měl zodpovědně sám rozhodnout, jakou formu ochrany pro svého psa zvolí.

Poznámka z praxe terapeuta: antiparazitární obojky je nutné psu utáhnout tak, aby byly v kontaktu s kůží psa ( zejména u dlouhosrstých psů) a antiparazitikum se uvolňovalo do kůže a ne do srsti psa. Obojek zároveň psa nesmí škrtit. Je dobré občas dotažení obojku zkontrolovat. Každý cca pátý pes, co ke mně přichází na terapii má špatně dotažený antiparazitární obojek! 

 

   

Obojek by měl přiléhat ke kůži psa tak, aby se mezi obojek a krk psa vešly dva prsty. Příliš těsný obojek psovi vadí a příliš volný obojek nemůže účinkovat tak jak má, protože se nedostatečně dostává do kontaktu s kůží psa.

Sama jsem zastáncem použití kvalitního antiparazitika ( za nás vede Foresto) v kombinaci s přírodními prostředky na odpuzení klíšťat.

 

Nemoci přenášené klíštětem obecným  a pijákem lužním

Anaplazmoza

Bakteriální onemocnění vyvolávané bakterií Anaplasma phagocytophylum, která parazituje v bílých krvinkách, především v neutrofilních granulocytech, ve kterých se zároveň množí.

Akutní nemoc trvá jeden až dva týdny a může dojít k samovolnému vyléčení. Pes se však stává nosičem infekce v řádu let. Pro zvíře je závažná současná infekce borreliozou a anaplazmozou, což je možné vzhledem k tomu, že klíště je přenašeč obou nemocí. Koinfekce zvyšuje závažnost onemocnění a zhoršuje průběh léčby.

Nemoc může probíhat vysloveně bez příznaků a nebo s příznaky, které nepoukazují na žádnou konkrétní nemoc, pes jen není „ve své kůži“.

Doba přenosu: méně než 24 hodin

Příznaky  mohou být:

• horečka
• apatie
• zvětšení mízních uzlin
• kulhání
• zánět kloubů
• apatie …
  
  
  Anaplazmóza je nemoc, kterou je snadné přehlédnout Pokud máte pocit, že je pes „jiný než obvykle“, zvlášť po výskytu klíšťat, je vhodná konzultace s veterinářem.

Babesioza

Onemocnění vyvolané intracelulárním prvokem, parazitujícím v červených krvinkách a způsobující hemolytickou anémii, tzn. rozpad červených krvinek.  Babesiozu ve střední Evropě způsobuje Babesia canis, hlavním přenašečem je piják lužní. Nejčastější výskyt pijáka je na jižní Moravě (zejména Břeclavsko), na Slovensku je výskyt rozsáhlejší.

Inkubační doba je udávaná mezi jedním až třemi týdny. Onemocnění může mít akutní a chronický průběh.

Doba přenosu – 48-72 hodin

Akutní babesioza

Příznaky:

• vysoká horečka (až 42°C)
• apatie
• anémie (bledé sliznice) a icterus (žluté sliznice)
• celková slabost
• červená až tmavá moč ( hemoglobinurie)

Prognoza : dobrá při včasné léčbě, při pozdní léčbě nejistá

Chronická babeziosa

Příznaky:

Pes nemá horečku, anemie a icterus jsou méně patrné. Pes slábne, chřadne. Mohou se vyskytnout epileptiformní záchvaty (záchvaty podobné epilepsii), poruchy hybnosti, bývá přítomné postižení očí.

Prognoza: nejistá, záleží na stupni rozvoje onemocnění

Majitel psa by měl sledovat svého psa celoročně (nejen v období klíšťat) a při sebemenších pochybách o zdraví svého psa vyhledat veterinárního lékaře. Samozřejmostí by měla být znalost fyziologických hodnot ( tomuto tématu je věnována část semináře první pomoci pro psy). Zodpovědný majitel nehledá v případě pochyb o stavu svého psa  rady na facebookových skupinách, ale radí se se svým veterinářem. Babesiosa je právě jedno z onemocněních, kdy je k úspěšné léčbě nutné odborné vyšetření veterinárním lékařem.

Borelioza

Onemocnění vyvolané bakterií Borrelia burgdorferi je méně závažné u psa než u člověka. Přenašečem je klíště obecné.
Průběh onemocnění je jiný než u člověka. U psa zpravidla nenajdeme červenou skvrnu okolo místa přichycení klíštěte, typickou pro prvotní projev boreliozy u člověka.

Inkubační doba: až měsíce

Doba přenosu: 16 – 72 hodin

Příznaky:

• náhle vzniklé kulhání
• záněty kloubů
• opakující se epizody kulhání
• ojediněle horečka
• změny na mozku způsobující agresi  (ojediněle)
•  postižení ledvin (ojediněle)
• postižení srdce (ojediněle)

Ve většině případů se pes uzdraví bez trvalých následků. Komplikace hrozí především při pozdní diagnóze nebo u mladých/oslabených jedinců. 

Klíšťová encefalitida 

Virové onemocnění způsobené virem rodu Alfavirus, přenášené klíštětem obecným.  U psů se klíšťová encefalitida vyskytuje podstatně méně často než u lidí. Většina nakažených psů vůbec nejeví známky onemocnění – přirozená imunita psů je vůči viru silnější než u člověka. Přesto byly popsány případy, kdy došlo k rozvoji závažných neurologických příznaků a rychlému úhynu. Vyskytuje se také v mírnější podobě, kdy léčba má poměrně dobrou prognozu.

Doba přenosu: v řádu minut

Příznaky:

• neurologické příznaky – pes má parézu končetin, ataxii
• apatie
• zvýšená dráždivost a lekavost
• abnormální pohyby očí
• vysoká horečka
• ztuhnutí šíje
• bolestivost při dotyku

Prognóza závisí na rychlosti rozvoje příznaků a závažnosti postižení mozku. Někteří psi se mohou uzdravit bez následků, jiní bohužel podlehnou nebo mají trvalé neurologické poškození. Na rozdíl od lidí neexistuje očkování proti klíšťové encefalitidě určené pro psy. Jedinou účinnou ochranou je důsledná antiparazitární prevence a včasné odstranění klíšťat.

Ehrlichióza

Infekce způsobená bakterií Ehrlichia canis, která napadá monocyty. Je nejčastěji přenášena hnědým psím klíštětem Rhipicephalus sanguineus které už se vyskytuje i v Čechách. V Evropě proto narůstá výskyt i bez cestování do zahraničí. Ehrlichióza je méně známé, ale velmi závažné onemocnění. V krajním případě může vést až k selhání orgánů. Problém je, že se často rozvíjí nenápadně a pes zpočátku působí jen unaveně nebo „divně“.

Doba přenosu: 24–48 hodin

Ehrlichióza má většinou tři fáze – akutní, subklinickou (bez příznaků) a chronickou.

1. Akutní fáze (1–3 týdny po přisátí klíštěte)

• horečka
• apatie
• nechutenství
• zvětšené mízní uzliny
• krvácení z nosu nebo dásní
• bolest svalů a kloubů
•  kulhání

2. Subklinická fáze

• žádné viditelné příznaky
• pes může být několik měsíců až let nosičem bakterie

3. Chronická fáze

• celková slabost
• úbytek hmotnosti
• krvácivost
• anémie (bledé sliznice)
• neurologické příznaky
• zvětšená slezina

Pokud se nemoc dostane do chronického stádia, léčba je výrazně náročnější a prognóza méně jistá.

 

SNAP test – rychlá diagnostika klíštěcích nemocí

Pokud máte podezření, že váš pes mohl onemocnět některou z nemocí přenášených klíšťaty (např. babeziózou, anaplazmózou, ehrlichiózou nebo boreliózou), existuje jednoduchý a rychlý způsob, jak zkontrolovat přítomnost protilátek nebo antigenů – tzv. SNAP test.

Tento test reaguje na přítomnost protilátek proti Borrelii, Anaplasmě, Ehrlichii a v některých sadách i na antigeny srdeční červivosti (Dirofilaria). O srdeční červivosti se můžete více dočíst ve článku ZDE.

SNAP test není test na akutní onemocnění, ale na přítomnost protilátek – tedy odpovědi imunitního systému. To znamená, že čerstvě nakažený pes může mít negativní výsledek. Test také neodliší, zda pes infekci aktuálně prodělává, nebo ji prodělal v minulosti. V kombinaci s klinickým vyšetřením, znalostí historie zvířete a údajem o přisátém klíštěti ale může být rychlým vodítkem při podezření na onemocnění, která mohou mít rychlý a vážný průběh. Tento test lze doporučit v rámci každoročního zdravotního screeningu psa například při návštěvě veterináře za účelem očkování.