Pes byl ještě před chvílí v pořádku. Nyní se motá, padá na bok, nedokáže stát nebo působí dezorientovaně. Náhlý neurologický deficit je pro majitele vždy šokující. Jednou z možných příčin je cévní mozková příhoda (dále CMP), akutní stav vznikající poruchou prokrvení mozku.
U lidí je diagnoza cévní mozková příhoda druhou nejčastější neúrazovou příčinou smrti. Ačkoli je mrtvice u psů méně častá než u lidí, počty psů s mrtvicí zanedbatelné nejsou. Rychlé rozpoznání příznaků a adekvátní první pomoc mají zásadní vliv na další prognózu.
Co je cévní mozková příhoda u psa
Cévní mozková příhoda představuje náhlé poškození mozkové tkáně v důsledku poruchy krevního zásobení. Nervová tkáň je extrémně citlivá na nedostatek kyslíku a glukózy. Již během několika minut dochází k ireverzibilnímu poškození neuronů.
Rozlišujeme dva základní typy:
Ischemická CMP vzniká uzávěrem cévy trombem nebo embolem. Oblast zásobená postiženou tepnou je vystavena ischemii a následné nekróze.
Hemoragická CMP je důsledkem prasknutí cévy a krvácení do mozkové tkáně. Kvůli krvácení dochází i k tlakovému poškození okolních struktur.
Závažnost klinických příznaků závisí především na lokalizaci léze, nikoli pouze na jejím rozsahu.
Jak mrtvice u psa vzniká a které psy ohrožuje
CMP je ve většině případů sekundárním důsledkem jiného onemocnění.
Mezi nejčastější rizikové faktory patří:
Riziko stoupá s věkem, ale při přítomnosti predispozice se může objevit i u mladších jedinců.
Příznaky mrtvice u psa
Pro CMP je typický náhlý nástup neurologických příznaků. Pes může během minut ztratit schopnost koordinovaného pohybu.
Nejčastější projevy zahrnují:
-
padání na jednu stranu,
-
kroužení,
-
výrazný náklon hlavy,
-
nekoordinovanou chůzi (ataxii),
-
nystagmus (rychlé pohyby očí),
-
slabost nebo ochrnutí končetin,
-
poruchy propriocepce (rovnováhy),
-
slepotu,
-
dezorientaci,
-
změny vědomí.
Rozsah postižení kolísá od mírné poruchy rovnováhy po těžký neurologický deficit.
Diferenciální diagnózy: ne každá neurologická epizoda je mrtvice
Akutní neurologický stav nemusí být vždy cévní mozková příhoda. Existuje několik onemocnění s podobným klinickým obrazem.
Vestibulární syndrom
Idiopatický vestibulární syndrom postihuje zejména starší psy a vzniká perakutně. Projevuje se náklonem hlavy, padáním a nystagmem. Na rozdíl od CMP obvykle chybí slabost končetin a změny vědomí. Prognóza bývá příznivá. Vestibulární syndrom může postihnout i mladé psy, příčinou bývá neléčený zánět uší, polypy, infekce CNS a pod.
Intoxikace
Otravy mohou způsobit ataxii, třes, záchvaty i poruchy vědomí. Často jsou přítomny i systémové příznaky, například hypersalivace nebo hypertermie.
Trauma hlavy
Intrakraniální krvácení po úrazu může klinicky vypadat jako hemoragická CMP. Anamnéza poranění je klíčová.
Zánětlivá onemocnění nervové soustavy
Meningoencefalitidy mohou mít akutní nástup, často však dochází k postupnému rozvoji příznaků a bývá přítomna bolestivost nebo febrilie.
Intrakraniální nádory
Mozkové nádory zpravidla způsobují postupné zhoršování, avšak při krvácení do nádoru může být klinický obraz náhlý.
Metabolické poruchy
Hypoglykémie, jaterní encefalopatie nebo elektrolytové dysbalance mohou vyvolat neurologické projevy bez primárního postižení mozku.
Definitivní rozlišení vyžaduje odborné neurologické vyšetření.
Rozdíly v diagnostice CMP u psa a u člověka
Při podezření na cévní mozkovou příhodu mají majitelé často tendenci srovnávat postup veterinární medicíny s humánní péčí. Mezi diagnostikou CMP u lidí a u psů však existují zásadní rozdíly.
V humánní medicíně je pacient s příznaky mrtvice okamžitě transportován do iktového centra, kde je v urgentním režimu provedeno CT/MRI mozku. Vyšetření umožňuje rychle odlišit ischemickou a hemoragickou příhodu a zahájit cílenou terapii.
U psů je diagnostický postup odlišný.
Veterinární lékař vychází primárně z anamnézy, klinického a neurologického vyšetření, laboratorních testů a zhodnocení dynamiky vývoje příznaků.
Urgentní CT mozku není u psů standardním prvním krokem, zejména z důvodu nutnosti celkové anestezie a s ní spojených rizik u akutních neurologických pacientů. V klinicky stabilních případech však může být zobrazovací vyšetření indikováno k potvrzení diagnózy nebo vyloučení jiných onemocnění. Citlivější metodou je magnetická rezonance (MRI), která detailně zobrazuje mozkovou tkáň a ischemické léze.
Zobrazovací metody vyžadují u zvířat anestezii zajišťující absolutní nehybnost. U pacientů s poruchou vědomí, nestabilním krevním tlakem nebo mozkovým edémem nemusí být akutní anestezie prospěšná. Rozhodnutí o provedení zobrazovací diagnostiky je proto vždy individuální.
První pomoc při podezření na mrtvici
Jakákoliv neurologická příhoda je urgentní stav a první pomoc spočívá v rychlém transportu psa k veterinárnímu lékaři. Psu nepodávat pití, jídlo, žádné léky.
Chybou je čekat, zda se stav neupraví sám. Čas hraje roli zejména v prevenci sekundárního poškození a stabilizaci základního onemocnění.
Vzhledem k tomu, že u lidí je diagnóza velmi častá a čas je v případě této diagnózy rozhodující, je nutné, aby každý znal příznaky CMP u člověka a dokázal včas zareagovat přivoláním záchranné služby.
Více o CMP u člověka se dočtete na webu WWW.CASJEMOZEK.CZ
Co rozhoduje o dalším vývoji
Prognóza závisí na lokalizaci léze, rozsahu poškození, rychlosti stabilizace a přidružených onemocněních psa.
Řada pacientů akutní fázi přežije, avšak s přetrvávajícím neurologickým deficitem. V této fázi vstupuje do hry rehabilitace, která zásadně ovlivňuje návrat funkcí, rovnováhy a kvality života.
Možnosti následné fyzioterapie, prognózu návratu pohybu i konkrétní terapeutické postupy podrobně rozebíráme v navazujícím článku zaměřeném na rehabilitaci psa po cévní mozkové příhodě ZDE.