Jak správně chladit psa a jak je to se stříháním srsti?

Výsledky hledání slova "had"

Jak správně chladit psa a jak je to se stříháním srsti?

Počasí rovnou ze zimního období přeskočilo do půlky léta a začíná každoroční virtuální válka na sociálních sítích  na téma stříhat- nestříhat a jak chladit psa.  Každý majitel by měl být obeznámen s tím, jak zacházet se psem v letním období, aby psu neublížil. Vzhledem k tomu, kolik je ročně případů přehřátí psů se domnívám, že velká část majitelů psů je negramotná a naprosto nepřístupná vyslechnutí informací…

Jak je to s tím stříháním?

Psí srst můžeme rozdělit z hlediska údržby na dva typy:

  • srst, která se stříhá a jinak kosmeticky upravuje
  • srst, která má podsadu a nestříhá se

 

  • samostatně pak stojí plemena bezsrstá

 

Funkce srsti:

Srst psa má obrovský význam v termoregulaci zvířete. Pes, jak známo se nedokáže chladit pocením jako člověk, jeho potní žlázy jsou v minimálním množství a k regulaci teploty jsou nedostatečné. Hlavní mechanismus ochlazování psa je pomocí odpařování přebytečného tepla prostřednictvím slin – zrychlené dýchání.
Srst psa je dalším velkým pomocníkem v regulaci teploty psa, protože díky stavbě psí srsti je pes dokonale chráněn před vnějšími vlivy prostředí a pokud má srst s podsadou, tak má ideální prostředek k udržení tělesné teploty v zimě a ochraně proti přehřátí v létě.

Srst tedy:

  • chrání psa před vnějšími vlivy- déšť, slunce, mráz
  • pomáhá odvodu tepla a nebo odvodu tepla brání (termoregulační funkce)

 

Plemena psů s vlasovou strukturou srsti jsou bez podsady a nebo s podsadou- liší se podle plemene. Tato srst se běžně upravuje střihem dle standardu plemene a nebo požadavku plemene, jelikož srst roste jako vlasy. Stříháním dle standardů střihů jednotlivých plemen nezasahujeme do termoregulační funkce srsti psa (která je u tohoto typu srsti navíc minimální). Není dobrý nápad takové plemeno vzít na léto „trojkou“, protože odhalená a citlivá kůže se na slunci může spálit.

Plemena psů s hrubou srstí se udržují trimováním. Jsou majitelé, kteří místo trimování v salonech požadují stříhání a nebo si psa ostříhají doma sami. Tento typ srsti nemá podsadu a k odstranění odumřelých chlupů slouží právě technika trimování a stříhání není vhodnou technikou údržby této srsti.

Plemena psů s podsadou jsou ta, kde je přítomna krycí srst a podsada. Během ročního období dochází k výměně srsti podsady- na léto pes vylíná tak, že podsada je minimální a na zimu výrazně zhuňatí a podsada je výrazná. Krátkosrstá plemena jako maďarský ohař, pinč, dobrman atp. mají i v zimním období podsadu minimální. Plemena s takovým typem srsti jsou obecně náchylnější jak k přehřátí, tak podchlazení.
Plemena se středně dlouhou a nebo dlouhou srstí jsou dokonale vybavena k odolávání klimatickým vlivům právě tím, že krycí srst chrání psa před deštěm, sluncem a podsada vykonává funkci termoregulační- v létě zabraňuje přehřátí psa a v zimě podchlazení.

A právě u psů s takovým typem srsti majitelé v dobré víře udělají poměrně zásadní chybu- psa na léto ostříhají. Sama mám tervuerena a celé léto slyším dobrácké „odborné“ rady- „ostříhejte toho psa, vždyť mu musí být hrozné horko“, „proč toho psa trápíte, nebylo by lépe ostříhanému?“, „podívejte se, sotva dýchá, to je jasný, v těch chlupech je mu horko“.
Naopak! Pokud bych psa ostříhala, bude mít velice vážné potíže s tím, aby se v létě nepřehřál.

Někdy je opodstatněné psa se srstí s podsadou ostříhat, respektive prostříhat v kvalitním psím salonu po poradě s veterinářem  z hlediska zdravotního a to jsou kožní problémy, hormonální poruchy tvorby a růstu srsti atp. U zdravého zvířete toto opodstatnění opravdu nemá a psovi jednoznačně škodí.

Na přiloženém schématu přejatém ze zahraničního webu je jasně vidět, jak srst s podsadou funguje. A také, že je důležité psa s podsadou pravidelně odumřelé podsady zbavovat, aby srst byla vzdušná, bez odumřelých chlupů a mohla dobře plnit svou funkci:

Horní schémata ukazují, jak vypadá srst zbavená podsady a srst s podsadou.
Dolní schéma ukazuje, jaký je rozdíl v proudění vzduchu a odvodu tepla srstí vyčesanou a nevyčesanou a jak působí slunce na srst ostříhanou.  Zároveň je patrné, jak působí podsada v zimě- teplo, které si pes vytvoří svalovou prací nepustí ven a studený vzduch nemá šanci psa ochladit skrz hustou podsadu.

Bohužel se setkávám neustále s případy ostříhaných psů v rámci „lepšího“ komfortu v létě, nebo dokonce kvůli tomu, že pes na chlupech nosí domů nepořádek. (Takovým lze doporučit místo psa třeba želvu).

 

Pár konkrétně-anonymních případů z praxe:

Slečna s AUO přišla na rehabilitaci pro bolestivost zad jejího psa. Veterinář (!!) doporučil psa vzít nakrátko, protože dle něj psa bolí záda proto, že místo na pelechu lehá na dlažbě, tudíž na záda nastydl. Majitelka nelenila a australského ovčáka s bohatou srstí opravdu ostříhala, nicméně zjistila, že psa záda bolí stále. Vyjádřila jsem podezření na spondylozu páteře dle klinického obrazu (pan doktor se neobtěžoval udělat ani RTG) a majitelku referovala zpět na veterinu. Po pár dnech přišel mail, že doktor neochotně psa zrentgenoval a v příloze mi poslala RTG psa s velice rozsáhlými spondylotickými změnami.
Pes samozřejmě nadále lehá na dlažbě místo v pelechu…

Majitelka koně mě pozvala na osteopatické ošetření koně. Kolem pobíhal nakrátko vystříhaný kříženec ovčáka téměř dohola a partner majitelky a spolumajitel psa neměl nic lepšího na práci, než psa v průběhu ošetření koně zlejvat vodou z hadice, protože psovi je horko ( vážně?) .

Majitelka feny Border kolie vystříhává břicho nakrátko, protože pes na břiše nosí domů zvenku nepořádek. Na namítnutí, že naruší termoregulaci psa díky narušení integrity srsty odvětila, že ho stejně bude vyholovat, protože prostě nosí domů nepořádek…

Majitelka  x zlatého retrívra přišla před pár lety na rehabilitaci se psem vystříhaným „na blbečka“- hlavu, nohy a ocas osrstěnou, zbytek ostříhaný. „Aby jí nebylo horko“. Po vysvětlení funkce srsti psa jedno léto psa nechala zarůst. Letos je fena opět ostříhaná „na blbečka“. Protože v těch chlupech je jí prostě horko….

Rizika ostříhání srsti jsou následující:

  • přehřátí psa vlivem pozbytí termoregulační funkce srsti
  • spálení od slunce!
  • snížení kvality srsti psa- často se stává, že po ostříhání se rapidně zhorší kvalita srsti a trvá, než nabyde původní kvality
  • prochladnutí- opravdu není záruka, že celé léto budou tropy
  • nachlazení v oblasti ledvin a močových cest, velkých nervových plexů zejména pak lumbosakrálního

 

Pokud máte psa vyholeného po ortopedické a nebo jiné operaci a nebo z jiného zdravotního důvodu, pak je nutné psa chránit před slunečním zářením a vyholenou oblast natírat opalovacím krémem po dobu, než narostou chlupy. (Dětské opalovací mléko je použitelné i pro psa, pochopitelně není vhodné nechat psa natřenou partii olizovat). Kůže je citlivá a velmi náchylná ke spálení od slunce. Při delším pobytu na slunci je vhodné psu dát bavlněné triko, které bude oholenou část krýt a přesto nebude psa nikde škrtit a nebude ho mít upnuté. Nejideálnější je vyholeného psa slunečnímu záření vystavovat co nejméně. Pokud máte psa oholeného a je chladno či deštivo, je velice vhodné psovi na vycházky a pobyt venku pořídit funkční deku pro psy (Hurta, Back on Track).

 

 

A jak tedy psa správně chladit?

Na trhu je k dostání mnoho chladících podložek pro psy, chladících vest, dokonce chladících obojků.  Ale co je doopravdy funkční a má smysl použít? A hlavně- jak?

Pokud se podíváme na to, jak se pes chladí sám, tak pokud má možnost, vykope si jámu ideálně někde v záhoně a nebo čerstvě zasetém trávníku a rozloží se v ní „na žábu“. Chladí si oblast břicha a třísel. A nechápe, proč se páníčci zlobí, když on se tak fajně zařídil 🙂
Pes se chladí v oblasti velkých cévních pletení (břišní aorta, a.femoralis, cévní pleteň střev) depotních krevních orgánů(játra, slezina..),protože tím se ochladí nejúčinněji a nejrychleji. Pokud se ochladí krev v důležitých a velkých cévách, rychle se chlad transportuje i do dalších částí těla.

Proto je poměrně neúčinné použití chladících vest, které psa chladí hlavně v oblasti zad. Naprosto nevhodné jsou vesty, které psu zasahují až na oblast ledvin. Pokud trváte na použití vesty, tak použijte takovou, která psu nepřekrývá ledviny! Přes záda se pes celkově chladí poměrně neúčinně, než chlad projde přes silnou masu svaloviny v okolí páteře a dostane se do centra těla, je chlad pryč. Koneckonců- pes, pokud se chce chladit sám v chladném koutě a nebo hlíně, nelehá si na záda, ale na břicho (viz výše).

Daleko účinnější je chladící podložka, kterou lze opravdu doporučit v horkých dnech, při transportu psa a dovolené u moře. Myslete ale na to, že nesmíte psovi rozložit chladící podložku po celé kenele, nebo kufru auta aby pes neměl na výběr, zda si lehnout na podložku a nebo vedle! Vždy v omezeném prostoru, kde je pes a chladící podložka musí být prostor, kde podložka není, aby měl pes možnost výběru.

Pes musí mít přístup na chladné místo, kde si lehne, aby se ochladil, pokud je mu v jiné části domu/kotce horko.

 

Jak psa nechladit?

  • nikdy (!!!) psa nechlaďte poléváním studenou vodou- pes se opravdu tímto způsobem neochladí.
  • zapomeňte také na polévání hlavy a zátylku (schválně, zkuste si, co to udělá s vámi, když si rozehřátí nalijete studenou hlavu do zátylku- úlevu to rozhodně nepřinese a navíc si můžete způsobit nepříjemný, až mdlobný stav)
  • nepřikrývejte a ani nezabalujte psa do namočené deky a nebo prostěradla- odpařované teplo zůstává mezi textilií a tělem psa a zvyšuje se teplo!

Jak předejít přehřátí psa a jak postupovat, pokud k přehřátí dojde se dočtete v tomto článku.

 

 

 

 

Intoxikace vodou

V létě bychom měli my, lidé dodržovat pitný režim a našim psům poskytnout dostatek čerstvé pitné vody. Ovšem všeho moc škodí  a jak se říká, dobrého pomálu. Nadměrný příjem tekutin může způsobit vážné zdravotní problémy nám i našim psům.
U psa k hyperhydrataci může dojít v letním období při hře ve vodě, kdy pes při aportování hraček, potápění, skákání do vody spolyká větší množství vody za krátký čas a nebo při chytání vody z hadice, což je oblíbená letní zábava mnoha psů – pes samozřejmě v zápalu hry nedokáže odhadnout, že už přijal více vody, než jeho organismus dokáže zvládnout.

 


Co se vlastně při intoxikaci vodou s tělem stane?

Při přijetí většího množství vody, než je tělo zvířete schopno absorbovat, dochází ke zředění krevní plazmy (hypoosmolalita), protože ledviny nestíhají filtrovat a zahušťovat krev. Zároveň v krvi prudce poklesne obsah sodíku a vzniká tzv. hyponatrémie. Dochází k nerovnováze sodnodraselné pumpy, která je klíčová pro transmembránový přenos mezi buňkami a mimo jiné je zodpovědná za vedení elektrického potenciálu svalových a nervových buněk a vyrovnování osmotických dysbalancí. Pokud jsou narušeny tyto mechanismy,  dochází k totálnímu rozvratu vnitřního prostředí organismu a k „bobtnání“ buněk ve snaze vnitřní nerovnováhu vyrovnat. Vlivem otoku buněk dochází k otoku tkání orgánů, včetně otoku mozku.

 

Jaké jsou příznaky intoxikace vodou?

  • zvracení
  • letargie
  • ztráta koordinace
  • nadměrné slinění
  • „skleněné“ oči
  • bledé sliznice
  • rozšířené zornice
  • křeče
  • nadmutí
  • potíže s dýcháním
  • bezvědomí (pokročilé stádium intoxikace)
  • nadměrné močení

Jaká je první pomoc pro psa při otravě vodou?

První pomoc pro psa je v tomto případě klíčová k jeho záchraně: okamžitý transport k veterinárnímu lékaři. Bohužel, většina případů končí smrtí psa, proto je nezbytně nutné myslet na PREVENCI INTOXIKACE

  • mějte hrátky psa ve vodě pod kontrolou- zamezte dlouhodobému chytání vody z hadice, aportování hraček z vody. Tato zábava by měla být krátkodobá a kontrolovaná majitelem
  • nenechávejte psa s kropícím zařízením o samotě bez dozoru, pokud má sklony vodu chytat
  • pokud pes vykáže příznaky, které jsou výše uvedené, neprodleně navštivte veterinu a upozorněte na aktivitu ve vodě

 

 

Termíny seminářů

Plánované semináře první pomoci pro psy : 

21.10. Praha- Toulcův dvůr -Seminář první pomoci pro psy I.  – volná místa – přihlášení ZDE

3.11. Brno -Jazyková škola Correct –  Seminář první pomoci pro psy I. – obsazeno

4.11. Ostrava – Seminář první pomoci pro psy I. – obsazeno

25.11. Nymburk (Stratov) – Seminář první pomoci pro psy I. – volná místa– přihlášení ZDE

15.12. Brno -Jazyková škola Correct – Seminář první pomoci pro psy I. – volná místa -přihlášení ZDE

16.12. Praha – Toulcův dvůr  – Seminář první pomoci pro psy I.  – volná místa – přihlášení ZDE


2019

leden/únor – Praha

leden/únor – Brno

další semináře v roce 2019 budou postupně přidávány.

Pokud máte zájem o seminář jinde, než se semináře pravidelně pořádají a nebo máte zájem o vlastní seminář pro ZKO či psí školu, obracejte se s dotazy přes email prvnipomocpropsy@gmail.com

Informace o pořádání seminářů na vaše přání naleznete zde.

5.10. 2019 -Bratislava – Konferencia Ochrana zvierat a welfare – 1. celoslovenská konference – přednáška o první pomoci pro psy a školení první pomoci pro psy pro přihlášené účastníky konference

 

 

 

 

 


Proběhlé semináře první pomoci pro psy:

25.6. 2017 Praha – Toulcův dvůr

23.7. 2017 Brno – jazyková škola Correct

6.8.2017 Praha – Toulcův dvůr

20.8.2017 Brno – jazyková škola Correct, Kozí 2, Brno

27.8. 2017 České Budějovice – Universum v Kostce – U Černé věže 14, České Budějovice

3.9. Pardubice – první pomoc pro psy v kostce- Pohádková zahrada se zvířaty – soukromá akce pro psí školu

17.9. Plzeň – Prodejna knihkupectví Štěstíčko Plzeň,  Náměstí Republiky 21

30.9. Brno – Jazyková škola Correct, Kozí 2, Brno

7.10. III. Pracovní setkání psovodů SH ČMS Zbiroh  – přednášky první pomoci pro psy pro psovody-záchranáře

4.11.2017  Ostrava – vysokoškolské koleje VŠB TUO, Studentská 1770, Ostrava- Poruba

25.11.2017 Liberec- Občanské sdružení D.R.A.K., z.s.,  Oblačná 450/1, Liberec

26.11. 2017 Praha- Toulcův dvůr

2.12. 2017 Brno –  1.Konference členů Asociace terapeutů Dornovy metody pro zvířata – akce pouze pro členy

10.12. 2017Brno – Jazyková škola Correct, Kozí

27.1. 2018 Ostrava- Středisko volného času- Ostrava Zábřeh

28.1. 2018 Brno – Jazyková škola Correct, Kozí – navazující seminář

10.2. 2018 Brno – Jazyková škola Correct, Kozí

4.3. 2018 Praha – Toulcův dvůr – První pomoc pro psy I. (základní seminář)

10.3. 2018 Praha – Toulcův dvůr – První pomoc pro psy II. (navazující seminář)

24.3. 2018 Kroměříž – Tauferova střední odborná škola  veterinární – seminář pro studenty

15.4. Tachov – První pomoc pro psy I. (základní seminář) ZKO Minerálka

5.5. Bratislava- První pomoc pro psy I.(základní seminář)

19.5. Praha- První pomoc pro psy I. (základní seminář)

23.6. 2018 Brno První pomoc pro psy I.( základní seminář)

14.7. 2018 Mariánské Lázně – První pomoc pro psy v kostce

15.7. 2018 Praha- Toulcův dvůr -Seminář první pomoci pro psy I.

4.8. 2018 PardubiceSeminář první pomoci pro psy I.

26.8. 2018 Praha – Seminář první pomoci pro psy I. – volná místa, přihlášení

1.9.2018 Příbram – přednáška na charitativní akci Den pro zvíře

8.9. 2018 Brno – Seminář první pomoci pro psy I. – volná místa, přihlášení

15.9. 2018 Praha – Seminář první pomoci pro psy II. – volná místa, přihlášení

17.9. 2018 Mladá Boleslav – akce na podporu výstavby útulku – přednáška o první pomoci pro psy

7.10. 2018 České Budějovice – Seminář první pomoci pro psy I. – volná místa, přihlášení

 

 

 

Více o celodenních seminářích první pomoci pro psy se dočtete zde a o semináři první pomoci pro psy v kostce zde.

 

Přehřátí psa v letním období

Léto opět nastupuje v plné síle a každoročně přibývá počet psů ( i lidí), kteří se nevyhnou přehřátí. Přehřátí v krajním případě končí šokem, což je život ohrožující stav, mnohdy končící smrtí, pokud není poskytnuta včasná první pomoc.
Nejlepší je samozřejmě prevence, aby žádná první pomoc nemusela být poskytovaná…
Přehřátí organismu, tedy hypertermie je stav, kdy stoupá tělesná teplota, ovšem vzestup není kontrolovaný mechanismy mozku jako při horečce, ale je závislý na teplotě okolního prostředí.

Pes, narozdíl od člověka nemá dostatek potních žláz a nedokáže se chladit pocením.  Hlavním regulačním mechanismem je ochlazováním přes tlamu zvířete.

Pohoda a prevence hypertermie psa v letním období je závislá i na dalších faktorech, které může ovlivnit jeho majitel:

 

  • plemena psů s podsadou v letním období nestříhejte (!!!)

Mnoho majitelů psů se domnívá, že jejich psovi prospěje, že ho na léto ostříhají. Však je chudák pořád zadýchaný a až shodí ten kožich, uleví se mu. Není to pravda! Hyperventilace je normální a hlavní termoregulační mechanismus. Letní srst psa není pro psa utrpením a zátěží, ale naopak ochrana před horkem. Dobře udržovaná srst zastává funkci termoizolační a pes si pod srstí dokáže vytvořit pro něj poměrně příjemné klima. POKUD PSA OSTŘÍHÁTE,  NEPROSPĚJETE MU, ALE UŠKODÍTE. Bavíme-li se o plemenech bez podsady (yorkshire teriér etc.) a naháči, situace je zde jiná. Srst plní funkci spíše ozdobnou, než termoregulační a plemena bezsrstá je nutné chránit před slunečním zářením stejně, jako kůži lidskou.
Bohužel se v praxi terapeuta Dornovy metody setkávám s tím, že majitel přichází s dlouhosrstým plemenem s podsadou v létě ostříhaným na půl centimetru… Mnohem větší službu svému psu prokážete, když budete pravidelně pečovat  o srst svého psa a důkladně ho zbavíte zimní srsti. Pes se mnohdy zbavuje zimní podsady ještě na konci května.

  • nenechávejte svého psa v autě ani na pár minut

Každoročně může být natočeno x spotů a napsáno x článků na téma, jak nesmírně hloupé je nechat psa v autě s vypnutým motorem (klimatizací/větráním) a každý rok pár psů zbytečně zemře na přehřátí a následný šok. Tak tedy postopadesátépáté. NENECHÁVEJTE SVÉHO PSA V AUTĚ V LETNÍCH MĚSÍCÍCH. Ani na pět minut. Ani ve stínu. Ani s otevřenými okny. Pokud je venku vysoká teplota, v autě nastává skleníkový efekt, kdy během desítek sekund prudce stoupá teplota (během deseti minut až na 65°C! ). Pro názornost si v autě poseďte chvíli po tom, co vypnete motor…za pár minut je člověku doslova „na chcípnutí“, i když nemá srst a potí se. A svého psa v tom autě necháte? Vážně??!

  • venčete svého psa ráno a večer a vyhýbejte se fyzickým aktivitám

Přizpůsobte obvyklý režim aktuálnímu počasí. Pes se v horkém poledni hodinové vycházky rád vzdá ve prospěch polehávání ve stínu a chladu. Vyhněte se (pokud možno) venčení v odpoledních hodinách úplně, nebo je alespoň zkraťte na nezbytnou dobu (vykonání potřeby). I aktivní jedinci v horkém počasí většinou ve své aktivitě poleví a jsou rádi, pokud mají klidný a chladný prostor pro odpočinek. Trénink sportovních aktivit úplně odložte na příhodnější počasí.

  • nezapomínejte, že asfalt je rozpálený a od asfaltu či dlažby jde největší teplo

…a že pes má dýchací cesty níž, než my, lidé a rozpálený vzduch z asfaltu a dlažby dýchají.  A čím se psi ochlazují? Ano, hyperventilací. Ochladí se pes tím, že bude dýchat horký vzduch? Nejvíce trpí plemena brachycefalická (krátkolebá) a psi s onemocněním zvaným kolaps průdušnice. Pokud možno se snažte vyhýbat takovým cestám a přecházet je jen v nutných případech a venčit na lesních cestách či cestách bez dlažby i asfaltu. Ovšem ne vždy je možné se tomuto prostředí úplně vyhnout. Opět platí- zkraťte venčení pouze na nezbytnou dobu a delší venčení plánujte na brzké ráno či pozdní večer.

 

  • omezte sportovní aktivity

I sportovně aktivního psa nechte odpočívat. Žádný trénink není tak důležitý, jako zdraví psa. Majitel musí přemýšlet za svého psa. Protože pes, který miluje aport, by klidně aportoval do padnutí i v největším horku v poledne. Ale jsme to my, jejich majitelé, kdo musí přílišné nadšení pro sport a míček krotit. Proto myslete na to, že pes (posté napsáno, ale pořád málo) se chladí zejména hyperventilací a pokud má v tlamě tenisák a neustále ho aportuje, moc se asi neochladí.

 

  • zamezte skoku uhnaného psa do ledové vody

Nenechte svého psa po fyzické aktivitě vskočit do studeného rybníka a nebo řeky. Pokud je pes po fyzické aktivitě (v horkém počasí řadíme do fyzické aktivity i delší procházku), ochlazujte psa postupně. Teprve až když je pes kompletně ( a postupně) namočený a adaptovaný na sníženou teplotu, smí plavat, případně aportovat z vody a to pouze krátkou dobu.  Je známo mnoho případů, kdy  uhřátý pes zkolaboval v rybníce a je známo mnoho případů, kdy i uhřátý člověk zkolaboval po skoku do ledové vody. Mnohé případy bohužel byly fatální a skončily naprosto zbytečnou smrtí.

  • zajistěte dostatek pitné vody

Malá miska na vodu nestačí. Na léto je vhodné psu zajistit větší množství čerstvé vody, zejména tehdy, pokud je pes celý den mimo dozor svého majitele, který je mimo domov. Pro více psů velkého plemene neváhejte psům poskytnout vodu v menším kyblíku. Vhodné je také misku a nebo kyblík zajistit tak, aby ji psi nemohli převrhnout a vylít. Udává se, že zdravý pes vypije 40-60 ml na 500g váhy za den.

 

  • zvolte správný typ náhubku

Na psa nepatří náhubek, ve kterém nemůže otevřít tlamu a chladit se. Stejně jako fixační náhubek, který NENÍ náhubkem pro denní použití! Jak bylo zmíněno výše, hlavní „chladící“ mechanismus je právě psí tlama…

 

 

… A CO DĚLAT, POKUD K PŘEHŘÁTÍ PSA DOJDE?

 

Příznaky hypertermie psa :

  •  zrychlené, obtížné dýchání
  • červené sliznice, husté, vazké sliny, nebo pěna u tlamy
  • dehydratace – (při vytvoření kožní řasy se kůže vrací zpět velmi pomalu)
  • skelný pohled, nervozita, panika, dezorientace zvířete, později apatie
  • zvýšená tepová frekvence, zvýšená teplota, třas
  • později nastává apatie, bezvědomí, koma a smrt

První pomoc při přehřátí psa :

  • psa přenést na dobře větrané, chladnější a stinné místo
  • POSTUPNÉ (!!!!!) ochlazování zvířete- balení tlapek do studených (ne ledových) hadrů, ručníků. Je-li pes při vědomí, nabídneme čerstvou, vlažnou vodu k pití v malých dávkách. Nenechte psa vypít velké množství vody naráz- mohlo by dojít k zvracení, což je při dehydrataci velmi nežádoucí. Můžeme postupně ochlazovat vlažnou vodou zbytek těla.Nikdy psa nechlaďte nárazově ponořením a nebo politím studenou vodou, šokový stav organismu by se mohl prohloubit! Na přehřátého psa použijte vlažnou vodu (teploty těla) a postupně můžete teplotu vody snižovat.
  • Po ochlazení a stabilizaci stavu zvířete jej dopravte k veterináři a nebo využijte výjezdové veterinární služby. Veterinární lékař posoudí stav psa a zahájí další léčbu hypertermie.

 

Rizikové skupiny :

  • štěňata
  • staří a nebo nemocní jedinci
  • psi trpící nadváhou
  • malá a bezsrstá plemena
  • molosoidní a brachycefalická plemena
  • psi ve sportovní či pracovní zátěži

 

 

Nezapomínejte, že poskytnutá první pomoc při přehřátí psa je nutná k záchraně jeho zdraví a většinou i života.

 

 

 

 

 

 

 

 

První pomoc pro psy v kostce

Seminář je určen všem majitelům psa, kteří se chtějí naučit, jak poskytnout první pomoc psu v případě nutnosti a zachránit mu tak zdraví, možná i život. První pomoc pro lidi je běžná součást výuky ve školách, povinná součást každoročního školení zaměstnanců v rámci BOZP a díky tomu, že první pomoc už není lidem velká neznámá, ale vědí, co mají dělat v případě nutnosti, stoupá i procento úspěšnosti záchrany lidí s infarktem myokardu či s jiným život ohrožujícím stavem. … více

Celodenní seminář první pomoci pro psy I.

Seminář je určen všem majitelům psa, kteří se chtějí naučit, jak poskytnout první pomoc psu v případě nutnosti a zachránit mu tak zdraví, možná i život. První pomoc pro lidi je běžná součást výuky ve školách, povinná součást každoročního školení zaměstnanců v rámci BOZP a díky tomu, že první pomoc už není lidem velká neznámá, ale vědí, co mají dělat v případě nutnosti, stoupá i procento úspěšnosti záchrany lidí s infarktem myokardu či s jiným život ohrožujícím stavem. … více