Tag Archive první pomoc pro psy

Test první pomoci pro psy 1.

Chcete zjistit, jak jste na tom se znalostmi první pomoci pro psy? Otestujte je v následujícím testu 🙂
Na konci testu naleznete vysvětlení k jednotlivým otázkám.
Pokud zjistíte mezery ve znalostech, tak si je můžete přijít doplnit na některý ze seminářů první pomoci pro psy 🙂

Read More

Se psem na dovolenou

Začalo období dovolených a většina majitelů na dovolené bere svoje psí parťáky. Co všechno je potřeba zařídit, pokud jedete se psem na dovolenou, aby se obešla bez komplikací a nebo nemusela předčasně skončit? Read More

Fixační náhubek pro běžné použití – jak si zabít psa snadno a rychle

Teplé počasí začíná převládat nad chladným a proto je na čase si připomenout, jaký náhubek je pro psa vhodný a jaký ne.

Málokterý majitel ví, jak má vypadat správně padnoucí náhubek a stále je k vidění mnoho majitelů psů, kteří využívají na běžné použití a na cesty MHD fixační náhubky a nebo psa vybaví košíkovým náhubkem nevhodné velikosti, ve které pes nemůže volně dýchat a důsledky jsou podobné jako při použití fixačního náhubku. 

Read More

Klíšťata

Klíšťata nejsou jen letní nepříjemnost. Přenášejí vážné nemoci, které se často projevují nenápadně – únavou, kulháním, nechutenstvím. V článku najdete popis nejčastějších onemocnění přenášených klíšťaty, návod na bezpečné odstranění klíštěte a také návod na správné použití antiparazitárních obojků.

Read More

Zranění (nejen) loveckých psů

 

 

Lovecká sezona je v plném proudu a nejen myslivci s loveckými psy by měli vědět, jaké zranění si může pes přinést z lesa. Read More

Jak správně chladit psa a jak je to se stříháním srsti?

Počasí rovnou ze zimního období přeskočilo do půlky léta a začíná každoroční virtuální válka na sociálních sítích  na téma stříhat- nestříhat a jak chladit psa.  Každý majitel by měl být obeznámen s tím, jak zacházet se psem v letním období, aby psu neublížil. Vzhledem k tomu, kolik je ročně případů přehřátí psů se domnívám, že velká část majitelů psů je negramotná a naprosto nepřístupná vyslechnutí informací…

Read More

Péče o psa v zimním období

Zima se po krátkém oteplení opět vrací a proto je na místě připomenout pár rad pro chladné období. 

Viditelnost = bezpečnost 

Většina majitelů psů venčí psa ráno za tmy a po příchodu z práce také už za tmy. Bohužel často nemyslí na bezpečnost svou a ani svého psa. Pokud procházíte se psem po krajnicích silnic a nebo přecházíte silnice na málo a nebo vůbec osvětleném přechodu ve tmě, NEJSTE PRAKTICKY VŮBEC VIDĚT. Zvlášť pokud dáváte přednost tmavému oblečení. Možná to znáte z pozice řidiče. Otázku viditelnosti řeší  reflexní pásky a nebo o bunda s  reflexními prvky a podobně. Zkrátka a dobře-  postarejte se o to, ať jste jako chodci viditelní. 
Na psa se hodí svítící obojek a nebo světýlko na obojek hned ze dvou důvodů- jste vidět na silnici a jste vidět v lese, na louce a nebo poli. To znamená, že vás vidí nejen myslivec a pravděpodobně si vašeho psa nesplete s prasetem a nebo zajícem, ale jste viděni pro ostatní majitele psů. Tím se dá docela dobře předejít zbytečným konfliktům mezi psy. Na venčení v polích a loukách se rozhodně vyplatí zainvestovat do čelovky. Ověřeno 🙂 .

Fyzická aktivita, oblékání psa 

Omezte nadměrné fyzické aktivity v silně mrazivém počasí. Teplota -15°C není právě ideální počasí k běhu několika kilometrů ani intenzivnímu tréninku sportovních aktivit (mimo vytopenou halu). Nejsou vhodné ani několikahodinové vycházky- raději venčete častěji a kratší dobu. Pamatujte na to, že čím starší pes, tím větší úbytek svalové hmoty, menší fyzická aktivita, dřívejší únava. V zimě a v létě je to nejvíc znát.

Sledujte výživovou kondici zvířete  a případně navyšte krmnou dávku- chladné počasí je pro psa energeticky náročné a zvláště u aktivnějších psů bývá nutné navýšit krmnou dávku. Zima a snížená aktivita ale nejsou důvodem nechat psa ztloustnout. 

Psi malých plemen, plemen bez podsady, psi s dysplaziemi, artrozou, spondylozou páteře, syndromem cauda equina a psi staří a s vyholenou srstí ze zdravotních důvodů by měli být do mrazivého počasí oblékání. Naprosto nevhodné jsou oblečky z vlny a oblečky z fleecu- tyto textilie navlhávají a mají zcela opačný efekt, než který chceme. Obleček nehřeje, ale chladí.  Při výběru oblečku pro psa dbejte na kvalitu a nepromokavost materiálu. Vhodnou volbou jsou funkční oblečky značky Hurta a nebo Back on Track, které kryjí kyčelní klouby, kořen ocasu i ramenní klouby.
Více o problematice oblékání – neoblékání psa naleznete v tomto článku.


Pes v kotci


Pokud máte psa v kotci, boudu mějte vystlanou slámou, dřevitou vlnou. Do boudy nepatří deky! Navlhají. Každý den kontrolujte, zda pes má v boudě sucho a má dostatek slámy/dřevité vlny. Přes vchod boudy připevněte kus koberce a nebo pevné textilie. Zvažte, zda by psu nebylo lépe v době silných mrazů v chladnější části domu. Pravidelně podávejte čerstvou vodu kvůli zamrzání.

Vodní toky a nádrže mohou být v zimě nebezpečné

Zamrzlý rybník, zamrzlé břehy řek mohou být velice nebezpečné. Pokud se pes propadne ledem, v lepším případě se akorát namočí studenou vodou a podaří se mu dostat na břeh samotnému. Ovšem v tom horším případě pes v ledové vodě zakrátko ztrácí schopnost pohybu. Pes záhy prochladne, ztrácí možnost pohybovat se a může utonout. Vyproštění psa z nestabilní ledové plochy a nebo ze studené vody může být pro zachránce nejen nemožné, ale i nebezpečné. Vím minimálně o třech případech, kdy pes utonul po vstoupení na ledovou plochu rybníka. Zbytečně. 

Úprava a ošetřování tlapek

Každoročně se vedou sáhodlouhé debaty o mazání tlapek psa v zimě. Pokud jsou venku ošetřeny chodníky a silnice posypem, je nutné psovi po příchodu domů nohy omýt čistou vodou. Pokud jde o mazání polštářků, je vhodná lékařská vazelína- psi si jí nemají tendenci tolik olizovat jako krémy, sádlo a podobně a navíc je voděodolná a i při částečném slízání psem většina vazelíny zůstane na tlapkách psa 🙂 Vazelína je hydrofobní, takže odpuzuje vodu. Na trhu je navíc k dostání nepřeberné množství balzámů určené přímo na psí tlapky. Mazání tlapek není v zimě bezpodmínečně nutné. 
U psů, kteří mají chlupaté tlapky a sníh se nepříjemně lepí na chlupy a ztěžuje psovi pohyb lze chlupy zkrátit, tak aby na nich méně ulpíval sníh. Chlupy na tlapkách ale nevystřihávejte úplně, pouze zkracujte. Srst mezi prsty má ochrannou funkci pro citlivou kůži v meziprstí a pokud psovi prsty vyholíte úplně, agresivní posypová sůl může být příčinou nehezkého podráždění kůže a nebo zánětu. 

Akutní stavy 

V zimě se lze setkat s omrzlinami a nebo celkovým podchlazením psa. 
Oba stavy lze řešit nejlépe prevencí – tedy že majitel nedopustí, aby se to stalo. Podchlazení se většinou neděje při běžném venčení, kdy se pes pohybuje a generuje teplo svalovou prací.  Zde se spíš lze setkat s omrzlinami, pokud je mrazivo, větrno a pes se k tomu vykoupe v ledové vodě. Pokud se pes ztratí, někde uvízne v lese například za obojek a nebo vodítko, případně psa nějaký ….. „dobrák“ uváže v lese a pes tam bude několik dní, podchlazení  na sebe nenechá dlouho čekat. 

Podchlazení psa: 

Podchlazení vzniká vlivem dlouhodobého pobytu v chladném prostředí (ztracený a vysílený pes, pes uvázaný v lese, zraněný pes atp.) Podchlazení vznikne rychleji a snadněji, pokud je pes promočený (déšť, sníh, pobyt ve vodě), hubený, starý, případně se srstí bez podsady. 

Příznaky: snížená teplota na 35-30°C, třes, který v pokročilém stádiu podchlazení ustává, z počátku je přítomný zrychlený tep, ale v pokročilé fázi nastává pokles tepové frekvence, studená periferie (tlapy, ocas, uši), celkově chladnější tělo na dotek.  V první fázi podchlazení se pes třese (reflexní děj ve snaze zvýšit tělesnou teplotu). Pokud nadále klesá teplota tělesného jádra, pes začne být apatický a ustává třes těla. Dochází k tuhnutí svalstva na periferii – svaly na hlavě, dolní části končetin, ocas. V případě silného podchlazení, kdy teplota tělesného jádra klesá pod 28°C pes upadá do bezvědomí, dýchání je mělké s pauzami. V poslední fázi nastává zástava dechu a srdeční činnosti. 

První pomoc: psa přeneseme z chladného prostředí do tepla. Se zvířetem manipulujeme co nejméně.  Zahříváme suchým teplem. Ideálně psa zabalíme do deky a nebo izotermické folie a přiložíme termofor do oblasti třísel a břicha.  Pokud není k dispozici termofor, postačí plastová lahev s teplou vodou a nebo ručník namočený do horké vody zabalený do igelitu. Psa rozhodně nekoupejte v teplé vodě a ani ho teplou vodou nepolévejte – namočená srst by stavu psa neprospěla.  Zahříváme nejprve střed těla a posléze končetiny. Je nutné zahřát nejprve velké orgány a cévy, pokud bychom zahřívali napřed končetiny, stav podchlazení by se prohloubil. Pokud pes jeví ochotu k pohybu po zahřátí v dece, můžeme psa zahřát pomalým prováděním na vodítku ( rozproudění ohřáté krve do periferií těla). Psa dopravte k veterinárnímu lékaři ke kontrole stavu a případné terapii co nejdříve po stabilizování stavu. Podchlazenému psu nepodávejte žádné žrádlo ani nic k pití- vlivem chladu je snížena motilita trávicího traktu a napřed je nutné vyřešit stav podchlazení. Pokud dojde k zástavě dechu, při zahřívání psa zahajte resuscitaci psa. O nepřímé srdeční masáži se dočtete v tomto článku.

 

Omrzliny:

Jedná se o lokální poškození tkání vlivem chladu. Omrzliny jsou poměrně časté u psů se srstí bez podsady, s dlouhýma a tenkýma ušima s krátkou srstí (ohaři, dogy..) . Omrzliny snáze vznikají, pokud je pes mokrý a nebo má vlhkou srst a nebo se pohybuje v prostředí s vysokou vlhkostí vzduchu a nebo v dešti/sněhu. Zde je nezastupitelně důležitá prevence – psa v mrazivém počasí nepouštět do studené vody, pokud je pes bez podsady, tak oblékat do funkčních oblečků – viz výše. Tlapky a nebo konce uší, které často omrzlinami trpí lze preventivně před pobytem v mrazivém počasí venku delší dobu namazat vazelínou. 

Rozeznáváme tři stupně omrzlin: 

1.stupeň: kůže je chladná, bledá, při ohřívání zčervená,  necitlivá, při ohřívání citlivá (zná každý na sobě- „omrzlé“ ruce, uši…).

2.stupeň: kůže je voskově nažloutlá, vznikají puchýře, hrozí infekce.

3.stupeň: tvrdá, necitlivá kůže, vzniká nekroza, je nutné chirurgické odstranění nevratně poškozené tkáně.

 

První pomoc: kůži ohříváme postupně tekoucí vlažnou až teplou vodou, případně teplými obklady. Teplotu vody postupně zvyšujeme z vlažné k teplé. Nikdy neohříváme omrzliny ihned teplou vodou. Neohříváme třením ručníkem, sněhem, protože hrozí poškození omrzlé kůže a tento způsob ohřívání má nulový efekt. 
K veterináři psa dopravte s omrzlinami tehdy, pokud je vidět změna tkáně (od stupně 2). 

U psa jsou k omrzlinám náchylné následující oblasti:

  • špičky uší
  • konec ocasu
  • tlapy
  • oblast varlat
  • oblast mléčné žlázy 

Hodně lidí neumí vyhodnotit, kdy je příliš nízká a nebo příliš vysoká teplota pro venkovní  sportovní aktivity se psem. Záleží na mnoha faktorech jako je typ plemene, velikost psa, věk a zdravotní stav. Pro orientaci vám může posloužit tato tabulka, kde zjistíte, od kolika stupňů může být rizikový sport pro vašeho psa v horkém a nebo chladném počasí. Samozřejmě platí, že tabulka je orientační a nejlepší rádce je selský rozum majitele psa.

 

Tabulku si můžete stáhnout v PDF zde:  tabulka počasí první pomoc

Nezapomeňte, že srst s podsadou je důmyslná ochrana psa před vysokou, ale i nízkou teplotou a stříhání srsti s podsadou způsobuje její narušení termoregulační funkce a přestává tak fungovat jako izolant před zimou i horkem.

 

(zdroj: https://www.gopetplan.com/ )

 

 

Přehřátí psa

Přehřátí psa

Přehřátí je jednou z nejčastějších příčin akutního ohrožení života psa. Přehřátí bohužel často končí zbytečnou smrtí zvířete…

Stupeň přehřátí psa a reverzibilita stavu závisí na době, po kterou byl pes vystaven zvýšení teploty těla a o kolik stupňů se tělesná teplota zvýšila. Jestliže se teplota zvýšila nad hodnotu 41–41,5 °C, nastávají již neurologické příznaky a orgánové poškození. Pes je v ohrožení života.

Pes, na rozdíl od člověka, nemá dostatek potních žláz a nedokáže se chladit pocením. Hlavním regulačním mechanismem je ochlazování přes tlamu zvířete, termická polypnoe, což je evaporační chlazení.

Bohužel si mnoho majitelů psa myslí, že pokud se pes přehřeje, stačí ho „jen“ ochladit a pes bude v pořádku.

 


Co se v těle děje při přehřátí

Přehřátí není jeden moment, ale rychlá kaskáda selhání organismu, rychle dochází k selhání kompenzačních mechanismů psa a následky jsou mnohdy skutečně fatální.

Přehřátí lze dělit do několika stádií.

  1. Kompenzace – pes zrychleně dýchá, cévy se rozšiřují a organismus se snaží odvádět teplo. 
  2. Dekompenzace – teplota stoupá nad ~41–41,5 °C, začíná poškození buněk a nervového systému, mechanismy chlazení už nestačí.
  3. Systémový kolaps  – dochází k poškození cévního endotelu, úniku tekutin z cév a rozvratu mikrocirkulace.

Smrt není způsobena samotnou teplotou, ale následnou kaskádou:

  • mozkový edém → otok mozku, křeče, koma
  • DIC → porucha srážení krve
  • šok → selhání prokrvení orgánů

Malý výčet dalších následků přehřátí organismu psa: 

POŠKOZENÍ CNS: viz výše-  připřehřátí psa  dochází k edému mozku, křečím, komatu a nevratnému poškození neuronů (edém mozku), což vede často ke smrti. Nadále jsou zasaženy další orgány:

POŠKOZENÍ JATER: destrukce hepatocytů, akutní selhání jater.
POŠKOZENÍ LEDVIN: akutní tubulární nekróza, riziko selhání ledvin do 48 hodin po přehřátí.
POŠKOZENÍ SRDCE: náhlá smrt, ischémie myokardu, tachyarytmie.
POŠKOZENÍ SVALŮ: rhabdomyolýza, sekundární poškození ledvin.


Pohoda a prevence hypertermie psa v letním období

Pohoda a prevence hypertermie psa v letním období je závislá i na dalších faktorech, které může ovlivnit jeho majitel:


Plemena psů s podsadou v letním období nestříhejte (!!!)

Mnoho majitelů psů se domnívá, že jejich psovi s hustou srstí a podsadou prospěje, že ho na léto ostříhají. Není to pravda! Hyperventilace je normální a hlavní termoregulační mechanismus. Srst psa není pro psa utrpením a zátěží, ale naopak ochrana před horkem. Dobře udržovaná srst zastává funkci termoizolační. 

Bavíme-li se o plemenech bez podsady (yorkshire teriér etc.) a naháči, situace je zde jiná. Srst plní funkci spíše ozdobnou, než termoregulační a plemena bezsrstá je nutné chránit před slunečním zářením stejně, jako kůži lidskou. Někdy musí být srst s podsadou u psa prostříhaná ze zdravotních důvodů, ale jedná se o výjimečný důvod ostříhání srsti psa.

Bohužel se v praxi veterinárního fyzioterapeuta setkávám s tím, že majitel přichází s dlouhosrstým plemenem s podsadou v létě ostříhaným na půl centimetru…

Mnohem větší službu svému psu prokážete, když budete pravidelně pečovat o srst svého psa a důkladně ho zbavíte zimní srsti. Pes se mnohdy zbavuje zimní podsady ještě na konci května.

Více o (ne)stříhání psů se dočtete ve článku ZDE


Nenechávejte svého psa v autě ani na pár minut

Každoročně může být natočeno x spotů a napsáno x článků na téma, jak nesmírně nezodpovědné je nechat psa v autě s vypnutým motorem (klimatizací/větráním) a každý rok pár psů zbytečně zemře na přehřátí a následný šok. 

Pokud je venku vysoká teplota, v autě nastává skleníkový efekt, kdy během desítek sekund prudce stoupá teplota (během deseti minut až na 65 °C!).

Pokud psa v autě potřebujete nechávat na psích akcích, táborech a jiných akcích, kdy je auto jediné místo, kde psa nechat, doporučuji koupit stínící hliníkovou síť, která dokáže v autě udržet teplotu takovou, jaká byla před zakrytím auta: můžete najít třeba tady.

 


Venčete svého psa ráno a večer a vyhýbejte se fyzickým aktivitám

Přizpůsobte obvyklý režim aktuálnímu počasí. Pes se v horkém poledni hodinové vycházky rád vzdá ve prospěch polehávání ve stínu a chladu. Vyhněte se (pokud možno) venčení v odpoledních hodinách úplně, nebo je alespoň zkraťte na nezbytnou dobu (vykonání potřeby). I aktivní jedinci v horkém počasí většinou ve své aktivitě poleví a jsou rádi, pokud mají klidný a chladný prostor pro odpočinek. Trénink sportovních aktivit úplně odložte na příhodnější počasí.


Nezapomínejte, že asfalt je rozpálený a od asfaltu či dlažby jde největší teplo

…a že pes má dýchací cesty níž, než my, lidé, a rozpálený vzduch z asfaltu a dlažby dýchají…

Nejvíce trpí plemena brachycefalická (krátkolebá) a psi s onemocněním zvaným kolaps průdušnice. Pokud možno se snažte vyhýbat takovým cestám a přecházet je jen v nutných případech a venčit na lesních cestách či cestách bez dlažby i asfaltu. Ovšem ne vždy je možné se tomuto prostředí úplně vyhnout. Opět platí – zkraťte venčení pouze na nezbytnou dobu a delší venčení plánujte na brzké ráno či pozdní večer.


Omezte sportovní aktivity

I sportovně aktivního psa nechte odpočívat. Žádný trénink není tak důležitý, jako zdraví psa. Majitel musí přemýšlet za svého psa. Protože pes, který miluje aport, by klidně aportoval do padnutí i v největším horku v poledne. Ale jsme to my, jejich majitelé, kdo musí přílišné nadšení pro sport a míček krotit. Fyzická aktivita zvyšuje tělesnou teplotu zvířete díky svalové práci. Kombinace horkého počasí a přílišné fyzické aktivity není úplně ideální kombinací.


Zajistěte dostatek pitné vody

Malá miska na vodu nestačí. Na léto je vhodné psu zajistit větší množství čerstvé vody, zejména tehdy, pokud je pes celý den mimo dozor svého majitele, který je mimo domov. Pro více psů velkého plemene neváhejte psům poskytnout vodu v menším kyblíku. Vhodné je také misku a nebo kyblík zajistit tak, aby ji psi nemohli převrhnout a vylít. Udává se, že zdravý pes vypije 40–60 ml na 500 g váhy za den.


Zvolte správný typ náhubku

Na psa nepatří náhubek, ve kterém nemůže otevřít tlamu a chladit se. Stejně jako fixační náhubek, který NENÍ náhubkem pro denní použití! Jak bylo zmíněno výše, hlavní „chladící“ mechanismus je právě psí tlama…

Více o správném náhubku se dočtete ve článku ZDE.


I aktivity ve vodě mohou být pro psa nebezpečné!

Pokud budete nechávat psa trávit dlouhou dobu plaváním a nebo aportováním míčku z vody, dojde velice snadno k přehřátí. Plavání a aportování je fyzická aktivita, která zvyšuje tělesnou teplotu svalovou prací. Pes ve vodě nemůže plavat s otevřenou tlamou, nemůže se ochlazovat zrychleným dýcháním, když má v tlamě míček. Navíc chladná voda způsobí vazokonstrikci periferních cév – chladem se stáhnou malé cévy na povrchu těla a tím se zvyšuje teplo v tělesném jádru.

Delším pobytem v chladnější vodě a nebo následným prochladnutím může dojít k nepříjemné záležitosti, které se říká syndrom mrtvého ocasu – o něm se dočtete v tomto článku.

Poměrně málo se ví o tom, že pokud pes (a nebo člověk) přijme mnoho tekutin naráz, může dojít ke smrti. U lidí se jedná o hloupé sázky a hry, kdo vypije víc (několik případů úmrtí na hyperhydrataci bylo v USA) a u psa se toto děje v případech her psa s rozprašovačem vody, chytání vody z bazénu, rybníku a podobně. V tomto vedou jednoznačně borderkolie a jiní „ADHD“ jedinci, kteří se zacyklí v jedné aktivitě a dokážou u ní strávit neskutečné množství času.

Více o hyperhydrataci se dočtete ZDE.


… A CO DĚLAT, POKUD K PŘEHŘÁTÍ PSA DOJDE?

Příznaky hypertermie psa:

  • zrychlené, obtížné dýchání
  • červené sliznice, husté, vazké sliny, nebo pěna u tlamy
  • dehydratace – (při vytvoření kožní řasy se kůže vrací zpět velmi pomalu)
  • skelný pohled, nervozita, panika, dezorientace zvířete, později apatie
  • zvýšená tepová frekvence, zvýšená teplota, třes
  • později nastává apatie, bezvědomí, koma a smrt

První pomoc při přehřátí psa:

Psa přenést na dobře větrané, chladnější a stinné místo.
POSTUPNÉ (!!!!!) ochlazování zvířete – balení tlapek do studených (ne ledových) hadrů, ručníků. Je-li pes při vědomí, nabídneme čerstvou, vlažnou vodu k pití v malých dávkách. Nenechte psa vypít velké množství vody naráz – mohlo by dojít k zvracení, což je při dehydrataci velmi nežádoucí. Můžeme postupně ochlazovat vlažnou vodou zbytek těla. Nikdy psa nechlaďte nárazově ponořením nebo politím studenou vodou, šokový stav organismu by se mohl prohloubit! Na přehřátého psa použijte vlažnou vodu (teploty těla) a postupně můžete teplotu vody snižovat.

Pokud dojde k bezvědomí a následné zástavě srdeční činnosti, zahajte kardiopulmonální resuscitaci. Článek o resuscitaci naleznete ZDE.

Po ochlazení a stabilizaci stavu zvířete jej dopravte k veterináři nebo využijte výjezdové veterinární služby. Veterinární lékař posoudí stav psa a zahájí další léčbu hypertermie.


Rizikové skupiny:

  • štěňata
  • staří nebo nemocní jedinci
  • psi trpící nadváhou
  • malá a bezsrstá plemena
  • molosoidní a brachycefalická plemena
  • psi ve sportovní či pracovní zátěži

Nezapomínejte, že poskytnutá první pomoc při přehřátí psa je nutná k záchraně jeho zdraví a většinou i života. Ale abyste správně mohli poskytnout první pomoc, potřebujete umět vyhodnotit stav psa v akutním stavu. Tomuto tématu je věnován tento článek.