Tag Archive přehřátí psa

Praktický dvoudenní kurz první pomoci pro psy

Kurz první pomoci je rozšířenou verzí Semináře první pomoci pro psy I. a je koncipován jako intenzivní praktický kurz s důrazem na aktivní zapojení účastníků.

Kurz je primárně určen majitelům psů, kteří se chtějí účastnit se svým vlastním psem, jenž bude zapojen do praktické výuky. Účast je však možná i bez vlastního psa – v takovém případě budou praktické nácviky probíhat se psy lektorky, kteří jsou zkušení a zvyklí na výuku první pomoci.


Časová dotace kurzu:

sobota – 8:30-18:00
neděle- 8:30-18:00

Program:

sobota:
8:30 – 8:45 – příchod, prezence, přejímka psů
8:45 – zahájení kurzu
9:00 -10:30 – anatomie psa- co potřebujete znát ke správnému poskytnutí první pomoci
10:30- 10:45 – prevence vzniku úrazů a akutních stavů
10:45 – 11:00 – přestávka
11:00 – 13:00 zásady poskytování první pomoci a řešení akutních situací
13:00 -13:45 – pauza na oběd
13:45 – 14:45 – fyziologické hodnoty a klinické vyšetření psa
14:45 – 15:45 – manipulace se zraněným psem, transport zraněného psa
15:45 – 16:00 – přestávka
16:00 – 18:00 – úrazové stavy (úrazy pohybového ústrojí, poranění břicha, hrudníku, úrazy hlavy) šok

neděle:
8:15-8:30 – příchod
8:30 – 10:00 – resuscitace psa a člověka a seznámení se s AED (automatický externí defibrilátor)
10:00 – 10:15 – přestávka
10:15-13:00 – krvácení – zástava masivního krvácení (nácvik na maketě), základní obvazové techniky u psa
13:00- 13:45 – pauza na oběd
13:45 – 14:45 – otravy u psů
14:45- 15:15 – neúrazové stavy – přehřátí
15:15- 15:30 – přestávka
15:30- 17:50 – neúrazové stavy – uštkutí zmijí, bodnutí hmyzem, dušení cizím tělesem, torze žaludku
17:50 – 18:00 – dotazy, předání certifikátů, ukončení kurzu

(Časový harmonogram je orientační. V průběhu výuky budou dle potřeb účastníků i psů zařazovány krátké, přibližně pětiminutové pauzy na osvěžení a venčení psů, zejména během delších výukových bloků.)


Každý účastník obdrží:

  • podrobná skripta

  • certifikát o absolvování kurzu

  • obvazový materiál určený k praktické výuce

Maximální počet účastníků se psem: 10

 

Cena kurzu: 7000 Kč

 

Podmínky účasti s vlastním psem:

Vzhledem k tomu, že se kurzu účastní více psů, proběhne na začátku kontrola zdravotního stavu a očkování. Majitel je povinen předložit PetPas s platným očkováním.

Z důvodu ochrany zdraví všech účastníků (psů i lidí) se kurzu nemohou účastnit psi s klinickými příznaky infekčního onemocnění, jako je kašel, rýma, průjem nebo zvracení. Stejně tak psi s kožním onemocněním, u kterého není doloženo potvrzení veterinárního lékaře o jeho neinfekční povaze. V takovém případě bohužel není možné psa do výuky zařadit.

Pro pohodlí psa i plynulý průběh výuky doporučujeme vzít s sebou přepravku nebo jiné klidné místo k odpočinku, zejména během teoretických bloků. Po celou dobu kurzu musí být psi na vodítku.

Majitel odpovídá za chování svého psa a za škody jím způsobené a je povinen zajistit, aby nedošlo ke znečištění výukových prostor. V případě znečištění je nutné uhradit případnou sankci stanovenou provozním řádem pronajímatele (ten bude účastníkům zaslán spolu s organizačními informacemi ke kurzu). 

Ubytování: 
Ubytování a strava není součástí kurzu. Oboje si účastník zajišťuje a hradí individuálně. 




Seminář první pomoci pro psy pro majitele vodicích a asistenčních psů

Seminář první pomoci pro psy pro majitele vodicích a asistenčních psů

Vodicí a asistenční pes není jen domácí mazlíček. Pro svého člověka představuje každodenní oporu, bezpečí a často i možnost samostatného pohybu. Pokud takový pes onemocní, utrpí úraz nebo se dostane do život ohrožující situace, neřeší jeho majitel pouze zdraví svého psa. Řeší také vlastní bezpečnost a schopnost fungovat v běžném životě.

Právě proto vznikl specializovaný seminář první pomoci pro majitele vodicích a asistenčních psů.

Cílem semináře je naučit účastníky rozpoznat závažný zdravotní stav psa, správně vyhodnotit situaci a poskytnout první pomoc a zajistit transport na veterinární pracoviště. Současně se věnuje specifickým potřebám osob se zrakovým postižením, které při posuzování zdravotního stavu psa nemohou využívat zrak v plném rozsahu nebo vůbec.

Když pes nemůže říct, že je mu špatně

Psi nedokážou popsat bolest ani sdělit, že se jejich zdravotní stav zhoršuje. Majitel proto musí umět rozpoznat varovné příznaky včas.

U zrakově postižených osob je situace ještě složitější. Mnoho běžných doporučení pro hodnocení zdravotního stavu psa je založeno na vizuálním pozorování. Na semináři se proto zaměřujeme na postupy, které umožňují využívat především hmat, sluch a změny v chování psa.

Účastníci se učí, jak poznat problémy s dýcháním, poruchy vědomí, příznaky šoku, závažné úrazy nebo jiné akutní stavy, které vyžadují okamžitou veterinární péči.

Co se na semináři naučíte

Seminář kombinuje teoretickou výuku s praktickými ukázkami a nácvikem jednotlivých postupů.

Mezi probíraná témata patří zejména:

  • vyšetření psa v krizové situaci,
  • hodnocení základních životních funkcí,
  • zajištění bezpečnosti zachránce i psa,
  • první pomoc při úrazech,
  • krvácení a poranění,
  • přehřátí a podchlazení,
  • otravy,
  • křečové stavy,
  • transport zraněného psa,
  • komunikace s veterinární klinikou a předání důležitých informací.

Důraz je kladen na praktické dovednosti, které může majitel využít v reálné situaci doma, na ulici, během cestování i při běžném výkonu služby vodicího nebo asistenčního psa.

Seminář vytvořený na míru této skupině majitelů

Obsah semináře nevychází pouze z obecných zásad první pomoci pro psy. Je přizpůsoben specifickým potřebám lidí, kteří jsou na svém psovi každodenně závislí a kteří současně nemohou při hodnocení jeho zdravotního stavu využívat všechny smysly.

Nabídka pro organizace

Seminář lze uspořádat jako samostatnou vzdělávací akci pro organizace pracující s držiteli vodicích a asistenčních psů.

Program je možné přizpůsobit konkrétní skupině účastníků, jejich zkušenostem i časovým možnostem organizace.

Výukou provází akreditovaná lektorka první pomoci, veterinární sestra a fyzioterapeuta a  záchranářka urgentního příjmu s několikaletou praxí.

Fixační náhubek pro běžné použití – jak si zabít psa snadno a rychle

Teplé počasí začíná převládat nad chladným a proto je na čase si připomenout, jaký náhubek je pro psa vhodný a jaký ne.

Málokterý majitel ví, jak má vypadat správně padnoucí náhubek a stále je k vidění mnoho majitelů psů, kteří využívají na běžné použití a na cesty MHD fixační náhubky a nebo psa vybaví košíkovým náhubkem nevhodné velikosti, ve které pes nemůže volně dýchat a důsledky jsou podobné jako při použití fixačního náhubku. 

Read More

Zranění (nejen) loveckých psů

 

 

Lovecká sezona je v plném proudu a nejen myslivci s loveckými psy by měli vědět, jaké zranění si může pes přinést z lesa. Read More

Jak správně chladit psa a jak je to se stříháním srsti?

Počasí rovnou ze zimního období přeskočilo do půlky léta a začíná každoroční virtuální válka na sociálních sítích  na téma stříhat- nestříhat a jak chladit psa.  Každý majitel by měl být obeznámen s tím, jak zacházet se psem v letním období, aby psu neublížil. Vzhledem k tomu, kolik je ročně případů přehřátí psů se domnívám, že velká část majitelů psů je negramotná a naprosto nepřístupná vyslechnutí informací…

Read More

Přehřátí psa

Přehřátí psa

Přehřátí je jednou z nejčastějších příčin akutního ohrožení života psa. Přehřátí bohužel často končí zbytečnou smrtí zvířete…

Stupeň přehřátí psa a reverzibilita stavu závisí na době, po kterou byl pes vystaven zvýšení teploty těla a o kolik stupňů se tělesná teplota zvýšila. Jestliže se teplota zvýšila nad hodnotu 41–41,5 °C, nastávají již neurologické příznaky a orgánové poškození. Pes je v ohrožení života.

Pes, na rozdíl od člověka, nemá dostatek potních žláz a nedokáže se chladit pocením. Hlavním regulačním mechanismem je ochlazování přes tlamu zvířete, termická polypnoe, což je evaporační chlazení.

Bohužel si mnoho majitelů psa myslí, že pokud se pes přehřeje, stačí ho „jen“ ochladit a pes bude v pořádku.

 


Co se v těle děje při přehřátí

Přehřátí není jeden moment, ale rychlá kaskáda selhání organismu, rychle dochází k selhání kompenzačních mechanismů psa a následky jsou mnohdy skutečně fatální.

Přehřátí lze dělit do několika stádií.

  1. Kompenzace – pes zrychleně dýchá, cévy se rozšiřují a organismus se snaží odvádět teplo. 
  2. Dekompenzace – teplota stoupá nad ~41–41,5 °C, začíná poškození buněk a nervového systému, mechanismy chlazení už nestačí.
  3. Systémový kolaps  – dochází k poškození cévního endotelu, úniku tekutin z cév a rozvratu mikrocirkulace.

Smrt není způsobena samotnou teplotou, ale následnou kaskádou selhání organismu:

  • mozkový edém → otok mozku, křeče, koma
  • DIC → porucha srážení krve
  • šok → selhání prokrvení orgánů

Další následky přehřátí : 

Nervová soustava –  při přehřátí psa  dochází k edému mozku, křečím, komatu a nevratnému poškození neuronů (edém mozku), což vede často ke smrti. Nadále jsou zasaženy další orgány:

Játra – destrukce hepatocytů, akutní selhání jater.
Ledviny – akutní tubulární nekróza, riziko selhání ledvin do 48 hodin po přehřátí.
Srdce – náhlá smrt, ischémie myokardu, tachyarytmie.
Svaly –  rhabdomyolýza, sekundární poškození ledvin.


Prevence hypertermie psa v letním období

Pohoda a prevence hypertermie psa v letním období je závislá i na dalších faktorech, které může ovlivnit jeho majitel:


Plemena psů s podsadou v letním období nestříhejte 

Mnoho majitelů psů se domnívá, že jejich psovi s hustou srstí a podsadou prospěje, že ho na léto ostříhají. Není to pravda! Hyperventilace je normální a hlavní termoregulační mechanismus. Srst psa není pro psa utrpením a zátěží, ale naopak ochrana před horkem. Dobře udržovaná srst zastává funkci termoizolační. 

Bavíme-li se o plemenech bez podsady (yorkshire teriér etc.) a naháči, situace je zde jiná. Srst plní funkci spíše ozdobnou, než termoregulační a plemena bezsrstá je nutné chránit před slunečním zářením stejně, jako kůži lidskou. Někdy musí být srst s podsadou u psa prostříhaná ze zdravotních důvodů, ale jedná se o výjimečný důvod ostříhání srsti psa.

Bohužel se v praxi veterinárního fyzioterapeuta setkávám s tím, že majitel přichází s dlouhosrstým plemenem s podsadou v létě ostříhaným na půl centimetru…

Mnohem větší službu svému psu prokážete, když budete pravidelně pečovat o srst svého psa a důkladně ho zbavíte zimní srsti. Pes se mnohdy zbavuje zimní podsady ještě na konci května.

Více o (ne)stříhání psů se dočtete ve článku ZDE.


Nenechávejte svého psa v autě ani na pár minut

Každoročně může být natočeno x spotů a napsáno x článků na téma, jak nesmírně nezodpovědné je nechat psa v autě s vypnutým motorem (klimatizací/větráním) a každý rok pár psů zbytečně zemře na přehřátí a následný šok. 

Pokud je venku vysoká teplota, v autě nastává skleníkový efekt, kdy během desítek sekund prudce stoupá teplota (během deseti minut až na 65 °C!).

 

 


Venčete svého psa ráno a večer a vyhýbejte se fyzickým aktivitám

Přizpůsobte obvyklý režim aktuálnímu počasí. Pes se v horkém poledni hodinové vycházky rád vzdá ve prospěch polehávání ve stínu a chladu. Vyhněte se (pokud možno) venčení v odpoledních hodinách úplně, nebo je alespoň zkraťte na nezbytnou dobu (vykonání potřeby). I aktivní jedinci v horkém počasí většinou ve své aktivitě poleví a jsou rádi, pokud mají klidný a chladný prostor pro odpočinek. Trénink sportovních aktivit úplně odložte na příhodnější počasí.


Nezapomínejte, že asfalt je rozpálený a od asfaltu či dlažby jde největší teplo

…a že pes má dýchací cesty níž, než my, lidé, a rozpálený vzduch z asfaltu a dlažby dýchají…

Nejvíce trpí plemena brachycefalická (krátkolebá) a psi s onemocněním zvaným kolaps průdušnice. Pokud možno se snažte vyhýbat takovým cestám a přecházet je jen v nutných případech a venčit na lesních cestách či cestách bez dlažby i asfaltu. Ovšem ne vždy je možné se tomuto prostředí úplně vyhnout. Opět platí – zkraťte venčení pouze na nezbytnou dobu a delší venčení plánujte na brzké ráno či pozdní večer.
Další riziko nadměrného pohybu psa po rozpáleném asfaltu jsou popáleniny na polštářcích končetin psa.


Omezte sportovní aktivity

I sportovně aktivního psa nechte odpočívat. Žádný trénink není tak důležitý, jako zdraví psa. Majitel musí přemýšlet za svého psa. Protože pes, který miluje aport, by klidně aportoval do padnutí i v největším horku v poledne. Ale jsme to my, jejich majitelé, kdo musí přílišné nadšení pro sport a míček krotit. Fyzická aktivita zvyšuje tělesnou teplotu zvířete díky svalové práci. Kombinace horkého počasí a přílišné fyzické aktivity není úplně ideální kombinací.


Zajistěte dostatek pitné vody

Malá miska na vodu nestačí. Na léto je vhodné psu zajistit větší množství čerstvé vody, zejména tehdy, pokud je pes celý den mimo dozor svého majitele, který je mimo domov. Pro více psů velkého plemene neváhejte psům poskytnout vodu v menším kyblíku. Vhodné je také misku a nebo kyblík zajistit tak, aby ji psi nemohli převrhnout a vylít.


Zvolte správný typ náhubku

Na psa nepatří náhubek, ve kterém nemůže otevřít tlamu a chladit se. Stejně jako fixační náhubek, který NENÍ náhubkem pro denní použití! Jak bylo zmíněno výše, hlavní „chladící“ mechanismus je právě psí tlama…

Více o správném náhubku se dočtete ve článku ZDE.


I aktivity ve vodě mohou být pro psa nebezpečné!

Pokud budete nechávat psa trávit dlouhou dobu plaváním a nebo aportováním míčku z vody, dojde velice snadno k přehřátí. Plavání a aportování je fyzická aktivita, která zvyšuje tělesnou teplotu svalovou prací. Pes ve vodě nemůže plavat s otevřenou tlamou, nemůže se ochlazovat zrychleným dýcháním, když má v tlamě míček. Navíc chladná voda způsobí vazokonstrikci periferních cév – chladem se stáhnou malé cévy na povrchu těla a tím se zvyšuje teplo v tělesném jádru.

Delším pobytem v chladnější vodě a nebo následným prochladnutím může dojít k nepříjemné záležitosti, které se říká syndrom mrtvého ocasu – o něm se dočtete v tomto článku.

Poměrně málo se ví o tom, že pokud pes (a nebo člověk) přijme mnoho tekutin naráz, může dojít ke smrti. U lidí se jedná o hloupé sázky a hry, kdo vypije víc (několik případů úmrtí na hyperhydrataci bylo v USA) a u psa se toto děje v případech her psa s rozprašovačem vody, chytání vody z bazénu, rybníku a podobně. V tomto vedou jednoznačně borderkolie a jiní „ADHD“ jedinci, kteří se zacyklí v jedné aktivitě a dokážou u ní strávit neskutečné množství času.

Více o hyperhydrataci se dočtete ZDE.


… A CO DĚLAT, POKUD K PŘEHŘÁTÍ PSA DOJDE?

Příznaky hypertermie psa:

  • zrychlené, obtížné dýchání
  • červené sliznice, husté, vazké sliny, nebo pěna u tlamy
  • dehydratace – (při vytvoření kožní řasy se kůže vrací zpět velmi pomalu)
  • skelný pohled, nervozita, panika, dezorientace zvířete, později apatie
  • zvýšená tepová frekvence, zvýšená teplota, třes
  • později nastává apatie, bezvědomí, koma a smrt

První pomoc při přehřátí psa:

Psa přenést na dobře větrané, chladnější a stinné místo.
POSTUPNÉ (!!!!!) ochlazování zvířete – balení tlapek do studených (ne ledových) hadrů, ručníků. Je-li pes při vědomí, nabídneme čerstvou, vlažnou vodu k pití v malých dávkách. Nenechte psa vypít velké množství vody naráz – mohlo by dojít k zvracení, což je při dehydrataci velmi nežádoucí. Můžeme postupně ochlazovat vlažnou vodou zbytek těla. Nikdy psa nechlaďte nárazově ponořením nebo politím studenou vodou, šokový stav organismu by se mohl prohloubit! Na přehřátého psa použijte vlažnou vodu (teploty těla) a postupně můžete teplotu vody snižovat.

Pokud dojde k bezvědomí a následné zástavě srdeční činnosti, zahajte kardiopulmonální resuscitaci. Článek o resuscitaci naleznete ZDE.

Po ochlazení a stabilizaci stavu zvířete jej dopravte k veterináři nebo využijte výjezdové veterinární služby. Veterinární lékař posoudí stav psa a zahájí další léčbu hypertermie.


Rizikové skupiny:

  • štěňata
  • staří nebo nemocní jedinci
  • psi trpící nadváhou
  • malá a bezsrstá plemena
  • molosoidní a brachycefalická plemena
  • psi ve sportovní či pracovní zátěži

 

 
 

Celodenní seminář první pomoci pro psy I.

Seminář je určen všem majitelům psa, kteří se chtějí naučit, jak poskytnout první pomoc psu v případě nutnosti a zachránit mu tak zdraví, možná i život. První pomoc pro lidi je běžná součást výuky ve školách, povinná součást každoročního školení zaměstnanců v rámci BOZP a díky tomu, že první pomoc už není lidem velká neznámá, ale vědí, co mají dělat v případě nutnosti, stoupá i procento úspěšnosti záchrany lidí s infarktem myokardu či s jiným život ohrožujícím stavem. Read More