Search results for: termíny

Kardiopulmonální resuscitace psa

Když se řekne první pomoc, většinu lidí napadne právě resuscitace. 

U psa je to to samé. Když se ptám na seminářích, co od semináře očekáváte především, tak se většinou shodnete na tom, že určitě tu resuscitaci.

Co vlastně kardiopulmonální resuscitace je a k čemu slouží? 

Je to náhrada srdeční činnosti a plicní ventilace, jejímž účelem je oddálení nevratného poškození životně důležitých orgánů vlivem nedostatku kyslíku ve tkáních. Především mozku, který je na nedostatek kyslíku nejvíce citlivý – mozek bez přísunu kyslíku odumírá během cca pěti minut. Pokud se jedná o podchlazený organismus, tak je doba delší. Nepřímou masáží srdce nepřímo působíme tlakem na srdce-krevní pumpu těla, která rozvádí po těle okysličenou krev. Pokud srdce nepracuje správně a nebo vůbec, je nutné jeho činnost suplovat právě masáží srdce. Snahou je, aby krev byla distribuována po těle do příjezdu ZZS. U člověka se již v laické první pomoci ustoupilo od umělého dýchání a zahajuje se pouze nepřímá srdeční masáž. U dětí v laické první pomoci umělé dýchání zůstalo. Většina dospělých potřebuje resuscitaci ve chvíli, kdy zkolaboval vlivem náhlé zástavy oběhu- srdce má poruchu rytmu a nebo se zastavilo úplně. V těle je ale dostatek okysličené krve, kterou je potřeba distribuovat k buňkám nepřímou masáží srdce. Ale u dětí je to naopak. Děti nejčastěji zkolabují vlivem dušení a nebo tonutí. To znamená, že k zástavě srdeční činnosti dochází vlivem nedostatku kyslíku v tkáních a s masáží srdce si nevystačíte. Tělo zoufale potřebuje kyslík. Takže tam je na místě umělé dýchání. No a samozřejmě pokud se dospělý člověk topil a nebo dusil, je to ta samá písnička – tělo nemá kyslík. Ale to umělé dýchání málokdo umí dobře, málokdo dokáže překonat odpor a umělé dýchání poskytnout. Pokud umíte a chcete, hurá. Pokud ne, masírujte a modlete se. 

KDY  resuscitovat psa 

První podmínka je, že je situace pro zachránce bezpečná. Platí pro záchranu psa i člověka. Ale to je ostatně základní  podmínka k jakémukoliv poskytnutí první pomoci. Další podmínka je, že pokud pes a nebo člověk masivně krvácí, před zahájením resuscitace krvácení zastavíte.

Indikace k zahájení resuscitace je, že je  pes je v bezvědomí a nedýchá. A nebo je v bezvědomí a dýchá divně- lapavě. Tento jev se nazývá gasping a nebo terminální, agonální dýchání.  Opět to samé platí pro člověka. 


JAK? 

Resuscitace psa  se provádí podle schématu 30 stlačení hrudníku ve frekvenci 100-120/min. : 2 vdechy

Je nutné, aby pes ležel na pevném podkladu- na zemi. Pokud je na posteli a nebo na gauči, sundejte ho na zem. 

Umělé dýchání je vhodné zachovat. I u psů jsou hojné případy jako u dětí, že došlo k zástavě srdeční činnosti vlivem tonutí a nebo dušení – tady je poměrně slušná šance, že se resuscitace podaří, pokud je zahájena včas a dobře. Pokud z nějakého důvodu dýchání nelze provést, alespoň provádějte masáž srdce. 


Psovi se provádí umělé dýchání z úst do nosu psa. Aby vdechovaný vzduch neunikal tlamou ven, rukama držte tlamu psa pevně zavřenou.  Pokud se jedná o malého psa velikosti čivavy, krysaříka a podobně, dýchá se do nosu a tlamy zároveň- jako u mimina, kterému se rty obemknou jeho rty i nos, protože ústa novorozence jsou tak malá, že jen do úst je to problematické. 

Intenzita vdechu musí být přizpůsobena velikosti a konstituci psa- vdech je správně provedený, pokud se hrudní koš nadzvedne.

Hrudní koš je nutno stlačovat do hloubky jedné třetiny šířky hrudního koše. U člověka řekneme, že to je asi pět až šest centimetrů, ale u psa to takhle paušalizovat nelze. Pokud je to německá doga, masáž bude poměrně intenzivní, protože doga je velký pes s poměrně širokým hrudníkem. Ale pokud je to saluki, který je taky velký, tak tam bude masáž méně intenzivní co do hloubky stlačení – je to chrt a jeho hrudník je o polovinu užší než u dogy. Stejně tak u malého psa- stafbulík se sudovitým hrudníkem vyžaduje poměrně intenzivní masáž, zvláště u nasvalených jedinců, zatímco velikostně podobný například border terirér má opět o polovinu užší hrudník. Speciálně štěňata a čivavy, krysaříci potřebují extra šetrné zacházení – tam určitě k masáži srdce nepřistoupíme tak jako u velkého psa přes sebe přeloženýma rukama, ale za použití pouze dvou a nebo tří prstů. Frekvence stlačení hrudního koše je 100-120/min. 

Poloha psa při resuscitaci a „zapadnutí jazyka“. 

Opět narazím na jeden mýtus, který se nese snad z generace na generaci. Že pokud člověk zkolabuje do bezvědomí, zapadne mu jazyk a je potřeba člověku sáhnout do úst a jazyk vytáhnout ven. No a dříve se tradovalo (a občas se ještě mezi lidmi tahle legenda vyskytuje), že je potřeba spínacím špendlíkem nutno připnout jazyk ke spodnímu rtu. Jazyk jako takový opravdu může ucpat dýchací cesty – ale spíše než zapadnutí jazyka tomuhle jevu sluší termín obstrukce dýchacích cest kořenem jazyka. Protože se stane to, že v poloze na zádech v bezvědomí máme poměrně hodně uvolněné svaly. A jazyk je sval. Kořen jazyka je poměrně objemné těleso a to, co vidíme v ústech je pouze jeho volná část – viz obrázek. No a tenhle uvolněný sval se v bezvědomí úplně povolí a dýchací cesty zneprůchodní – viz druhý obrázek. Proto je důležitý krok u člověka v bezvědomí předsunutí dolní čelisti a lehký záklon hlavy. Pokud je podezření na poraněnou krční páteř, tak pouze předsunutí dolní čelisti. Tkáně se napnou a kořen jazyka nebude zneprůchodňovat dýchací cesty.

U psa při resuscitaci na pravém boku zajistíme průchodnost dýchacích cest tak, že psovi natáhneme krk tak, aby byl v jedné rovině s páteří. Tím se napnou tkáně a kořen jazyka nemůže utlačovat dýchací cesty. Volnou část jazyka vytáhneme z tlamy ven – bude volně viset z boku tlamy. 

Zdroj: Ivan Dylevský, Petr Ježek: Základy funkční anatomie člověka

vlevo- obstrukce dýchacích cest kořenem jazyka a její uvolnění po záklonu hlavy a předsunu dolní čelisti (vpravo). Zdroj: svetoutdooru.cz

 

POSTUP KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACE U PSA

Pes je v bezvědomí – nereaguje na vnější podněty:

1. Ověření, zda je situace pro zachránce bezpečná 

2. Pokud pes masivně krvácí, je nutno neprodleně krvácení zastavit před zahájením resuscitace!

3. Ověření dechu – pes nedýchá  a nebo dýchá lapavě- zahájení resuscitace

4. Otevřete psovi tlamu a zkontrolujte, jestli není v tlamě cizí těleso, které by mohlo utlačovat dýchací cesty. Vytáhněte jazyk. Srovnejte krk psa tak, aby byl v rovině s páteří. 


5. Pokud pes nezačal po uvolnění dýchacích cest sám dýchat, proveďte dva umělé vdechy do nosu psa a neprodleně přikročte ke třiceti stlačením hrudníku ve frekvenci 100-120/min. Cyklus opakujte po dobu dvou minut bez přestávek a poté vyhodnoťte, zda pes nezačal dýchat. Pokud ne, pokračujte v resuscitaci dále. Pokud jste dva, po dvou minutách se v resuscitaci střídejte. Pokud máte k dispozici veterinární záchrannou službu (PetMedic- Praha a okolí), přivolejte si posádku při zahajování resuscitace, aby byl vůz vyslán co nejdříve na místo ( pokud jste sami, využijte hlasitý odposlech telefonu a při telefonátu resuscitujte- neztrácíte čas). 

6. Pokud pes začal jevit známky dýchání, případně se probouzí z bezvědomí, přestaňte resuscitovat a okamžitě uvědomte veterinární pracoviště a zajistěte neprodleně transport. Po celou dobu transportu monitorujte životní funkce psa a v případě opětovné zástavy zahajte opětovně resuscitaci. 

Jestliže resuscitujete déle jak deset minut a pes nejeví známky dýchání, resuscitace je neúspěšná.

V případě, že jste přivolali pomoc v podobě veterinární záchranné služby PetMedic a nebo Zvíře+, pokračujte v resuscitaci do příjezdu záchranné služby. 

Absolutně si nedokážete představit postup resuscitace psa a nebo člověka? Přijďte se naučit, jak zachránit život. 

www.prvnipomocpropsy.cz/udalosti

foto: Amálka Kiššová

První pomoc při dušení psa

Když jsem před několika lety měla v hlavě nápad na semináře první pomoci pro psy, poslední impuls k tomu, abych nápad zrealizovala byl právě můj dusící se pes. Kdybych nevěděla, jaká je první pomoc při dušení psa a včas nezasáhla, tak Agi už je několik let po smrti. Na veterinární klinice, kam jsem psa odvážela na kontrolní vyšetření jsem se dozvěděla, že majitelé často panicky psa naloží do auta a odváží k veterináři, ovšem bez poskytnutí první pomoci a psa dovezou už bez známek života. Od doby, co semináře běží již třetím rokem jsem se doslechla od účastníků o mnoha a mnoha případech dušení psa s dobrým i špatným koncem.

Jak tedy poznám, že se pes dusí ?

Příznaky dusícího se psa:
(příznaky jsou popsané postupně od začátku dušení)

  • neklid, panika
  • pes si tlapou mne čumák, dáví se (ale nezvrací), snaží se těleso vykašlat
  • oči „vylézající“ z důlků
  • sliznice oka a tlamy včetně jazyka mají fialovo-nachovou barvu (cyanóza vlivem nedostatečného okysličení tkání)
  • pes je nahrbený, břicho je vtažené
  • pes postupně přestává mít snahu o zbavení se cizího tělesa, přestává kašlat a dávit se, nastupuje neschopnost psa stát, pes se motá, až postupně zaujme polohu vleže na boku
  • nastoupí bezvědomí a dojde k zástavě srdeční a dechové aktivity vlivem hypoxie- nedostatku kyslíku v tkáních

Nepleťte si dušení psa cizím tělesem a reverse sneezing („zpětné kýchání“)

Reverse sneezing a nebo česky zpětné kýchání si často majitelé psů pletou s dušením psa a natočená videa psa s tímto problémem často sdílí ve skupinách na facebooku s prosbou o radu, že se jim dusí pes. Můžu všechny z vás ubezpečit, že pokud by se pes dusil, tak než natočíte video a vložíte ho na facebook, máte psa mrtvýho.
Reverse sneezing není nic jiného, než spasmus měkkého patra a svalů okolo hrtanu, který nutí psa prudce a dlouze vdechovat vzduch za typického chrochtavého zvuku. Pes většinou stojí s hlavou nataženou dopředu, má vytřeštěné oči a opravdu se tváří, že je to jeho poslední minuta v životě.
Většinou je to neškodná respirační záležitost, která psa postihne jednou za čas. Příčinami mohou být rozrušení, změny teplot (vytopený byt- mrazivé počasí venku), pyly, tahání psa na vodítku, delší měkké patro. Častěji se s tímto jevem potkáte u brachycefalických psů jako je buldoček, čivava, mops a podobně. Ale moje fena malinoise reverse sneezing předváděla poměrně pravidelně, ačkoliv je to dlouholebé plemeno.
První pomoc je velice jednoduchá – ucpat psovi nosní dírky a zároveň zvednou hlavu tak, aby byl krk natažený (a uvolnily se tím svaly okolo hrtanu a průdušnice). Pes je nucen nadechnout se nosem a záchvat okamžitě odeznívá. (Opravdu z praxe ověřeno na vlastním psovi).

Nezaměňujte ale tento záchvat za psincový kašel a nebo za kolaps trachey, případně nějakou závažnou respirační infekci. (Jednoduché odlišit- pokud psu přikryju nosní dírky a „divné“ dýchání neustane, rozhodně se nebude jednat o neškodný reverse sneezing).
Je také poměrně jednoduché odlišit dušení cizím tělesem od reverse sneezing. Při záchvatu reverse sneezing nemá pes cyanotické sliznice (modrofialové), protože nedochází k nedostatku kyslíku v tkáních – pes se nedusí. V případě dušení a nedostatku kyslíku v tkáních se barva sliznic mění a nastávají i další doprovodné známky dušení (viz odstavec příznaky).

Zde je video s typickým průběhem záchvatu reverse sneezing:
(staženo z youtube https://www.youtube.com/watch?v=U3L4v0W2_Sw)

Co dělat, pokud se můj pes dusí?

1. Při podezření na dušení psa zkontrolujte tlamu.


Někdy pes jeví známky dušení, ale ve skutečnosti se mu přilepil piškot na horní patro a nebo se mu zasekl klacek a nebo kus kosti mezi stoličky v horní čelisti – pes se bude dávit, kašlat, třít si packou čumák a nebo třít tlamu o zem. Pro důkladné zkontrolování je vhodné si posvítit do krku psa – většina chytrých telefonů má funkci baterky. Pokud uvidíte cizí těleso uvízlé u kořene jazyka, které se dá vytáhnout bez rizika toho, aby jste předmět zatlačili dále do hltanu, můžete se pokusit jej vytáhnout. Pokud hrozí pokousání psem, který panikaří a nebo je těleso nevyndatelné, přistupte rovnou k vypuzovacím manévrům (viz bod 2).
Pokud psovi otevřete tlamu a v zadní části tlamy má pes uvízlý míček, který uzavírá hltan, není prakticky možné jej vytáhnout prsty (míček je kulatý, od slin a bude klouzat) – můžete se pokusit míček vytlačit zpět do tlamy tak, že psovi nahmatáte míček u úhlu dolní čelisti a v mezisaničí a zvenčí se jej pokusíte vytlačit zpět do tlamy. Pokud se nepodaří tento manévr, přistupte neprodleně k vypuzovacím manévrům ( následující bod .).


POZOR! Do tlamy můžete sáhnout psovi, kterého dobře znáte a nebo vlastnímu psovi. Pokud pomáháte cizímu psovi, manipulace s tlamou není bezpečná! Potom je nejlepší přistoupit rovnou k vypuzovacím manévrům.
Pokud se i váš pes vzpouzí tak, že do tlamy se mu prostě nedostanete a akorát soubojem o otevření tlamy psa přicházíte o čas, rovnou přistupte k následujícímu bodu:

2. Pokud je pes při vědomí a je schopen stát, použijte následující vypuzovací manévry:


Úder mezi lopatky – obdoba vypuzovacího manévru u lidí. Manévr je méně invazivní, než Heimlichův hmat (viz dále), proto s ním začínejte. Dusícího psa jednou rukou nadzvedněte pod břichem tak, aby zadní část těla psa byla výše a hlava nejníže – na těleso zároveň bude působit gravitace. Druhou rukou (ideálně dominantní rukou) proveďte několik úderů mezi lopatky plochou dlaně tak, aby úder sklouzl ve směru osy těla psa- není cílem psa tlouct, ale těleso rozpohybovat tak, aby vypadlo zpět do hltanu a tlamy. Úder je veden silou přiměřenou velikosti a konstituci psa. Úder ale musí být rázný. Příliš málo intenzivní úder nepomůže ( a pes se udusí) a působení nadměrnou silou je zbytečné a psovi velice nepříjemné. Proveďte 3 – 5 úderů a v případě, že se pes stále dusí, přistupte k invazivnějšímu kroku:

Heimlichův hmat – využijete hlavně u velkých psů, ale je aplikovatelný i na středně velké psy. U malých plemen je vzhledem k nízké váze hmat špatně proveditelný a v případě použití nepřiměřené síly může způsobit psu zranění. Uchopte psa tak, že rukama obemknete hrudní koš psa a v oblasti, kde se spojují žeberní oblouky ( a kde se nachází mečovitý výběžek hrudní kosti) přiložte ruku v pěst palcem opřenou o psa a druhou rukou překryjte ruku zatnutou v pěst a prudce stlačte toto místo šikmo vzhůru směrem k bránici psa. Proveďte několik stlačení a zkontrolujte stav psa. Tento hmat je poměrně bolestivý, protože místo stlačení je velmi citlivé, proto postupujte sice razantně, ale s citem a ohledem na velikost a konstituci psa. Opět platí, že málo intenzivní zásah nepomůže, příliš velká síla je zbytečná a způsobuje psu zbytečnou bolest.
U malého psa lze tento manévr nahradit několika ráznými stlačeními hrudního koše ze stran.
Principem Heimlichova hmatu je zvýšení nitrohrudního tlaku, čímž se může uvolnit překážka v dýchacích cestách.

Byla bych velmi ráda, aby každý čtenář dokázal lokalizovat oblast lopatek a oblast mečovitého výběžku hrudní kosti na vlastním psovi, protože až se váš pes bude dusit, není prostor na hledání anatomických struktur, musíte jít na jisto. (Tato problematika je obsahem seminářů první pomoci pro psy).

úder mezi lopatky při dušení cizím tělesem

3. Pes je při vědomí, ale v poloze vleže na boku a není již schopen stát (máte několik desítek vteřin, než upadne do bezvědomí a záhy dojde k zástavě srdeční činnosti vlivem nedostatku kyslíku v těle), použijte následující postup:

Najděte nejvyšší bod hrudního koše a několikrát po době jej dynamicky stlačte s ohledem na konstituci a velikost psa. Nejvyšší bod hrudního koše je vodítko pro to, aby zachránce nestlačoval břicho, čímž by mohl evakuovat obsah žaludku jícnem do dutiny tlamy a mohlo by dojít k následné aspiraci obsahu žaludku do dýchacích cest. Po několika stlačeních proveďte několik vdechů do nosu psa a toto schéma opakujte do zlepšení stavu psa (pes se snaží vstávat, začíná se hýbat, sliznice opět mají růžovou barvu). Pravidelně kontrolujte zadní část tlamy psa, zda-li se cizí těleso nedostalo do míst, kde jej lze vyjmout manuálně. Tento manévr také zvyšuje nitrohrudní tlak, takže je šance, že se překážka uvolní. Navíc v tomto stavu má pes již velice ochablý svalový tonus kosterního svalstva díky nedostatku kyslíku ve tkáních, tím pádem se uvolnily svaly i okolo dýchacích cest.

Pokud se stav psa nezlepšil a pes upadl do bezvědomí, na které navazuje následná zástava dechové a srdeční aktivity, začněte s kardiopulmonální resuscitací psa. Díky ztrátě svalového tonu je možné, že se překážka uvolní až při resuscitaci.

POZOR! Nejrůznější dostupné rady na téma chytit psa za zadní nohy a cizí těleso ze psa „vytřepat“ má několik háčků – psa střední a větší velikosti většinou majitel není schopen ze země zvednout. Zvednout psa za zadní končetiny si koleduje o luxaci kyčelního kloubu zvláště u psa s vyšším stupněm dysplazie. Pes má relaxované kosterní svalstvo, tudíž kyčelní klouby nechrání před zraněním tonus příslušných svalových skupin.. No a v poslední řadě – než psa uchopíte, zvednete (mezitím vám třikrát upadne, protože je už velmi vláčný) utíkají drahocenné vteřiny, které můžete použít k vypuzovacímu manévru.

Na youtube existuje video, kde název mylně uvádí, že jde o resuscitaci psa.
Jedná se o vypuzovací manévr u psa, který už je právě ve fázi, kdy není schopen stát.
Proč to není resuscitace?
Zachránce neprovádí kontinuální masáž oblasti hrotu srdce, pes by navíc při resuscitaci ležel na opačném boku. Pes je při vědomí – všimněte si, že občas pohne hlavou a aktivně se brání manipulaci s jeho tlamou. Takového psa nerescitujeme, protože člověk i pes se resuscituje ve fázi, kdy není přítomná dechová aktivita a je přítomno bezvědomí…
Za povšimnutí stojí změna barvy sliznice tlamy v průběhu videa z tmavě fialové (cyanoza) po zdravě růžovou barvu sliznice na konci videa.
Video bylo staženo z youtube. https://www.youtube.com/watch?v=xzwZJ0PHe-E


Pes by neměl mít k dispozici hračky, které jsou nepřiměřeně malé velikosti psa, tudíž mohou ucpat dýchací cesty, stejně tak je nebezpečné nechávat o samotě psa se sušeným uchem a nebo kostí, kterou může pes spolknout a začít se dusit. Nezapomeňte, že primárně se pes udusí překážkou v dýchacích cestách, ale na vině může být i velký kus kosti/ucha/velký pamlsek spolknutý a uvízlý v jícnu. Jícen a průdušnice na sebe těsně naléhají a trávicí a dýchací cesty mají společnou část – hltan. Pokud uvízne těleso v jícnu, kterého se nedokáže pes zbavit dávením a nebo kašlem, cizí těleso ucpe jícen, který sekundárně tlačí na průdušnici a zužuje její průsvit. Postupně vznikajícím otokem jícnu dochází k utlačování průdušnice a pes se může udusit. Právě Agi se málem udusil tak, že spolkl od sousedky hozený pamlsek tak, že se mu vzpříčil v jícnu a utlačoval průdušnici. Vypuzovací manévry pomohly tomu, že pamlsek se v jícnu uvolnil a pes začal normálně dýchat.

Pokud se váš pes dusil a vám se podařilo cizí těleso odstranit, přesto kontaktujte veterinární pracoviště a nechte psa prohlédnout, zda nedošlo k poškození dýchacích cest.
Poranění psa může dojít i při vypuzovacích manévrech. V případě, že pes po dušení vykašlává krvavou pěnu je poranění zřejmé a převoz k veterináři by měl být neprodlený.

Seminář do konce roku už s největší pravděpodobností žádný nebude, ale připravuji pro vás termíny na rok 2021.

 

První pomoc pro psy

dokážete vyhodnotit zdravotní stav psa?                                                                                                                                                                                                                                                                    

 

Víte, že například podle sliznic dokážete rozpoznat silné vnitřní krvácení, které může psa stát život, pokud není včas dopraven k veterinárnímu lékaři?
Majitel psa je ten, kdo rozhoduje o tom, zda jeho psa potřebuje veterinárního lékaře a jak moc je situace (ne)odkladná. Majitel by měl být schopen zajistit první pomoc, která může zachránit zdraví a nebo život, vykomunikovat příjem na veterinární pracoviště a zařídit transport pro psa.
Aby mohl správně poskytnout první pomoc, musí vědět, co dělat v které situaci.
Toto všechno je obsahem seminářů první pomoci pro psy.
Termíny seminářů naleznete zde: http://www.prvnipomocpropsy.cz/planovane-kurzy/

Pro poskytnutí první pomoci psovi byste měli mít doma, v autě, na cvičáku a nebo na túrách po ruce lékárničku. Tu si můžete objednat zde:
http://www.prvnipomocpropsy.cz/lekarnicka-pro-psy/

Pokud chcete někomu dát seminář jako dárek, můžete objednat dárkový poukaz s neomezenou platností:
http://www.prvnipomocpropsy.cz/darkovy-poukaz-na-seminar/

Zuzana Wildmannová, DiS., DoTh.

  • Soukromý veterinární technik- fyzioterapeut
  • Doporučený terapeut Dornovy metody pro zvířata
  • Odborný konzultant Dornovy metody pro psy
  • Masér pro sportovní a rekondiční masáže – akreditace MŠMT
  • Terapeut Dornovy metody pro lidi – Osteodynamiky
  • Lektor první pomoci – akreditace MŠMT
  • Zdravotnický záchranář
  • Lektor odborného vzdělávacího bloku První pomoc pro psy v Institutu zdraví zvířat
  • Lektor seminářů První pomoc pro psy
  • Lektor seminářů Péče o psa ve sportovní zátěži
  • Spoluautor knihy Člověk a pes – kapitola První pomoc pro psy

Vystudovala jsem Střední odbornou školu veterinární a zemědělskou, v oboru Veterinární technik a v září 2016 jsem se stala  doporučeným terapeutem Dornovy metody pro zvířata.V  říjnu 2016 jsem se registrovala jako soukromý veterinární technik – fyzioterapeut u Krajské veterinární správy pro Karlovarský kraj v Karlových Varech. Momentálně se aktivně věnuji soukromé praxi Dornovy metody pro psy, koně a  Dornovy metody -Osteodynamiky lidí. Jsem akreditovaná jako lektor první pomoci a v roce 2022 jsem úspěšně ukončila studium na VOŠ zdravotnické a stala se zdravotnickým záchranářem.
Read More

Pes účastníkem dopravní nehody

Volně pobíhající pes, sražený autem a nebo nehoda aut, ve kterém cestuje pes. V dnešní době nic neobvyklého, vzhledem ke stále sílícímu silničnímu provozu. Co dělat a nedělat, pokud jste svědky srážky psa autem, řidičem auta a nebo v nejhorším případě jeho majitel, to je předmětem tohoto článku. Zaměříme se také na postup, pokud je silniční nehody účastníkem přepravovaný pes, jak by vlastně pes měl být v autě správně přepravován a nakonec se dočtete, co dělat, pokud jste srazili zvěř/hospodářské zvíře a co nedělat, aby škodu odnesly jen plechy a ne zdraví vaše a ostatních účastníků silničního provozu.

Pes sražený autem

Předem je nutno podotknout, že sražený pes je VŽDY vina majitele psa (pokud pes majitele má) a ne řidiče.  Největší řidičskou chybou je, že pokud se dostane náhle do jízdní dráhy jakékoliv zvíře, řidič začne zmatkovat a různě manévrovat ve snaze se zvířeti vyhnout. Toto je nebezpečné zejména na mokré silnici, náledí, rozbředlém sněhu a silnici se spadaným listím. Nejhorší varianta je ta, že zvíře vyvázne bez újmy (o kilometr dál vyděšené zvíře srazí jiný řidič) a řidič, který se snažil zvířeti vyhnout, skončí v lepším případě v příkope, v horším způsobí střet s dalším projíždějícím automobilem a nebo skončí ve stromě u cesty. Většinou s velmi fatálními následky pro všechny zúčastněné.
Proto pokud vám do cesty  vběhne zvíře, jediná možnost, jak se pokusit střetu zabránit je držet volant pevně ve směru jízdy a pokud to provoz a stav vozovky dovoluje, pokusit se o co největší zpomalení a nebo zastavení vozidla za předpokladu, že neohrozím za mnou jedoucí auto (a tím pádem i sebe).

 

Pokud přeci jen ke střetu se psem dojde, tak:

  • zachovejte klid a myslete především na vlastní bezpečnost. Není nic horšího, než se rozeběhnout bezhlavě sraženému zvířeti na pomoc. Je velmi pravděpodobné, že byste mohli potřebovat pomoc i vy
  • vypněte motor a zabezpečte auto proti pohybu – ruční brzda + rychlostní stupeň (!) Klíč v zapalování otočte do neutrální polohy. Zapněte varovná světla
  • ověřte si ve zpětném zrcátku, že můžete bezpečně vystoupit z auta a vystupte nejlépe s reflexní vestou v ruce, kterou si po vystoupení co nejrychleji oblečete. Reflexní vesta by měla být dostupná z místa řidiče ( naprosto nevhodné je vozit vestu v kufru). Kapsa na zadní straně sedačky spolujezdce je dobře dosažitelná i z místa řidiče, stejně jako kastlík u spolujezdce, případně kapsa ve dveřích.
  • umístěte za místo nehody výstražný trojúhelník. Vzdálenost umístění trojúhelníků podléhá pravidlům uvedeným v Zákoně 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, konkrétně § 26 odst. 3 : „Řidič motorového vozidla, které je povinně vybaveno přenosným výstražným trojúhelníkem,2) musí tohoto trojúhelníku užít po dobu nouzového stání, například při přerušení jízdy pro závadu na vozidle nebo nákladu, v důsledku dopravní nehody nebo pro náhlou nevolnost, jestliže takové vozidlo tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích. Trojúhelník musí umístit na okraj vozovky tak, aby byl pro přijíždějící řidiče včas a zřetelně viditelný, a to ve vzdálenosti nejméně 50 m, na dálnici nejméně 100 m za vozidlem. V obci může být tato vzdálenost, vyžadují-li to okolnosti, kratší. Je-li motorové vozidlo vybaveno výstražným světelným zařízením,2) musí ho řidič užít nejméně po dobu, než výstražný trojúhelník umístí na vozovce.“                             Pozn.autora článku: na ilustrační fotografii je výstražný trojúhelník umístěn hned za automobilem z důvodu kvality fotografie. Tato fotka neslouží jako návod umístění trojúhelníku! 
  • pokud jsou v autě další osoby, musí vystoupit a ustoupit do bezpečné vzdálenosti od vozovky (za svodidla, krajnici).
  • přivolejte hlídku Policie České republiky (158), ne městapo. Policie zajistí místo nehody. Modrý maják je přeci jen lépe vidět, než trojúhelník a varovná světla. Toto je nutné zejména v noci a nebo nepřehledném úseku či snížené viditelnosti. Měli by být schopni zajistit veterináře, který je schopný poskytnout pomoc zvířeti. Veterinář a nebo policie ověří identitu zvířete a pokud pes čip má a má jej registrovaný, zkontaktují majitele psa
  • pokud je pes evidentně mrtvý, přesto srážku ohlaste na policii a postupujte podle jejich instrukcí. Je možné, že psa marně hledá majitel a má ztrátu ohlášenou na policii
  • Pokud policie nejeví vůli k součinnosti, vyhledejte nejbližší veterinární pracoviště, telefonicky jej kontaktujte s popisem události a postupujte podle jejich instrukcí. Pokud jste v oblasti, kde funguje zvířecí záchranná služba, můžete využít jejich pomoci

 

Při srážce se zvěří a nebo hospodářským zvířetem postupujte stejně včetně přivolání policie – ta zajistí součinnost myslivců pro dohledání zvěře, usmrcení či odstranění sraženého kusu. V případě, že se jedná o hospodářské zvíře, bude kontaktovat majitele zvířete a nebo ho bude dohledávat.

Přepravovaný pes účastníkem autonehody

Po zajištění místa nehody, poskytnutí první pomoci účastníkům nehody a přivolání policie, případně sanity a hasičů je nutné poskytnout pomoc i přepravovanému psu a zjistit, v jakém stavu se nachází a zajistit neodkladně veterinární ošetření či vyšetření. Pokud jste v oblasti, kde funguje zvířecí záchranná služba, neváhejte využít jejich služeb.

Pokud je pes při vědomí, bude pravděpodobně velice vyděšený a hrozí, že uteče a nebo kousne svého zachránce. Mějte na mysli obě varianty a psa připněte na vodítko, případně mu zafixujte tlamu.

Psa z auta pusťte na vodítku ve chvíli, kdy je místo nehody zajištěné a bezpečné pro manipulaci se psem mimo automobil. Proveďte prohlídku psa:

  • vědomí- bezvědomí- zachování životních funkcí
  • viditelná zranění- krvácení, zlomeniny, nepřirozené držení těla, známky bolesti určitého místa
  • barva sliznic- bledá až bílá (anemická) sliznice poukazuje na krvácení, případně nastupující šok

Pokud pes bezvládně leží a je při vědomí, je zde podezření na poranění páteře/mozku.
Pokud se pes nemůže postavit na zadní nohy, je opět podezření na poranění páteře a nebo zlomeninu pánve.

Jestliže je pes v bezvědomí, tedy životní funkce jsou zachované, ale pes nereaguje na vnější podněty, je na místě podezření na velmi vážná vnitřní zranění, šok  a nebo poranění mozku.

Pokud je pes v bezvědomí a nejsou zachované životní funkce (dech a tep) je nutno neprodleně zahájit kardiopulmonální resuscitaci.

Pokud má pes bledé až bílé sliznice, je podezření na vnitřní zranění a pes musí být co nejrychleji dopraven k veterináři !

V každém případě, i kdyby se zdálo, že pes nevykazuje žádné známky zranění je NUTNÉ vyšetření veterinárním lékařem, který psa kompletně vyšetří, vyloučí vnitřní zranění, případně navrhne observaci na veterinárním pracovišti. Kontrolu na veterině v žádném případě nepodceňujte, protože další ráno po autonehodě můžete zjistit, že váš pes například přes noc vykrvácel do břicha…

Pozn. autora: následující fotky jsou z nehody autora článku. Felicie narazila zezadu do Volva, kde v zavazadlovém prostoru cestovali dva psi. Ti byli odvezeni na veterinu, kde se naštěstí prokázalo, že se jim vůbec nic nestalo. I tak byla kontrola veterinářem na místě. Zranění autorky si vyžádalo šestitýdenní pracovní neschopnost. 

Jak správně přepravovat v autě psa?

Je nutné si uvědomit, že pokud přepravujete psa na sedačce  bez zajištění a nebo na klíně či u nohou spolujezdce, popřípadě v zavazadlovém prostoru, který není přepažen vestavnou sítí a nebo mříží, ohrožujete život psa i svůj. Pokud dojde k nehodě auta, nezajištěný pes proletí za zavazadlového prostoru a nebo ze sedačky do jiné části vozidla, přičemž může vážně zranit řidiče či spolujezdce. Samozřejmě velmi vážně zraní a nebo zabije sebe. Už vůbec není přípustné nechat psa cestovat tak, že stojí na sedačce a přední část těla a nebo hlavu má vykloněnou z otevřeného okna. Prudší zabrzdění a nebo lehký náraz dalšího auta psa může vymrštit otevřeným oknem ven z auta.

Pes může být přepravován:

  • v zavazadlovém prostoru, který je přepažen nejlépe vestavnou mříží a nebo sítí
  • na zadní sedačce, jištěný speciálním psím postrojem do auta (který se zapne do bezpečnostního pásu)
  • v přepravní kleci v zavazadlovém prostoru

 

Přepravní klece do zavazadlového prostoru lze doporučit jen takové, které lze otevřít z více stran a ne jen z přední strany. Pokud do vašeho auta narazí jiné auto, pravděpodobně vzpříčí páté dveře tak, že je neotevřete a do klece se nedostanete. Toto riziko odpadá, pokud máte výše zmiňovanou klec a ke psu se dostanete i z vrchní strany klece.

 

 

 

V žádném případě se nesnažte o odchyt zaběhnutého psa a nebo pomoc sraženému zvířeti na frekventovaných silnicích, rychlostních silnicích a dálnicích. Tato snaha pomoci by vás mohla stát zdraví a nebo život. Situaci ohlaste Policii České Republiky. Zachránce musí dbát nejprve vlastní bezpečnosti, aby mohl poskytovat pomoc druhým.

 

 

Při fotografování ilustračních fotografií nebyl zraněn žádný pes 🙂

 

Dopravní nehody a poskytování první pomoci psům při autonehodách jsou také předmětem seminářů první pomoci pro psy, kde se dopodrobna rozebírá postup při nehodě a postup první pomoci, včetně nácviku kardiopulmonální resuscitace psa. Termíny plánovaných seminářů naleznete zde .

 

Fotky ze semináře v Brně (20.8. 2017)

 

20.8. proběhl seminář první pomoci pro psy  v Brně. Nejvíc unavil chlupaté asistenty, kteří vesele půl dne prochrápali, bez ohledu na závažnost probíraných témat 🙂 Read More

Místa pořádání seminářů

Semináře budou pořádány podle počtu zájemců v následujících městech: Read More