Search results for: krev

Život ohrožující krvácení

Krvácení – zranění, které může být absolutně banální a nebo zranění, které vám zabije psa, než se vůbec zorientujete v situaci. Na seminářích se setkávám s tím, že zástava krvácení je veliká neznámá a přitom je to jedna z nejčastějších věcí řešených v rámci poskytnutí první pomoci. Krvácení je časté při sražení psa autem a nebo napadení jiným psem a také při  pořezání psa o střepy, plechovky a jiný odpad v terénu při venčení. Tento článek je věnován život ohrožujícímu krvácení. O tom, co (ne)dělat s krvácením, které psa na životě neohrožuje se dočtete v dalším článku. 

 

VNĚJŠÍ KRVÁCENÍ

Z hlediska terénní první pomoci vůbec neřešte, jestli je to tepenné a nebo žilní krvácení. Ztrácíte čas zkoumáním barvy krve, ztrácíte čas vymýšlením toho, jak se zastavuje tepenné a žilní krvácení (oboje stejně!) a pes mezitím ztrácí krev, než začnete s poskytováním první pomoci.


Pokud váš pes krvácí, tak zjistěte:

 

  • z jaké části těla krev teče
  • jak moc z rány teče/vystřikuje krev
  • jak velké je zranění a kolik jich je

 

 

Tohle jsou základní tři parametry, které když vyhodnotíte, dostanete obraz o závažnosti zranění psa. K tomu, abyste závažnost vyhodnotili je potřeba trošku anatomie. Pes vám ze strženého drápu nevykrvácí, stejně jako z povrchové rány na uchu. Hluboká, tržná, bodná a nebo kousná rána v oblasti velkých cév zavání obrovským průšvihem a velkou ztrátou krve. 

schéma velkých cév v těle psa

 

POKUD PES ZTRATIL VELKÉ MNOŽSTVÍ KRVE, DOCHÁZÍ K ZESVĚTLENÍ BARVY SLIZNIC A PRODLOUŽENÍ DOBY KAPILÁRNÍHO NÁVRATU. Jak tyto fyziologické hodnoty zjistíte se dočtete ve článku ZDE.

 

ZÁSTAVA KRVÁCENÍ

Masivní vnější krvácení je život ohrožující stav a bez okamžitého poskytnutí první pomoci může být ztráta krve fatální.
Masivní krvácení se zastavuje dvěma způsoby:

  • tlakový způsob zastavení krvácení
  • zaškrcení

 

Tlakový způsob zastavení krvácení

Nejčastěji používaná technika k zastavení krvácení. Tlakem přímo v ráně se snažte krvácení zastavit všemi dostupnými prostředky, které nezpůsobí další poranění. Ke kompresi rány použijte samozřejmě nejlépe gázu či ruličku obvazu. Alternativně použijte textíli (šátek, šála, triko), kterou složenou dle velikosti rány budete stlačovat v ráně. U masivního krvácení se nehraje na použití sterilních materiálů či desinfikování rány. U masivního krvácení se hraje o přežití. Pochopitelně čím čistější kompresní materiál použijete, tím lépe. A když nemáte po ruce žádný příhodný materiál, kterým vytvoříte v ráně kompresi? Ránu stlačujte vlastními prsty. 
Pokud je rána na končetině, můžete materiál vložený do rány ke končetině upevnit obvazem. Pevně, ale ne tak, abyste končetinu zaškrtili.
Jestliže i přes gázu či textílii pořád prosakuje krev, přímo na vytvořenou kompresi přidejte další vrstvu gázy- obvazu- textílie a zvyšte tlak komprese. Hrubou chybou je již vytvořenou vrstvu z rány vyndat a začít znovu od začátku. Pokud se vám nedaří tímto způsobem krvácení zastavit, budete muset ránu zaškrtit. Tedy pokud se nachází na končetině. Pokud je na trupu, nezbývá než přiložit další vrstvu kompresní vrsty a zvýšit tlak na ránu. 

Tlakový způsob zastavení krvácení nesmíte použít u masivně  krvácejících otevřených zlomenin, amputací a u ran s cizím tělesem. 

Zaškrcení končetiny

Používání škrtidla je ve vodách poskytování první pomoci docela zvláštně uchopeno. Někteří lektoři první pomoci pro lidi  svým kurzistům tvrdí, že škrtidlo používat nesmí a že škrtidlem nadělají více škody než užitku. Potom mi chodí na moje semináře lidi, kteří se na škrtidlo tváří jako na zbraň hromadného ničení. 


Se škrtidlem se to má následovně:

Jsou situace, kdy ho použít musíte. Při amputaci, rozsáhlém poranění končetin, masivně krvácejících otevřených zlomeninách  a při nezastavitelném krvácení tlakovým způsobem je zaškrcení končetiny jediné možné řešení.

Škrtidlem můžete nadělat víc škody než užitku. To když ho použijete blbě. A nebo dobře, ale použijete blbý škrtidlo- jako například škrtidlo, které dosud někdo máte v autolékárničce – tenké škrtidlo z tenké gumy o šíři 1 cm. 

Pokud člověku zaškrtíte končetinu, samozřejmě voláte záchranku. Ta je u vás do pár minut a pokud jste končetinu zaškrtili blbě a nebo zbytečně (zažila jsem na výjezdu), tak si to záchranáři upraví po svém. Udává se, že končetina vydrží zaškrcená dvě hodiny. Pokud přijedete k autonehodě, kde bude ležet motorkář s amputovaou nohou o svodidlo a vy škrtidlo nepoužijete, abyste náhodou nenadělali víc škody než užitku, tak ten člověk tam možná vykrvácí, než přijede záchranka.

Pokud vašemu psovi zaškrtíte končetinu, protože má silně krvácející otevřenou zlomeninu, nejspíš mu zachráníte život a pravděpodobně ho k veterináři dovezete včas. 

Tolik tedy k (ne)používání škrtidel. 

JAK zaškrcovat a ČÍM

Úplná klasika je  pryžové  škrtidlo VHODNÉ ŠÍŘE. Klasické Esmarchovo škrtidlo je široké 6 cm, což je dostatečná a bezpečná šířka ke škrcení končetin člověka i psa. (Pozn.-u malého psa – york, pinč, čivava a spol. škrtidlo přeložte napůl, tzn. škrtidlo bude mít třícentimetrovou šířku, což je na malého psa dostatečné.) Dříve bylo v autolékárničkách škrtidlo o šíři 1 cm, které při použití opravdu napáchalo více škody než užitku. Pokud takové doma stále máte, tak ho nepoužívejte na psy ani zvířata. Úzká guma se neefektivně zařezávala do tkáně a díky úzké šířce nebylo škrtidlo schopno krvácení zastavit. 

www.prozachranu.cz

 

Další možností je taktický turniket, který z použití v armádách plynule přešlo k použití civilnímu. Turniket lze použít i u psa, nicméně je použití limitováno velikostí psa. U trpasličích a malých plemen nelze použít. Pokud byste do své výbavy první pomoci turniket chtěli pořídit, pořiďte opravdu originální taktické škrtidlo (C.A.T.) a ne levnou napodobeninu z Wishe. 

www.armed.eu

 

Alternativně lze k zaškrcení použít pásek, šátek, pruh tkaniny  či vodítko.

Abyste se škrtidlem nenapáchali víc škody jak užitku, jak s oblibou učí někteří kolegové lektoři, je potřeba se SE ŠKRTIDLEM NAUČIT ZACHÁZET a používat ho jako prostředek poslední volby. Bohužel za šest let výuky vím, že škrtidlo umí použít jeden člověk z deseti…

KDE škrtidlo přikládat ?

Škrtidlo se přikládá pouze na končetiny a zcela totožně jako u člověka jen na pažní kost v případě úrazu hrudní končetiny a nebo na stehenní kost v případě úrazu na pánevní končetině. Škrtidlo NESMÍ být umístěno na kloub a v jeho bezprostřední blízkosti. Na to pozor hlavně u psa, kde je funkční plocha na zaškrcení opravdu malá.  U psa lze ještě zaškrtit ocas, pokud došlo k traumatické amputaci a to několik centimetrů nad zbývajícím pahýlem.

NIKDY NEPŘIKLÁDÁME ŠKRTIDLO NA TRUP A NEBO KRK!


PROČ?

Je výhodnější zaškrtit hlavní přívodní tepnu, která probíhá vedle jedné velké kosti (pažní a nebo stehenní) a sice omezit distribuci krve pro celou končetinu, ale pokud škrtidlo přiložíme na předloktí či bérec, kde jsou dvě kosti vedle sebe, tak hrozí, že:

  • krvácení nezastavíte z důvodu toho, že mezi kostmi probíhají cévy, které nezaškrtíte
  • zejména u psa jsou kosti křehčí a tenčí než u dospělého člověka a pevným zaškrcením lze způsobit zlomeninu předloktí a nebo bérce
  • pokud se jedná o amputaci končetiny v oblasti předloktí či bérce, zaškrcení v této části končetiny povede k dalšímu poškození tkání díky volnému pohybu konce amputovaných kostí

    Pro lepší názornost vypůjčený obrázek z webu www.zachrannasluzba.cz, který mluví naprosto za vše.

Jak vypadají cévy v paži a předloktí člověka. U psa je to velmi podobné. Nahoře vidíte schéma průřezu končetinou. U pánevní končetiny je krevní zásobení obdobné. Zdroj www.zachrannasluzba.cz

 

KDY zaškrcovat končetinu?

  • u amputací 
  •  u masivně krvácejících otevřených zlomeninách
  • při rozsáhlém poranění na končetinách, které nejde zastavit tlakově
  • při masivně krvácejícím zranění končetin  s cizím tělesem v ráně

 

 

Co dělat při masivně krvácejícím zranění, které nelze zastavit tlakově a nelze použít škrtidlo, protože je zranění na hlavě, krku a nebo trupu?

Tady opravdu pomůže jen komprese rány a stlačování obvazu či tkaniny v ráně vaší rukou. Pokud se jedná o člověka, ZÁSADNĚ V RUKAVICÍCH. Myslete na svou bezpečnost. Je to pochopitelně ideální i u psa, ale od psa HIV či žloutenku nekoupíte…

Pozn. autorky: Při zástavě krvácení tlakovým způsobem můžete použít hemostatickou gázu, která stejně jako taktické škrtidlo přešla z armádního použití do použití civilního. Hemostatická gáza je pomůcka poměrně nákladná (1000 Kč a více), ale velmi nápomocná při opravdu silném krvácení. Pokud ovšem někdo o používání hemostatických prostředků uvažuje, měl by být předem seznámen s jednotlivými formami a způsoby použití. 

 

VNITŘNÍ KRVÁCENÍ

Vnitřní krvácení vám tiše a nepozorovaně zabije psa. Vnitřní krvácení není vidět, protože krev uniká z krevního řečiště do břišní, hrudní a nebo pánevní dutiny. Při zlomeninách uniká krev díky poškozeným svalům okolo kosti a kosti samotné krev nepozorovaně do měkkých tkání.
Jenom pro orientační představu- člověk při zlomenině stehenní kosti ztratí 300 ml- 3000 ml, při ruptuře jater 1500-2000 ml. Ztráta 2000-3000 ml krve u člověka je život ohrožující. 

Vnitřní krvácení může vzniknout úrazově či neúrazově. Neúrazové vnitřní krvácení může vzniknout díky ruptuře nádoru, krvácení do mozku při cévní mozkové příhodě a nebo jako pooperační komplikace. Úrazové vnitřní krvácení u psa je nejčastěji při střetu s autem, cyklistou, poranění koněm a nebo divokým prasetem, při pádu/skoku z výšky. Úrazové vnitřní krvácení často majitel psa podcení, protože do psa „jenom“ trošku narazilo auto, pes „jenom“ skočil ze střechy garáže a „trochu“ se rozplácl na zámkové dlažbě, „trochu“ ho kopl kůň a podobně. 

Příznaky mírného vnitřního krvácení mohou být velmi pozvolné a zdánlivě žádné. Příznakem masivního vnitřního krvácení je náhlý kolaps zvířete a smrt. 

Jediný příznak ztráty krve do tělních dutin, který může na psu pozorovat majitel je bledost sliznic a prodloužená doba kapilárního návratu. Pes může při větší ztrátě krve být apatický, neochotný k pohybu, postupně bude docházet k poruchám vědomí s následným hlubokým bezvědomím a zástavou dechové aktivity.

JESTLIŽE PES BYL SRAŽEN AUTEM, CYKLISTOU, SPADL ČI SKOČIL Z VÝŠKY, BYL ÚČASTNÍKEM AUTONEHODY A NEBO BYL PORANĚN KONĚM ČI DIVOKÝM PRASETEM, rozhodně je na místě neprodlená návštěva veterinárního lékaře za účelem vyloučení vnitřního krvácení.

Vnitřní krvácení zastavit v rámci první pomoci  nelze. Je nutné minimalizovat manipulaci se psem a zamezit ve volném pohybu. 

Při každém závažném zranění psa je nutné zajistit tepelný komfort při transportu k veterinárnímu lékaři nejlépe izotermickou folií.

 

Při cestování se psem, ale i doma je vhodné mít dobře vybavenou lékárničku (nejen) pro svého psa: http://www.prvnipomocpropsy.cz/cestovni-lekarnicka-pro-psy/

 

 

 

 

 


 

 

 

 

 

 

Fyziologické hodnoty psa

Mezi základní znalosti každého majitele psa by měla být znalost fyziologických hodnot psa. Základní vyšetření těchto hodnot vám prozradí hodně o aktuálním zdravotním stavu psa a vyhodnocení těchto hodnot je jedna z prvních věcí, co u psa vyšetří veterinář. Neznalost majitelů zjišťuji za seminářích – tam vám znalosti doplním. Ale horší je, když se člověk ptá na facebooku, kolik má mít teplotu pes….
Dneska  je schopen téměř každý majitel mobilu si pamatovat, kolik má jeho chytrý mobil paměť, jaký operační systém a jaké rozlišení má fotoaparát. Myslím, že dostat do hlavy pár důležitých údajů o psovi by neměl být takový problém. Jako pomůcku si můžete vytisknout a nebo uložit do telefonu přehlednou tabulku, kterou naleznete na konci článku.

kontrola sliznice ve spojivkovém vaku oka

DECHOVÁ FREKVENCE je počet dechů za minutu. Nezapomeňte, že při a nebo po zátěži, v teplém počasí a při psychické zátěži se dechová frekvence mnohonásobně zvyšuje. Hodnota pak dosahuje až 200-220 dechů za minutu. Dechový frekvence  se zjišťuje se pohledem na bok/hrudník psa a počítá se počet dechů a výdechů. Jestliže je pes v bezvědomí, dech může být mělký a pohledem špatně viditelný. Pak se odečte tak, že se položí dlaň na hrudník psa a počítá se zvednutí hrudníku. Nádech a výdech= 1 dechový cyklus. Počítejte 30 vteřin a násobte dvěma.

Dechová frekvence u psa v psychickém, fyzickém klidu a v teplotním komfortu je 10-30 dechů za minutu. 

 

TEPOVÁ FREKVENCE je počet tepů za minutu. Tak jako u dechové frekvence platí, že při zátěži fyzické a nebo psychické a v teplém počasí se tato hodnota zvyšuje nad fyziologickou hodnotu. Tep nejlépe odečtete na stehenní tepně na vnitřní straně stehna. Počítejte 15 vteřin a násobte čtyřmi. Hodnoty se navíc liší u štěňat a u dospělých psů s ohledem na velikost. 

POZOR! Pokud je pes v bezvědomí a chcete si ověřit, zda jsou zachované životní funkce (jestli pes dýchá a je zachovaná srdeční aktivita) NEOVĚŘUJE SE TEP, ALE POUZE DECHOVÁ AKTIVITA! Stejně jako u lidí je hledání pulzu ztráta času – laik má problém hned najít místo, kde probíhá tepna. Navíc pes a nebo člověk může být v bezvědomí a dýchat a puls nemusí být hmatný kvůli velkému poklesu krevního tlaku. Dalším důvodem je pak chyba při ověřování tepu, kdy zachránce cítí v konečcích prstů svůj tep a ne tep zachraňovaného…. 
Tepová hodnota nás zajímá  především u zvířete při vědomí, kdy chceme vědět hodnotu tepů. 

Tepová frekvence u psa v psychickém, fyzickém klidu a v teplotním komfortu je: 

u štěňat: 120-160 tepů/min.

u malých a středních plemen: 80-120 tepů/min.

u velkých a obřích plemen: 60-100 tepů/min.

 

TĚLESNÁ TEPLOTA se u psa měří v konečníku. Měřte digitálním teploměrem nejlépe s ohebným koncem v případě podezření na změnu zdravotního stavu. Konec teploměru namažte vazelínou a nebo olejem. Svěrač konečníku je poměrně silný, je nutné teploměr zasunout dostatečně hluboko, aby teploměr měřil teplotu uvnitř rekta. 

Tělesná teplota psa je 37,5-39°C.

 

Teploměr zasuňte dostetečně hluboko do konečníku psa. Teploměr musí být potřený vazelínou a nebo olejem.

 

 

 

BARVA SLIZNIC je ukazatel aktuálního zdravotního stavu psa. Sliznice psa jsou dobře viditelné na dásních psa a na spojivce oka. Sliznice u zdravého psa je vlhká, hladká, bez erozí a růžové barvy na nepigmentovaných místech. Jednotlivé odchylky mohou znamenat více zdravotních komplikací – v tomto článku je uvedena nejčastější příčina způsobená stavem vyžadující akutní poskytnutí první pomoci.

Bledá až bílá sliznice – velká krevní ztráta! Jediná laikem rozpoznatelná známka vnitřního krvácení. 

Červená sliznice– přehřátí psa (+suchá sliznice a absence slin)

Modrofialová sliznice – cyanoza – dušení cizím tělesem, zástava krevního oběhu. (Akutní nedostatek kyslíku ve tkáních psa.)

Žlutá sliznice – onemocnění jater a nebo žlučníku.

 

TABULKU KE STAŽENÍ V PDF NALEZNETE ZDE: fyziologické hodnoty první pomoc

 

 

 

 

Jak vyhodnotit stav psa v akutním stavu

  Úraz, nehoda a nebo jiný akutní stav psa znamená pro majitele velký stres. Někteří majitelé jednají racionálně a psovi dokážou pomoci, ale většina upadne v hysterii a paniku a není schopna vymyslet, CO dělat, s čím začít, na co se zaměřit a minuty utíkají. Pokud má pes závažná zranění a nebo je v opravdu akutním stavu, zemře vám pes před očima, aniž vy jste přišli na to, kde vlastně začít. U lidí je výhoda ta, že pokud jste svědky situace vyžadující okamžité poskytnutí první pomoci, operátor na lince 155 k situaci vysílá posádku RZP a nebo i RLP/RV, pokud to situace vyžaduje a do doby příjezdu posádky dává instrukce volajícímu a provádí ho celou situací. Pokud se jedná o psa, musíte si poradit sami…

Protože jako budoucí záchranář se pořád setkávám s algoritmem cABCDE, který používají k práci profesionálové, tady máte jednoduchý návod v podobném duchu napasované na míru majiteli- laikovi a psovi, který potřebuje fakt akutně pomoc. Budeme se držet osvědčeného schématu cABCDE, protože na komplexní vyšetření stavu pacienta prostě nikdo nic geniálnějšího nevymyslel. 
Tento systém slouží k tomu, aby vyšetřující člověk postupoval systematicky a logicky. Postupuje se od nejhoršího k nejméně závažnému. Protože pokud budete měřit teplotu masivně krvácejícímu psovi, tak sice zjistíte sníženou tělesnou teplotu, ale pravděpodobně se pejsek zastavení krvácení nedožije. U tohoto algoritmu je samozřejmě potřeba použít selský rozum, tudíž pokud mi pes „akorát“ kulhá, přičemž běhá po louce, už jen logickou úvahou můžu vyloučit bod c, A, B, C, – pes masivně nekrvácí, má průchodné dýchací cesty, dýchá zjevně normálně, pokud běhá po louce a krevní oběh bude taktéž v pořádku. V tomto případě se tedy zabývám body D a E a sice těch částí, které se týkají pohyblivosti psa. Ale pokud přijdete ke psovi v bezvědomí a nevíte co se stalo, rozhodně si projedete celý algoritmus cABCDE. 

Pokud je váš pes zraněný a nebo se akutně změní jeho zdravotní stav, s rozvahou a klidem psa vyšetřete a podle situace poskytněte první pomoc a zajistěte transport na veterinární pracoviště. Pokud nejste seznámeni se základním postupem, JAK správně a hlavně bezpečně pro vás i psa poskytnout první pomoc, přečtěte si nejprve tento článek.

 

c – Critical bleeding – ŽIVOT OHROŽUJÍCÍ ZEVNÍ KRVÁCENÍ

Před celkovým vyšetřením psa se ujistěte, že u psa není přítomno silné zevní krvácení. Pokud ano, krvácení neprodleně zastavte tlakovým obvazem a nebo škrtidlem. Pokud pes krvácí z drobných povrchových zranění, pokračujte ve vyšetření podle ABCDE a drobné krvácení ošetřete později. 

A – Airway – PRŮCHODNOST DÝCHACÍCH CEST

Pokud je váš pes při vědomí a normálně dýchá, jeho dýchací cesty jsou průchodné. Pokud je pes v bezvědomí, je potřeba si ověřit, zda pes není v bezvědomí vlivem neprůchodnosti dýchacích cest – zkontrolujte dutinu tlamy psa a případná cizí tělesa odstraňte. Z tlamy vytáhněte jazyk a nechte volně viset ven. Stejně tak pokud pes náhle začal ztěžka dýchat a dusit se- překážkou může být cizí těleso v dýchacích cestách a nebo otok. S dusícím se psem si dokážete jako laik poradit – o dušení se dočtete zde:  první pomoc při dušení psa.

B – Breathing – DÝCHÁNÍ

Dechová frekvence – tato hodnota by měla být v optimálních podmínkách fyzického a psychického klidu 10-30/min. Ovšem z fyziologických hodnot je zrovna dechová frekvence nejméně vypovídající, protože při stresu psa a nebo při vysoké teplotě ovzduší, případě u psa po zátěži může hodnota několikanásobně přesahovat fyziologickou hodnotu a je to zcela v pořádku. Ovšem zrychlená dechová frekvence může poukazovat i na reakci na bolest a diskomfort psa vlivem úrazu. Naopak zpomalená dechová frekvence je varovný příznak, zejména pokud je pes v bezvědomí ať vlivem akutní změny zdravotního stavu a nebo úrazu.

Barva sliznic – zkontrolujte, zda není přítomna cyanoza –  modrofialová barva jazyka, spojivky a dásní značí nedostatečné okysličení tkání (dušení, zástava srdeční činnosti..).  Bledá až bílá sliznice (anemická) je u psa v akutním stavu po úraze známkou možného vnitřního krvácení!

Kvalita dýchání – zkontrolujte, zda pes dýchá normálně, bez velkého úsilí a zda není přítomno penetrující poranění hrudníku (pneumothorax!)

POKUD PES NEDÝCHÁ A NEBO JE V BEZVĚDOMÍ A DÝCHÁ LAPAVĚ, NEPRODLENĚ ZAHAJTE KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACI. Více ve článku o resuscitaci psa.

C – Circulation – KREVNÍ OBĚH A KRVÁCENÍ

Tepová frekvence – nejlépe se  odečítá nejlépe na vnitřní straně stehna na stehenní tepně. Případně lze odečíst na levé straně hrudního koše- ale zde je tep „rušen“ dechem a laika může výrazně plést. 
Tepová frekvence je u velkého psa přibližně 60-100/min, u malého 80-120/min a u štěňat 120-160/min.

Opět platí, že stres, fyzická zátěž zvyšuje srdeční frekvenci. Pes v bezvědomí se špatně hmatným pulsem a  nízkou tepovou frekvencí  poukazuje na šokový stav/velkou krevní ztrátu a další vážné stavy.

Doba kapilárního návratu – tato hodnota ukazuje kvalitu periferního prokrvení a tím orientačně stav krevního oběhu.  Zkontrolujte dobu kapilárního návratu, která by neměla přesáhnout dvě vteřiny. U psa se vyšetřuje na sliznici tlamy, kdy na nepigmentované místo zatlačíte prstem, vytlačíte tak krev z kapilár a odečítáte dobu, kdy se krev do odkrveného místa vrací. Pokud je tato hodnota nad 2 vteřiny, je zde podezření na VNITŘNÍ KRVÁCENÍ A NEBO ŠOK.  Nevyšetřujte u psa cizího z důvodu vaší bezpečnosti.

Barva sliznic – bledá sliznice znamená silné krvácení a společně s prodlouženou dobou kapilárního návratu je to ukazatel vnitřního krvácení. Červená sliznice u psa ponechaného v místě s vysokou teplotou poukazuje na přehřátí. 

Ošetřete krvácející rány (pozor, silné krvácení ošetřujeme ihned podle bodu c! ). 

 

D – Disability – POSTIŽENÍ

Celkový stav – stav vědomí – pokud pes normálně reaguje na podněty, je při vědomí. Pokud nereaguje na žádné podněty, jedná se o bezvědomí – komatický stav.  Pokud lze psa probudit na většinou pouze bolestivý podnět a pes upadá zpátky do nevědomí, jedná se o stav soporózní, lehčí poruchu vědomí nazýváme somnolence a pes se jeví ospale a dezorientovaně. Všechny stavy poruchy vědomí vyžadují okamžitý transport k veterinárnímu lékaři. Příčinami může být úraz hlavy, otrava a nebo závažné interní onemocnění. 

Reakce zornic – zejména po úraze je vhodné psovi zkontrolovat reakci zornic –  zda jsou symetrické a není jedna zornice výrazně větší než druhá. Pokud je zornice očí rozdílná, je podezření na úraz hlavy a stav vyžaduje transport k veterinárnímu lékaři. Z hlediska bezpečnosti rozhodně nepohlížejte do očí cizímu zraněnému psovi! Zkontrolujte, zda má pes oči klidné a nebo mu cukají oči ze strany na stranu (nystagmus).

( Lze vyšetřit reakci na osvit, nicméně laik většinou nenosí vyšetřovací světlo a hlavně  většinou ve stresu nedokáže vyhodnotit, jestli zornice reagují a nebo ne. )


Pohyblivost – zaměřte se na to, zda je pes pohyblivý a pokud ano, zda je přítomno kulhání na končetinu a kterou.  Pokud pes není pohyblivý, neovládá pánevní končetiny a nebo pánevní i hrudní končetiny  a stavu předcházel úraz, je ve hře poranění páteře – s ohledem na tento fakt se psem manipulujte obezřetně. Změna pohybu může být náhlá i bez úrazu – pes se začne stáčet k jedné straně, případně k jedné straně padat. Tady je zvláště u starších psů podezření na cévní mozkovou příhodu a nebo vestibulární syndrom. 

 

E – Exposure – DALŠÍ PŘÍZNAKY

Psa vyšetřete od hlavy k patě a hledejte známky poranění, otok, kožní změny, změny držení končetin (podezření na frakturu a nebo luxaci). 

Pokud pes zvrací a nebo má průjem, sledujte frekvenci a obsah. Sledujte přítomnost krve a případně parazitů. 

Sledujte nezvyklé nahrbení psa, nafouknutí v oblasti žaludku, vkasané břicho a podobné změny na těle psa. 

Tělesná teplota – teplotu psa změřte v konečníku. Fyziologické rozmezí je 37,5- 39 °C.

ZAJISTĚTE TEPELNÝ KOMFORT – pokud pes krvácí, máte podezření na vnitřní krvácení a nebo došlo k rozsáhlým poraněním, pes má změnu vědomí je zajištění teplotního komfortu velmi důležité. Poslouží izotermická folie, suchá deka a nebo suchá bunda. 

 

Kdo je připraven, není překvapen… 

Až svého psa vyšetříte a zajistíte první pomoc, je nutno zajistit transport na veterinární pracoviště. A u většiny majitelů nastává shánění veterinární pohotovosti a dotazování se na facebookových skupinách. Upřímně řečeno, když čtu dotazy jako třeba „Akutní! Pohotovost pro psa v Praze?“ a nebo „Pomoc, kde je nejbližší pohotovost v Jablonci? Náš veterinář nezvedá telefon!“, tak se mi svírá žaludek. Většina akutních dotazů samozřejmě vzniká v noci, takže tázající málokdy obdrží smyslupnou odpověď. Občas se nějaký dobrák uchýlí k tomu, že napíše „Jeeje, snad bude v pořádku. Neporadím, ale držím palečky!“. Hezké, ale k ničemu. Sice jsme si tak nějak zvykli každý problém konzultovat na síti, ale nějak si odvykáme používat vlastní rozum. 


Takže: 

  • Telefonní číslo na veterinární pohotovost a na „záložní“ pohotovost, když vás na té první odmítnou a nebo třeba nezvednou telefon SI ULOŽTE DO TELEFONNÍHO SEZNAMU! 
  • Mějte zjištěný alternativní převoz na veterinární kliniku. Protože až budete potřebovat auto, k dispozici nebude. Zákon schválnosti. Některé taxislužby dokážou převézt domácí mazlíčky, ovšem vždy hlašte operátorovi taxislužby! No a samozřejmě Praha má výhodu veterinární záchranné služby  Petmedic, jejíž číslo si také uložte do telefonu, pokud jste pražští. 
  • VŽDY odstavujte auto natankované. I když se vám už po práci na benzínku zajíždět nechce. Není nic horšího, než akutně nakládat psa do auta, přičemž víte, že když jste z auta naposledy vystupovali, svítila tam rezerva. Vlastní zkušenost. 
  • A poslední věc, která by se měla podle mě vytesat do hlavy každému majiteli psa: 
    NIKDY NEJEZDĚTE SE PSEM V AKUTNÍM STAVU NA VETERINÁRNÍ PRACOVIŠTĚ BEZ UVĚDOMĚNÍ PERSONÁLU TELEFONICKY!! Nemáte jistotu, že vám psa akutně budou moci přijmout a navíc o vás neví – pokud zavoláte předem, že vezete psa s podezřením na torzi, mají čas se na situaci připravit. 

 

Schéma cABCDE v tabulce pro vytištění naleznete ZDE.

 

Kardiopulmonální resuscitace psa

Když se řekne první pomoc, většinu lidí napadne právě resuscitace. Snad proto, že většina národa je pozorovatelem bizarních seriálů ze zdravotnictví, kde je resuscitace v dost nepodařeném provedení k vidění prakticky v každém díle. Bohužel určité procento fanoušků po shlédnutí první tisícovky dílů  mozkožroutích seriálů nabírá dojem, že je vlastně skoro doktor. Pak se dostane do reálné situace, zírá a neví.  Protože Doktor House není zrovna po ruce, stejně tak jako vrchní sestra na podpatcích s výstřihem do pasu, ani superfešák v záchranářské uniformě. Nikdo! Vy a člověk, co leží na zemi, má modrofialovou barvu, chroptí, klepe se a za chvíli se zaklepe naposled, pokud nic neuděláte. Vítejte v realitě. 

U psa je to to samé. Když se ptám na seminářích, co od semináře očekáváte především, tak se většinou shodnete na tom, že určitě tu resuscitaci. Kdyby jako náhodou. Tak kdyby jako náhodou vám zkolaboval pes tak, že nedýchá, tak ve většině případů ho neoživíte. Vítejte v realitě podruhé. Teď ještě PROČ ho většinou neoživíte- pokud se jede na zkolabovaného člověka a někdo je tak duchapřítomný a sanitku nejen zavolal, ale dokázal zahájit nepřímou srdeční masáž, je šance, že až přijede posádka, dotyčného napojí na monitor, vyhodnotí srdeční rytmus, zajistí dýchací cesty a žilní vstup a podle dané poruchy srdečního rytmu pacienta během resuscitace buď zdefibriluje a nebo mu podá příslušné léky. Pak je šance, že pacient přežije.  Někdy ovšem člověk zůstává dlouhé minuty bez pomoci a mozek jak známo zhruba pět minut bez přísunu kyslíku odumírá a to nevratně. Člověk nepřežije a nebo přežije ve stavu, kdy je snad lepší, aby ani nepřežil. No a nebo se stane, že laik na chodníku provede skvělou a ukázkovou nepřímou masáž srdce, posádky jsou u pacienta během pár minut, ale přes veškerou snahu pacient zemře. Protože to prostě nebylo slučitelné se životem. Takže pokud jste v situaci, kdy máte zkolabovaného psa, nemáte k dispozici monitor, léky, doktora, je to prostě hop a nebo trop. V lepším případě máte k dispozici veterinární záchrannou službu s lékařem, ale většinou jste v tom sami. Vy a pes. 
Přes to všechno si myslím, že by majitel psa měl znát, jak provést co nejlépe resuscitaci psa. Protože pořád je lepší, pokud jste dělali všechno dobře, ale pes vám zůstal pod rukama, než když jste nedělali nic. Pár z vás, co jste absolvovali seminář a že je vás kolem tisíce touto situací prošlo. Resuscitovali, pes nepřežil. Ale jsou vděční, že věděli jak. Byli si jistí, že bojovali. Tak nejvíc, jak mohli. 

Co vlastně kardiopulmonální resuscitace je a k čemu slouží? 

Je to náhrada srdeční činnosti a plicní ventilace, jejímž účelem je oddálení nevratného poškození životně důležitých orgánů vlivem nedostatku kyslíku ve tkáních. Především mozku, který je na nedostatek kyslíku nejvíce citlivý – mozek bez přísunu kyslíku odumírá během cca pěti minut. Pokud se jedná o podchlazený organismus, tak je doba delší. Nepřímou masáží srdce nepřímo působíme tlakem na srdce-krevní pumpu těla, která pohání krev po těle a díky výměně kyslíku a oxidu uhličitého v červených krvinkách dochází k tomu, že tělo je dostatečně zásobeno kyslíkem. Pokud srdce nepracuje správně a nebo vůbec, je nutné jeho činnost suplovat právě masáží srdce. Snahou je, aby krev byla distribuována po těle do příjezdu ZZS. U člověka se již v laické první pomoci ustoupilo od umělého dýchání a zahajuje se pouze nepřímá srdeční masáž. U dětí v laické první pomoci umělé dýchání zůstalo. Důvod je prostý – většina dospělých lidí zkolabuje vlivem poruchy srdečního rytmu a srdce vypoví funkci, když jsou tkáně a plíce plné okysličené krve. Takže do příjezdu záchranky je přednostní nahradit tu pumpu a zajistit, že krev obíhá. Tělo není hloupé a v kritické situaci dokáže zásobení krví omezit na nejdůležitější části těla. Říká se tomu centralizace oběhu. Takže v době, kdy má záchranná služba poměrně krátké dojezdy a nebo dříve přijede Policie s vybavením k první pomoci je u dospělého člověka většinou plně dostačující ta masáž. Ale u dětí je to naopak. Děti nejčastěji zkolabují vlivem dušení a nebo tonutí. To znamená, že k zástavě srdeční činnosti dochází vlivem nedostatku kyslíku v tkáních a s masáží srdce si nevystačíte. Tělo zoufale potřebuje kyslík. Takže tam prosím používejte umělé dýchání. No a samozřejmě pokud se dospělý člověk topil a nebo dusil, je to ta samá písnička – tělo nemá kyslík. Ale to umělé dýchání málokdo umí dobře, málokdo dokáže překonat odpor a umělé dýchání poskytnout. Pokud umíte a chcete, hurá. Pokud ne, masírujte a modlete se. 
No a u psa neexistují žádné oficiální stanovy k poskytování první pomoci jako u lidí a tudíž si každý dělá a říká co chce. Projela jsem semináře první pomoci v Německu a Rakousku. Od Německého Červeného kříže po veterinární kliniku ve Vídni a záchranku ve Vídni. Všichni se shodují – u psa dýchat. Jednoznačně. Nemáte v zádech sanitku s kyslíkovou lahví a pomůckami k zajištění dýchacích cest jako při resuscitaci člověka. Lidem se většinou nepříčí kontaktovat svoje ústa s tlamou psa tak jako s ústy jiného, cizího člověka. A koneckonců- jste v situaci, kdy nemáte moc na výběr. 

KDY  resuscitovat psa 

První podmínka je, že je situace pro zachránce bezpečná. Platí pro záchranu psa i člověka. Ale to je ostatně základní  podmínka k jakémukoliv poskytnutí první pomoci. Další podmínka je, že pokud pes a nebo člověk masivně krvácí, před zahájením resuscitace krvácení zastavíte buď tlakovým způsobem a nebo v nejhorším škrtidlem. 

Indikace k zahájení resuscitace je, že je  pes je v bezvědomí a nedýchá. A nebo je v bezvědomí a dýchá divně- lapavě. Opět to samé platí pro člověka. Čekat, jestli pes náhodou nezačne dýchat a probudí se z bezvědomí je jako čekat na zjevení Krista. Je to tak málo pravděpodobné. Oboje. Ztrácíte čas a šanci na záchranu. Nečekat, resuscitovat. Ihned. 


JAK? 

V první řadě bych se ráda pozastavila nad tím, jak ne. Bohužel se dá dohledat mnoho zdrojů (ano, i českých), kdy je návod na resuscitaci ne úplně ideální. Slušně napsáno. Každopádně neustálým opisováním ze „zaručeně pravdivých“ zdrojů se ty nesmysly šíří pořád dál. 
Můžete se dočíst, ze psa resuscitujeme tak, že leží na levém boku a masáž srdce se provádí na pravé straně hrudního koše. Případně,  že masáž srdce se dělá tak, že pes leží na zádech a masíruje se ve středu hrudní kosti jako u člověka. Oba postupy odporují ideální funkčnosti hned z několika důvodů: 

Srdce psa je nejblíže hrudní stěně na levé straně hrudníku, ve spodní třetině mezi třetím až šestým žebrem. Tedy za levým loktem. Takže je jaksi neúčelné masírovat pravou stranu hrudního koše. Tlak nebude cílený na srdce tak jako při masáži levé strany hrudního koše. 

Podloženo odborným faktem- čerpáno z Anatomie domácích savců 2 (König a Liebich)  – asi 60% objemu srdce je lokalizováno vlevo od střední roviny hrudníku. 

Viz obrázek (Anatomie domácích savců 2 – König a Liebich)

 

A proč je ne úplně ideální resuscitovat psa v poloze na zádech? Pes v bezvědomí je jako hadrová panenka, svalový tonus je ochablý  a pes v poloze na zádech ležet prostě nemůže. Bude vám padat ke straně. Další důvod je anatomie a fyzika- pokud si vezmeme hrudník člověka, tak je dorzoventrálně oploštělý, tedy plochá strana je na přední straně a zadní straně hrudníku. Srdce leží ve středohrudí hrotem srdce natočeným doleva. Masáž srdce provádíme v poloze člověka na zádech a masírujeme v oblasti hrudní kosti. Logicky. I anatomická stavba žeber napovídá tomu, že hrudník nejsnadněji stlačíme z přední a zadní strany a nikoliv z boků. 
U psa je to přesně naopak. Vzhledem k oploštění hrudního koše z bočních stran je poměrně neúčelné vyvíjet tlak na hrudní kost- energie tlaku se „rozuteče“ do stran, místo aby byla nahrazena funkce srdeční pumpy. Navíc vzhledem k anatomii při tlaku na hrudní koš se pes v bezvědomí tuplem zhroutí ke straně. Efekt masáže srdce prachbídný. U psů se sudovitým hrudníkem (bull plemena) by anatomicky teoreticky připadala v úvahu resuscitace v poloze psa na zádech, nicméně v případě, že máte pomocníka a ten psa v poloze přidržuje, protože jinak se bude i pes se sudovitým hrudníkem mít tendenci hroutit do boční polohy. 
Snad napoví nákresy – nalevo hrudník psa, napravo hrudník člověka. 

 

Takže tolik k tomu, jak neresuscitovat a teď k tomu, jak by se resuscitovat mělo- podotýkám, že se shoduje většina světových organizátorů seminářů první pomoci pro psy a shodují se i všichni lektoři zahraničních seminářů, které jsem absolvovala. Všichni se přiklání k osvědčenému algoritmu jako u resuscitace člověka. Snad proto, že tepová frekvence dospělého člověka je fyziologicky 60-90/min a u psa je podle velikosti od 60-120/min. Stejně jsme si blízcí i klidovou  dechovou frekvencí. 
Tedy resuscitace psa ( i člověka) se provádí podle schématu 30 stlačení hrudníku: 2 vdechy (! pozor- viz výše- v laické resuscitaci vyjma dětí upřednostňujeme jen srdeční masáž!)

Je nutné, aby pes ležel na pevném podkladu- na zemi. Pokud je na posteli a nebo na gauči, sundejte ho na zem. 

Umělé dýchání je vhodné zachovat. I u psů jsou hojné případy jako u dětí, že došlo k zástavě srdeční činnosti vlivem tonutí a nebo dušení – tady je poměrně slušná šance, že se resuscitace podaří, pokud je zahájena včas a dobře. Porucha srdeční činnosti není vyvolaná z příčin poruchy vedení elektrického potenciálu srdce, ale z důvodu nedostatku kyslíku ve tkáních. Pokud z nějakého důvodu dýchání nelze provést, alespoň provádějte masáž srdce. 
Psovi se provádí umělé dýchání z úst do nosu psa. Aby vdechovaný vzduch neunikal tlamou ven, rukama držte tlamu psa pevně zavřenou.  Pokud se jedná o malého psa velikosti čivavy, krysaříka a podobně, dýchá se do nosu a tlamy zároveň- jako u mimina, kterému se rty obemknou jeho rty i nos, protože ústa novorozence jsou tak malá, že jen do úst je to problematické. 

Intenzita vdechu musí být přizpůsobena velikosti a konstituci psa- vdech je správně provedený, pokud se hrudní koš nadzvedne.

Hrudní koš je nutno stlačovat do hloubky jedné třetiny šířky hrudního koše. U člověka řekneme, že to je asi pět až šest centimetrů, ale u psa to takhle paušalizovat nelze. Pokud je to německá doga, masáž bude poměrně intenzivní, protože doga je velký pes s poměrně širokým hrudníkem. Ale pokud je to saluki, který je taky velký, tak tam bude masáž méně intenzivní co do hloubky stlačení – je to chrt a jeho hrudník je o polovinu užší než u dogy. Stejně tak u malého psa- stafbulík se sudovitým hrudníkem vyžaduje poměrně intenzivní masáž, zvláště u nasvalených jedinců, zatímco velikostně podobný například border terirér má opět o polovinu užší hrudník. Speciálně štěňata a čivavy, krysaříci potřebují extra šetrné zacházení – tam určitě k masáži srdce nepřistoupíme tak jako u velkého psa přes sebe přeloženýma rukama, ale za použití pouze dvou a nebo tří prstů. Frekvence stlačení hrudního koše je 100-120/min. 

Poloha psa při resuscitaci a „zapadnutí jazyka“. 

Opět narazím na jeden mýtus, který se nese snad z generace na generaci. Že pokud člověk zkolabuje do bezvědomí, zapadne mu jazyk a je potřeba člověku sáhnout do úst a jazyk vytáhnout ven. No a dříve se tradovalo (a občas se ještě mezi lidmi tahle legenda vyskytuje), že je potřeba spínacím špendlíkem nutno připnout jazyk ke spodnímu rtu. Než byste někomu provedli tenhle brutální dvojitej piercing, tak máte před sebou nebožtíka. Jazyk jako takový opravdu může ucpat dýchací cesty – ale spíše než zapadnutí jazyka tomuhle jevu sluší termín obstrukce dýchacích cest kořenem jazyka. Protože se stane to, že v poloze na zádech v bezvědomí máme poměrně hodně uvolněné svaly. A jazyk je sval. Kořen jazyka je poměrně objemné těleso a to, co vidíme v ústech je pouze jeho volná část – viz obrázek. No a tenhle uvolněný sval se v bezvědomí úplně povolí a dýchací cesty zneprůchodní – viz druhý obrázek. Proto je důležitý krok u člověka v bezvědomí předsunutí dolní čelisti a lehký záklon hlavy. Pokud je podezření na poraněnou krční páteř, tak pouze předsunutí dolní čelisti. Tkáně se napnou a kořen jazyka nebude zneprůchodňovat dýchací cesty.

U psa při resuscitaci na pravém boku zajistíme průchodnost dýchacích cest tak, že psovi natáhneme krk tak, aby byl v jedné rovině s páteří. Tím se napnou tkáně a kořen jazyka nemůže utlačovat dýchací cesty. Volnou část jazyka vytáhneme z tlamy ven – bude volně viset z boku tlamy. 

Zdroj: Ivan Dylevský, Petr Ježek: Základy funkční anatomie člověka

vlevo- obstrukce dýchacích cest kořenem jazyka a její uvolnění po záklonu hlavy a předsunu dolní čelisti (vpravo). Zdroj: svetoutdooru.cz

 

POSTUP KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACE U PSA

Pes je v bezvědomí – nereaguje na vnější podněty:

1. Ověření, zda je situace pro zachránce bezpečná 

2. Pokud pes masivně krvácí, je nutno neprodleně krvácení zastavit před zahájením resuscitace!

3. Ověření dechu – pes nedýchá  a nebo dýchá lapavě- zahájení resuscitace

4. Otevřete psovi tlamu a zkontrolujte, jestli není v tlamě cizí těleso, které by mohlo utlačovat dýchací cesty. Vytáhněte jazyk. Srovnejte krk psa tak, aby byl v rovině s páteří. 
5. Pokud pes nezačal po uvolnění dýchacích cest sám dýchat, proveďte dva umělé vdechy do nosu psa a neprodleně přikročte ke třiceti stlačením hrudníku ve frekvenci 100-120/min. Cyklus opakujte po dobu dvou minut bez přestávek a poté vyhodnoťte, zda pes nezačal dýchat. Pokud ne, pokračujte v resuscitaci dále. Pokud jste dva, po dvou minutách se v resuscitaci střídejte. Pokud máte k dispozici veterinární záchrannou službu (PetMedic- Praha a okolí), přivolejte si posádku při zahajování resuscitace, aby byl vůz vyslán co nejdříve na místo ( pokud jste sami, využijte hlasitý odposlech telefonu a při telefonátu resuscitujte- neztrácíte čas). 

6. Pokud pes začal jevit známky dýchání, případně se probouzí z bezvědomí, přestaňte resuscitovat a okamžitě uvědomte veterinární pracoviště a zajistěte neprodleně transport. Po celou dobu transportu monitorujte životní funkce psa a v případě opětovné zástavy zahajte opětovně resuscitaci. 

Jestliže resuscitujete déle jak deset minut a pes nejeví známky dýchání, resuscitace je neúspěšná. 
Existuje ale mnoho stavů, které lze vyřešit dřív, než k resuscitaci musí dojít. Je to například krvácení, dušení a mnoho dalších stavů. Je poměrně smutný fakt, že hodně majitelů psa neví, co dělat, pokud se jeho pes dusí a nemá nejmenší ponětí, co dělat, když jeho pes silně krvácí. Znalost první pomoci a pravidelné procvičování a opakování by mělo být nedílnou součástí znalostí majitele psa. Bohužel se najde velké procento lidí, co ani netuší, jakou má pes tělesnou teplotu. Ale není to jen o psech. Spousta lidí absolutně netuší, jak pomoci člověku a dokonce se najdou i dospělí jedinci, co neví, jaké číslo je na záchrannou službu. Neznalost první pomoci může být a často je příčinou toho, že někdo nepřežije. I když by mohl. 

Na závěr ještě zpátky  k těm lidem. Přeci jen, jsem budoucí záchranář ve finální části studia. Ještě nadšenej a nevyhořelej budoucí záchranář. Takže asi takhle – každej den umírají lidi. Přirozeně. A nebo taky zbytečně. Proto, že někdo prošel kolem ležícího člověka v domnění, že to je opilec a přitom to byl táta od čtyř dětí s infarktem a nebo něčí dítě s hypoglykemií a ne zfetovanec a nebo zhulenec. Stačilo jít, zjistit situaci a přivolat pomoc. A mohlo být o zbytečnou  a předčasnou smrt míň. Dnešní urgentní medicína dokáže fakt kolikrát zázraky. Ale k tomu, aby se ten zázrak mohl stát, tak je potřeba někdo, kdo nad tím průšvihem na ulici nemávne rukou, neodvrátí zrak a neodejde, ale je potřeba někoho, kdo pomůže, poskytne první pomoc a tu záchranku zavolá. Vaše zákonná povinnost v poskytnutí první pomoci začíná a končí přivoláním záchranky. Cokoliv navíc je už nad rámec zákonné povinnosti poskytnutí první pomoci. Ale nebuďte bezohlední a první pomoc se naučte. Může přijít situace, kdy bude potřeba, abyste ji dobře ovládali. Třeba k tomu, abyste někomu zachránili život. 

foto: Amálka Kiššová

Včelí bodnutí a hadí uštknutí

Období pozdního jara, léta a začátku podzimu znamenají pro mnoho majitelů psů obavy z vosího, včelího bodnutí a nebo dokonce uštkutí zmijí a kolikrát netuší, co se psem dělat v tom či onom případě, jak dokazují debaty na facebookových pejskařských skupinách.

Co hrozí psovi při bodnutí včelou a nebo vosou?

Vosa, včela i sršeň patří do skupiny hmyzu blanokřídlí (Hymenoptera). Složení jedu je u všech tří zástupců podobné a skládá se ze tří skupin látek – biogenních aminů, polypeptidů a enzymů. Polypeptid mellitin, který je nejvíce zastoupenou látkou se skupiny polypeptidů narušuje membrány buněk a narušením membrány žírných buněk se uvolňuje histamin. (zdroj: biotox.cz)

V reakci na vstup hmyzího jedu do těla zvířete vzniká lokální alergická reakce, ale  podle individuální citlivosti jedince může být  alergická reakce celková (alergie způsobená protilátkami IgE), v nejhorším případě může nastat anafylaktický šok a smrt psa.

Lokální alergická reakce

Je v místě a okolí bodnutí hmyzem. Místo lokálně může výrazně otéct, místo je na dotek citlivé, ale otok se nešíří do dalších částí těla a pes neprojevuje příznaky celkové alergické reakce.

Celková alergická reakce

Otok tkání se rozšiřuje, může nastat neklid, zrychlená tepová a dechová frekvence, psu se hůře dýchá (otok dýchacích cest!). Může být přítomna zmatenost zvířete, malátnost.

Anafylaktický šok

Prudká alergická reakce, která může nastat v řádu desítek minut až hodiny. Prudká anafylaktická reakce může pro psa i člověka smrtelná. Příznaky jsou : obtížné dýchání, průjem, zvracení, třas, křeče, posléze srdeční selhání, koma a smrt. Zde je rozhodující rychlost dopravení psa k veterináři.

Co dělat při bodnutí?

  • Prohlédněte místo vpichu, jestli v kůži nezůstalo žihadlo. Pokud ano, je potřeba je z kůže odstranit tak, aby nedošlo k vyprázdnění zbytku jedového váčku do tkáně psa. Nejlépe žihadlo z kůže „odškrábněte“ pinzetou, nejméně vhodný způsob odstranění žihadla je prsty.
  • Místo bodnutí chlaďte – vodou, ledovým obkladem…
  • Pokud byl pes bodnutý do hlavy a nebo krku, případně celkově otéká, sundejte obojek a antiparazitní obojek!
  • Jestliže pes dostal žihadlo do tlamy a nebo jazyka, můžete psovi podat na ochlazení sliznic a jazyka na okusování např. zmrzlé maso.
  • V případě, že pes celkově otéká a nebo byl bodnutý do tlamy či jazyka, je na místě okamžitý převoz na veterinární pracoviště, kde je předem uvědomíte o situaci a příjezdu.
  • Jako první pomoc lze podat (pokud veterinář neurčí jinak)  jednu tabletu antihistaminika.

Pes a lidská antihistaminika?

Lidská antihistaminika u psa neúčinkují s takovým účinkem jako u člověka. Běžně dostupná  volně prodejná  antihistaminika antagonizují působení histaminu na receptorech, ale u psa se v alergických reakcích podílí ještě jiné látky, na která antihistaminika nepůsobí. Zkrátka a dobře volně dostupné antihistaminikum není špatně psovi podat v dávce jedna tableta (neurčí-li veterinář jinak), ale v každém případě stav konzultujte s veterinářem a  pokud má pes prudší alergickou reakci, rozhodně psa dopravte neprodleně na veterinu. Toto je jediná výjimka podávání samostatného podávání lidského léku psu majitelem! (Pro upřesnění- mnoho lidských léčiv se využívá ve veterinární medicíně, ale rozhodně ne bez medikace veterinářem).

(Foto zdroj: https://www.connorspest.com/)

Uštkutí hadem

V České republice se vyskytuje jediný druh jedovatého hada – zmije obecná. Poměrně často se můžete setkat s užovkou hladkou, podplamatou a obojkovou. Hodně lidí si hady mezi sebou plete a zvláště „milovníci“ plazů jsou schopni popsat i slepýše jako hrozivého hada ( i když se jedná o naprosto neškodnou ještěrku 🙂 ).

Jak poznat jednotlivé druhy hadů?

Proč vlastně? Pokud se k v Čechách žijícímu hadovi nebudete vy  a ani pes přibližovat na méně než metr, pes ho nebude lovit a nebo si s ním hrát, prakticky nic vám ani psovi nehrozí.

Pokud by vás a nebo vašeho psa uštkl had, poslední co by vás mělo zajímat je určení druhu. Stejně většinou hada ani neuvidíte a nebo uvidíte ocas hada mizející v trávě. Mezi hadem a psem a nebo mezi člověkem a hadem neprobíhá žádný exhibiční zápas, během kterého by byl čas určit druh hada. Uštknutí bývá rychlé a ještě rychlejší je útěk (úplaz? 🙂 ) hada pryč. Uštkutí zmijí je ze strany hada pouze obranná reakce, nikoliv útok. Had je poměrně inteligentní tvor, který nebude plýtvat svým drahocenným jedem určeným na kořist (a nebo obranu) na psa a nebo člověka a i proto je často uštkutí od zmije „nasucho“, bez vypuštění jedových váčků do těla narušitele hadova klidu a bezpečí. Zmije má jed primárně k omráčení a nebo usmrcení kořisti a ne k útoku.

Nicméně: užovky dosahují zpravidla větší délky než obávaná zmije. Užovky mají hlavu více splývající s tělem, zmije má výraznější hlavu. Zornice užovky jsou svislé čárky, zornice užovky kulaté. Zbarvení užovky obojkové bývá šedé s typickými půlměsíci na hlavě, užovka podplamatá a hladká je zaměnitelná se zmijí dost snadno. Má šedo-hnědé zbarvení s kresbou na těle. Zbarvení zmije bývá často u samic hnědá, u samců šedá. Existují ovšem i tmaví jedinci. Pověstná klikatá čára na zmijím těle nemusí být vždy tak klikatá a výrazná , stejně tak jako užovka podplamatá může svou kresbou s trochou fantazie klikatou čáru připomínat.
Každopádně pokud se budete procházet na břehu Vltavy a nebo nějakého potoka a uvidíte se na dně plazit hada, je to nejpravděpodobněji vodomilec užovka podplamatá.  U vody každopádně můžete potkat i zmiji, která sice má ráda slunečná a suchá místa, ale zároveň i vlhké prostředí. Užovka hladká, kterou si se zmijí můžete také snadno splést je navíc údajně kousavý had na rozdíl od užovky podplamaté, která bývá poměrně klidná a nekonfliktní. (Pozn. autorky- když jsem ve Vltavě o podplamatku doslova zakopla, tak ji to ani nevyvedlo z míry. Já byla z míry vyvedena velice a to jsem hadomil 🙂  ).

Co obsahuje zmijí jed a jaké jsou jeho účinky? 

Zmijí jed obsahuje peptidy, polypeptidy, proteinové toxiny, proteiny s enzymatickou aktivitou a další složky. Jed má cytotoxický účinek, který má za následek vyšší propustnost cév a jejich rozšíření. Další účinky jedu je poškození buněk a následný průnik plazmy a červených krvinek mimo řečiště, což má za následek otok. Působení enzymů způsobuje hemolýzu (rozpad krevních buněk) ve formě lokální i systémové a poruchu srážlivosti krve – resp. snížení srážlivosti krve. Dochází také k mírnému narušení funkce jater a poškození buněk srdce. Součástí procesu po uštkutí zmijí je také zánět. Vlivem jedu může v těžších případech dojít i k poškození ledvin.

A kdy tedy může had uštknout psa a jak tomu předejít?

Pokud venčíte psa, věnujte pozornost psovi a vašemu okolí. Pokud bude pes kdesi pobíhat a vy budete za chůze sjíždět sítě na telefonu, pes může v klidu laškovat s hady (obtěžovat cizí psy, sežrat otrávenou návnadu.. pes na volno zkrátka a dobře vyžaduje plnou pozornost majitele. Pokud mu ji majitel nechce a nebo nemůže věnovat, patří na vodítko.)

Mějte psa na dohled. Had „slyší“ přes otřesy země, které vnímá čelistí a vibrace se přenáší na sluchový aparát. Takže opět – pokud bude pes daleko od vás, had ho nemusí nutně zaznamenat tak dobře a na takovou vzdálenost, jako když jde dospělý člověk.

Had psa může uštknout i v případě, že sice psa máte na dohled, pes hada neloví, neočuchává a přesto se dostal do takové blízkosti, že had cítí ohrožení.

Co dělat při uštknutí psa?

  • Nepátrejte po druhu hada a postupujte tak, jako by se jednalo o zmijí uštknutí!
  • Zachovejte klid. Je nutné, aby majitel zůstal co nejklidnější, protože paniku a hysterii přenáší na psa, čímž se mu zvyšuje tepová frekvence a jed se rychleji šíří tělem.
  • NEZAŠKRCUJTE RÁNU! Jed zmije má účinky hemoragické, hemolytické a cytotoxické (viz výše), takže v zaškrcené končetině může díky vysoké koncentraci jedu dojít k nepěkné nekroze tkáně.
  • Zamezte psovi v pohybu. Ideálně ho odneste k autu (vašemu a nebo přivolanému)  a dopravte psa neprodleně k veterináři – před odvozem ho informujte telefonicky o vašem příjezdu. Pokud psa nemůžete nést, dojděte s ním v klidu na nejbližší místo, kam může přijet pro psa auto. Trasa by měla být co nejkratší. Pohybem se opět šíří jed tělem.
  • Pokud had uštkl psa do nohy, můžete mu končetinu znehybnit dlahou (SamSplint), pokud ji máte k dispozici a pokud je čím, místo uštknutí chlaďte.

Jak poznat hadí uštknutí a jaká je šance, že pes přežije? 

Uštknutí poznáte podle typické ranky po dvou zubech. Pokud se had trefil pouze jedním zubem, můžete vidět pouze jednu ranku od zubu.

Příznaky uštknutí: 

Místo uštknutí oteče, zrudne, je bolestivé. Typické jsou krváceniny v okolí rány. Může nastat až lokální nekroza (rozpad tkáně). Srdeční frekvence je zvýšená, pes může mít bolestivé břicho, průjem, zvracení, potíže s dýcháním následkem vyplavení histaminu a zúžení průdušek, případně otokem tkání okolo dýchacích cest.  U psa může nastat i prudká reakce – pes může být malátný, nastat třes, upadnout do bezvědomí, může nastat anafylaktický šok. Je nutná okamžitá přeprava k veterináři!

Zmijí uštknutí je pro psa reálně přežitelné, ale také reálně smrtelné.

Intenzita reakce závisí na mnoha faktorech:

  • Věk – ohroženější jsou štěňata a senioři
  • Kondice a zdravotní stav psa – mladý a zdravý pes v kondici zvládne uštknutí lépe, než třináctiletý pes s chabou kondicí a např. onemocněním srdce a nebo ledvin.
  • Individuální citlivost jedince – opět záleží na imunitní reakci každého jedince jako  u včelího bodnutí. Může být pouze slabá reakce a nebo silná reakce až anafylaktický šok.
  • Lokalita uštknutí – nejrychleji se jed po těle šíří, pokud je rána na hlavě, hrudníku, břiše. „Nejlepší“ pro psa je uštknutí na končetině.
  • Množství- zjara mají zmije více jedu. Někdy zmije kousne bez uvolnění jedu do rány.
  • Reakce majitele  – pokud budete otálet, situaci podceníte a nebo o ní dokonce nevíte, je to pro psa horší než okamžité vykomunikování převozu a příjmu na veterinární pracoviště.

Pamatujte, že připravenost majitele může v akutních případech rozhodnout o životě psa. Proto byste měli být seznámeni se základními věcmi, které byste měli použít v případě akutního stavu psa – článek ZDE.

(zdroj: www.monaconatureencyclopedia.com) 


První pomoc při otravě psa

Otrava psa je poměrně častý důvod úmrtí a nebo vážného poškození zdraví většinou s trvalými následky.

Otravy mohou být neúmyslné, způsobené nedostatečným zabezpečením domácnosti (viz dále). Bohužel stále častější  je otrava úmyslná, kdy pes pozře pohozenou návnadu s jedem, hřebíky, napínáčky a nebo žiletkami.

Prevence otrav

Domácnost a zahrada

Domácnost, ve které žijí psi by měla být zabezpečena tak, aby se pes nemohl dostat k látkám, které mohou způsobit otravu.

  • Léky by měly být na jednom místě a nejlépe v uzamykatelné skříni.
  • Čistící prostředky a prací prostředky musí být uskladněny tak, aby se k nim pes nedostal.
  • Tabákové výrobky udržujte také mimo dosah psa včetně popelníku. Nikotin je pro psa prudce jedovatý.
  • Pes nesmí mít samostatný přístup do dílny a nebo garáže bez dozoru člověka. Hrozí zde pozření chladící kapaliny do automobilu a jiných chemických látek. Speciálně v těchto prostorech je nebezpečí, že pes se nějakou chemikálií potřísní ( vylité ředidlo, unikající voda z chladiče na podlahu garáže, otevřená plechovka s barvou atp.) a ve snaze se očistit chemikálii pozře a nebo dojde k poleptání kůže.
  • Pokojové rostliny by měly být  mimo dosah psa a majitel by měl znát názvy rostlin, které v domácnosti má. Otrava může být způsobena i odpadlými listy z rostlin, které pes najde na podlaze!
  • Potraviny by měly být před psem také mimo dosah. U některých druhů potravin hrozí přímo otrava, u jiných minimálně nepříjemné zažívací potíže a někdy i akutní zánět slinivky (při pozření většího množství tučných potravin). Pokud necháváte kynout těsto, NIKDY ho nenechávejte v dosahu psa.
  • Jedy na hlodavce a slimáky nemají svoje místo v domácnosti a nebo na zahradě, kde se pohybuje pes.

Při venčení

Z důvodu vysoké koncentrace úmyslně pohozených návnad by měl pes být po celou dobu venčení pod dozorem majitele a ten by měl vědět, jestli jeho pes někde něco žere a pokud možno okamžitě zjistit co. Bohužel se často stává, že pes si volně pobíhá venku a majitel nepřítomně zírá do telefonu a sjíždí sociální sítě a absolutně netuší, že jeho pes někde něco sežral…

Co dělat při otravě

Při řešení otrav rozhoduje rychlost řešení situace. Některé látky mohou psa otrávit během už během pár desítek minut po pozření.

PRVNÍ POMOC PŘI OTRAVĚ MŮŽETE POSKYTNOUT POUZE V PŘÍPADĚ, ŽE VÍTE, CO PES POZŘEL:

První pomoc při pozření jedovaté látky je vyvolání zvracení a podání některého z dostupných adsorbenčních přípravků,  které vyvazují toxiny z gastrointestinálního traktu a okamžité kontaktování veterinárního pracoviště a neprodlený transport!

POZOR! ZVRACENÍ NELZE VYVOLAT VŽDY!

Zvracení NELZE vyvolat v následujících situacích:

  • pes pozřel chemikálii
  • pes pozřel pěnivé látky
  • pes je malátný, kolabuje, padá do bezvědomí (hrozí aspirace)
  •  při křečových stavech
  • zvracel a nebo zvrací
  • pes pozřel látku před více než dvěma hodinami
  • pozřel návnadu s napínáčky, hřebíky, střepy
  • NEVYVOLÁVEJTE ZVRACENÍ, POKUD NEVÍTE, CO PES SEŽRAL!!!

V těchto případech můžete podat střevní adsorbens, které vyvazuje toxické látky z trávicího traktu. Ideálně používejte ENTEROZOOGEL místo živočišného uhlí. Jeho nevýhodou je, že obarvuje obsah trávicího traktu a případné krvácení z traktu je špatně diagnostikovatelné.

Tip: Pokud váš pes pozřel látku, kterou dokážete identifikovat a nevíte, zda můžete vyvolat zvracení a nedaří se vám zkontaktovat veterináře,  lze kontaktovat Toxikologickou informační službu. Tato služba je s nonstop pracovní dobou a primárně je určena na řešení intoxikací lidí. Lze se ovšem poradit i ohledně účinku látek na zvíře.
Služba je hrazena z veřejného zdravotního pojištění, takže pokud tuto linku budete kontaktovat, připravte si vaše rodné číslo a číslo vaší pojišťovny.

Telefon na TIS :  224 91 92 93 a nebo 224 91 54 02

Vyvolání zvracení

Pokud zvracení vyvolat lze, tak následujícími způsoby:

  • v účinnosti naprosto vede 3% peroxid vodíku. Ten lze naředit vodou 50:50 a podat stříkačkou do tlamy psa v dávce 1-2 ml/kg psa. POZOR- aby peroxid účinkoval, je ideální, aby pes chodil. Takže pokud nezačne zvracet ihned  po podání peroxidu,  vezměte psa na vodítko a krátce proveďte venku.  Je poměrně vysoká šance, že pes obsah žaludku zvrátí, protože peroxid vodíku začne v žaludku pěnit a to donutí psa zvracet. Většinou. 
  • alternativně lze použít jedlou sodu
  • další způsob vyvolání zvracení je voda s hořčicí a nebo voda se solí (lžíce soli na psa), ovšem tyto způsoby nejsou tak účinné jako peroxid

Po vyvolání zvracení můžete podat opět Enterozoogel.  Pokud se vám zvracení nepodaří vyvolat, nepropadejte panice, veterinář si s obsahem žaludku poradí. Na vyvolání zvracení si vyberte jeden způsob, nekombinujte různé způsoby vyvolání zvracení!

Pokud se pes potřísní chemikálií ve formě barvy, nafty, benzínu, chladící kapaliny do chladiče a nebo nějakým čističem, je nutné zamezovat psovi, aby se látku ze srsti snažil olízat a srst psa neprodleně omyjte velkým množstvím vody. V případě chemikálií hrozí poleptání kůže, proto neprodleně kontaktujte veterinárního lékaře.

V případě potřísnění oka chemikálií je nutné oko vyplachovat velkým množstvím vody a psa neprodleně transportovat k veterináři, přičemž je vhodné i po dobu transportu oko psa prokapávat nejlépe přípravkem určeným na výplach očí  a nebo alespoň pitnou vodou.

Vybrané druhy otrav:

Otrava ethylenglykolem

Je součástí některých nemrznoucích kapalin do ostřikovačů a nemrznoucích směsí do chladiče. Ethylengykol je nasládlé chuti.

Projev příznaků je od jedné hodiny do tří hodin po pozření a pes je utlumený, jeho stav připomíná opilost, pes je výrazně žíznivý, zvrací a má průjem, přidávají se křeče.  Ethylenglykol způsobuje selhání ledvin.
Smrtelná dávka je 4,4 ml/kg psa.

Metaldehyd

Je moluskocid používaný v přípravcích na hubení slimáků. Snad nejznámější je Vanish na slimáky. Přípravky s metaldehydem jsou většinou modré a nebo zelené granule.

Příznaky po pozření metaldehydu nastupují již od  15 minut po pozření do tří hodin. Otrava metaldehydem bývá velice prudká a velice často fatální. Metaldehyd způsobuje třes, slinění, zvracení, průjem,  zvýšení tělesné teploty (až přes 41°C), poruchy pohybu, poruchy srdeční frekvence, křečové stavy a zvíře umírá na zástavu dechové aktivity.

Stutox II

Stutox je fosfid zinku, který je aplikován na hubení hlodavců. Sekundárně jsou bohužel tráveni i dravci pozřením otrávených hlodavců. Stutox je ve formě šedozelených granulí.

Příznaky otravy jsou od patnácti minut do čtyř hodin po pozření. Stutox uvolňuje v trávicím traktu plyn fosfan. Pes často zvrací s příměsí krve. Přítomné je sípavé a rychlé dýchání. Mohou se objevit křeče.

Jed na hlodavce – antikoagulancia

Tento typ jedu na hlodavce je hojně využívaný a nebezpečné je to, že příznaky se projeví v závislosti na množství pozřeného jedu a velikosti psa jeden až sedm dní po pozření. Antikoagulační jed způsobuje snížení srážlivosti krve. Na psu lze pozorovat krváceniny na kůži (u méně pigmentovaných jedinců), pes je apatický, dušný, bývají přítomné krváceniny na sliznicích. Později dochází ke krvácení z tělních otvorů, zvracení a nebo vykašlávání krve. Může být přítomna anémie. Zvíře umírá následkem vykrvácení. Pokud se otrava zjistí včas, je poměrně dobře řešitelná podáváním vitamínu K, případně transfuzí krve.

LÉKY

Bohužel otrava léky je často způsobena majitelem psa, který v dobré víře bez porady s lékařem zvířeti podává humánní léčiva. Mnoho lidských léčiv se využívá i ve veterinární medicíně, ale majitel za žádných okolností nesmí svévolně bez konzultace s veterinářem podávat jakékoliv léky!

Zejména nebezpečné je podání Paracetamolu a nebo Ibuprofenu. Dost hrozivé je, že na facebookových skupinách si lidé navzájem doporučují při řešení zdravotních problému psa podávání Paralenu a nebo Ibalginu.

Otrava Paracetomolem

Paracetamol je analgetikum a antipyretikum. Prodává se jako Paralen, Panadol, Coldrex a podobně.

Dávka 100mg/kg způsobuje zvracení a methemoglobinemii, dávka 900mg/kg psa způsobuje akutní selhání jater!

Příznaky- cyanoza, zvracení, svědivost, snížená tělesná teplota, zvracení, zrychlená srdeční a dechová frekvence.

Otrava Ibuprofenem

Často podávané majitelem pro řešení bolesti pohybového aparátu psa. Podání Ibuprofenu vyvolává krvácivé eroze v trávicím traktu a selhání ledvin.

Poškození sliznice trávicího traktu vyvolává dávka 50-125 mg/kg , dávka 175-250 mg/kg psa vyvolává akutní selhání ledvin. Byl zaznamenán případ žaludečního vředu, který perforoval žaludeční stěnu po podání 110mg/kg váhy psa.

Příznaky otravy Ibuprofenem jsou bolestivost břicha, anémie, natrávená krev ve stolici a zvracení krve.

Otrava čokoládou

Hodně diskutované téma mezi pejskaři. Pro psa je toxická látka, která je obsažena v kakaovníku a sice teobromin. Záleží tedy na kvalitě čokolády a množství obsahu kakaových bobů a tím pádem teobrominu v čokoládě. Rozhodně není na místě experimentovat, jaká čokoláda pro psa je a nebo není jedovatá.

Příznaky otravou teobrominem jsou nejprve zvracení, průjem, nastává hyperaktivita, srdeční arytmie, ale může nastat i třes a křeče. Pokud je otrava silná, zvíře umírá na respirační a srdeční selhání.

Obsah teobrominu v potravinách:

bílá čokoláda – 1 mg

mléčná čokoláda – 155-200 mg

hořká čokoláda – 470 mg

čokoláda na vaření – 1400 mg

kakaový prášek – 460-2600 mg

Smrtelná dávka pro psa je 250-500 mg.

Pro orientační představu, jaké riziko hrozí vašemu psovi po pozření určitého druhu čokolády můžete vyzkoušet tuto kalkulačku: CHOCHOLATE TOXICITY RATING. 

Tato kalkulačka nenahrazuje konzultaci s veterinárním lékařem!

Otrava xylitolem 

Xylitol, březový cukr, dřevný cukr a nebo také E967. Alternativní sladidlo ze skupiny alkoholických cukrů. Xylitol vypadá i chutná jako klasický cukr. Je to přírodní látka a získává se z především právě z břízy. Proto březový a nebo dřevný cukr. V přírodě se vyskytuje v různých druzích ovoce a zeleniny. Přirozeně se také vyskytuje v lidském organismu.

Dnes je xylitol k dostání jako náhrada klasického cukru v obchodech se zdravou výživou pod názvem Xylitol a nebo březový cukr. Dále ho najdeme ve žvýkačkách a různých bonbónech bez cukru a v některých produktech, které jsou slazeny sladidlem E967.

!Xylitol obsahují některé zubní pasty! Zuby svému psu čistěte výhradně pastou určenou pro psy!

Xylitol se rychle vstřebává do krevního řečiště a u psa při pozření xylitolu dochází k rychlému a silnému uvolňování inzulinu ze slinivky a následně dochází k významnému poklesu hladiny krevního cukru – hypoglykémii(75-100 mg/kg ).
Vyšší dávky xylitolu způsobují selhání jater (nad 500mg/kg).
Hypoglykémie se projeví nejčastěji během 30 minut po pozření. Příznaky poškození jater se projeví za 24-48 hodin po pozření.

Příznaky otravy jsou zvracení, apatie, dezorientace, kolaps, bezvědomí, křeče.

Vzhledem k hypoglykémii, která nastane velmi rychle nevyvolávejte zvracení! Hypoglykémie je stav, který může ohrozit na zdraví psa i člověka a je nutná okamžitá intervence veterinárního lékaře.

Otrava hroznovým vínem a rozinkami

Snad ještě více diskutované téma, než otrava čokoládou. Momentálně se neví, co přesně vyvolává otravu psa po pozření hroznů a nebo rozinek, protože zaznamenané případy otrav byly způsobeny různými druhy hroznů a některé byly chemicky ošetřeny a jiné ne. Jedna z hypotéz mluví o tom, že otrava vzniká z díky nadměrnému příjmu jednoduchých cukrů. Hovoří se také o individuální citlivost některých jedinců na látky obsažené v hroznech. Až čtvrtina psů nemá po pozření hroznů žádné příznaky otravy. Je každopádně na místě nepodávat psovi hrozny ani rozinky minimálně proto, protože pro psa nemají žádnou zásadní výživovou hodnotu a může to případně pro psa být nebezpečné.

Příznaky otravy hrozny je silné zvracení, průjem a rozvíjející se selhání ledvin.

Otrava nikotinem

Nikotin je pro psa silně toxický, smrtelná dávka může být už obsah nikotinu z jedné cigarety. Nikdy nenechávejte krabičku cigaret v dosahu psa, stejně jako popelník. Smrt může nastat do jedné hodiny od pozření letální dávky nikotinu.

Příznaky jsou zvracení,  zrychlené dýchání a srdeční aktivita, třes, křeče a zvíře umírá na paralýzu dechového centra.

Otrava rostlinami 

Většina pokojových rostlin je pro zvířata toxická, stejně jako mnoho zahradních okrasných rostlin. Obecně doporučuji znát všechny rostliny, které máte doma a na zahradě a zjistit, jak moc je konkrétní rostlina pro zvíře nebezpečná a extrémně jedovatých exemplářů se raději zbavit.

Tip: Pokud máte doma a nebo na zahradě rostliny, které nedokážete identifikovat, zkuste využít některou z dostupných aplikací na určování druhu rostliny jako například PlantNet: odkaz na stažení ZDE.

Zdroj: Veterinární toxikologie v klinické praxi (Zdeňka Svobodová, Helena Modrá a kol.), Toxikologické informační středisko, www.vets-now.com


Klíšťata

I když to tak úplně nevypadá, začalo jaro  a s ním začíná tradičně klíšťová sezona a s ní spousta otázek majitelů psů. V posledních dvou letech extrémně narůstá panika zejména ohledně obávaného pijáka lužního. Read More


Jak správně chladit psa a jak je to se stříháním srsti?

Počasí rovnou ze zimního období přeskočilo do půlky léta a začíná každoroční virtuální válka na sociálních sítích  na téma stříhat- nestříhat a jak chladit psa.  Každý majitel by měl být obeznámen s tím, jak zacházet se psem v letním období, aby psu neublížil. Vzhledem k tomu, kolik je ročně případů přehřátí psů se domnívám, že velká část majitelů psů je negramotná a naprosto nepřístupná vyslechnutí informací…

Read More


Intoxikace vodou

V létě bychom měli my, lidé dodržovat pitný režim a našim psům poskytnout dostatek čerstvé pitné vody. Ovšem všeho moc škodí  a jak se říká, dobrého pomálu. Nadměrný příjem tekutin může způsobit vážné zdravotní problémy nám i našim psům.
U psa k hyperhydrataci může dojít v letním období při hře ve vodě, kdy pes při aportování hraček, potápění, skákání do vody spolyká větší množství vody za krátký čas a nebo při chytání vody z hadice, což je oblíbená letní zábava mnoha psů – pes samozřejmě v zápalu hry nedokáže odhadnout, že už přijal více vody, než jeho organismus dokáže zvládnout.

 


Co se vlastně při intoxikaci vodou s tělem stane?

Při přijetí většího množství vody, než je tělo zvířete schopno absorbovat, dochází ke zředění krevní plazmy (hypoosmolalita), protože ledviny nestíhají filtrovat a zahušťovat krev. Zároveň v krvi prudce poklesne obsah sodíku a vzniká tzv. hyponatrémie. Dochází k nerovnováze sodnodraselné pumpy, která je klíčová pro transmembránový přenos mezi buňkami a mimo jiné je zodpovědná za vedení elektrického potenciálu svalových a nervových buněk a vyrovnování osmotických dysbalancí. Pokud jsou narušeny tyto mechanismy,  dochází k totálnímu rozvratu vnitřního prostředí organismu a k „bobtnání“ buněk ve snaze vnitřní nerovnováhu vyrovnat. Vlivem otoku buněk dochází k otoku tkání orgánů, včetně otoku mozku.

 

Jaké jsou příznaky intoxikace vodou?

  • zvracení
  • letargie
  • ztráta koordinace
  • nadměrné slinění
  • „skleněné“ oči
  • bledé sliznice
  • rozšířené zornice
  • křeče
  • nadmutí
  • potíže s dýcháním
  • bezvědomí (pokročilé stádium intoxikace)
  • nadměrné močení

Jaká je první pomoc pro psa při otravě vodou?

První pomoc pro psa je v tomto případě klíčová k jeho záchraně: okamžitý transport k veterinárnímu lékaři. Bohužel, většina případů končí smrtí psa, proto je nezbytně nutné myslet na PREVENCI INTOXIKACE

  • mějte hrátky psa ve vodě pod kontrolou- zamezte dlouhodobému chytání vody z hadice, aportování hraček z vody. Tato zábava by měla být krátkodobá a kontrolovaná majitelem
  • nenechávejte psa s kropícím zařízením o samotě bez dozoru, pokud má sklony vodu chytat
  • pokud pes vykáže příznaky, které jsou výše uvedené, neprodleně navštivte veterinu a upozorněte na aktivitu ve vodě