Search results for: Teplota

Vlasovec psí – nechtěný suvenýr z dovolené

Letní měsíce lákají majitele psů k cestám do zahraničí – ať už jde o dovolenou na jihu Evropy nebo účast na mezinárodní výstavě. Co už ale tak lákavé není, je riziko importu parazitárního onemocnění, které může  psovi fatálně poškodit zdraví. Léčba je nákladná, náročná a nejistá. Navíc je toto onemocnění specifické v tom, že klinické příznaky se projevují až několik let po nakažení parazitem. 

Co je vlasovec psí?

Vlasovec psí (Dirofilaria immitis) je parazit z kmene Nematoda (hlístice), který představuje pro psy a jiné teplokrevné živočichy riziko závažného onemocnění, které často končí smrtí zvířete. Dirofilarióza se označuje velmi příznačně jako srdeční červivost.

Vlasovec potřebuje k šíření mezihostitele v podobě komára a teplejší podnebí, proto se u nás (zatím) a až na ojedinělé výjimky výskytu tento parazit nevyskytuje. Pro vývoj parazita je nutná teplota ne nižší 14°C -21°C a optimální vlhkost. Na nákazu dirofiláriemi je vhodné myslet v období od dubna do listopadu. 

Častěji se s ním můžeme setkat při cestách na jih Evropy (především ve Španělsku, Francii, Itálii, Řecku, Chorvatsku nebo Bulharsku), v Americe, Austrálii nebo Asii. Avšak v posledních letech byla nákaza srdečními červy ojediněle zaznamenána i ve střední Evropě  – v Rakousku, Maďarsku, Slovensku a také v Česku. Zavlečení může souviset s importem psů z jiných států nebo s klimatickými změnami podnebí. 

(https://www.crouchvalevets.co.uk/)

Jak se pes nakazí?

Vlasovec potřebuje ke svému šíření mezihostitele v podobě komára, který při nasátí krve od infikovaného psa nasaje i larvální stádium parazita- mikrofilárie. Ty se v sacím ústrojí komára vyvíjejí v další infekce schopné stádium, které trvá 10-14 dní. Když infikovaný komár bodne další zvíře, mikrofilárie se dostávají do podkoží následně do cév a postupně se dostávají až do velkých plicních cév a pravé komory srdce. Přeměna z larválního stádia v dospělce trvá přibližně pět měsíců. Po zhruba šesti měsících vývoje v těle hostitele pohlavně dospívají a produkují další mikrofilárie, které kolují krevním řečištěm psa.  Červi mohou v těle psa žit několik let (udává se rozmezí 5-7 let), než pes hyne na srdeční selhání. Dospělý jedinec červa připomíná špagetu a dorůstá délky až třicet centimetrů.

 

 

Příznaky onemocnění a léčba

 

Vzhledem k tomu, že příznaky nastávají ve chvíli, kdy dospělí červi začínají omezovat průtok krve srdcem a omezují dýchání, na přítomnost vlasovce se přichází poměrně pozdě a léčba je velmi komplikovaná až nemožná. 

Příznaky onemocnění jsou:

dušnost

kašel

hubnutí

anemie

snížená aktivita psa, malátnost

selhávání orgánů

 

PREVENCE je jediná cesta, jak se vyhnout tomuto závažnému onemocnění.

Před cestou do oblastí, kde se vlasovec psí vyskytuje navštivte svého veterináře a požádejte ho o antiparazitikum, které je účinné proti těmto hlístům. Tyto preparáty  jsou v podobě spot onů a nebo tablet. Návštěvu veterináře naplánujte minimálně týden před odjezdem. Je vhodné přibalit i repelentní prostředky proti komárům.

 

TESTOVÁNÍ přítomnosti antigenu parazita v krvi psa je možné prostřednictvím testu SNAP 4Dx Plus u veterinárního lékaře. Přítomnost antigenu je prokazatelná 6-7 měsíců po nakažení vlasovcem. SNAP 4Dx Plus test je vhodné provádět JEDENKRÁT ROČNĚ v rámci preventivního vyšetření psa a nebo při podezření na přítomnost onemocnění, které se testem detekují. Jedná se právě o dirofilarii, boreliozu, anaplazmozu a ehrlichiozu.

 

 

 

 

 

zdroje:
Crouch Vale Veterinary Practice. Heartworm in dogs. [online]. Crouchvalevets.co.uk, ©2022 [cit. 2025-07-06]. Dostupné z: https://www.crouchvalevets.co.uk/news/heartworm-in-dogs/
MVDr. Jiří Šerák. Vlasovec psí – srdeční červivost. [online]. Sherak.cz, ©2022 [cit. 2025-07-06]. Dostupné z: https://www.sherak.cz/vlasovec-psi-srdecni-cervivost/
VET-PLUS s.r.o. Vlasovec psí. [online]. Vet-plus.cz, ©2023 [cit. 2025-07-06]. Dostupné z: https://www.vet-plus.cz/vlasovec-psi/
Vaše Veterina. Srdeční červivost – Dirofilaria immitis. [online]. Vaseveterina.cz, ©2023 [cit. 2025-07-06]. Dostupné z: https://www.vaseveterina.cz/blog/dirofilaria-psa/
VetSupply Australia. Heartworm disease in dogs. [online]. Vetsupply.com.au, ©2023 [cit. 2025-07-06]. Dostupné z: https://www.vetsupply.com.au/blog/heartworm-in-dogs/
Klinika Yorica. Vlasovec psí – dirofilarióza. [online]. Klinika-yorica.cz, ©2023 [cit. 2025-07-06]. Dostupné z: https://www.klinika-yorica.cz/clanky/vlasovec-psi/
Idaho Veterinary Hospital. Heartworm prevention and treatment. [online]. Idahovethospital.com, ©2023 [cit. 2025-07-06]. Dostupné z: https://idahovethospital.com/heartworm-prevention/
 
 
Zeptat se služby ChatGPT
 
 
 

 

 

Border kolie kolaps (BCC)

 

Syndrom border kolie kolaps ( dále jen BCC) je v Čechách stále pořád poměrně neznámá věc, ačkoliv border kolie je velmi populární plemeno. Jedná se o poruchu nervového systému border kolií, ale i dalších plemen jako je australský ovčák, kelpie, vipet, bearded kolie,  sheltie a miniaturní australský ovčák. 

Podobné onemocnění je zátěží indukovaný kolaps (EIC) je pozorované u labradorů a dalších plemen , ale zde je prokázaná genetická mutace genu DNM1,  která není přítomna u zvířat postižených BCC. Výhodou u onemocnění EIC je izolace genetické mutace a možnost zvířata geneticky testovat a zabránit tak šíření onemocnění do dalších generací. Další plemena, u kterých se vyskytuje EIC jsou americký kokršpaněl, anglický kokršpaněl, flanderský bouvier a maďarský ohař.

Jak se projevuje BCC?

Typicky se projevuje při zátěži psa jako je pasení ovcí, agility a nebo flyball. Ataky přichází nejčastěji v teplém počasí, proto může připomínat přehřátí psa ze zátěže. Nicméně průběh je odlišný, stejně jako navrácení psa do normálního stavu. Ve vysoké zátěži psa stoupá tělesná teplota vlivem svalové práce psa. Bylo zjištěno, že teplota psa postiženého atakou BCC není rozdílná oproti teplotě pracujícího psa bez BCC. 

Lze říci, že BCC = Epizodická neurologická porucha vyvolaná hyperventilací a nebo hypertermií u pracujícího psa. 


Ataka BCC přichází bez varovných předchozích signálů a normálně pracující pes po 5- 15 minutách začne jevit známky kolapsu:

🔴 dezorientace

🔴 vrávoravá chůze

🔴 křížení nohou při otáčení

🔴 přehnané zvedání končetin v pohybu, trhaná chůze

🔴 padání ke straně 

🔴 tuhnutí zadních končetin

🔴 ataxie všech čtyř končetin

Příznaky kolapsu  trvají 5-30 minut.

Foto: Sam Marešová

 

Jak poznat BCC od přehřátí psa?

BCC se projevuje častěji v teplém počasí, proto se snadno „svede“ na přehřátí psa.
Border kolie kolaps může psa postihnout i v chladném počasí, což je zásadní rozdíl od přehřátí psa z horka.
Průběh rekonvalescence psa z přehřátí a BCC je diametrálně odlišný. Pes se po odeznění příznaků kolapsu vrací do úplného normálu a byl by schopen další práce (což zodpovědný majitel samozřejmě neudělá). Zotavení přehřátého psa je zdlouhavé, pes je vyčerpaný, zmatenost přetrvává delší dobu, pes rozhodně není schopen dalších aktivit  a zpravidla je nutná veterinární intervence. Navíc se studiemi prokázalo, že pes po epizodě BCC nevykazuje žádné laboratorní odlišnosti v krvi na rozdíl od psa, který kolaboval následkem přehřátí. 

 

První pomoc při BCC

Přerušit aktivitu při prvním příznaku přicházející epizody BCC

Psa uložte na chladné místo mimo všechny pracovní vzruchy – tzn. odvést a nebo odnést ze závodiště a nebo pastviny s ovcemi. 
Psovi nabídněte vodu na pití a chlaďte končetiny, oblast břicha, podpaží, třísel jako při přehřátí. 
Po návratu psa k normálu není vhodné pokračovat v aktivitě. 

 

Jak mohu zjistit, že můj pes má opravdu BCC? 

Na rozdíl od EIC nelze pro BCC provést genetické testy na přítomnost této nemoci, ačkoliv podklad je nejpravděpodobněji v mutaci genu. Zatím není izolovaný gen, který BCC způsobuje. Pokud jste se u  vašeho psa s epizodou výše popsaných příznaků u svého psa setkali, je na místě komplexní vyšetření u veterináře pro vyloučení jiného onemocnění. Pokud za příznaky nebude stát jiné onemocnění, lze považovat příznaky za projevy BCC. Vzhledem k tomu, že se považuje nemoc za geneticky přenášenou, nemělo by být postižené zvíře zařazeno do chovu. Vzhledem k tomu, že se po genetické příčině BCC v zahraničí pátrá, lze předpokládat, že časem budou k dispozici testy i na toto onemocnění.

A co tedy se psem, který má BCC?

V první řadě by pes po prodělání epizody měl být komplexně vyšetřen veterinárním lékařem, aby se vyloučila jiná příčina kolapsu. Pokud je pes laboratorně i klinicky zdravý a patří mezi skupinu psů, kde se BCC vyskytuje, dá se předpokládat toto onemocnění.  Pes s BCC by měl být jednoznačně vyřazen z chovu. Není nutné se psem přerušit veškeré sportovní aktivity, ale je nutná úprava režimu. V teplém počasí se psem aktivity omezte na minimum, protože BCC se projevuje častěji, než v chladném počasí. Při prvním příznaku přicházejícího kolapsu je nutné okamžitě přerušit aktivitu. Je vhodné u psa s BCC zařadit klidnější aktivity, které nemusí být spouštěčem epizod BCC jako dynamické a fyzicky náročné sportovní disciplíny. 

 

 

 

 

Foto: Eliška Mayerová

 

zdroje:
https://www.aaha.org/publications/newstat/articles/2016-12/getting-to-the-bottom-of-border-collie-collapse/

https://vetmed.umn.edu/research/research-labs/canine-genetics-lab/canine-genetics-research/border-collie-collapse

veterinarniportal.cz

 

 

Fyziologické hodnoty psa

Mezi základní znalosti každého majitele psa by měla být znalost fyziologických hodnot psa. Základní vyšetření těchto hodnot vám prozradí hodně o aktuálním zdravotním stavu psa a vyhodnocení těchto hodnot je jedna z prvních věcí, co u psa vyšetří veterinář. Neznalost majitelů zjišťuji za seminářích – tam vám znalosti doplním. Ale horší je, když se člověk ptá na facebooku, kolik má mít teplotu pes….
Dneska  je schopen téměř každý majitel mobilu si pamatovat, kolik má jeho chytrý mobil paměť, jaký operační systém a jaké rozlišení má fotoaparát. Myslím, že dostat do hlavy pár důležitých údajů o psovi by neměl být takový problém. Jako pomůcku si můžete vytisknout a nebo uložit do telefonu přehlednou tabulku, kterou naleznete na konci článku.

kontrola sliznice ve spojivkovém vaku oka

DECHOVÁ FREKVENCE je počet dechů za minutu. Nezapomeňte, že při a nebo po zátěži, v teplém počasí a při psychické zátěži se dechová frekvence mnohonásobně zvyšuje. Hodnota pak dosahuje až 200-220 dechů za minutu. Dechový frekvence  se zjišťuje se pohledem na bok/hrudník psa a počítá se počet dechů a výdechů. Jestliže je pes v bezvědomí, dech může být mělký a pohledem špatně viditelný. Pak se odečte tak, že se položí dlaň na hrudník psa a počítá se zvednutí hrudníku. Nádech a výdech= 1 dechový cyklus. Počítejte 30 vteřin a násobte dvěma.

Dechová frekvence u psa v psychickém, fyzickém klidu a v teplotním komfortu je 10-30 dechů za minutu. 

 

TEPOVÁ FREKVENCE je počet tepů za minutu. Tak jako u dechové frekvence platí, že při zátěži fyzické a nebo psychické a v teplém počasí se tato hodnota zvyšuje nad fyziologickou hodnotu. Tep nejlépe odečtete na stehenní tepně na vnitřní straně stehna. Počítejte 15 vteřin a násobte čtyřmi. Hodnoty se navíc liší u štěňat a u dospělých psů s ohledem na velikost. 

POZOR! Pokud je pes v bezvědomí a chcete si ověřit, zda jsou zachované životní funkce (jestli pes dýchá a je zachovaná srdeční aktivita) NEOVĚŘUJE SE TEP, ALE POUZE DECHOVÁ AKTIVITA! Stejně jako u lidí je hledání pulzu ztráta času – laik má problém hned najít místo, kde probíhá tepna. Navíc pes a nebo člověk může být v bezvědomí a dýchat a puls nemusí být hmatný kvůli velkému poklesu krevního tlaku. Dalším důvodem je pak chyba při ověřování tepu, kdy zachránce cítí v konečcích prstů svůj tep a ne tep zachraňovaného…. 
Tepová hodnota nás zajímá  především u zvířete při vědomí, kdy chceme vědět hodnotu tepů. 

Tepová frekvence u psa v psychickém, fyzickém klidu a v teplotním komfortu je: 

u štěňat: 120-160 tepů/min.

u malých a středních plemen: 80-120 tepů/min.

u velkých a obřích plemen: 60-100 tepů/min.

 

TĚLESNÁ TEPLOTA se u psa měří v konečníku. Měřte digitálním teploměrem nejlépe s ohebným koncem v případě podezření na změnu zdravotního stavu. Konec teploměru namažte vazelínou a nebo olejem. Svěrač konečníku je poměrně silný, je nutné teploměr zasunout dostatečně hluboko, aby teploměr měřil teplotu uvnitř rekta. 

Tělesná teplota psa je 37,5-39°C.

 

Teploměr zasuňte dostetečně hluboko do konečníku psa. Teploměr musí být potřený vazelínou a nebo olejem.

 

 

 

BARVA SLIZNIC je ukazatel aktuálního zdravotního stavu psa. Sliznice psa jsou dobře viditelné na dásních psa a na spojivce oka. Sliznice u zdravého psa je vlhká, hladká, bez erozí a růžové barvy na nepigmentovaných místech. Jednotlivé odchylky mohou znamenat více zdravotních komplikací – v tomto článku je uvedena nejčastější příčina způsobená stavem vyžadující akutní poskytnutí první pomoci.

Bledá až bílá sliznice – velká krevní ztráta! Jediná laikem rozpoznatelná známka vnitřního krvácení. 

Červená sliznice– přehřátí psa (+suchá sliznice a absence slin)

Modrofialová sliznice – cyanoza – dušení cizím tělesem, zástava krevního oběhu. (Akutní nedostatek kyslíku ve tkáních psa.)

Žlutá sliznice – onemocnění jater a nebo žlučníku.

 

TABULKU KE STAŽENÍ V PDF NALEZNETE ZDE: fyziologické hodnoty první pomoc

 

 

 

 

Jak vyhodnotit stav psa v akutním stavu

  Úraz, nehoda a nebo jiný akutní stav psa znamená pro majitele velký stres. Někteří majitelé jednají racionálně a psovi dokážou pomoci, ale většina upadne v hysterii a paniku a není schopna vymyslet, CO dělat, s čím začít, na co se zaměřit a minuty utíkají. Pokud má pes závažná zranění a nebo je v opravdu akutním stavu, zemře vám pes před očima, aniž vy jste přišli na to, kde vlastně začít. U lidí je výhoda ta, že pokud jste svědky situace vyžadující okamžité poskytnutí první pomoci, operátor na lince 155 k situaci vysílá posádku RZP a nebo i RLP/RV, pokud to situace vyžaduje a do doby příjezdu posádky dává instrukce volajícímu a provádí ho celou situací. Pokud se jedná o psa, musíte si poradit sami…

Protože jako budoucí záchranář se pořád setkávám s algoritmem cABCDE, který používají k práci profesionálové, tady máte jednoduchý návod v podobném duchu napasované na míru majiteli- laikovi a psovi, který potřebuje fakt akutně pomoc. Budeme se držet osvědčeného schématu cABCDE, protože na komplexní vyšetření stavu pacienta prostě nikdo nic geniálnějšího nevymyslel. 
Tento systém slouží k tomu, aby vyšetřující člověk postupoval systematicky a logicky. Postupuje se od nejhoršího k nejméně závažnému. Protože pokud budete měřit teplotu masivně krvácejícímu psovi, tak sice zjistíte sníženou tělesnou teplotu, ale pravděpodobně se pejsek zastavení krvácení nedožije. U tohoto algoritmu je samozřejmě potřeba použít selský rozum, tudíž pokud mi pes „akorát“ kulhá, přičemž běhá po louce, už jen logickou úvahou můžu vyloučit bod c, A, B, C, – pes masivně nekrvácí, má průchodné dýchací cesty, dýchá zjevně normálně, pokud běhá po louce a krevní oběh bude taktéž v pořádku. V tomto případě se tedy zabývám body D a E a sice těch částí, které se týkají pohyblivosti psa. Ale pokud přijdete ke psovi v bezvědomí a nevíte co se stalo, rozhodně si projedete celý algoritmus cABCDE. 

Pokud je váš pes zraněný a nebo se akutně změní jeho zdravotní stav, s rozvahou a klidem psa vyšetřete a podle situace poskytněte první pomoc a zajistěte transport na veterinární pracoviště. Pokud nejste seznámeni se základním postupem, JAK správně a hlavně bezpečně pro vás i psa poskytnout první pomoc, přečtěte si nejprve tento článek.

 

c – Critical bleeding – ŽIVOT OHROŽUJÍCÍ ZEVNÍ KRVÁCENÍ

Před celkovým vyšetřením psa se ujistěte, že u psa není přítomno silné zevní krvácení. Pokud ano, krvácení neprodleně zastavte tlakovým obvazem a nebo škrtidlem. Pokud pes krvácí z drobných povrchových zranění, pokračujte ve vyšetření podle ABCDE a drobné krvácení ošetřete později. 

A – Airway – PRŮCHODNOST DÝCHACÍCH CEST

Pokud je váš pes při vědomí a normálně dýchá, jeho dýchací cesty jsou průchodné. Pokud je pes v bezvědomí, je potřeba si ověřit, zda pes není v bezvědomí vlivem neprůchodnosti dýchacích cest – zkontrolujte dutinu tlamy psa a případná cizí tělesa odstraňte. Z tlamy vytáhněte jazyk a nechte volně viset ven. Stejně tak pokud pes náhle začal ztěžka dýchat a dusit se- překážkou může být cizí těleso v dýchacích cestách a nebo otok. S dusícím se psem si dokážete jako laik poradit – o dušení se dočtete zde:  první pomoc při dušení psa.

B – Breathing – DÝCHÁNÍ

Dechová frekvence – tato hodnota by měla být v optimálních podmínkách fyzického a psychického klidu 10-30/min. Ovšem z fyziologických hodnot je zrovna dechová frekvence nejméně vypovídající, protože při stresu psa a nebo při vysoké teplotě ovzduší, případě u psa po zátěži může hodnota několikanásobně přesahovat fyziologickou hodnotu a je to zcela v pořádku. Ovšem zrychlená dechová frekvence může poukazovat i na reakci na bolest a diskomfort psa vlivem úrazu. Naopak zpomalená dechová frekvence je varovný příznak, zejména pokud je pes v bezvědomí ať vlivem akutní změny zdravotního stavu a nebo úrazu.

Barva sliznic – zkontrolujte, zda není přítomna cyanoza –  modrofialová barva jazyka, spojivky a dásní značí nedostatečné okysličení tkání (dušení, zástava srdeční činnosti..).  Bledá až bílá sliznice (anemická) je u psa v akutním stavu po úraze známkou možného vnitřního krvácení!

Kvalita dýchání – zkontrolujte, zda pes dýchá normálně, bez velkého úsilí a zda není přítomno penetrující poranění hrudníku (pneumothorax!)

POKUD PES NEDÝCHÁ A NEBO JE V BEZVĚDOMÍ A DÝCHÁ LAPAVĚ, NEPRODLENĚ ZAHAJTE KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACI. Více ve článku o resuscitaci psa.

C – Circulation – KREVNÍ OBĚH A KRVÁCENÍ

Tepová frekvence – nejlépe se  odečítá nejlépe na vnitřní straně stehna na stehenní tepně. Případně lze odečíst na levé straně hrudního koše- ale zde je tep „rušen“ dechem a laika může výrazně plést. 
Tepová frekvence je u velkého psa přibližně 60-100/min, u malého 80-120/min a u štěňat 120-160/min.

Opět platí, že stres, fyzická zátěž zvyšuje srdeční frekvenci. Pes v bezvědomí se špatně hmatným pulsem a  nízkou tepovou frekvencí  poukazuje na šokový stav/velkou krevní ztrátu a další vážné stavy.

Doba kapilárního návratu – tato hodnota ukazuje kvalitu periferního prokrvení a tím orientačně stav krevního oběhu.  Zkontrolujte dobu kapilárního návratu, která by neměla přesáhnout dvě vteřiny. U psa se vyšetřuje na sliznici tlamy, kdy na nepigmentované místo zatlačíte prstem, vytlačíte tak krev z kapilár a odečítáte dobu, kdy se krev do odkrveného místa vrací. Pokud je tato hodnota nad 2 vteřiny, je zde podezření na VNITŘNÍ KRVÁCENÍ A NEBO ŠOK.  Nevyšetřujte u psa cizího z důvodu vaší bezpečnosti.

Barva sliznic – bledá sliznice znamená silné krvácení a společně s prodlouženou dobou kapilárního návratu je to ukazatel vnitřního krvácení. Červená sliznice u psa ponechaného v místě s vysokou teplotou poukazuje na přehřátí. 

Ošetřete krvácející rány (pozor, silné krvácení ošetřujeme ihned podle bodu c! ). 

 

D – Disability – POSTIŽENÍ

Celkový stav – stav vědomí – pokud pes normálně reaguje na podněty, je při vědomí. Pokud nereaguje na žádné podněty, jedná se o bezvědomí – komatický stav.  Pokud lze psa probudit na většinou pouze bolestivý podnět a pes upadá zpátky do nevědomí, jedná se o stav soporózní, lehčí poruchu vědomí nazýváme somnolence a pes se jeví ospale a dezorientovaně. Všechny stavy poruchy vědomí vyžadují okamžitý transport k veterinárnímu lékaři. Příčinami může být úraz hlavy, otrava a nebo závažné interní onemocnění. 

Reakce zornic – zejména po úraze je vhodné psovi zkontrolovat reakci zornic –  zda jsou symetrické a není jedna zornice výrazně větší než druhá. Pokud je zornice očí rozdílná, je podezření na úraz hlavy a stav vyžaduje transport k veterinárnímu lékaři. Z hlediska bezpečnosti rozhodně nepohlížejte do očí cizímu zraněnému psovi! Zkontrolujte, zda má pes oči klidné a nebo mu cukají oči ze strany na stranu (nystagmus).

( Lze vyšetřit reakci na osvit, nicméně laik většinou nenosí vyšetřovací světlo a hlavně  většinou ve stresu nedokáže vyhodnotit, jestli zornice reagují a nebo ne. )


Pohyblivost – zaměřte se na to, zda je pes pohyblivý a pokud ano, zda je přítomno kulhání na končetinu a kterou.  Pokud pes není pohyblivý, neovládá pánevní končetiny a nebo pánevní i hrudní končetiny  a stavu předcházel úraz, je ve hře poranění páteře – s ohledem na tento fakt se psem manipulujte obezřetně. Změna pohybu může být náhlá i bez úrazu – pes se začne stáčet k jedné straně, případně k jedné straně padat. Tady je zvláště u starších psů podezření na cévní mozkovou příhodu a nebo vestibulární syndrom. 

 

E – Exposure – DALŠÍ PŘÍZNAKY

Psa vyšetřete od hlavy k patě a hledejte známky poranění, otok, kožní změny, změny držení končetin (podezření na frakturu a nebo luxaci). 

Pokud pes zvrací a nebo má průjem, sledujte frekvenci a obsah. Sledujte přítomnost krve a případně parazitů. 

Sledujte nezvyklé nahrbení psa, nafouknutí v oblasti žaludku, vkasané břicho a podobné změny na těle psa. 

Tělesná teplota – teplotu psa změřte v konečníku. Fyziologické rozmezí je 37,5- 39 °C.

ZAJISTĚTE TEPELNÝ KOMFORT – pokud pes krvácí, máte podezření na vnitřní krvácení a nebo došlo k rozsáhlým poraněním, pes má změnu vědomí je zajištění teplotního komfortu velmi důležité. Poslouží izotermická folie, suchá deka a nebo suchá bunda. 

 

Kdo je připraven, není překvapen… 

Až svého psa vyšetříte a zajistíte první pomoc, je nutno zajistit transport na veterinární pracoviště. A u většiny majitelů nastává shánění veterinární pohotovosti a dotazování se na facebookových skupinách. Upřímně řečeno, když čtu dotazy jako třeba „Akutní! Pohotovost pro psa v Praze?“ a nebo „Pomoc, kde je nejbližší pohotovost v Jablonci? Náš veterinář nezvedá telefon!“, tak se mi svírá žaludek. Většina akutních dotazů samozřejmě vzniká v noci, takže tázající málokdy obdrží smyslupnou odpověď. Občas se nějaký dobrák uchýlí k tomu, že napíše „Jeeje, snad bude v pořádku. Neporadím, ale držím palečky!“. Hezké, ale k ničemu. Sice jsme si tak nějak zvykli každý problém konzultovat na síti, ale nějak si odvykáme používat vlastní rozum. 


Takže: 

  • Telefonní číslo na veterinární pohotovost a na „záložní“ pohotovost, když vás na té první odmítnou a nebo třeba nezvednou telefon SI ULOŽTE DO TELEFONNÍHO SEZNAMU! 
  • Mějte zjištěný alternativní převoz na veterinární kliniku. Protože až budete potřebovat auto, k dispozici nebude. Zákon schválnosti. Některé taxislužby dokážou převézt domácí mazlíčky, ovšem vždy hlašte operátorovi taxislužby! No a samozřejmě Praha má výhodu veterinární záchranné služby  Petmedic, jejíž číslo si také uložte do telefonu, pokud jste pražští. 
  • VŽDY odstavujte auto natankované. I když se vám už po práci na benzínku zajíždět nechce. Není nic horšího, než akutně nakládat psa do auta, přičemž víte, že když jste z auta naposledy vystupovali, svítila tam rezerva. Vlastní zkušenost. 
  • A poslední věc, která by se měla podle mě vytesat do hlavy každému majiteli psa: 
    NIKDY NEJEZDĚTE SE PSEM V AKUTNÍM STAVU NA VETERINÁRNÍ PRACOVIŠTĚ BEZ UVĚDOMĚNÍ PERSONÁLU TELEFONICKY!! Nemáte jistotu, že vám psa akutně budou moci přijmout a navíc o vás neví – pokud zavoláte předem, že vezete psa s podezřením na torzi, mají čas se na situaci připravit. 

 

Schéma cABCDE v tabulce pro vytištění naleznete ZDE.

 

První pomoc při otravě psa

Otrava psa je poměrně častý důvod úmrtí a nebo vážného poškození zdraví většinou s trvalými následky.

Otravy mohou být neúmyslné, způsobené nedostatečným zabezpečením domácnosti (viz dále). Bohužel stále častější  je otrava úmyslná, kdy pes pozře pohozenou návnadu s jedem, hřebíky, napínáčky a nebo žiletkami.

Prevence otrav

Domácnost a zahrada

Domácnost, ve které žijí psi by měla být zabezpečena tak, aby se pes nemohl dostat k látkám, které mohou způsobit otravu.

  • Léky by měly být na jednom místě a nejlépe v uzamykatelné skříni.
  • Čistící prostředky a prací prostředky musí být uskladněny tak, aby se k nim pes nedostal.
  • Tabákové výrobky udržujte také mimo dosah psa včetně popelníku. Nikotin je pro psa prudce jedovatý.
  • Pes nesmí mít samostatný přístup do dílny a nebo garáže bez dozoru člověka. Hrozí zde pozření chladící kapaliny do automobilu a jiných chemických látek. Speciálně v těchto prostorech je nebezpečí, že pes se nějakou chemikálií potřísní ( vylité ředidlo, unikající voda z chladiče na podlahu garáže, otevřená plechovka s barvou atp.) a ve snaze se očistit chemikálii pozře a nebo dojde k poleptání kůže.
  • Pokojové rostliny by měly být  mimo dosah psa a majitel by měl znát názvy rostlin, které v domácnosti má. Otrava může být způsobena i odpadlými listy z rostlin, které pes najde na podlaze!
  • Potraviny by měly být před psem také mimo dosah. U některých druhů potravin hrozí přímo otrava, u jiných minimálně nepříjemné zažívací potíže a někdy i akutní zánět slinivky (při pozření většího množství tučných potravin). Pokud necháváte kynout těsto, NIKDY ho nenechávejte v dosahu psa.
  • Jedy na hlodavce a slimáky nemají svoje místo v domácnosti a nebo na zahradě, kde se pohybuje pes.

Při venčení

Z důvodu vysoké koncentrace úmyslně pohozených návnad by měl pes být po celou dobu venčení pod dozorem majitele a ten by měl vědět, jestli jeho pes někde něco žere a pokud možno okamžitě zjistit co. Bohužel se často stává, že pes si volně pobíhá venku a majitel nepřítomně zírá do telefonu a sjíždí sociální sítě a absolutně netuší, že jeho pes někde něco sežral…

Co dělat při otravě

Při řešení otrav rozhoduje rychlost řešení situace. Některé látky mohou psa otrávit během už během pár desítek minut po pozření.

PRVNÍ POMOC PŘI OTRAVĚ MŮŽETE POSKYTNOUT POUZE V PŘÍPADĚ, ŽE VÍTE, CO PES POZŘEL!

První pomoc při pozření jedovaté látky je vyvolání zvracení a podání některého z dostupných adsorbenčních přípravků,  které vyvazují toxiny z gastrointestinálního traktu a okamžité kontaktování veterinárního pracoviště a neprodlený transport!

POZOR! ZVRACENÍ NELZE VYVOLAT VŽDY!

Zvracení NELZE vyvolat v následujících situacích:

  • pes pozřel chemikálii
  • pes pozřel pěnivé látky
  • pes je malátný, kolabuje, padá do bezvědomí (hrozí aspirace)
  •  při křečových stavech
  • zvracel a nebo zvrací
  • pes pozřel látku před více než dvěma hodinami
  • pozřel návnadu s napínáčky, hřebíky, střepy
  • NEVYVOLÁVEJTE ZVRACENÍ, POKUD NEVÍTE, CO PES SEŽRAL!!!

V těchto případech můžete podat střevní adsorbens, které vyvazuje toxické látky z trávicího traktu. Ideálně používejte ENTEROZOOGEL místo živočišného uhlí. Jeho nevýhodou je, že obarvuje obsah trávicího traktu a případné krvácení z traktu je špatně diagnostikovatelné.

Tip: Pokud váš pes pozřel látku, kterou dokážete identifikovat a nevíte, zda můžete vyvolat zvracení a nedaří se vám zkontaktovat veterináře,  lze kontaktovat Toxikologické informační středisko. Tato služba je s nonstop pracovní dobou a primárně je určena na řešení intoxikací lidí. Lze se ovšem poradit i ohledně účinku látek na zvíře.
Služba je hrazena z veřejného zdravotního pojištění, takže pokud tuto linku budete kontaktovat, připravte si vaše rodné číslo a číslo vaší pojišťovny.

Telefon na TIS :  224 91 92 93 a nebo 224 91 54 02

Vyvolání zvracení

Pokud zvracení vyvolat lze, tak následujícími způsoby:

  • v účinnosti naprosto vede 3% peroxid vodíku. Ten lze naředit vodou 50:50 a podat stříkačkou do tlamy psa v dávce 1-2 ml/kg psa. POZOR- aby peroxid účinkoval, je ideální, aby pes chodil. Takže pokud nezačne zvracet ihned  po podání peroxidu,  vezměte psa na vodítko a krátce proveďte venku.  Je poměrně vysoká šance, že pes obsah žaludku zvrátí, protože peroxid vodíku začne v žaludku pěnit a to donutí psa zvracet. Většinou. 
  • alternativně lze použít jedlou sodu
  • další způsob vyvolání zvracení je voda s hořčicí a nebo voda se solí (lžíce soli na psa), ovšem tyto způsoby nejsou tak účinné jako peroxid

Po vyvolání zvracení můžete podat opět Enterozoogel.  Pokud se vám zvracení nepodaří vyvolat, nepropadejte panice, veterinář si s obsahem žaludku poradí. Na vyvolání zvracení si vyberte jeden způsob, nekombinujte různé způsoby vyvolání zvracení!

Pokud se pes potřísní chemikálií ve formě barvy, nafty, benzínu, chladící kapaliny do chladiče a nebo nějakým čističem, je nutné zamezovat psovi, aby se látku ze srsti snažil olízat a srst psa neprodleně omyjte velkým množstvím vody. V případě chemikálií hrozí poleptání kůže, proto neprodleně kontaktujte veterinárního lékaře.

V případě potřísnění oka chemikálií je nutné oko vyplachovat velkým množstvím vody a psa neprodleně transportovat k veterináři, přičemž je vhodné i po dobu transportu oko psa prokapávat nejlépe přípravkem určeným na výplach očí  a nebo alespoň pitnou vodou.

Vybrané druhy otrav:

Otrava ethylenglykolem

Je součástí některých nemrznoucích kapalin do ostřikovačů a nemrznoucích směsí do chladiče. Ethylengykol je nasládlé chuti.

Projev příznaků je od jedné hodiny do tří hodin po pozření a pes je utlumený, jeho stav připomíná opilost, pes je výrazně žíznivý, zvrací a má průjem, přidávají se křeče.  Ethylenglykol způsobuje selhání ledvin.
Smrtelná dávka je 4,4 ml/kg psa.

Metaldehyd

Je moluskocid používaný v přípravcích na hubení slimáků. Snad nejznámější je Vanish na slimáky. Přípravky s metaldehydem jsou většinou modré a nebo zelené granule.

Příznaky po pozření metaldehydu nastupují již od  15 minut po pozření do tří hodin. Otrava metaldehydem bývá velice prudká a velice často fatální. Metaldehyd způsobuje třes, slinění, zvracení, průjem,  zvýšení tělesné teploty (až přes 41°C), poruchy pohybu, poruchy srdeční frekvence, křečové stavy a zvíře umírá na zástavu dechové aktivity.

Stutox II

Stutox je fosfid zinku, který je aplikován na hubení hlodavců. Sekundárně jsou bohužel tráveni i dravci pozřením otrávených hlodavců. Stutox je ve formě šedozelených granulí.

Příznaky otravy jsou od patnácti minut do čtyř hodin po pozření. Stutox uvolňuje v trávicím traktu plyn fosfan. Pes často zvrací s příměsí krve. Přítomné je sípavé a rychlé dýchání. Mohou se objevit křeče.

Jed na hlodavce – antikoagulancia

Tento typ jedu na hlodavce je hojně využívaný a nebezpečné je to, že příznaky se projeví v závislosti na množství pozřeného jedu a velikosti psa jeden až sedm dní po pozření. Antikoagulační jed způsobuje snížení srážlivosti krve. Na psu lze pozorovat krváceniny na kůži (u méně pigmentovaných jedinců), pes je apatický, dušný, bývají přítomné krváceniny na sliznicích. Později dochází ke krvácení z tělních otvorů, zvracení a nebo vykašlávání krve. Může být přítomna anémie. Zvíře umírá následkem vykrvácení. Pokud se otrava zjistí včas, je poměrně dobře řešitelná podáváním vitamínu K, případně transfuzí krve.

LÉKY

Bohužel otrava léky je často způsobena majitelem psa, který v dobré víře bez porady s lékařem zvířeti podává humánní léčiva. Mnoho lidských léčiv se využívá i ve veterinární medicíně, ale majitel za žádných okolností nesmí svévolně bez konzultace s veterinářem podávat jakékoliv léky!

Zejména nebezpečné je podání Paracetamolu a nebo Ibuprofenu. Dost hrozivé je, že na facebookových skupinách si lidé navzájem doporučují při řešení zdravotních problému psa podávání Paralenu a nebo Ibalginu.

Otrava Paracetomolem

Paracetamol je analgetikum a antipyretikum. Prodává se jako Paralen, Panadol, Coldrex a podobně.

Dávka 100mg/kg způsobuje zvracení a methemoglobinemii, dávka 900mg/kg psa způsobuje akutní selhání jater!

Příznaky- cyanoza, zvracení, svědivost, snížená tělesná teplota, zvracení, zrychlená srdeční a dechová frekvence.

Otrava Ibuprofenem

Často podávané majitelem pro řešení bolesti pohybového aparátu psa. Podání Ibuprofenu vyvolává krvácivé eroze v trávicím traktu a selhání ledvin.

Poškození sliznice trávicího traktu vyvolává dávka 50-125 mg/kg , dávka 175-250 mg/kg psa vyvolává akutní selhání ledvin. Byl zaznamenán případ žaludečního vředu, který perforoval žaludeční stěnu po podání 110mg/kg váhy psa.

Příznaky otravy Ibuprofenem jsou bolestivost břicha, anémie, natrávená krev ve stolici a zvracení krve.

Otrava čokoládou

Hodně diskutované téma mezi pejskaři. Pro psa je toxická látka, která je obsažena v kakaovníku a sice teobromin. Záleží tedy na kvalitě čokolády a množství obsahu kakaových bobů a tím pádem teobrominu v čokoládě. Rozhodně není na místě experimentovat, jaká čokoláda pro psa je a nebo není jedovatá.

Příznaky otravou teobrominem jsou nejprve zvracení, průjem, nastává hyperaktivita, srdeční arytmie, ale může nastat i třes a křeče. Pokud je otrava silná, zvíře umírá na respirační a srdeční selhání.

Obsah teobrominu v potravinách:

bílá čokoláda – 1 mg

mléčná čokoláda – 155-200 mg

hořká čokoláda – 470 mg

čokoláda na vaření – 1400 mg

kakaový prášek – 460-2600 mg

Smrtelná dávka pro psa je 250-500 mg.

Pro orientační představu, jaké riziko hrozí vašemu psovi po pozření určitého druhu čokolády můžete vyzkoušet tuto kalkulačku: CHOCHOLATE TOXICITY RATING. 

Tato kalkulačka nenahrazuje konzultaci s veterinárním lékařem!

Otrava xylitolem 

Xylitol, březový cukr, dřevný cukr a nebo také E967. Alternativní sladidlo ze skupiny alkoholických cukrů. Xylitol vypadá i chutná jako klasický cukr. Je to přírodní látka a získává se z především právě z břízy. Proto březový a nebo dřevný cukr. V přírodě se vyskytuje v různých druzích ovoce a zeleniny. Přirozeně se také vyskytuje v lidském organismu.

Dnes je xylitol k dostání jako náhrada klasického cukru v obchodech se zdravou výživou pod názvem Xylitol a nebo březový cukr. Dále ho najdeme ve žvýkačkách a různých bonbónech bez cukru a v některých produktech, které jsou slazeny sladidlem E967.

!Xylitol obsahují některé zubní pasty! Zuby svému psu čistěte výhradně pastou určenou pro psy!

Xylitol se rychle vstřebává do krevního řečiště a u psa při pozření xylitolu dochází k rychlému a silnému uvolňování inzulinu ze slinivky a následně dochází k významnému poklesu hladiny krevního cukru – hypoglykémii(75-100 mg/kg ).
Vyšší dávky xylitolu způsobují selhání jater (nad 500mg/kg).
Hypoglykémie se projeví nejčastěji během 30 minut po pozření. Příznaky poškození jater se projeví za 24-48 hodin po pozření.

Příznaky otravy jsou zvracení, apatie, dezorientace, kolaps, bezvědomí, křeče.

Vzhledem k hypoglykémii, která nastane velmi rychle nevyvolávejte zvracení! Hypoglykémie je stav, který může ohrozit na zdraví psa i člověka a je nutná okamžitá intervence veterinárního lékaře.

Otrava hroznovým vínem a rozinkami

Snad ještě více diskutované téma, než otrava čokoládou. Momentálně se neví, co přesně vyvolává otravu psa po pozření hroznů a nebo rozinek, protože zaznamenané případy otrav byly způsobeny různými druhy hroznů a některé byly chemicky ošetřeny a jiné ne. Jedna z hypotéz mluví o tom, že otrava vzniká z díky nadměrnému příjmu jednoduchých cukrů. Hovoří se také o individuální citlivost některých jedinců na látky obsažené v hroznech. Až čtvrtina psů nemá po pozření hroznů žádné příznaky otravy. Je každopádně na místě nepodávat psovi hrozny ani rozinky minimálně proto, protože pro psa nemají žádnou zásadní výživovou hodnotu a může to případně pro psa být nebezpečné.

Příznaky otravy hrozny je silné zvracení, průjem a rozvíjející se selhání ledvin.

Otrava nikotinem

Nikotin je pro psa silně toxický, smrtelná dávka může být už obsah nikotinu z jedné cigarety. Nikdy nenechávejte krabičku cigaret v dosahu psa, stejně jako popelník. Smrt může nastat do jedné hodiny od pozření letální dávky nikotinu.

Příznaky jsou zvracení,  zrychlené dýchání a srdeční aktivita, třes, křeče a zvíře umírá na paralýzu dechového centra.

Otrava rostlinami 

Většina pokojových rostlin je pro zvířata toxická, stejně jako mnoho zahradních okrasných rostlin. Obecně doporučuji znát všechny rostliny, které máte doma a na zahradě a zjistit, jak moc je konkrétní rostlina pro zvíře nebezpečná a extrémně jedovatých exemplářů se raději zbavit.

Tip: Pokud máte doma a nebo na zahradě rostliny, které nedokážete identifikovat, zkuste využít některou z dostupných aplikací na určování druhu rostliny jako například PlantNet: odkaz na stažení ZDE.

Zdroj: Veterinární toxikologie v klinické praxi (Zdeňka Svobodová, Helena Modrá a kol.), Toxikologické informační středisko, www.vets-now.com

První pomoc při epileptickém záchvatu

Co vlastně epilepsie je? 

U nás se vžilo epilepsií označovat jakýkoliv křečový záchvat, který vypadá jako epilepsie. Ovšem ne každý křečový záchvat je epileptický. U diagnostiky původu a příčiny záchvatů je ideální, když majitel psa dokáže spolupracovat s veterinářem a odpovídat na anamnestické dotazy, které jsou v diferenciální diagnoze důležité (kolik záchvatů pes měl, v jakém časovém odstupu, zda byl v bezvědomí/při vědomí, jak dlouho záchvat trval, co mu předcházelo… ). Pokud je u záchvatu psa více než jedna osoba, je vhodné pro veterináře pořídit video průběhu záchvatu. Samozřejmě pouze v případě, že situace dovoluje pořízení videozáznamu.

Křečové záchvaty lze rozdělit do několika kategorií podle příčiny:

Primární epilepsie – je způsobená onemocněním mozkové tkáně, což může být infekce nervové tkáně, mozková příhoda, nádory a další onemocnění mozku jako například hydrocefalus, což je častá vývojová vada u brachycefalických plemen – především u nevhodně namnožených.

Sekundární epilepsie – je stav způsobený čímkoliv jiným, než poruchou mozkové aktivity. Přesněji řečeno, jedná se často o onemocnění  jiného orgánu, než je mozek, ale nemocí je ovlivněn. Častá je jaterní encefalopatie (narušený metabolismus amoniaku) onemocnění ledvin a nebo srdce a pozor- hypoglykemie a nebo hyperglykemie může způsobit křečový záchvat. Věděli jste, že i u psů se vyskytuje diabetes a není to úplně vzácné? Sekundární epilepsie může být způsobena otravou.

K sekundární epilepsii bych ráda dodala, že každý pes by měl v rámci prevence podstoupit ideálně jednou ročně preventivní vyšetření krve. Záchyt špatné funkce z některého orgánu může být častokrát podchycena včas a buď vyléčena úplně, nebo alespoň zpomalen průběh onemocnění. To, že pes vypadá zdravý neznamená, že interně úplně zdravý je.

Idiopatická epilepsie – konečně TA epilepsie.  Idiopatická = bez známé příčiny. Elektrická aktivita mozku začne být bez příčiny abnormální, mozek na chvíli přestane fungovat normálně a vzniknou křeče. Epileptický záchvat. Víme, že je to nejčastější typ záchvatů, víme, že má genetickou návaznost a víme, že některá plemena psů k ní mají větší sklon. A taky víme, že by neměli jedinci s touto vadou být v chovu. Ale protože jsme Mekka množení zvířat, tak se množí bez ohledu na genetickou vazbu tohoto a jiných onemocnění. Další důvod proč nemnožit a nekupovat zvířata z neověřených chovů. Vyskytuje se ve věku jednoho až tří let.

Jak může záchvat vypadat? 

Nejznámější typ záchvatu je takzvaný grand mal záchvat. Pes upadne do bezvědomí, provází ho křeče, může dojít k pomočení a nebo pokálení zvířete, pes může mít pěnu u huby. To je ta horší varianta. Existuje záchvat typu petit mal, kdy je pes při vědomí, dochází k těkavému pohybu očí, záškubům uší, pysků, zvíře nevnímá majitele.
Pokud zvíře prodělá více než dva záchvaty za 24 hodin, jedná se o takzvané klastry. Pokud na sebe navazuje jeden záchvat za druhým, nebo je záchvat delší než deset minut, mluvíme o status epilepticus.

Záchvat mívá často typický průběh (ale ne vždy):

  • prodromální stádium – pes je nervozní, vyhledává majitele a nebo se naopak snaží vyhledat klidné místo
  • aura – intenzivní změny chování, strach
  • záchvat (grand mal, petit mal)
  • postiktální fáze – pes může být zmatený, dezorientovaný, může být přechodně i agresivní 

PRVNÍ POMOC PŘI EPILEPTICKÉM (KŘEČOVÉM) ZÁCHVATU PSA: 

Do tlamy NIC nevkládejte! Dávno jsou doby, kdy se doporučovalo mezi zuby vložit pevný předmět, aby si pes (člověk) nepřekousl jazyk. Za prvé se vám to nepovede, za druhé budete sami asi kousnutí a za poslední můžete způsobit poranění postiženému záchvatem!

Není potřeba vytahovat jazyk! Opět hrozí riziko poranění vás. Ničemu nepomůžete. Jazyk psovi opravdu „nezapadne“, navíc je pes v křeči a nezmůžete s jazykem vůbec, ale vůbec nic.

Užitečnější bude, když se postaráte o to, aby pes odněkud nespadl (z křesla, postele, střechy boudy, schodů…). Pokud je to ve vašich možnostech, psa položte na rovnou podlahu (zem). Pokud ne, psa alespoň přidržujte, aby nespadl. Po záchvatu psa připněte na vodítko kvůli možné dezorientaci!
Pokud pes prodělává delší grandmalový záchvat, není od věci chladit končetiny a břicho, protože díky vysoké fyzické aktivitě těla se zvyšuje tělesná teplota. Záchvat je velmi fyzicky náročný pro oběhový systém a tělo psa. Kdo záchvat zažil na sobě, ví. Po záchvatu pes musí být v absolutním fyzickém klidu.

Pokud pes prodělal první záchvat v životě, je na místě neprodlená návštěva veterináře, který se pokusí určit příčinu záchvatu a nasadit vhodnou medikaci.

foto: Amálie Kiššová

Se psem na dovolenou

Začalo období dovolených a většina majitelů na dovolené bere svoje psí parťáky. Co všechno je potřeba zařídit, pokud jedete se psem na dovolenou, aby se obešla bez komplikací a nebo nemusela předčasně skončit? Read More

Zranění (nejen) loveckých psů

 

 

Lovecká sezona je v plném proudu a nejen myslivci s loveckými psy by měli vědět, jaké zranění si může pes přinést z lesa. Read More

Jak správně poskytnout první pomoc psovi

Kdo z majitelů psů může zodpovědně říct, že ví, co by dělal v krizové situaci, kdy jeho pes potřebuje poskytnout první pomoc, která může zachránit zdraví a nebo přímo život psa? Po pěti letech školení seminářů první pomoci pro psy a cca stém proběhlém semináři můžu odpovědět, že malé procento. Read More

Pes a léto

Léto je v posledních letech teplotně nevypočitatelné a velká část teplého období bývá teplotně nesnesitelná pro lidi i pro zvířata. Ale nejen horké počasí je úskalím letních dní..
Na co by měl majitel psa myslet a na co být připraven?

  1. Prochladnutí psa díky nedostatečnému vysušení psí srsti
  2. Hotspot
  3. Syndrom mrtvého ocasu
  4. Otrava sinicemi
  5. Spáleniny polštářků tlapek
  6. Přehřátí
  7. Lokální popáleniny kůže
  8. Intoxikace vodou
  9. Akutní zánět slinivky
  10. Uštknutí zmijí a nebo bodnutí včelou
  11. Tonutí Read More