Aujezskyho choroba u psů

Aujeszkyho choroba, známá také jako pseudovzteklina, je vysoce závažné a téměř vždy smrtelné virové onemocnění psů a koček. Přestože svými příznaky připomíná vzteklinu, pro člověka nepředstavuje běžné riziko.

Česká republika je oficiálně prostá Aujeszkyho choroby v chovech domácích prasat. Virus však dlouhodobě cirkuluje v populaci divokých prasat (divočáků) napříč Evropou včetně ČR. Právě kontakt psa s divočákem nebo krmení syrovým masem z divokého prasete představuje hlavní riziko nákazy.

V České republice neprobíhá souvislý celoplošný každoroční screening divokých prasat s jednotnou statistikou. Po eradikaci nákazy v domácích chovech už nejde o povinně plošně sledované onemocnění. Výskyt viru je mapován cílenými odběry, jednorázovými projekty a nálezy zveřejňovanými Státní veterinární správou.

Absence kontinuálních statistik pak může vyvolávat paniku mezi pejskaři při zveřejnění jednotlivého případu. Virus však není „nově šířící se hrozbou“ – v populaci divočáků je přítomen dlouhodobě. Riziko je stabilně spojeno především s:

kontaktem psa s uloveným divočákem,
krmením syrové zvěřiny z divočáka,
manipulací s vnitřnostmi.

Povědomí o této nemoci by měl mít každý majitel psa a preventivní opatření by měla být běžnou součástí chovatelské praxe.

Původce onemocnění

Původcem je herpesvirus , virus z čeledi Herpesviridae (prasečí herpesvirus). Prase a nebo divoké prase je primární hostitel viru.

U prasat může infekce probíhat:

bezpříznakově,
s respiračními příznaky,
s poruchami reprodukce.

Prase může infekci přežít a stát se nosičem.

U psa a kočky jde o tzv. terminální hostitele. Infekce končí úhynem a nepřenáší se dále mezi psy či kočkami.

Odolnost viru

Virus je spolehlivě ničen teplotami nad 70 °C.
Zmrazení virus neničí.
Chlazené i mražené maso může obsahovat aktivní virus.

Virus je přítomen ve:

slinách
krvi
svalovině
orgánech
moči
pohlavních sekretech

Jak se pes nakazí

K nákaze dochází:

přímým kontaktem s krví nebo slinami nakaženého prasete,
pozřením syrového masa nebo vnitřností,
kontaktem s tkáněmi při vyvrhování ulovené zvěře.

Nejvyšší riziko se týká loveckých psů a zvířat krmených syrovou zvěřinou.

Průběh onemocnění

Po vstupu viru do organismu dochází k jeho množení a rychlému napadení nervového systému.

Inkubační doba: 2–5 dní
Od prvních příznaků k úhynu: obvykle do 48 hodin

Typickým a velmi charakteristickým příznakem je extrémní svědění, nejčastěji v oblasti hlavy, krku nebo plece. Pes si postižené místo intenzivně drbe a vykusuje.

V krátké době se přidávají neurologické příznaky a rozvíjí se akutní encefalitida (zánět mozku), která končí kolapsem a úhynem.

Aujeszkyho choroba – příznaky

Rané příznaky

náhlá změna chování
úzkost, neklid
vokalizace
hypersalivace (slinění)

Typický příznak

extrémní svědění (hlava, krk, plec)
intenzivní škrábání
automutilace až do krve

Neurologická fáze

ataxie
poruchy rovnováhy
parézy a paralýza
křeče

V terminální fázi dochází k celkovému kolapsu a respiračnímu selhání.

Pro podobnost příznaků se vzteklinou se onemocnění označuje jako pseudovzteklina.

Léčba Aujeszkyho choroby u psa

Cílená léčba neexistuje.
Onemocnění má prakticky vždy fatální průběh. Vzhledem k rychlosti a závažnosti příznaků se často přistupuje k eutanazii z důvodu welfare pacienta.

Prevence je jediná účinná ochrana.

Prevence Aujeszkyho choroby

Nekrmit psy ani kočky syrovým masem či vnitřnostmi z divočáka.
Tepelná úprava nad 70 °C je bezpečná.
Zabránit nadměrnému kontaktu psa s uloveným divokým prasetem.
Nepouštět psa k místům vyvrhování zvěře.

Zdroje:

Státní veterinární správa ČR – Aujeszkyho choroba (oficiální informace o nákaze), https://www.svscr.cz

Státní veterinární správa ČR – Interaktivní mapa nákazové situace, https://www.svscr.cz/zdravi-zvirat/nakazova-situace/

Komora veterinárních lékařů ČR – Nákazová situace v Evropě a ČR (souhrnné reporty), https://vetkom.cz

WOAH (World Organisation for Animal Health) – Aujeszky’s Disease (Pseudorabies), https://www.woah.org/en/disease/aujeszkys-disease/

Nejčastější dotazy

Je seminář vhodný i pro úplné začátečníky?

Ano. Seminář je koncipován tak, aby byl srozumitelný i pro majitele psů bez zdravotnického nebo veterinárního vzdělání. Vše je vysvětleno krok za krokem a důraz je kladen na praktické dovednosti. Zároveň je obsah dostatečně hluboký i pro zkušenější pejskaře.

Je seminář vhodný i pro profesionály pracující se psy?

Ano. Seminář často navštěvují také trenéři, chovatelé, pracovníci útulků nebo lidé, kteří se psy pracují profesionálně a chtějí si upevnit postupy první pomoci v reálných situacích.

Mohu se semináře zúčastnit se svým psem?

U jednodenních seminářů není účast se psem povolena. Praktického dvoudenního kurzu se můžete se svým psem zúčastnit. Informace o tom, zda je možné přijít s vlastním psem, je vždy uvedena v popisu konkrétního semináře. Pokud účast se psem povolena není, jsou pro praktické nácviky k dispozici psi lektorky, kteří jsou zvyklí na praktickou výuku první pomoci.

Co když přijdu na dvoudenní kurz bez psa?

Účast bez vlastního psa není problém. Praktické ukázky a nácviky probíhají s pomocí zkušených psů lektorky. Smyslem kurzu je přenos dovedností, ne práce s konkrétním psem. Nabyté dovednosti si poté natrénujete se svým psem v domácím prostředí.

Jaké jsou podmínky účasti se psem?

Pes musí být klinicky zdravý, s platným očkováním a schopný zvládnout pobyt v cizím prostředí s dalšími psy. Po celou dobu kurzu musí být na pevném vodítku. Dbáme na welfare zvířat – pokud pes projeví stres nebo diskomfort, nebude do praktické výuky zapojován.

Jak dlouho seminář trvá?

Délka semináře závisí na jeho typu. Jednodenní semináře začínají v 9:00 a končí v 18:00 hodin, praktické kurzy probíhají formou víkendové intenzivní výuky v čase 8:30-18:00 hodin. Přesný časový harmonogram je vždy uveden u konkrétního termínu.

Co si mám na seminář vzít s sebou?

Doporučujeme pohodlné oblečení vhodné pro praktickou výuku a případně poznámkový blok. Veškeré výukové pomůcky, materiály a skripta jsou součástí kurzu.

Dostanu po absolvování semináře certifikát?

Ano. Každý účastník obdrží certifikát o absolvování semináře první pomoci pro psy.

Jsou součástí semináře studijní materiály?

Ano. Účastníci obdrží podrobná skripta, která slouží jako studijní materiál i praktická pomůcka do budoucna.

Kdo seminář vede?

Seminář vede veterinární sestra, veterinární fyzioterapeutka a zdravotnická záchranářka Zuzana Wildmannová. Lektorka vystudovala střední veterinární školu a vede dvanáct let vlastní soukromou fyzioterapeutickou praxi. Je akreditovaným lektorem první pomoci. Čtvrtým rokem pracuje jako záchranář Urgentního příjmu. Momentálně se zaučuje jako perioperační sestra na veterinární klinice.

Nahrazuje seminář veterinární péči?

Ne. Seminář nenahrazuje veterinární vyšetření ani léčbu. Jeho cílem je naučit majitele psů správně reagovat v akutních situacích a bezpečně překlenout dobu do příjezdu na veterinární pracoviště.

Jak probíhá přihlášení a platba?

Přihlášení probíhá prostřednictvím online formuláře. Místo je rezervováno po uhrazení kurzovného (nebo zálohy, pokud je u daného kurzu stanovena). Po přijetí platby je vystavena elektronická faktura.

Co když se semináře nemohu zúčastnit?

Účast je možné jednorázově bezplatně přesunout na jiný termín nebo převést na jinou osobu. Podmínky přesunu a případného storna jsou vždy uvedeny v detailu semináře.

Kolik je na semináři účastníků?

Počet účastníků je omezen tak, aby byl zachován dostatek prostoru pro praktický nácvik, dotazy a individuální přístup.

Pravidla účasti na Praktickém dvoudenním kurzu první pomoci pro psy

Na kurz je možné přijít s vlastním psem. Účast se psem však není podmínkou – pro účastníky bez vlastního psa budou k dispozici dva psi lektorky, kteří jsou zvyklí na výuku první pomoci a praktické nácviky.

Seminář je určen osobám od 15 let.

Přihlášení na seminář je závazné. Vaše místo je rezervováno ve chvíli, kdy je kurzovné uhrazeno bankovním převodem. Po registraci je nutné uhradit zálohu ve výši 1 000 Kč, která je nevratná. Jakmile je platba zaevidována, obdržíte elektronickou fakturu vystavenou na vaše jméno. Pokud potřebujete fakturu vystavit na firmu nebo doplnit jiné údaje, dejte mi prosím vědět e-mailem nejpozději v den odeslání platby. Doplatek kurzovného hradí účastníci na základě pokynů pořadatele zaslaných e-mailem.

Podmínky účasti se psem

Prosím, zvažte předem, zda váš pes zvládne dvoudenní pobyt v cizím prostředí a kontakt s dalšími psy. Pohoda a bezpečí psa jsou pro nás zásadní.

Vzhledem k účasti více psů probíhá na začátku kurzu kontrola zdravotního stavu a očkování. Majitel je povinen předložit očkovací průkaz s platným očkováním.

Z důvodu ochrany zdraví všech účastníků (psů i lidí) se kurzu nemohou účastnit psi s příznaky infekčního onemocnění (např. kašel, rýma, průjem, zvracení). Stejně tak psi s kožním onemocněním bez doloženého potvrzení veterinárního lékaře o jeho neinfekční povaze. V těchto případech bohužel není možné psa do výuky zařadit.

Pro pohodlí psa i plynulý průběh výuky doporučujeme vzít s sebou přepravku nebo jiné klidné místo k odpočinku, zejména během teoretických bloků. Po celou dobu kurzu musí být psi na pevném vodítku.

Majitel odpovídá za chování svého psa a za případné škody jím způsobené. Je povinen zajistit, aby nedošlo ke znečištění výukových prostor. V případě znečištění je nutné uhradit případnou sankci dle provozního řádu pronajímatele, který bude účastníkům zaslán spolu s organizačními informacemi ke kurzu.

Po celou dobu kurzu dodržujeme zásady welfare zvířat. Praktický nácvik nebude probíhat u psů, kteří budou vykazovat známky stresu, strachu nebo výrazného diskomfortu.

Hrubé zacházení se psem není tolerováno. Psi nesmí mít stahovací, elektrické obojky ani halti ohlávky. Pes, který bude opakovaně projevovat agresivitu vůči ostatním psům, bude z kurzu vyloučen.

NENÍ MOŽNÉ SE ZÚČASTNIT S HÁRAJÍCÍ FENOU!

Co dělat, když se nemůžete zúčastnit

Pokud vám účast na semináři nevyjde, je možné jednou bezplatně přesunout účast na jiný termín, a to do jakéhokoli místa konání. Tato možnost není časově omezená. O přesun stačí požádat e-mailem nejpozději v den konání semináře do 8:00. Zpětné přesuny bohužel možné nejsou.

Svou účast můžete také převést na jinou osobu. Změnu účastníka je potřeba nahlásit e-mailem, opět nejpozději v den konání semináře do 8:00.

Pokud se rozhodnete účast zrušit a požádat o vrácení kurzovného, je účtován storno poplatek v následující výši:

– zrušení 30 a více dní před konáním semináře: 700 Kč
– zrušení 29–15 dní před konáním semináře: 1 000 Kč
– zrušení 14–7 dní před konáním semináře: 1 500 Kč
– zrušení 6–1 den před konáním semináře: 2 000 Kč
– zrušení v den konání semináře: 2 500 Kč
– v případě neúčasti bez předchozí domluvy uhrazená částka propadá pořadateli

Pokud by došlo ke zrušení semináře z mé strany, vracím kurzovné v plné výši.

Kurzy

Praktický dvoudenní kurz první pomoci pro psy

Kurz první pomoci je rozšířenou verzí Semináře první pomoci pro psy I. a je koncipován jako intenzivní praktický kurz s důrazem na aktivní zapojení účastníků.

Kurz je primárně určen majitelům psů, kteří se chtějí účastnit se svým vlastním psem, jenž bude zapojen do praktické výuky. Účast je však možná i bez vlastního psa – v takovém případě budou praktické nácviky probíhat se psy lektorky, kteří jsou zkušení a zvyklí na výuku první pomoci.

Časová dotace kurzu:

sobota – 8:30-18:00
neděle- 8:30-18:00

Program:

sobota:
8:30 – 8:45 – příchod, prezence, přejímka psů
8:45 – zahájení kurzu
9:00 -10:30 – anatomie psa- co potřebujete znát ke správnému poskytnutí první pomoci
10:30- 10:45 – prevence vzniku úrazů a akutních stavů
10:45 – 11:00 – přestávka
11:00 – 13:00 zásady poskytování první pomoci a řešení akutních situací
13:00 -13:45 – pauza na oběd
13:45 – 14:45 – fyziologické hodnoty a klinické vyšetření psa
14:45 – 15:45 – manipulace se zraněným psem, transport zraněného psa
15:45 – 16:00 – přestávka
16:00 – 18:00 – úrazové stavy (úrazy pohybového ústrojí, poranění břicha, hrudníku, úrazy hlavy) šok

neděle:
8:15-8:30 – příchod
8:30 – 10:00 – resuscitace psa a člověka a seznámení se s AED (automatický externí defibrilátor)
10:00 – 10:15 – přestávka
10:15-13:00 – krvácení – zástava masivního krvácení (nácvik na maketě), základní obvazové techniky u psa
13:00- 13:45 – pauza na oběd
13:45 – 14:45 – otravy u psů
14:45- 15:15 – neúrazové stavy – přehřátí
15:15- 15:30 – přestávka
15:30- 17:50 – neúrazové stavy – uštkutí zmijí, bodnutí hmyzem, dušení cizím tělesem, torze žaludku
17:50 – 18:00 – dotazy, předání certifikátů, ukončení kurzu

(Časový harmonogram je orientační. V průběhu výuky budou dle potřeb účastníků i psů zařazovány krátké, přibližně pětiminutové pauzy na osvěžení a venčení psů, zejména během delších výukových bloků.)

Každý účastník obdrží:

podrobná skripta
certifikát o absolvování kurzu
obvazový materiál určený k praktické výuce

Maximální počet účastníků se psem: 10

Cena kurzu: 7000 Kč

Podmínky účasti s vlastním psem:

Vzhledem k tomu, že se kurzu účastní více psů, proběhne na začátku kontrola zdravotního stavu a očkování. Majitel je povinen předložit PetPas s platným očkováním.

Z důvodu ochrany zdraví všech účastníků (psů i lidí) se kurzu nemohou účastnit psi s klinickými příznaky infekčního onemocnění, jako je kašel, rýma, průjem nebo zvracení. Stejně tak psi s kožním onemocněním, u kterého není doloženo potvrzení veterinárního lékaře o jeho neinfekční povaze. V takovém případě bohužel není možné psa do výuky zařadit.

Majitel odpovídá za chování svého psa a za škody jím způsobené a je povinen zajistit, aby nedošlo ke znečištění výukových prostor. V případě znečištění je nutné uhradit případnou sankci stanovenou provozním řádem pronajímatele (ten bude účastníkům zaslán spolu s organizačními informacemi ke kurzu).

Ubytování:
Ubytování a strava není součástí kurzu. Oboje si účastník zajišťuje a hradí individuálně.

Pes a kynuté těsto

Otrava psa kynutým těstem patří mezi méně známé, přesto potenciálně fatální stavy. Právě proto je nebezpečná. Majitelé ji často podceňují, protože suroviny na těsto samy o sobě nejsou toxické. Problém vzniká až v žaludku psa.

Proč je kynuté těsto pro psa nebezpečné

Kynuté těsto obsahuje kvasinky, které v teplém a vlhkém prostředí psího žaludku pokračují v kvašení. Těsto v žaludku kyne, zvětšuje se, mechanicky roztahuje žaludek a vyvolává silnou bolest. Může dojít až k akutní dilataci žaludku či poruše prokrvení stěny žaludku.

Druhým, často opomíjeným mechanismem, je produkce ethanolu. Kvasinky při fermentaci produkují alkohol, který se rychle vstřebává do krevního oběhu. Výsledkem je akutní alkoholová intoxikace, která zatěžuje centrální nervový systém, játra i kardiovaskulární aparát psa.

První klinické projevy se mohou objevit už 30–60 minut po pozření, někdy i dříve. Rychlost nástupu závisí na množství sněděného těsta a velikosti psa.

Typické příznaky zahrnují neklid, slinění, zvracení, nafouknuté a bolestivé břicho v oblasti žaludku, poruchy koordinace, apatii nebo dezorientaci. Při rozvoji alkoholové intoxikace se objevuje třes, hypothermie, zpomalené reakce, někdy až bezvědomí. V těžkých případech dochází k dechové depresi a oběhovému selhání.

V případě, že pes pozře kynuté těsto, není vhodné vyvolávat zvracení doma jako u jiných typů otrav. Konzistence kynutého těsta a zvětšování jeho objemu v žaludku může znemožnit psu těsto vyzvrátit, navíc při souběžné otravě alkoholem, tedy „opilosti“ psa hrozí riziko aspirace (vdechnutí) obsahu žaludku do dýchacích cest. Jediným řešením je neprodlená návštěva veterinárního lékaře.

Kynuté těsto vždy nechávejte kynout výhradně na místě, kam se pes nemá šanci dostat. Pro psa může být atraktivní a jedna chvíle nepozornosti může vést k akutnímu, život ohrožujícímu stavu.

Kašel u psa

Kašel u psa není „jen nachlazení“, ale varovný příznak mnoha akutních a vážných stavů. Může znamenat banální podráždění dýchacích cest, infekční nemoc horních či dolních cest dýchacích, ale také kolaps trachey, srdeční selhání nebo rozvíjející se plicní edém a další závažné stavy.

Kdy je kašel u psa nebezpečný

kašel trvá déle než několik dní
je záchvatovitý, dráždivý nebo se zhoršuje
pes při kašli kolabuje
pes kašle hlavně v noci nebo v klidu
kašel je spojen s dušností, apatií nebo horečkou
objevuje se žlutý, nazelenalý, hnisavý a nebo krvavý sekret
pes vykašlává krev
jde o štěně, seniora nebo kardiaka

Nejčastější příčiny kašle u psa

Psincový kašel

Psincový kašel je vysoce nakažlivé onemocnění dýchacích cest. Typickým příznakem je suchý, dráždivý kašel, často spojený s dávivým reflexem. Mnoho případů má lehký průběh, ale u štěňat, seniorů a oslabených psů může přejít v zápal plic. Psincový kašel je lidové označení infekčního onemocnění – infekční laryngotracheitidy, které nemá jednoho původce jako většina jiných onemocnění. Nejčastějším původcem je Bordetella bronchiseptica, adenoviry, viry parainfluenzy a mnoho dalších.
Vzhledem k různorodosti původců a časté kombinaci virového a bakteriálního původu nemoci není na místě psincový kašel podceňovat.
Tato nemoc může proběhnout naprosto hladce bez nutnosti léčby léčivy, ale také může skončit těžkým zápalem plic a úhynem psa.
Psincovým kašlem se nejčastěji nakazí pes na výstavě a jiných veřejných kynologických akcích, na místech, kde se vyskytují jiní psi (sdílené odkladací kotce na cvičáku apod.), při setkávání s jinými psy, ale i kontaktem s infekčními sekrety psa.
Jestliže u vašeho psa nastoupí kašel, který přechází v dávení s odkašláním bílé pěny, pravděpodobně se jedná o psincový kašel a nebo jinou infekční příčinu. Vždy je na místě navštívit veterinu a nechat psa vyšetřit.

Co můžete udělat, než navštívíte veterináře:

zamezit kontaktu s jinými psy při venčení

podpořit imunitu přírodními doplňky jako betaglukany, preparáty na podporu imunity psa

doplnit do krmné dávky vitamín C v přírodní podobě (na trhu je nepřeberné množství preparátů)

ideálně izolovat nemocného psa od ostatních psů v domácnosti (což je často těžko realizovatelné)

podávat JITROCELOVÝ SIRUP se doporučuje jako „první pomoc“ při kašli a často skutečně pomáhá urychlit rekonvalescenci psa. Jitrocelový sirup nesmí být slazen xylitolem, protože je pro psa vysoce toxický! Viz článek o intoxikaci xylitolem: https://www.prvnipomocpropsy.cz/pes-a-xylitol/

Kolaps trachey

Někdy majitel psa zaměňuje kolaps trachey za psincový kašel. Kolaps trachey patří mezi nejčastější příčiny chronického kašle u malých psů. Jedná se chronické, degenerativní onemocnění dýchacích cest, při kterém dochází k postupné ztrátě pevnosti chrupavčitých prstenců průdušnice. Průsvit trachey se dynamicky zužuje, zejména při nádechu nebo výdechu, což mechanicky dráždí kašlové receptory a zhoršuje proudění vzduchu. Typickým projevem je suchý, záchvatovitý kašel, často vyvolaný vzrušením, fyzickou zátěží nebo tlakem na krk, například při použití obojku. Kašel připomíná husí kejhání. Onemocnění postihuje především malá plemena a má progresivní charakter – nejde o infekci ani stav, který by bylo možné vyléčit. Terapie je dlouhodobá a spočívá v úpravě režimu, kontrole hmotnosti, zákazu obojku a cílené veterinární léčbě.

Kašel při srdečním selhání

Při selhání levé komory dochází ke hromadění krve v plicním řečišti. Plicní edém není infekce ani zánět. Zvyšuje se tlak v plicních cévách a tekutina začne prosakovat do plicní tkáně. Vzniká kardiogenní plicní edém.

tachypnoe- zrychlené dýchání
kašel, nejčastěji v noci
neklid
v těžkých případech vykašlávání pěnivého, narůžovělého sekretu
cyanotické sliznice
únava

Plicní edém je život ohrožující stav.

Další častou příčinou kašle je zvětšená levá síň, která mechanicky utlačuje průdušky. Pes pak kašle i bez plně rozvinutého edému.

Další možné příčiny kašle u psa

Kašel může být způsoben také:

bronchitidou a pneumonií
plicními parazity
nádory plic nebo mediastina
aspirací cizího tělesa
refluxem
neurologickými poruchami polykání
první fází dušením cizím tělesem https://www.prvnipomocpropsy.cz/prvni-pomoc-pri-duseni-psa/

Kašel u psa je indikátor změny zdravotního stavu, nikoli banalita. Může mít příčiny od lehkých respiračních infekcí až po akutní srdeční či plicní patologie. U kašle je včasné veterinární vyšetření nezbytné k vyloučení závažných stavů a k zahájení adekvátní léčby.

Pes a vlašské ořechy

Sezóna vlašských ořechů se pomalu chýlí ke konci a právě poslední spadané ořechy ponechané pod stromy mohou u psů způsobit vážné zdravotní problémy.
Slupka (oplodí), která obaluje skořápku a často na ořechu částečně zůstává, se postupně rozkládá. V kombinaci s vlhkým podzimním prostředím vytváří ideální podmínky pro růst plísní rodu Penicillium, Aspergillus a jiné.

Tyto plísně mohou produkovat tzv. tremorogenní mykotoxiny – látky, které u psů vyvolávají především neurologické příznaky. Pes je na jejich účinek výrazně citlivější než člověk.

Příznaky otravy tremorogenními mykotoxiny

Příznaky se projevují 1-6 hodin po pozření toxinu. Ve chvíli, kdy u psa nastanou neurologické příznaky otravy, nelze vyvolávat zvracení (hrozí aspirace žaludečního obsahu). Neprodlený transport k veterinárnímu lékaři je nutný. Co dělat při otravách se dočtete zde.

Lehčí otrava

neklid, hypersalivace, zvracení
třes hlavy, končetin nebo celého těla
nekoordinace pohybů, mírná ataxie

Těžší otrava (po pozření větší dávky toxinu)

generalizované třesy přecházející do tonicko-klonických křečí
sekundární hypertermie v důsledku masivní svalové aktivity
tachypnoe, tachykardie
ztráta vědomí, až respirační selhání

Zetlelé slupky jsou pro psy lákavé

Mnoho psů má ve zvyku aktivně vyhledávat a žrát spadané ořechy. Právě zetlelé části oplodí bývají pro ně chuťově atraktivní a obsahují největší množství plísní a toxinů.
Zdrojem otravy tedy není samotný ořech, ale mykotoxiny plísní rostoucích v rozkládající se slupce.

Další rizika vlašských ořechů

Přestože samotný vlašský ořech není pro psa jedovatý, jeho konzumace ve větším množství není vhodná:

Vysoký obsah tuku může u citlivých jedinců způsobit zažívací potíže, v horším případě i akutní zánět slinivky břišní (pankreatitidu).
Pokud pes polyká ořechy i se skořápkou, hrozí ucpání trávicího traktu, které může být život ohrožující a často vyžaduje chirurgický zákrok – viz článek o neprůchodnosti střev

Zdroj:

Merck Veterinary Manual – Tremorgenic Neuromycotoxicosis in Dogs

Puschner B. et al., Penitrem A and roquefortine poisoning in a dog, J Vet Diagn Invest.

Today’s Veterinary Practice – Tremorogenic Mycotoxin Intoxication in Dogs

Botulismus u psů

Letošní léto se začaly šířit sociálními sítěmi informace o botulismu u psů. Nejnovější příspěvek z 9.9. hovoří o případu několika otrávených psů z okolí hostivických rybníků.

Co je botulismus?

Botulismus, onemocnění způsobené toxiny anaerobní bakterie Clostridium botulinum je závažné a bohužel často smrtelné onemocnění. Botulin je totiž nejsilnější přírodní jed. Stejně jako příbuzná bakterie, která způsobuje tetanus (C.tetanii) vydrží v prostředí roky v neaktivním stádiu (spoře) a po vniknutí do anaerobního prostředí (bez přístupu vzduchu) se aktivuje a začíná vylučovat toxin.
Botulismus je onemocnění nervového systému. Toxin se váže na nervosvalovou ploténku a blokuje vylučování acetylcholinu z presynaptických zakončení motorických nervů.

Příznaky onemocnění

Typicky symetrická, flacidní (chabá) paréza kosterního svalstva. Typické příznaky jsou ochablé svaly v obličeji, slinění, pes špatně přijímá potravu, může přestat štěkat, postupuje slabost šíje- pes nezvedne hlavu, nastávají potíže s koordinací pohybu, dochází k chabé paréze končetin. Paréza svalů je chabá kvůli blokování acetylcholinu- sval se nemůže stáhnout. Pes má tedy končetiny uvolněné, ale neovládá je. V další fázi pes leží a není schopen pohybu. Největším rizikem onemocnění je paréza dýchacích svalů a respirační selhání.

Jak se pes nakazí?

Nejčastěji pozřením kontaminované mršiny v počínajícím či pokročilém rozkladu. Nejvyšší riziko je v okolí rybníků, kde pes může narazit na mrtvou rybu či uhynulého vodního ptáka. Kontaminovaná může být mršina myší, uhynulých hospodářských zvířat ponechaných v teplém prostředí a nebo špatně rozmražené či skladované maso pro barfové krmení.

A jak se kontaminuje mrtvé zvíře touto bakterií?

Velmi snadno. Bakterie se vyskytuje v půdě, bahně rybníka a nebo vodě či ve střevech některých zvířat. Po úhynu, kdy dochází pro bakterie k ideálnímu prostředí pro aktivaci a vylučování toxinů se dostává z půdy do těla mrtvého zvířete a nebo je v podobě spor ve střevním traktu se bakterie aktivuje a produkuje botulotoxin.

Pro botulismus u psa je typický výskyt v teplém období, kdy se mrtvé zvíře rychleji rozkládá a je živnou půdou pro množení botulotoxinu.

Jak poskytnout první pomoc?

INKUBAČNÍ DOBA OD POZŘENÍ KONTAMINOVANÉ MRŠINY JE V ŘÁDU HODIN! Pokud pes pozře malé množství toxinu, tak se doba prodlužuje na několik dní.

V každém případě, pokud jste zaznamenali, že váš pes pozřel celé a nebo část mrtvého zvířete, ihned vyvolejte zvracení a kontaktujte veterinárního lékaře. Včasná veterinární intervence je klíčová.

Neprůchodnost střev u psa

Ileus, tedy porucha motility střev je stav, kdy střevo není schopno posouvat svůj obsah ve směru peristaltiky.

Ileus dělíme do dvou skupin dle příčiny – mechanický a funkční.

Funkční ileus

Tento stav vzniká na základě poruchy motility (pohyblivosti) střeva na podkladě intoxikace, úrazů páteře, po operacích v dutině břišní. Příčinou není cizí těleso ve střevě.

Mechanický ileus

Je zapříčiněný cizím tělesem ve střevě, případně vchlípení, torzí střevní kličky, případně nádorem.
U psů jasně vede spolknutí cizího předmětu – hraček, kamenů, ponožek, vařených či jinak tepelně zpracovaných kostí, pecek nebo provázků. Tyto předměty se zaklíní ve střevě a způsobí úplnou neprůchodnost. Zároveň může velmi rychle dojít k uskřinutí cév zásobující střevo, nekroze a celkové sepsi.

Mechanický ileus je akutní, život ohrožující stav a je nutná co nejdřívější intervence veterinárního lékaře.

Jaké příznaky provází ileus?

Mezi nejčastější příznaky neprůchodnosti střeva patří:

zvracení, při pokročilém stádiu mechanického ileu může pes zvracet nahnědlou, zapáchající tekutinu (miserere)
poruchy vyprazdňování – zácpa, zástava odchodu plynů, porucha střevních zvuků.
POZOR -někdy se pes zdánlivě vyprazdňuje – ale jde pouze o malé množství průjmové zapáchající stolice – část střevního obsahu obteče překážku střeva, majitel má pocit, že u psa dochází k odchodu stolice, ale střevo je neprůchozí
nafouklé, bolestivé břicho
apatie, nechutenství

Proč se mechanický ileus špatně diagnostikuje?

Diagnostika mechanického ileu není vždy jednoduchá. Na rentgenových snímcích jsou dobře patrná pouze některá cizí tělesa – například kov, kameny nebo kosti. Naopak textil, plast, guma či dřevo, tedy nejčastější předměty, které psi spolknou, na RTG vidět nebývají.

Ultrazvuk dokáže odhalit rozšířené kličky střeva, stagnující obsah nebo změněnou peristaltiku, ale samotné cizí těleso často splyne s okolní náplní a není jednoznačně rozeznatelné.
Právě majitel je často „klíčovým svědkem“ k diagnoze – proto pokud máte podezření, že pes něco mohl sežrat, zmizela psí oblíbená hračka a nebo jste našli kousky zničené hračky, neváhejte a svoje podezření veterináři sdělte. Urychlíte tím významně proces diagnostiky.

Pecka broskve, která byla příčinou ileu australské feny. Foto se souhlasem majitelky Pavlíny Votavové.

Jak předcházet tomuto kritickému stavu?

nekrmit vařenými, pečenými kostmi!
odpadkový koš umístit mimo dosah psa
zamezit žraní kamenů či klacků
pokud pes likviduje hračky a požírá jejich části, vyměnit zničitelné za odolné
nenechat psa sbírat na zahradě pod stromy ovoce s velkou peckou – švestky, meruňky, broskve!

Category Archive Nezařazené