Category Archive Nezařazené

  • Home   /  
  • Archive by category "Nezařazené"

Otrava psa sinicemi

Otrava sinicemi u psa: příznaky, první pomoc a prevence

 Koupání v přírodních vodách může skrývat nebezpečí, které každoročně stojí za vážnými otravami a úhyny psů. Řeč je o sinicích.

Mnoho lidí si pod pojmem sinice představí jen zelený povlak na hladině a často ho zaměňují za neškodný žabinec. Ve skutečnosti však některé druhy produkují velmi silné toxiny, které mohou během několika hodin způsobit selhání jater, poškození nervového systému nebo dokonce smrt.

 

Co jsou sinice?

Sinice neboli cyanobakterie jsou mikroskopické organismy, které se přirozeně vyskytují téměř ve všech sladkých vodách. Přestože se v zahraničních článcích často setkáte s označením blue-green algae (modrozelené řasy), ve skutečnosti se nejedná o řasy, ale o bakterie schopné fotosyntézy.

Za normálních okolností jsou sinice ve vodě přítomny v malém množství a nepředstavují závažný problém. Potíže nastávají ve chvíli, kdy se začnou masivně množit a vytvoří takzvaný vodní květ.

 

Co je vodní květ?

Vodní květ je jev, při kterém se sinice nebo řasy přemnoží natolik, že jsou viditelné pouhým okem.

Voda připomíná hrachovou polévku, pozorovatelné jsou shluky, které připomínají krupici a nebo nasekané jehličí a u břehů můžeme vidět zelený povlak a nebo nazelenalou pěnu.

Právě v přítomnosti vodního květu bývá koncentrace toxinů nejvyšší.

 

Proč se sinice přemnoží? 

 Sinice prospívají v teplé, stojaté vodě s vysokým obsahem živin, zejména fosforu a dusíku. Tyto živiny se do vody dostávají například z hnojiv, odpadních vod nebo splachů z polí. Ke vzniku vodního květu a přemnožení sinic přispívá kombinace vysoké teploty vody při dlouhodobém slunečném a suchém počasí a stojatá či pomalu tekoucí voda.  Nejobvyklejší doba výskytu je letní období. 

 

Kde se sinice nejčastěji vyskytují?

Nejčasteji ve stojatých vodách jako jsou rybníky, tůně, především při poklesu vody v době sucha. Objevit se mohou i v pomalu tekoucích potocích a řekách při sníženém průtoku vody v období sucha a nebo regulace průtoku a to nejčastěji ve slepých ramenech, zátokách a pomaleji tekoucích úsecích. 

POZOR! Riziko nepředstavují jen rybníky a tůně. Sinice se mohou přemnožit i v obyčejné louži. To platí zejména pro louže na polních cestách, které se během léta rychle zahřívají. Kromě možného výskytu sinic mohou obsahovat také zbytky hnojiv, pesticidů a dalších látek spláchnutých z okolních polí. 

 

Jak poznat sinice ve vodě?

Pozornost by měly vzbudit následující znaky: 

  • zelený nebo modrozelený zákal,

  • mastný film na hladině,

  • zelená pěna u břehu,

  • shluky drobných zelených částeček,

  • zatuchlý nebo hnilobný zápach.

Největší množství sinic bývá často nahromaděno právě u břehu. 
Nenechte se ukolébat čistě vypadající vodou u břehu. Vodní květ může být vlivem větru nahromaděný na opačné straně nádrže, zatímco toxiny uvolněné sinicemi zůstávají rozptýlené ve vodě. Proto je dobré před koupáním zkontrolovat celou vodní plochu, nejen místo, kde se chystáte psa pustit do vody.

TIP: Aktuální výskyt sinic a kvalitu vody na sledovaných koupacích lokalitách lze ověřit na webu Koupací vody. Ne všechny rybníky a nádrže jsou však pravidelně monitorovány, proto vždy sledujte i vzhled vody. Pokud je voda zelená, zakalená nebo se na hladině tvoří povlaky, psa do ní raději nepouštějte.

Sinice lze orientačně odhalit pomocí jednoduchého testu. Vzorek vody nalijte do průhledné láhve a nechte asi 20 minut stát na světle. Sinice mají tendenci shromažďovat se u hladiny, kde vytvoří zelený až modrozelený proužek. Řasy naproti tomu zůstávají rozptýlené ve vodě nebo se postupně usazují ke dnu.
(Doporučení z webu sinice.cz)

 

Sinice nebo okřehek?

Majitelé psů si často pletou sinice s okřehkem – známým pod lidovým označením žabinec. 

Okřehek je drobná plovoucí rostlina tvořená malými zelenými lístky. Jednotlivé rostlinky jsou dobře rozpoznatelné a oddělené.

Sinice naproti tomu vytvářejí spíše zákal, kašovitý povlak nebo zelené shluky. Voda vypadá, jako by do ní někdo nalil zelenou barvu.

Je však důležité vědět, že okřehek a sinice se mohou ve stejné vodě vyskytovat současně.

 

Proč jsou sinice pro psy nebezpečné?

Nebezpečí nepředstavují samotné sinice, ale toxiny, které některé druhy produkují.

Pes se může otrávit:

  • vypitím kontaminované vody,

  • koupáním ve vodě se sinicemi a polykáním vody při plavání,

  • olizováním mokré srsti po koupání,

  • aportováním z kontaminované vody,

  • olizováním pěny nebo povlaků u břehu.

K intoxikaci přitom nemusí dojít po vypití velkého množství vody. U některých toxinů mohou stačit jen jednotlivé loky.

 

Nejnebezpečnější toxiny sinic

Sinice produkují desítky různých toxinů. Pro psy jsou však nejvýznamnější dvě skupiny.

 

Mikrocystin: poškození jater

Mikrocystin patří mezi nejčastější toxiny produkované sladkovodními sinicemi.

Po vstřebání napadají jaterní buňky a mohou způsobit:

  • akutní poškození jater,

  • krvácivé stavy v důsledku poruchy srážení krve,

  • selhání jater.

Příznaky se obvykle rozvíjejí během několika hodin po požití.

 

Anatoxin-a: jeden z nejrychleji působících přírodních jedů

Anatoxin-a patří mezi neurotoxiny.

Napadá nervový systém a narušuje přenos nervových vzruchů mezi nervy a svaly. Výsledkem může být ochrnutí svalů včetně těch, které zajišťují dýchání.

Příznaky se mohou objevit již během několika minut od kontaktu s toxinem!

Právě anatoxin-a stojí za některými případy velmi rychlých úhynů psů po koupání.

 

Příznaky otravy sinicemi u psa

Příznaky se mohou objevit během několika minut až hodin po kontaktu s kontaminovanou vodou.

Mezi nejčastější patří:

  • zvracení a průjem,

  • silné slinění a neklid,

  • slabost a nekoordinovaná chůze,

  • svalový třes a křeče,

  • dezorientace,

  • potíže s dýcháním,

  • kolaps.

Při poškození jater se mohou později objevit také:

  • bolesti břicha,

  • žloutenka,

  • krvácivé projevy,

  • výrazná apatie.

 

První pomoc při otravě sinicemi

Pokud máte podezření, že se pes napil vody obsahující sinice nebo se v ní koupal, jednejte okamžitě.

Okamžitě psa dostaňte z vody

Zabraňte dalšímu kontaktu s kontaminovanou vodou.

Nenechte ho olizovat srst

Při olizování může přijmout další množství toxinů.

Opláchněte psa čistou vodou

Pokud je to možné, důkladně opláchněte srst a tlapky.

Kontaktujte veterináře

Nečekejte, zda příznaky samy odezní.

U některých typů intoxikace rozhodují doslova minuty.

Nevyvolávejte zvracení bez doporučení veterináře

Pes s neurologickými příznaky se může při zvracení snadno udusit.

 

Jak otravu sinicemi u psa předejít?

Prevence je v tomto případě mnohem účinnější než následná léčba.

Nepouštějte psa do vody, která:

  • je zeleně zabarvená,

  • obsahuje pěnu nebo povlaky,

  • zapáchá,

  • vykazuje známky vodního květu,

  • je dlouhodobě stojatá a přehřátá.

Na výlety vždy noste dostatek vlastní pitné vody a nenechte psa pít z rybníků, tůní nebo louží.

Zdroje:

www.koupaci-vody.cz
www.sinice.cz
www.szu.gov.cz
vet.cornell.edu 
vetgirlontherun.com

Cévní mozková příhoda u psa

Pes byl ještě před chvílí v pořádku. Nyní se motá, padá na bok, nedokáže stát nebo působí dezorientovaně. Náhlý neurologický deficit je pro majitele vždy šokující. Jednou z možných příčin je cévní mozková příhoda (dále CMP), akutní stav vznikající poruchou prokrvení mozku.

U lidí je diagnoza cévní mozková příhoda druhou nejčastější neúrazovou příčinou smrti. Ačkoli je mrtvice u psů méně častá než u lidí, počty psů s mrtvicí zanedbatelné nejsou. Rychlé rozpoznání příznaků a adekvátní první pomoc mají zásadní vliv na další prognózu.

Co je cévní mozková příhoda u psa

Cévní mozková příhoda představuje náhlé poškození mozkové tkáně v důsledku poruchy krevního zásobení. Nervová tkáň je extrémně citlivá na nedostatek kyslíku a glukózy. Již během několika minut dochází k ireverzibilnímu poškození neuronů.

Rozlišujeme dva základní typy:

Ischemická CMP vzniká uzávěrem cévy trombem nebo embolem. Oblast zásobená postiženou tepnou je vystavena ischemii a následné nekróze.

Hemoragická CMP je důsledkem prasknutí cévy a krvácení do mozkové tkáně. Kvůli krvácení dochází i k tlakovému poškození okolních struktur.

Závažnost klinických příznaků závisí především na lokalizaci léze, nikoli pouze na jejím rozsahu.

Jak mrtvice u psa vzniká a které psy ohrožuje

CMP je ve většině případů sekundárním důsledkem jiného onemocnění.

Mezi nejčastější rizikové faktory patří:

  • onemocnění srdce ,

  • hypertenze,

  • obezita,

  • poruchy srážlivosti krve,

  • nádorová onemocnění,

  • zánětlivé postižení cév.

 

Riziko stoupá s věkem, ale při přítomnosti predispozice se může objevit i u mladších jedinců.

Příznaky mrtvice u psa

Pro CMP je typický náhlý nástup neurologických příznaků. Pes může během minut ztratit schopnost koordinovaného pohybu.

Nejčastější projevy zahrnují:

  • padání na jednu stranu,

  • kroužení,

  • výrazný náklon hlavy,

  • nekoordinovanou chůzi (ataxii),

  • nystagmus (rychlé pohyby očí),

  • slabost nebo ochrnutí končetin,

  • poruchy propriocepce (rovnováhy),

  • slepotu,

  • dezorientaci,

  • změny vědomí.

Rozsah postižení kolísá od mírné poruchy rovnováhy po těžký neurologický deficit.

Diferenciální diagnózy: ne každá neurologická epizoda je mrtvice

Akutní neurologický stav nemusí být vždy cévní mozková příhoda. Existuje několik onemocnění s podobným klinickým obrazem.

Vestibulární syndrom

Idiopatický vestibulární syndrom postihuje zejména starší psy a vzniká perakutně. Projevuje se náklonem hlavy, padáním a nystagmem. Na rozdíl od CMP obvykle chybí slabost končetin a změny vědomí. Prognóza bývá příznivá. Vestibulární syndrom může postihnout i mladé psy, příčinou bývá neléčený zánět uší, polypy, infekce CNS a pod.

Intoxikace

Otravy mohou způsobit ataxii, třes, záchvaty i poruchy vědomí. Často jsou přítomny i systémové příznaky, například hypersalivace nebo hypertermie.

Trauma hlavy

Intrakraniální krvácení po úrazu může klinicky vypadat jako hemoragická CMP. Anamnéza poranění je klíčová.

Zánětlivá onemocnění nervové soustavy

Meningoencefalitidy mohou mít akutní nástup, často však dochází k postupnému rozvoji příznaků a bývá přítomna bolestivost nebo febrilie.

Intrakraniální nádory

Mozkové nádory zpravidla způsobují postupné zhoršování, avšak při krvácení do nádoru může být klinický obraz náhlý.

Metabolické poruchy

Hypoglykémie, jaterní encefalopatie nebo elektrolytové dysbalance mohou vyvolat neurologické projevy bez primárního postižení mozku.

Definitivní rozlišení vyžaduje odborné neurologické vyšetření.

Rozdíly v diagnostice CMP u psa a u člověka

Při podezření na cévní mozkovou příhodu mají majitelé často tendenci srovnávat postup veterinární medicíny s humánní péčí. Mezi diagnostikou CMP u lidí a u psů však existují zásadní rozdíly.

V humánní medicíně je pacient s příznaky mrtvice okamžitě transportován do iktového centra, kde je v urgentním režimu provedeno CT/MRI mozku. Vyšetření umožňuje rychle odlišit ischemickou a hemoragickou příhodu a zahájit cílenou terapii.

U psů je diagnostický postup odlišný.

Veterinární lékař vychází primárně z anamnézy, klinického a neurologického vyšetření, laboratorních testů a zhodnocení dynamiky vývoje příznaků.

Urgentní CT mozku není u psů standardním prvním krokem, zejména z důvodu nutnosti celkové anestezie a s ní spojených rizik u akutních neurologických pacientů. V klinicky stabilních případech však může být zobrazovací vyšetření indikováno k potvrzení diagnózy nebo vyloučení jiných onemocnění. Citlivější metodou je magnetická rezonance (MRI), která detailně zobrazuje mozkovou tkáň a ischemické léze.

Zobrazovací metody vyžadují u zvířat anestezii zajišťující absolutní nehybnost. U pacientů s poruchou vědomí, nestabilním krevním tlakem nebo mozkovým edémem nemusí být akutní anestezie prospěšná. Rozhodnutí o provedení zobrazovací diagnostiky je proto vždy individuální.

První pomoc při podezření na mrtvici

Jakákoliv neurologická příhoda je urgentní stav a první pomoc spočívá v rychlém transportu psa k veterinárnímu lékaři. Psu nepodávat pití, jídlo, žádné léky. 

Chybou je čekat, zda se stav neupraví sám. Čas hraje roli zejména v prevenci sekundárního poškození a stabilizaci základního onemocnění.

Vzhledem k tomu, že u lidí je diagnóza velmi častá a čas je v případě této diagnózy rozhodující, je nutné, aby každý znal příznaky CMP u člověka a dokázal včas zareagovat přivoláním záchranné služby. 
Více o CMP u člověka se dočtete na webu WWW.CASJEMOZEK.CZ

Co rozhoduje o dalším vývoji

Prognóza závisí na lokalizaci léze, rozsahu poškození, rychlosti stabilizace a přidružených onemocněních psa.

Řada pacientů akutní fázi přežije, avšak s přetrvávajícím neurologickým deficitem. V této fázi vstupuje do hry rehabilitace, která zásadně ovlivňuje návrat funkcí, rovnováhy a kvality života.

Možnosti následné fyzioterapie, prognózu návratu pohybu i konkrétní terapeutické postupy podrobně rozebíráme v navazujícím článku zaměřeném na rehabilitaci psa po cévní mozkové příhodě ZDE.

 

 

Aujezskyho choroba u psů

Aujeszkyho choroba, známá také jako pseudovzteklina, je vysoce závažné a téměř vždy smrtelné virové onemocnění psů a koček. Přestože svými příznaky připomíná vzteklinu, pro člověka nepředstavuje běžné riziko.

Česká republika je oficiálně prostá Aujeszkyho choroby v chovech domácích prasat. Virus však dlouhodobě cirkuluje v populaci divokých prasat (divočáků) napříč Evropou včetně ČR. Právě kontakt psa s divočákem nebo krmení syrovým  masem z divokého prasete představuje hlavní riziko nákazy.

 

V České republice neprobíhá souvislý celoplošný každoroční screening divokých prasat s jednotnou statistikou. Po eradikaci nákazy v domácích chovech už nejde o povinně plošně sledované onemocnění. Výskyt viru je mapován cílenými odběry, jednorázovými projekty a nálezy zveřejňovanými Státní veterinární správou.

Absence kontinuálních statistik pak může vyvolávat paniku mezi pejskaři při zveřejnění jednotlivého případu. Virus však není „nově šířící se hrozbou“ – v populaci divočáků je přítomen dlouhodobě. Riziko je stabilně spojeno především s:

  • kontaktem psa s uloveným divočákem,

  • krmením syrové zvěřiny z divočáka,

  • pozřením  vyvržených  vnitřností divokého prasete a nebo jeho krve.

Povědomí o této nemoci by měl mít každý majitel psa a preventivní opatření by měla být běžnou součástí chovatelské praxe.

Původce onemocnění

Původcem je herpesvirus , virus z čeledi Herpesviridae (prasečí herpesvirus). Prase a nebo divoké prase je primární hostitel viru.

U prasat může infekce probíhat:

  • bezpříznakově,

  • s respiračními příznaky,

  • s poruchami reprodukce.

Prase může infekci přežít a stát se nosičem.

 

U psa a kočky jde o tzv. terminální hostitele. Infekce končí úhynem a nepřenáší se dále mezi psy či kočkami.

Odolnost viru

  • Virus je spolehlivě ničen teplotami nad 70 °C.

  • Zmrazení virus neničí.

  • Chlazené i mražené maso může obsahovat aktivní virus.

  • Ve vnějším prostředí není virus příliš odolný a není schopen dlouhé doby přežití.  Nejdéle virus přežívá právě  v tkáních,  orgánech a krvi  prasete.  

Virus je přítomen ve:

  • slinách

  • krvi

  • svalovině

  • orgánech

  • moči

  • pohlavních sekretech

Jak se pes nakazí

K nákaze dochází:

  • přímým kontaktem s krví nebo slinami nakaženého prasete,

  • pozřením syrového masa nebo vnitřností,

  • kontaktem s tkáněmi při vyvrhování ulovené zvěře.

Nejvyšší riziko se týká loveckých psů a zvířat krmených syrovou zvěřinou.

Průběh onemocnění

Po vstupu viru do organismu dochází k jeho množení a rychlému napadení nervového systému.

Inkubační doba: 2–5 dní
Od prvních příznaků k úhynu: obvykle do 48 hodin

Typickým a velmi charakteristickým příznakem je extrémní svědění, nejčastěji v oblasti hlavy, krku nebo plece. Pes si postižené místo intenzivně drbe a vykusuje.

V krátké době se přidávají neurologické příznaky a rozvíjí se akutní encefalitida (zánět mozku), která končí kolapsem a úhynem.

Aujeszkyho choroba – příznaky

Rané příznaky

  • náhlá změna chování

  • úzkost, neklid

  • vokalizace

  • hypersalivace (slinění)

Typický příznak

  • extrémní svědění (hlava, krk, plec)

  • intenzivní škrábání

  • automutilace až do krve

Neurologická fáze

  • ataxie

  • poruchy rovnováhy

  • parézy a paralýza

  • křeče

V terminální fázi dochází k celkovému kolapsu a respiračnímu selhání.

Pro podobnost příznaků se vzteklinou se onemocnění označuje jako pseudovzteklina.

Léčba Aujeszkyho choroby u psa

Cílená léčba neexistuje.
Onemocnění má prakticky vždy fatální průběh. Vzhledem k rychlosti a závažnosti příznaků se často přistupuje k eutanazii z důvodu welfare pacienta.

Prevence je jediná účinná ochrana.

Prevence Aujeszkyho choroby

  • Nekrmit psy ani kočky syrovým masem či vnitřnostmi z divočáka.

  • Tepelná úprava nad 70 °C je bezpečná.

  • Zabránit nadměrnému kontaktu psa s uloveným divokým prasetem.

  • Nepouštět psa k místům vyvrhování zvěře.

 

 

Zdroje:
Státní veterinární správa ČR – Aujeszkyho choroba (oficiální informace o nákaze), https://www.svscr.cz
Státní veterinární správa ČR – Interaktivní mapa nákazové situace, https://www.svscr.cz/zdravi-zvirat/nakazova-situace/
Komora veterinárních lékařů ČR – Nákazová situace v Evropě a ČR (souhrnné reporty), https://vetkom.cz
WOAH (World Organisation for Animal Health) – Aujeszky’s Disease (Pseudorabies), https://www.woah.org/en/disease/aujeszkys-disease/

 

 

 

Nejčastější dotazy

Je seminář vhodný i pro úplné začátečníky?

Ano. Seminář je koncipován tak, aby byl srozumitelný i pro majitele psů bez zdravotnického nebo veterinárního vzdělání. Vše je vysvětleno krok za krokem a důraz je kladen na praktické dovednosti. Zároveň je obsah dostatečně hluboký i pro zkušenější pejskaře.

Je seminář vhodný i pro profesionály pracující se psy?

Ano. Seminář často navštěvují také trenéři, chovatelé, pracovníci útulků nebo lidé, kteří se psy pracují profesionálně a chtějí si upevnit postupy první pomoci v reálných situacích.

Mohu se semináře zúčastnit se svým psem?

U jednodenních seminářů není účast se psem povolena. Praktického dvoudenního kurzu se můžete se svým psem zúčastnit. Informace o tom, zda je možné přijít s vlastním psem, je vždy uvedena v popisu konkrétního semináře. Pokud účast se psem povolena není, jsou pro praktické nácviky k dispozici psi lektorky, kteří jsou zvyklí na praktickou výuku první pomoci.

Co když přijdu na dvoudenní kurz bez psa?

Účast bez vlastního psa není problém. Praktické ukázky a nácviky probíhají s pomocí zkušených psů lektorky. Smyslem kurzu je přenos dovedností, ne práce s konkrétním psem. Nabyté dovednosti si poté natrénujete se svým psem v domácím prostředí.

Jaké jsou podmínky účasti se psem?

Pes musí být klinicky zdravý, s platným očkováním a schopný zvládnout pobyt v cizím prostředí s dalšími psy. Po celou dobu kurzu musí být na pevném vodítku. Dbáme na welfare zvířat – pokud pes projeví stres nebo diskomfort, nebude do praktické výuky zapojován. 

Jak dlouho seminář trvá?

Délka semináře závisí na jeho typu. Jednodenní semináře začínají v 9:00 a končí v 18:00 hodin, praktické kurzy probíhají formou víkendové intenzivní výuky v čase 8:30-18:00 hodin.  Přesný časový harmonogram je vždy uveden u konkrétního termínu.

Co si mám na seminář vzít s sebou?

Doporučujeme pohodlné oblečení vhodné pro praktickou výuku a případně poznámkový blok. Veškeré výukové pomůcky, materiály a skripta jsou součástí kurzu.

Dostanu po absolvování semináře certifikát?

Ano. Každý účastník obdrží certifikát o absolvování semináře první pomoci pro psy.

Jsou součástí semináře studijní materiály?

Ano. Účastníci obdrží podrobná skripta, která slouží jako studijní materiál i praktická pomůcka do budoucna.

Kdo seminář vede?

Seminář vede veterinární sestra, veterinární fyzioterapeutka a zdravotnická záchranářka Zuzana Wildmannová. Lektorka vystudovala střední veterinární školu a vede dvanáct let vlastní soukromou fyzioterapeutickou praxi. Je akreditovaným lektorem první pomoci. Čtvrtým rokem pracuje jako záchranář Urgentního příjmu. Momentálně se zaučuje jako perioperační sestra na veterinární klinice. 

Nahrazuje seminář veterinární péči?

Ne. Seminář nenahrazuje veterinární vyšetření ani léčbu. Jeho cílem je naučit majitele psů správně reagovat v akutních situacích a bezpečně překlenout dobu do příjezdu na veterinární pracoviště.

Jak probíhá přihlášení a platba?

Přihlášení probíhá prostřednictvím online formuláře. Místo je rezervováno po uhrazení kurzovného (nebo zálohy, pokud je u daného kurzu stanovena). Po přijetí platby je vystavena elektronická faktura.

Co když se semináře nemohu zúčastnit?

Účast je možné jednorázově bezplatně přesunout na jiný termín nebo převést na jinou osobu. Podmínky přesunu a případného storna jsou vždy uvedeny v detailu semináře.

Kolik je na semináři účastníků?

Počet účastníků je omezen tak, aby byl zachován dostatek prostoru pro praktický nácvik, dotazy a individuální přístup.

Pravidla účasti na Praktickém dvoudenním kurzu první pomoci pro psy

Na kurz je možné přijít s vlastním psem. Účast se psem však není podmínkou – pro účastníky bez vlastního psa budou k dispozici dva psi lektorky, kteří jsou zvyklí na výuku první pomoci a praktické nácviky.

Seminář je určen osobám od 15 let.

Přihlášení na seminář je závazné. Vaše místo je rezervováno ve chvíli, kdy je kurzovné uhrazeno bankovním převodem. Po registraci je nutné uhradit zálohu ve výši 1 000 Kč, která je nevratná. Jakmile je platba zaevidována, obdržíte elektronickou fakturu vystavenou na vaše jméno. Pokud potřebujete fakturu vystavit na firmu nebo doplnit jiné údaje, dejte mi prosím vědět e-mailem nejpozději v den odeslání platby. Doplatek kurzovného hradí účastníci na základě pokynů pořadatele zaslaných e-mailem.

 

Podmínky účasti se psem

Prosím, zvažte předem, zda váš pes zvládne dvoudenní pobyt v cizím prostředí a kontakt s dalšími psy. Pohoda a bezpečí psa jsou pro nás zásadní.

Vzhledem k účasti více psů probíhá na začátku kurzu kontrola zdravotního stavu a očkování. Majitel je povinen předložit očkovací průkaz s platným očkováním.

Z důvodu ochrany zdraví všech účastníků (psů i lidí) se kurzu nemohou účastnit psi s příznaky infekčního onemocnění (např. kašel, rýma, průjem, zvracení). Stejně tak psi s kožním onemocněním bez doloženého potvrzení veterinárního lékaře o jeho neinfekční povaze. V těchto případech bohužel není možné psa do výuky zařadit.

Pro pohodlí psa i plynulý průběh výuky doporučujeme vzít s sebou přepravku nebo jiné klidné místo k odpočinku, zejména během teoretických bloků. Po celou dobu kurzu musí být psi na pevném vodítku.

Majitel odpovídá za chování svého psa a za případné škody jím způsobené. Je povinen zajistit, aby nedošlo ke znečištění výukových prostor. V případě znečištění je nutné uhradit případnou sankci dle provozního řádu pronajímatele, který bude účastníkům zaslán spolu s organizačními informacemi ke kurzu.

Po celou dobu kurzu dodržujeme zásady welfare zvířat. Praktický nácvik nebude probíhat u psů, kteří budou vykazovat známky stresu, strachu nebo výrazného diskomfortu.

Hrubé zacházení se psem není tolerováno. Psi nesmí mít stahovací, elektrické obojky ani halti ohlávky. Pes, který bude opakovaně projevovat agresivitu vůči ostatním psům, bude z kurzu vyloučen.

NENÍ MOŽNÉ SE ZÚČASTNIT S HÁRAJÍCÍ FENOU!

 

Co dělat, když se nemůžete zúčastnit

Pokud vám účast na semináři nevyjde, je možné jednou bezplatně přesunout účast na jiný termín, a to do jakéhokoli místa konání. Tato možnost není časově omezená. O přesun stačí požádat e-mailem nejpozději v den konání semináře do 8:00. Zpětné přesuny bohužel možné nejsou.

Svou účast můžete také převést na jinou osobu. Změnu účastníka je potřeba nahlásit e-mailem, opět nejpozději v den konání semináře do 8:00.

Pokud se rozhodnete účast zrušit a požádat o vrácení kurzovného, je účtován storno poplatek v následující výši:

– zrušení 30 a více dní před konáním semináře: 700 Kč
– zrušení 29–15 dní před konáním semináře: 1 000 Kč
– zrušení 14–7 dní před konáním semináře: 1 500 Kč
– zrušení 6–1 den před konáním semináře: 2 000 Kč
– zrušení v den konání semináře: 2 500 Kč
– v případě neúčasti bez předchozí domluvy uhrazená částka propadá pořadateli

Pokud by došlo ke zrušení semináře z mé strany, vracím kurzovné v plné výši.

Kurzy

Praktický dvoudenní kurz první pomoci pro psy

Kurz první pomoci je rozšířenou verzí Semináře první pomoci pro psy I. a je koncipován jako intenzivní praktický kurz s důrazem na aktivní zapojení účastníků.

Kurz je primárně určen majitelům psů, kteří se chtějí účastnit se svým vlastním psem, jenž bude zapojen do praktické výuky. Účast je však možná i bez vlastního psa – v takovém případě budou praktické nácviky probíhat se psy lektorky, kteří jsou zkušení a zvyklí na výuku první pomoci.


Časová dotace kurzu:

sobota – 8:30-18:00
neděle- 8:30-18:00

Program:

sobota:
8:30 – 8:45 – příchod, prezence, přejímka psů
8:45 – zahájení kurzu
9:00 -10:30 – anatomie psa- co potřebujete znát ke správnému poskytnutí první pomoci
10:30- 10:45 – prevence vzniku úrazů a akutních stavů
10:45 – 11:00 – přestávka
11:00 – 13:00 zásady poskytování první pomoci a řešení akutních situací
13:00 -13:45 – pauza na oběd
13:45 – 14:45 – fyziologické hodnoty a klinické vyšetření psa
14:45 – 15:45 – manipulace se zraněným psem, transport zraněného psa
15:45 – 16:00 – přestávka
16:00 – 18:00 – úrazové stavy (úrazy pohybového ústrojí, poranění břicha, hrudníku, úrazy hlavy) šok

neděle:
8:15-8:30 – příchod
8:30 – 10:00 – resuscitace psa a člověka a seznámení se s AED (automatický externí defibrilátor)
10:00 – 10:15 – přestávka
10:15-13:00 – krvácení – zástava masivního krvácení (nácvik na maketě), základní obvazové techniky u psa
13:00- 13:45 – pauza na oběd
13:45 – 14:45 – otravy u psů
14:45- 15:15 – neúrazové stavy – přehřátí
15:15- 15:30 – přestávka
15:30- 17:50 – neúrazové stavy – uštkutí zmijí, bodnutí hmyzem, dušení cizím tělesem, torze žaludku
17:50 – 18:00 – dotazy, předání certifikátů, ukončení kurzu

(Časový harmonogram je orientační. V průběhu výuky budou dle potřeb účastníků i psů zařazovány krátké, přibližně pětiminutové pauzy na osvěžení a venčení psů, zejména během delších výukových bloků.)


Každý účastník obdrží:

  • podrobná skripta

  • certifikát o absolvování kurzu

  • obvazový materiál určený k praktické výuce

Maximální počet účastníků se psem: 10

 

Cena kurzu: 7000 Kč

 

Podmínky účasti s vlastním psem:

Vzhledem k tomu, že se kurzu účastní více psů, proběhne na začátku kontrola zdravotního stavu a očkování. Majitel je povinen předložit PetPas s platným očkováním.

Z důvodu ochrany zdraví všech účastníků (psů i lidí) se kurzu nemohou účastnit psi s klinickými příznaky infekčního onemocnění, jako je kašel, rýma, průjem nebo zvracení. Stejně tak psi s kožním onemocněním, u kterého není doloženo potvrzení veterinárního lékaře o jeho neinfekční povaze. V takovém případě bohužel není možné psa do výuky zařadit.

Pro pohodlí psa i plynulý průběh výuky doporučujeme vzít s sebou přepravku nebo jiné klidné místo k odpočinku, zejména během teoretických bloků. Po celou dobu kurzu musí být psi na vodítku.

Majitel odpovídá za chování svého psa a za škody jím způsobené a je povinen zajistit, aby nedošlo ke znečištění výukových prostor. V případě znečištění je nutné uhradit případnou sankci stanovenou provozním řádem pronajímatele (ten bude účastníkům zaslán spolu s organizačními informacemi ke kurzu). 

Ubytování: 
Ubytování a strava není součástí kurzu. Oboje si účastník zajišťuje a hradí individuálně. 




Pes a kynuté těsto

Otrava psa kynutým těstem patří mezi méně známé, přesto potenciálně fatální stavy. Právě proto je nebezpečná. Majitelé ji často podceňují, protože suroviny na těsto samy o sobě nejsou toxické. Problém vzniká  až v žaludku psa.

Proč je kynuté těsto pro psa nebezpečné

Kynuté těsto obsahuje  kvasinky, které v teplém a vlhkém prostředí psího žaludku pokračují v kvašení. Těsto v žaludku kyne, zvětšuje se, mechanicky roztahuje žaludek a vyvolává silnou bolest. Může dojít až k akutní dilataci žaludku či poruše prokrvení stěny žaludku. 

Druhým, často opomíjeným mechanismem, je produkce ethanolu. Kvasinky při fermentaci produkují alkohol, který se rychle vstřebává do krevního oběhu. Výsledkem je akutní alkoholová intoxikace, která zatěžuje centrální nervový systém, játra i kardiovaskulární aparát psa.

První klinické projevy se mohou objevit už 30–60 minut po pozření, někdy i dříve. Rychlost nástupu závisí na množství sněděného těsta a velikosti psa.

Typické příznaky zahrnují neklid, slinění, zvracení, nafouknuté a bolestivé břicho v oblasti žaludku, poruchy koordinace, apatii nebo dezorientaci. Při rozvoji alkoholové intoxikace se objevuje třes, hypothermie, zpomalené reakce, někdy až bezvědomí. V těžkých případech dochází k dechové depresi a oběhovému selhání. 

V případě, že pes pozře kynuté těsto, není vhodné vyvolávat zvracení doma jako u jiných typů otrav. Konzistence kynutého těsta a zvětšování jeho objemu v žaludku může znemožnit psu těsto vyzvrátit, navíc při souběžné otravě alkoholem, tedy „opilosti“ psa hrozí riziko aspirace (vdechnutí) obsahu žaludku do dýchacích cest. Jediným řešením je neprodlená návštěva veterinárního lékaře. 

Kynuté těsto vždy nechávejte kynout výhradně na místě, kam se pes nemá šanci dostat.  Pro psa může být  atraktivní a jedna chvíle nepozornosti může vést k akutnímu, život ohrožujícímu stavu. 


Kašel u psa

Kašel u psa není „jen nachlazení“, ale varovný příznak mnoha akutních a vážných stavů. Může znamenat banální podráždění dýchacích cest, infekční nemoc horních či dolních cest dýchacích, ale také kolaps trachey, srdeční selhání nebo rozvíjející se plicní edém a další závažné stavy.

Kdy je kašel u psa nebezpečný

  • kašel trvá déle než několik dní
  • je záchvatovitý, dráždivý nebo se zhoršuje
  • pes při kašli kolabuje
  • pes kašle hlavně v noci nebo v klidu
  • kašel je spojen s dušností, apatií nebo horečkou
  • objevuje se žlutý, nazelenalý, hnisavý a nebo krvavý sekret
  • pes vykašlává krev
  • jde o štěně, seniora nebo kardiaka

Nejčastější příčiny kašle u psa

Psincový kašel

Psincový kašel je vysoce nakažlivé onemocnění dýchacích cest. Typickým příznakem je suchý, dráždivý kašel, často spojený s dávivým reflexem. Mnoho případů má lehký průběh, ale u štěňat, seniorů a oslabených psů může přejít v zápal plic. Psincový kašel je lidové označení infekčního onemocnění – infekční laryngotracheitidy, které nemá jednoho původce jako většina jiných onemocnění. Nejčastějším původcem je Bordetella bronchiseptica, adenoviry, viry parainfluenzy a mnoho dalších.
Vzhledem k různorodosti původců a časté kombinaci virového a bakteriálního původu nemoci není na místě psincový kašel podceňovat.
Tato nemoc může proběhnout naprosto hladce bez nutnosti léčby léčivy, ale také může skončit těžkým zápalem plic a úhynem psa.
Psincovým kašlem se nejčastěji nakazí pes na výstavě a jiných veřejných kynologických akcích, na místech, kde se vyskytují jiní psi (sdílené odkladací kotce na cvičáku apod.), při setkávání s jinými psy, ale i kontaktem s infekčními sekrety psa.
Jestliže u vašeho psa nastoupí kašel, který přechází v dávení s odkašláním bílé pěny, pravděpodobně se jedná o psincový kašel a nebo jinou infekční příčinu. Vždy je na místě navštívit veterinu a nechat psa vyšetřit.


Co můžete udělat, než navštívíte veterináře:

 

  • zamezit kontaktu s jinými psy při venčení
  • podpořit imunitu přírodními doplňky jako betaglukany, preparáty na podporu imunity psa
  • doplnit do krmné dávky vitamín C v přírodní podobě (na trhu je nepřeberné množství preparátů)

    ideálně izolovat nemocného psa od ostatních psů v domácnosti (což je často těžko realizovatelné)
  • podávat JITROCELOVÝ SIRUP se doporučuje jako „první pomoc“ při kašli a často skutečně pomáhá urychlit rekonvalescenci psa. Jitrocelový sirup nesmí být slazen xylitolem, protože je pro psa vysoce toxický! Viz článek o intoxikaci xylitolem: https://www.prvnipomocpropsy.cz/pes-a-xylitol/

 

Kolaps trachey

Někdy majitel psa zaměňuje kolaps trachey za psincový kašel. Kolaps trachey patří mezi nejčastější příčiny chronického kašle u malých psů. Jedná se chronické, degenerativní onemocnění dýchacích cest, při kterém dochází k postupné ztrátě pevnosti chrupavčitých prstenců průdušnice. Průsvit trachey se dynamicky zužuje, zejména při nádechu nebo výdechu, což mechanicky dráždí kašlové receptory a zhoršuje proudění vzduchu. Typickým projevem je suchý, záchvatovitý kašel, často vyvolaný vzrušením, fyzickou zátěží nebo tlakem na krk, například při použití obojku. Kašel připomíná husí kejhání. Onemocnění postihuje především malá plemena a má progresivní charakter – nejde o infekci ani stav, který by bylo možné vyléčit. Terapie je dlouhodobá a spočívá v úpravě režimu, kontrole hmotnosti, zákazu obojku a cílené veterinární léčbě.

Kašel při srdečním selhání

Při selhání levé komory dochází ke hromadění krve v plicním řečišti. Plicní edém není infekce ani zánět. Zvyšuje se tlak v plicních cévách a tekutina začne prosakovat do plicní tkáně. Vzniká kardiogenní plicní edém.

  • tachypnoe- zrychlené dýchání
  • kašel, nejčastěji v noci
  • neklid
  • v těžkých případech vykašlávání pěnivého, narůžovělého sekretu
  • cyanotické sliznice
  • únava

Plicní edém je život ohrožující stav.

Další častou příčinou kašle je zvětšená levá síň, která mechanicky utlačuje průdušky. Pes pak kašle i bez plně rozvinutého edému.

Další možné příčiny kašle u psa

Kašel může být způsoben také:



Kašel u psa je indikátor změny zdravotního stavu, nikoli banalita. Může mít příčiny od lehkých respiračních infekcí až po akutní srdeční či plicní patologie. U kašle je včasné veterinární vyšetření nezbytné k vyloučení závažných stavů a k zahájení adekvátní léčby.

 

Pes a vlašské ořechy

Sezóna vlašských ořechů se pomalu chýlí ke konci a právě poslední spadané ořechy ponechané pod stromy mohou u psů způsobit vážné zdravotní problémy.
Slupka (oplodí), která obaluje skořápku a často na ořechu částečně zůstává, se postupně rozkládá. V kombinaci s vlhkým podzimním prostředím vytváří ideální podmínky pro růst plísní rodu Penicillium, Aspergillus a jiné. 

Tyto plísně mohou produkovat tzv. tremorogenní mykotoxiny – látky, které u psů vyvolávají především neurologické příznaky. Pes je na jejich účinek výrazně citlivější než člověk.

Příznaky otravy tremorogenními mykotoxiny

Příznaky se projevují 1-6 hodin po pozření toxinu. Ve chvíli, kdy u psa nastanou neurologické příznaky otravy, nelze vyvolávat zvracení (hrozí aspirace žaludečního obsahu). Neprodlený transport k veterinárnímu lékaři je nutný. Co dělat při otravách se dočtete zde.

Lehčí otrava

  • neklid, hypersalivace, zvracení

  • třes hlavy, končetin nebo celého těla

  • nekoordinace pohybů, mírná ataxie

Těžší otrava (po pozření větší dávky toxinu)

  • generalizované třesy přecházející do tonicko-klonických křečí

  • sekundární hypertermie v důsledku masivní svalové aktivity

  • tachypnoe, tachykardie

  • ztráta vědomí, až respirační selhání

Zetlelé slupky jsou pro psy lákavé

Mnoho psů má ve zvyku aktivně vyhledávat a žrát spadané ořechy. Právě zetlelé části oplodí bývají pro ně chuťově atraktivní a obsahují největší množství plísní a toxinů.
Zdrojem otravy tedy není samotný ořech, ale mykotoxiny plísní rostoucích v rozkládající se slupce.

Další rizika vlašských ořechů

Přestože samotný vlašský ořech není pro psa jedovatý, jeho konzumace ve větším množství není vhodná:

  • Vysoký obsah tuku může u citlivých jedinců způsobit zažívací potíže, v horším případě i akutní zánět slinivky břišní (pankreatitidu).

  • Pokud pes polyká ořechy i se skořápkou, hrozí ucpání trávicího traktu, které může být život ohrožující a často vyžaduje chirurgický zákrok  – viz článek o neprůchodnosti střev

 

 

Zdroj:
Merck Veterinary Manual – Tremorgenic Neuromycotoxicosis in Dogs
Puschner B. et al., Penitrem A and roquefortine poisoning in a dog, J Vet Diagn Invest.
Today’s Veterinary Practice – Tremorogenic Mycotoxin Intoxication in Dogs

Naplánované semináře

  • Seminář první pomoci pro psy I. v Ostravě - celodenní, 20/06/2026,
  • Seminář první pomoci pro psy I. v Praze - celodenní, 19/09/2026,
  • Seminář první pomoci pro psy II. v Praze- celodenní, 20/09/2026,

    • Novinky

    Co Vás zajímá

    Na co se nás ptáte

    Kalendář událostí

    Today
    Po
    Út
    St
    Čt
    Pá
    So
    Ne
    P
    Ú
    S
    Č
    P
    S
    N
    1
    2
    3
    4
    5
    6
    7
    8
    9
    10
    11
    12
    13
    14
    15
    16
    17
    18
    19
    20
    21
    22
    23
    24
    25
    26
    27
    28
    29
    30
    1
    2
    3
    4
    5
    Seminář první pomoci pro psy I. v Ostravě - celodenní
    20 Čvn
    20/06/2026    
    9:00 - 18:00
    Středisko volného času Zábřeh, Ostrava
    jak poskytnou psovi první pomoc, jak poskytnout psovi první pomoc, jak psovi poskytnout první pomoc, jak se naučit poskytovat první pomoc psům, kurz první pomoc brno, kurz první pomoc české budějovice, kurz první pomoc praha, kurz první pomoc pro psy liberec, kurz první pomoci pro psy Brno, kurz první pomoci pro psy liberec, kurz první pomoci pro psy v Praze, PP PES, pp pes brno, první pomoc brno, první pomoc české budějovice, první pomoc pes, první pomoc pes liberec, první pomoc pro psy, první pomoc pro psy Brno, první pomoc pro psy červený kříž, první pomoc pro psy České Budějovice, první pomoc pro psy kurz, první pomoc pro psy kurz praha, první pomoc pro psy Praha, první pomoc psa, první pomoc psa v brně, první pomoc psi, první pomoc psům, první pomoc u psa, seminář o psech brno, seminář první pomoci pro psy, seminář první pomoci pro psy Brno, seminář první pomoci pro psy v Brně, seminář první pomoci pro psy v Českých Budějovicích, seminář první pomoci pro psy v Praze, seminář první pomoci v praze, záchrana psa
    Datum konání: 20.6.2026,  9.00 - 18.00 hod.   Místo: Středisko volného času, Gurťjevova 1823/8,  Ostrava- Zábřeh Cena: 3000 Kč   Platební údaje: převodem na číslo [...]
    More Info
    Events on 20/06/2026
    20 Čvn
    Seminář první pomoci pro psy I. v Ostravě - celodenní
    20 Čvn 26
    Ostrava