HHC, THC, pervitin, kokain, extáze, opioidy… možná si říkáte, proč by to vůbec mělo zajímat majitele psa.
Bohužel intoxikace návykovými látkami u psů žijících zejména ve větších městech řeší veterináři čím dál častěji. Jsme tak daleko, že zfetovaný pes, mnohdy opravdu bojující o život není raritní případ, ale čím dál běžnější pacient na pohotovosti. 
Jako záchranář urgentního příjmu v centru Prahy se s intoxikacemi u lidí setkávám denně. Velké množství intoxikovaných lidí mají na svědomí syntetické kanabioidy, které jsou velmi rozšířené a mezi turisty i mladými lidmi oblíbené. Bohužel „zábava“ a „výlet do jiné galaxie“ končí většinou na urgentu a nebo JIPu. 

HHC a THC nejsou pro psy legrace

HHC a jeho deriváty se v posledních letech objevily v celé řadě výrobků. Vaporizéry, květy, bonbony, želé, čokolády, sušenky…

U THC je intoxikace u psů poměrně dobře popsaná. Psi jsou na jeho účinky citlivější než lidé a po požití se nejčastěji objevuje výrazná ospalost, nekoordinovaná chůze, změny vnímání, třes, zvracení. Pes může působit, jako kdyby byl opilý nebo úplně „mimo“.

U THC se příznaky mohou objevit během jedné až několika hodin po požití a následky intoxikace mohou přetrvávat i několik dní. Prognóza při samotné intoxikaci bývá obecně dobrá, ale těžší případy mohou vyžadovat hospitalizaci a intenzivní monitoring.

U HHC je situace méně předvídatelná. Jde o látku podobnou THC, ale u různých výrobků může být problém s přesnou koncentrací a skutečným složením. Protože HHC je několikanásobně silnější než přírodní THC, účinky syntetických kanabioidů jsou u lidí i zvířat znásobené. 

Jak se pes k drogám vůbec dostane?

Překvapivě snadno.

Může sežrat přímo drogu nebo výrobek, který ji obsahuje. Právě sladké poživatiny jsou pro psa samozřejmě velmi lákavé a je to jeden ze způsobů, jak se k látce dostat. HHC bonbony a nebo želé může pes bez problému sežrat třeba v parku, kde po nějakém „večírku“ zůstaly zbytky. Pochopitelně pes může najít a sežrat zbytek jointu a nebo tablety či prášel. 
A někdy se k látce dostane poněkud bizarní cestou – sežere lidské výkaly a nebo zvratky po člověku, který drogu užil. Jsou popsané případy, kdy pes olízal moč intoxikovaného člověka – i toto může stačit k intoxikaci zvířete.
Návykové látky, které člověk pozře se totiž vylučují močí a stolicí po dobu 72 hodin v přibližně 50% koncentraci pozřené dávky. Protože je pes k drogám mnohem citlivější než člověk, stačí skutečně stopové množství k tomu, aby skončil na veterinární klinice s akutní otravou.

Jak se intoxikace u psa projevuje?

Záleží především na tom, co pes pozřel.

U THC nebo HHC bude typičtější útlum, nekoordinovaná chůze, slabost, třes, změny srdeční frekvence, zvracení a může být přítomná močová inkontinence.  Pes může být dezorientovaný a reagovat na okolí jinak než obvykle.

Kokain

Kokain je silný stimulant. 

U psa bude výrazný neklid, hyperaktivita, třes, rozšířené zornice, zrychlené dýchání, vysoká srdeční frekvence a krevní tlak. Pes může být velmi citlivý na okolní podněty, může pobíhat, být dezorientovaný nebo agresivní.

V těžkých případech se objevují křeče, poruchy srdečního rytmu, vysoká tělesná teplota, kolaps a porucha vědomí.

Těžká hypertermie může vést k poškození svalů, ledvin, jater a dalších orgánů.

Pervitin

Pervitin, tedy metamfetamin, a další amfetaminy mohou způsobit velmi podobný obraz.

Pes je neklidný, přestimulovaný, může pobíhat, třást se, být agresivní nebo naopak úplně dezorientovaný. Má rozšířené zornice, rychlý tep a dýchání a může mít výrazně zvýšenou tělesnou teplotu.

V závažných případech dochází ke křečím, poruchám srdečního rytmu, těžké hypertermii a následnému poškození orgánů.

Extáze neboli MDMA

MDMA patří také mezi stimulanty. U psa může vyvolat výrazný neklid, dezorientaci, třes, rozšířené zornice, zrychlený tep a velmi vysokou tělesnou teplotu.

V těžkých případech mohou nastoupit křeče, poruchy vědomí a další komplikace spojené s přehřátím organismu.

Opioidy

Opioidy jsou úplný opak stimulantů.

Heroin, fentanyl, morfin, oxykodon a další opioidy centrální nervový systém výrazně tlumí.

Pes může být velmi ospalý, nereagovat, motat se, mít zúžené zornice a především může začít pomalu a nedostatečně dýchat.

A právě útlum dýchání je tady největší problém.

Silná opioidní intoxikace může skončit bezvědomím a smrtí.

U opioidů je ale jedna důležitá věc. Existuje specifické antidotum. Proto je informace o možném požití opioidu pro veterináře zásadní a může významně ovlivnit další postup léčby.

Co dělat, když pes drogu pozře?

U některých otrav může být vyvolání zvracení krátce po požití vhodnou součástí dekontaminace. Jenže u otrav tohoto typu se s vyvoláváním zvracení pohybujeme na velmi tenkém ledu. 

Jakmile je pes utlumený, nekoordinovaný, má poruchu vědomí, křeče, potíže s polykáním nebo dýcháním, zvracení doma rozhodně nevyvoláváme. Hrozí totiž vdechnutí žaludečního obsahu při zvracení. Stejně problematické vyvolání zvracení bude u psa, který je „nastřelený“ kokainem. 
Vyvolání zvracení u psa, který pozřel návykovou látku můžete bezpečně provést jen krátce po pozření před nastoupením prvních příznaků intoxikace!

Pokud víte nebo máte důvodné podezření, že pes pozřel drogu, je nutný neprodlený transport psa k veterinárnímu lékaři!

A co když nevím, co pes sežral? 

Bohužel často majitel psa nezaznamená včas, že pes venku něco pozřel  a nebo že olízl lidský výkal. Jestliže ale po procházce a nebo během procházky pes začne vykazovat příznaky intoxikace drogami, jediné, co můžete udělat je psa neodkladně transportovat k veterináři. 

Může mít otrava drogami trvalé následky? 

Ve většině případů se pes po včas zaléčené intoxikaci zcela zotaví. U THC například příznaky obvykle během několika dnů úplně odezní. U těžkých intoxikací jinými drogami ale mohou nastat závažné komplikace – například dlouhotrvající křeče, výrazné přehřátí, poruchy srdečního rytmu nebo nedostatek kyslíku. Ty už mohou poškodit mozek a další orgány a zanechat trvalé následky. Proto je nutná při podezření na pozření návykové látky neodkladná veterinární péče, ve většině případů s  hospitalizací psa. 

Souhrnná tabulka příznaků intoxikace jednotlivými typy návykových látek:

*) u HHC není dostatek dat, proto „pravděpodobně“ – vzhledem k podobnosti s THC. 

Tabulka slouží jako ORIENTAČNÍ přehled příznaků.

Zdroje: 

Merck Veterinary Manual – Poisonings from Illicit and Abused Drugs
Toxikologické informační středisko