Tag Archive první pomoc psa

Kardiopulmonální resuscitace psa

Když se řekne první pomoc, většinu lidí napadne právě resuscitace. 

U psa je to to samé. Když se ptám na seminářích, co od semináře očekáváte především, tak se většinou shodnete na tom, že určitě tu resuscitaci.

Co vlastně kardiopulmonální resuscitace je a k čemu slouží? 

Je to náhrada srdeční činnosti a plicní ventilace, jejímž účelem je oddálení nevratného poškození životně důležitých orgánů vlivem nedostatku kyslíku ve tkáních. Především mozku, který je na nedostatek kyslíku nejvíce citlivý – mozek bez přísunu kyslíku odumírá během cca pěti minut. Pokud se jedná o podchlazený organismus, tak je doba delší. Nepřímou masáží srdce nepřímo působíme tlakem na srdce-krevní pumpu těla, která rozvádí po těle okysličenou krev. Pokud srdce nepracuje správně a nebo vůbec, je nutné jeho činnost suplovat právě masáží srdce. Snahou je, aby krev byla distribuována po těle do příjezdu ZZS. U člověka se již v laické první pomoci ustoupilo od umělého dýchání a zahajuje se pouze nepřímá srdeční masáž. U dětí v laické první pomoci umělé dýchání zůstalo. Většina dospělých potřebuje resuscitaci ve chvíli, kdy zkolaboval vlivem náhlé zástavy oběhu- srdce má poruchu rytmu a nebo se zastavilo úplně. V těle je ale dostatek okysličené krve, kterou je potřeba distribuovat k buňkám nepřímou masáží srdce. Ale u dětí je to naopak. Děti nejčastěji zkolabují vlivem dušení a nebo tonutí. To znamená, že k zástavě srdeční činnosti dochází vlivem nedostatku kyslíku v tkáních a s masáží srdce si nevystačíte. Tělo zoufale potřebuje kyslík. Takže tam je na místě umělé dýchání. No a samozřejmě pokud se dospělý člověk topil a nebo dusil, je to ta samá písnička – tělo nemá kyslík. Ale to umělé dýchání málokdo umí dobře, málokdo dokáže překonat odpor a umělé dýchání poskytnout. Pokud umíte a chcete, hurá. Pokud ne, masírujte a modlete se. 

KDY  resuscitovat psa 

První podmínka je, že je situace pro zachránce bezpečná. Platí pro záchranu psa i člověka. Ale to je ostatně základní  podmínka k jakémukoliv poskytnutí první pomoci. Další podmínka je, že pokud pes a nebo člověk masivně krvácí, před zahájením resuscitace krvácení zastavíte.

Indikace k zahájení resuscitace je, že je  pes je v bezvědomí a nedýchá. A nebo je v bezvědomí a dýchá divně- lapavě. Tento jev se nazývá gasping a nebo terminální, agonální dýchání.  Opět to samé platí pro člověka. 


JAK? 

Resuscitace psa  se provádí podle schématu 30 stlačení hrudníku ve frekvenci 100-120/min. : 2 vdechy

Je nutné, aby pes ležel na pevném podkladu- na zemi. Pokud je na posteli a nebo na gauči, sundejte ho na zem. 

Umělé dýchání je vhodné zachovat. I u psů jsou hojné případy jako u dětí, že došlo k zástavě srdeční činnosti vlivem tonutí a nebo dušení – tady je poměrně slušná šance, že se resuscitace podaří, pokud je zahájena včas a dobře. Pokud z nějakého důvodu dýchání nelze provést, alespoň provádějte masáž srdce. 


Psovi se provádí umělé dýchání z úst do nosu psa. Aby vdechovaný vzduch neunikal tlamou ven, rukama držte tlamu psa pevně zavřenou.  Pokud se jedná o malého psa velikosti čivavy, krysaříka a podobně, dýchá se do nosu a tlamy zároveň- jako u mimina, kterému se rty obemknou jeho rty i nos, protože ústa novorozence jsou tak malá, že jen do úst je to problematické. 

Intenzita vdechu musí být přizpůsobena velikosti a konstituci psa- vdech je správně provedený, pokud se hrudní koš nadzvedne.

Hrudní koš je nutno stlačovat do hloubky jedné třetiny šířky hrudního koše. U člověka řekneme, že to je asi pět až šest centimetrů, ale u psa to takhle paušalizovat nelze. Pokud je to německá doga, masáž bude poměrně intenzivní, protože doga je velký pes s poměrně širokým hrudníkem. Ale pokud je to saluki, který je taky velký, tak tam bude masáž méně intenzivní co do hloubky stlačení – je to chrt a jeho hrudník je o polovinu užší než u dogy. Stejně tak u malého psa- stafbulík se sudovitým hrudníkem vyžaduje poměrně intenzivní masáž, zvláště u nasvalených jedinců, zatímco velikostně podobný například border terirér má opět o polovinu užší hrudník. Speciálně štěňata a čivavy, krysaříci potřebují extra šetrné zacházení – tam určitě k masáži srdce nepřistoupíme tak jako u velkého psa přes sebe přeloženýma rukama, ale za použití pouze dvou a nebo tří prstů. Frekvence stlačení hrudního koše je 100-120/min. 

Poloha psa při resuscitaci a „zapadnutí jazyka“. 

Opět narazím na jeden mýtus, který se nese snad z generace na generaci. Že pokud člověk zkolabuje do bezvědomí, zapadne mu jazyk a je potřeba člověku sáhnout do úst a jazyk vytáhnout ven. No a dříve se tradovalo (a občas se ještě mezi lidmi tahle legenda vyskytuje), že je potřeba spínacím špendlíkem nutno připnout jazyk ke spodnímu rtu. Jazyk jako takový opravdu může ucpat dýchací cesty – ale spíše než zapadnutí jazyka tomuhle jevu sluší termín obstrukce dýchacích cest kořenem jazyka. Protože se stane to, že v poloze na zádech v bezvědomí máme poměrně hodně uvolněné svaly. A jazyk je sval. Kořen jazyka je poměrně objemné těleso a to, co vidíme v ústech je pouze jeho volná část – viz obrázek. No a tenhle uvolněný sval se v bezvědomí úplně povolí a dýchací cesty zneprůchodní – viz druhý obrázek. Proto je důležitý krok u člověka v bezvědomí předsunutí dolní čelisti a lehký záklon hlavy. Pokud je podezření na poraněnou krční páteř, tak pouze předsunutí dolní čelisti. Tkáně se napnou a kořen jazyka nebude zneprůchodňovat dýchací cesty.

U psa při resuscitaci na pravém boku zajistíme průchodnost dýchacích cest tak, že psovi natáhneme krk tak, aby byl v jedné rovině s páteří. Tím se napnou tkáně a kořen jazyka nemůže utlačovat dýchací cesty. Volnou část jazyka vytáhneme z tlamy ven – bude volně viset z boku tlamy. 

Zdroj: Ivan Dylevský, Petr Ježek: Základy funkční anatomie člověka

vlevo- obstrukce dýchacích cest kořenem jazyka a její uvolnění po záklonu hlavy a předsunu dolní čelisti (vpravo). Zdroj: svetoutdooru.cz

 

POSTUP KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACE U PSA

Pes je v bezvědomí – nereaguje na vnější podněty:

1. Ověření, zda je situace pro zachránce bezpečná 

2. Pokud pes masivně krvácí, je nutno neprodleně krvácení zastavit před zahájením resuscitace!

3. Ověření dechu – pes nedýchá  a nebo dýchá lapavě- zahájení resuscitace

4. Otevřete psovi tlamu a zkontrolujte, jestli není v tlamě cizí těleso, které by mohlo utlačovat dýchací cesty. Vytáhněte jazyk. Srovnejte krk psa tak, aby byl v rovině s páteří. 


5. Pokud pes nezačal po uvolnění dýchacích cest sám dýchat, proveďte dva umělé vdechy do nosu psa a neprodleně přikročte ke třiceti stlačením hrudníku ve frekvenci 100-120/min. Cyklus opakujte po dobu dvou minut bez přestávek a poté vyhodnoťte, zda pes nezačal dýchat. Pokud ne, pokračujte v resuscitaci dále. Pokud jste dva, po dvou minutách se v resuscitaci střídejte. Pokud máte k dispozici veterinární záchrannou službu (PetMedic- Praha a okolí), přivolejte si posádku při zahajování resuscitace, aby byl vůz vyslán co nejdříve na místo ( pokud jste sami, využijte hlasitý odposlech telefonu a při telefonátu resuscitujte- neztrácíte čas). 

6. Pokud pes začal jevit známky dýchání, případně se probouzí z bezvědomí, přestaňte resuscitovat a okamžitě uvědomte veterinární pracoviště a zajistěte neprodleně transport. Po celou dobu transportu monitorujte životní funkce psa a v případě opětovné zástavy zahajte opětovně resuscitaci. 

Jestliže resuscitujete déle jak deset minut a pes nejeví známky dýchání, resuscitace je neúspěšná.

V případě, že jste přivolali pomoc v podobě veterinární záchranné služby PetMedic a nebo Zvíře+, pokračujte v resuscitaci do příjezdu záchranné služby. 

Absolutně si nedokážete představit postup resuscitace psa a nebo člověka? Přijďte se naučit, jak zachránit život. 

www.prvnipomocpropsy.cz/udalosti

foto: Amálka Kiššová

První pomoc při dušení psa

Když jsem před několika lety měla v hlavě nápad na semináře první pomoci pro psy, poslední impuls k tomu, abych nápad zrealizovala byl právě můj dusící se pes. Kdybych nevěděla, jaká je první pomoc při dušení psa a včas nezasáhla, tak Agi už je několik let po smrti. Na veterinární klinice, kam jsem psa odvážela na kontrolní vyšetření jsem se dozvěděla, že majitelé často panicky psa naloží do auta a odváží k veterináři, ovšem bez poskytnutí první pomoci a psa dovezou už bez známek života. Od doby, co semináře běží již třetím rokem jsem se doslechla od účastníků o mnoha a mnoha případech dušení psa s dobrým i špatným koncem.

Jak tedy poznám, že se pes dusí ?

Příznaky dusícího se psa:
(příznaky jsou popsané postupně od začátku dušení)

  • neklid, panika
  • pes si tlapou mne čumák, dáví se (ale nezvrací), snaží se těleso vykašlat
  • oči „vylézající“ z důlků
  • sliznice oka a tlamy včetně jazyka mají fialovo-nachovou barvu (cyanóza vlivem nedostatečného okysličení tkání)
  • pes je nahrbený, břicho je vtažené
  • pes postupně přestává mít snahu o zbavení se cizího tělesa, přestává kašlat a dávit se, nastupuje neschopnost psa stát, pes se motá, až postupně zaujme polohu vleže na boku
  • nastoupí bezvědomí a dojde k zástavě srdeční a dechové aktivity vlivem hypoxie- nedostatku kyslíku v tkáních

Nepleťte si dušení psa cizím tělesem a reverse sneezing („zpětné kýchání“)

Reverse sneezing a nebo česky zpětné kýchání si často majitelé psů pletou s dušením psa a natočená videa psa s tímto problémem často sdílí ve skupinách na facebooku s prosbou o radu, že se jim dusí pes. Můžu všechny z vás ubezpečit, že pokud by se pes dusil, tak než natočíte video a vložíte ho na facebook, máte psa mrtvýho.
Reverse sneezing není nic jiného, než spasmus měkkého patra a svalů okolo hrtanu, který nutí psa prudce a dlouze vdechovat vzduch za typického chrochtavého zvuku. Pes většinou stojí s hlavou nataženou dopředu, má vytřeštěné oči a opravdu se tváří, že je to jeho poslední minuta v životě.
Většinou je to neškodná respirační záležitost, která psa postihne jednou za čas. Příčinami mohou být rozrušení, změny teplot (vytopený byt- mrazivé počasí venku), pyly, tahání psa na vodítku, delší měkké patro. Častěji se s tímto jevem potkáte u brachycefalických psů jako je buldoček, čivava, mops a podobně. Ale moje fena malinoise reverse sneezing předváděla poměrně pravidelně, ačkoliv je to dlouholebé plemeno.
První pomoc je velice jednoduchá – ucpat psovi nosní dírky a zároveň zvednou hlavu tak, aby byl krk natažený (a uvolnily se tím svaly okolo hrtanu a průdušnice). Pes je nucen nadechnout se nosem a záchvat okamžitě odeznívá. (Opravdu z praxe ověřeno na vlastním psovi).

Nezaměňujte ale tento záchvat za psincový kašel a nebo za kolaps trachey, případně nějakou závažnou respirační infekci. (Jednoduché odlišit- pokud psu přikryju nosní dírky a „divné“ dýchání neustane, rozhodně se nebude jednat o neškodný reverse sneezing).
Je také poměrně jednoduché odlišit dušení cizím tělesem od reverse sneezing. Při záchvatu reverse sneezing nemá pes cyanotické sliznice (modrofialové), protože nedochází k nedostatku kyslíku v tkáních – pes se nedusí. V případě dušení a nedostatku kyslíku v tkáních se barva sliznic mění a nastávají i další doprovodné známky dušení (viz odstavec příznaky).

Zde je video s typickým průběhem záchvatu reverse sneezing:
(staženo z youtube https://www.youtube.com/watch?v=U3L4v0W2_Sw)

Co dělat, pokud se můj pes dusí?

1. Při podezření na dušení psa zkontrolujte tlamu.


Někdy pes jeví známky dušení, ale ve skutečnosti se mu přilepil piškot na horní patro a nebo se mu zasekl klacek a nebo kus kosti mezi stoličky v horní čelisti – pes se bude dávit, kašlat, třít si packou čumák a nebo třít tlamu o zem. Pro důkladné zkontrolování je vhodné si posvítit do krku psa – většina chytrých telefonů má funkci baterky. Pokud uvidíte cizí těleso uvízlé u kořene jazyka, které se dá vytáhnout bez rizika toho, aby jste předmět zatlačili dále do hltanu, můžete se pokusit jej vytáhnout. Pokud hrozí pokousání psem, který panikaří a nebo je těleso nevyndatelné, přistupte rovnou k vypuzovacím manévrům (viz bod 2).
Pokud psovi otevřete tlamu a v zadní části tlamy má pes uvízlý míček, který uzavírá hltan, není prakticky možné jej vytáhnout prsty (míček je kulatý, od slin a bude klouzat) – můžete se pokusit míček vytlačit zpět do tlamy tak, že psovi nahmatáte míček u úhlu dolní čelisti a v mezisaničí a zvenčí se jej pokusíte vytlačit zpět do tlamy. Pokud se nepodaří tento manévr, přistupte neprodleně k vypuzovacím manévrům ( následující bod .).


POZOR! Do tlamy můžete sáhnout psovi, kterého dobře znáte a nebo vlastnímu psovi. Pokud pomáháte cizímu psovi, manipulace s tlamou není bezpečná! Potom je nejlepší přistoupit rovnou k vypuzovacím manévrům.
Pokud se i váš pes vzpouzí tak, že do tlamy se mu prostě nedostanete a akorát soubojem o otevření tlamy psa přicházíte o čas, rovnou přistupte k následujícímu bodu:

2. Pokud je pes při vědomí a je schopen stát, použijte následující vypuzovací manévry:


Úder mezi lopatky – obdoba vypuzovacího manévru u lidí. Manévr je méně invazivní, než Heimlichův hmat (viz dále), proto s ním začínejte. Dusícího psa jednou rukou nadzvedněte pod břichem tak, aby zadní část těla psa byla výše a hlava nejníže – na těleso zároveň bude působit gravitace. Druhou rukou (ideálně dominantní rukou) proveďte několik úderů mezi lopatky plochou dlaně tak, aby úder sklouzl ve směru osy těla psa- není cílem psa tlouct, ale těleso rozpohybovat tak, aby vypadlo zpět do hltanu a tlamy. Úder je veden silou přiměřenou velikosti a konstituci psa. Úder ale musí být rázný. Příliš málo intenzivní úder nepomůže ( a pes se udusí) a působení nadměrnou silou je zbytečné a psovi velice nepříjemné. Proveďte 3 – 5 úderů a v případě, že se pes stále dusí, přistupte k invazivnějšímu kroku:

Heimlichův hmat – využijete hlavně u velkých psů, ale je aplikovatelný i na středně velké psy. U malých plemen je vzhledem k nízké váze hmat špatně proveditelný a v případě použití nepřiměřené síly může způsobit psu zranění. Uchopte psa tak, že rukama obemknete hrudní koš psa a v oblasti, kde se spojují žeberní oblouky ( a kde se nachází mečovitý výběžek hrudní kosti) přiložte ruku v pěst palcem opřenou o psa a druhou rukou překryjte ruku zatnutou v pěst a prudce stlačte toto místo šikmo vzhůru směrem k bránici psa. Proveďte několik stlačení a zkontrolujte stav psa. Tento hmat je poměrně bolestivý, protože místo stlačení je velmi citlivé, proto postupujte sice razantně, ale s citem a ohledem na velikost a konstituci psa. Opět platí, že málo intenzivní zásah nepomůže, příliš velká síla je zbytečná a způsobuje psu zbytečnou bolest.
U malého psa lze tento manévr nahradit několika ráznými stlačeními hrudního koše ze stran.
Principem Heimlichova hmatu je zvýšení nitrohrudního tlaku, čímž se může uvolnit překážka v dýchacích cestách.

Byla bych velmi ráda, aby každý čtenář dokázal lokalizovat oblast lopatek a oblast mečovitého výběžku hrudní kosti na vlastním psovi, protože až se váš pes bude dusit, není prostor na hledání anatomických struktur, musíte jít na jisto. (Tato problematika je obsahem seminářů první pomoci pro psy).

úder mezi lopatky při dušení cizím tělesem

3. Pes je při vědomí, ale v poloze vleže na boku a není již schopen stát (máte několik desítek vteřin, než upadne do bezvědomí a záhy dojde k zástavě srdeční činnosti vlivem nedostatku kyslíku v těle), použijte následující postup:

Najděte nejvyšší bod hrudního koše a několikrát po době jej dynamicky stlačte s ohledem na konstituci a velikost psa. Nejvyšší bod hrudního koše je vodítko pro to, aby zachránce nestlačoval břicho, čímž by mohl evakuovat obsah žaludku jícnem do dutiny tlamy a mohlo by dojít k následné aspiraci obsahu žaludku do dýchacích cest. Po několika stlačeních proveďte několik vdechů do nosu psa a toto schéma opakujte do zlepšení stavu psa (pes se snaží vstávat, začíná se hýbat, sliznice opět mají růžovou barvu). Pravidelně kontrolujte zadní část tlamy psa, zda-li se cizí těleso nedostalo do míst, kde jej lze vyjmout manuálně. Tento manévr také zvyšuje nitrohrudní tlak, takže je šance, že se překážka uvolní. Navíc v tomto stavu má pes již velice ochablý svalový tonus kosterního svalstva díky nedostatku kyslíku ve tkáních, tím pádem se uvolnily svaly i okolo dýchacích cest.

Pokud se stav psa nezlepšil a pes upadl do bezvědomí, na které navazuje následná zástava dechové a srdeční aktivity, začněte s kardiopulmonální resuscitací psa. Díky ztrátě svalového tonu je možné, že se překážka uvolní až při resuscitaci.

POZOR! Nejrůznější dostupné rady na téma chytit psa za zadní nohy a cizí těleso ze psa „vytřepat“ má několik háčků – psa střední a větší velikosti většinou majitel není schopen ze země zvednout. Zvednout psa za zadní končetiny si koleduje o luxaci kyčelního kloubu zvláště u psa s vyšším stupněm dysplazie. Pes má relaxované kosterní svalstvo, tudíž kyčelní klouby nechrání před zraněním tonus příslušných svalových skupin.. No a v poslední řadě – než psa uchopíte, zvednete (mezitím vám třikrát upadne, protože je už velmi vláčný) utíkají drahocenné vteřiny, které můžete použít k vypuzovacímu manévru.

Na youtube existuje video, kde název mylně uvádí, že jde o resuscitaci psa.
Jedná se o vypuzovací manévr u psa, který už je právě ve fázi, kdy není schopen stát.
Proč to není resuscitace?
Zachránce neprovádí kontinuální masáž oblasti hrotu srdce, pes by navíc při resuscitaci ležel na opačném boku. Pes je při vědomí – všimněte si, že občas pohne hlavou a aktivně se brání manipulaci s jeho tlamou. Takového psa nerescitujeme, protože člověk i pes se resuscituje ve fázi, kdy není přítomná dechová aktivita a je přítomno bezvědomí…
Za povšimnutí stojí změna barvy sliznice tlamy v průběhu videa z tmavě fialové (cyanoza) po zdravě růžovou barvu sliznice na konci videa.
Video bylo staženo z youtube. https://www.youtube.com/watch?v=xzwZJ0PHe-E


Pes by neměl mít k dispozici hračky, které jsou nepřiměřeně malé velikosti psa, tudíž mohou ucpat dýchací cesty, stejně tak je nebezpečné nechávat o samotě psa se sušeným uchem a nebo kostí, kterou může pes spolknout a začít se dusit. Nezapomeňte, že primárně se pes udusí překážkou v dýchacích cestách, ale na vině může být i velký kus kosti/ucha/velký pamlsek spolknutý a uvízlý v jícnu. Jícen a průdušnice na sebe těsně naléhají a trávicí a dýchací cesty mají společnou část – hltan. Pokud uvízne těleso v jícnu, kterého se nedokáže pes zbavit dávením a nebo kašlem, cizí těleso ucpe jícen, který sekundárně tlačí na průdušnici a zužuje její průsvit. Postupně vznikajícím otokem jícnu dochází k utlačování průdušnice a pes se může udusit. Právě Agi se málem udusil tak, že spolkl od sousedky hozený pamlsek tak, že se mu vzpříčil v jícnu a utlačoval průdušnici. Vypuzovací manévry pomohly tomu, že pamlsek se v jícnu uvolnil a pes začal normálně dýchat.

Pokud se váš pes dusil a vám se podařilo cizí těleso odstranit, přesto kontaktujte veterinární pracoviště a nechte psa prohlédnout, zda nedošlo k poškození dýchacích cest.
Poranění psa může dojít i při vypuzovacích manévrech. V případě, že pes po dušení vykašlává krvavou pěnu je poranění zřejmé a převoz k veterináři by měl být neprodlený.

Seminář do konce roku už s největší pravděpodobností žádný nebude, ale připravuji pro vás termíny na rok 2021.

 

První pomoc pro psy

Semináře jsou orientovány prakticky, výuka a ukázky probíhají na dvou psech

První pomoc pro psy

dokážete vyhodnotit zdravotní stav psa?                                                                                                                                                                                                                                                                    

 

Víte, že například podle sliznic dokážete rozpoznat silné vnitřní krvácení, které může psa stát život, pokud není včas dopraven k veterinárnímu lékaři?
Majitel psa je ten, kdo rozhoduje o tom, zda jeho psa potřebuje veterinárního lékaře a jak moc je situace (ne)odkladná. Majitel by měl být schopen zajistit první pomoc, která může zachránit zdraví a nebo život, vykomunikovat příjem na veterinární pracoviště a zařídit transport pro psa.
Aby mohl správně poskytnout první pomoc, musí vědět, co dělat v které situaci.
Toto všechno je obsahem seminářů první pomoci pro psy.
Termíny seminářů naleznete zde: http://www.prvnipomocpropsy.cz/planovane-kurzy/

Pro poskytnutí první pomoci psovi byste měli mít doma, v autě, na cvičáku a nebo na túrách po ruce lékárničku. Tu si můžete objednat zde:
http://www.prvnipomocpropsy.cz/lekarnicka-pro-psy/

Pokud chcete někomu dát seminář jako dárek, můžete objednat dárkový poukaz s neomezenou platností:
http://www.prvnipomocpropsy.cz/darkovy-poukaz-na-seminar/

První pomoc při uštknutí zmijí u psa

Pes a zmije. Situace, kterou nechce řešit žádný majitel…

Jaro, léto a začátek podzimu znamenají vyšší riziko kontaktu psa s hady. V České republice žije jediný jedovatý druh – zmije obecná (Vipera berus). Přestože nejde o agresivního hada, k uštknutí psů dochází pravidelně, protože:

  • hada často očichává,
  • dostává se k němu velmi blízko,
  • a bývá nejčastěji uštknut do oblasti hlavy nebo končetin.


Jak poznat zmiji?

V České republice se kromě zmije obecné můžete setkat také s užovkou hladkou, podplamatou, stromovou a nebo obojkovou.

Zmije obecná má typicky:

  • robustnější a kratší tělo,
  • výraznější trojúhelníkovitou hlavu,
  • svislou zorničku,
  • a často klikatou tmavou čáru na hřbetě.

Zbarvení ale může být velmi variabilní. Existují i téměř černé formy zmijí.

Naopak užovky mají většinou:

  • štíhlejší tělo,
  • méně výrazně oddělenou hlavu,
  • kulatou zorničku,
  • a hladší celkový vzhled.

Typická užovka obojková mívá za hlavou světlé skvrny tvořící takzvaný „obojek“.

V praxi ale bývá rozlišení v terénu obtížné a krátký pohled na hada nemusí být pro laika dostatečný.

Ve skutečnosti majitelé velmi často samotné uštknutí nevidí. Pes náhle zakňučí, uskočí, začne kulhat nebo rychle otékat a člověk si teprve následně všimne hada – nebo jen jeho části.

V řadě případů navíc majitel vůbec netuší, zda šlo skutečně o zmiji. Had bývá schovaný v trávě, mezi kameny nebo rychle zmizí. Často člověk zahlédne pouze ocas nebo krátký pohyb v porostu. 
Rozpoznání uštkutí zmijí od kousnutí užovkou je nejlépe identifikovatelné podle stop na kůži psa. 

 



Jak vypadá rána po uštknutí zmijí?

Zmije obecná má solenoglyfní chrup – tedy dlouhé jedové zuby, které nejčastěji zanechávají dvě vpichové ranky vedle sebe. Ale pozor!

Ranky mohou být:

  • drobné,
  • špatně viditelné,
  • a často rychle překryté otokem.

Pokud se had trefil pouze jedním zubem, může být patrná jen jedna ranka.

Proto pro podezření na uštknutí zmijí mějte vždy, když kromě ranky v kůži rychle nastupuje:

  • rychle vznikající bolestivý otok,
  • zarudnutí,
  • krváceniny v okolí,
  • a výrazná bolestivost.

Nejčastěji bývají psi uštknuti:

  • do čenichu,
  • pysku,
  • hlavy,
  • nebo končetiny.


Jak vypadá kousnutí užovkou?

Užovky nemají jedové zuby jako zmije. Jejich chrup tvoří drobné zahnuté zoubky bez jedových tesáků.

Kousnutí užovkou proto většinou připomíná:

  • drobné škrábance,
  • více malých vpichů vedle sebe,
  • nebo povrchové otisky zoubků.

Výrazný rychle se šířící otok typický pro zmijí uštknutí u kousnutí užovkou obvykle nevzniká.


Co obsahuje zmijí jed?

Zmijí jed obsahuje směs peptidů, polypeptidů, proteinových toxinů a enzymaticky aktivních látek. Působí především cytotoxicky – poškozuje buňky a tkáně v okolí uštknutí. Zároveň zvyšuje propustnost cév a způsobuje jejich rozšíření, což vede k průniku tekutin a krevních složek mimo krevní řečiště a následnému vzniku výrazného otoku.

Součástí účinku jedu je také zánětlivá reakce, porucha srážlivosti krve a hemolýza, tedy poškození červených krvinek. V těžších případech může dojít i k poškození některých orgánů, například ledvin, jater nebo srdeční svaloviny.

Rozsah reakce závisí na:

  • množství aplikovaného jedu,
  • lokalitě uštknutí,
  • velikosti psa,
  • zdravotním stavu,
  • a individuální citlivosti organismu.

Kdy může zmije psa uštknout?

Nejčastěji při:

  • pohybu v vysoké trávě,
  • mezi kameny,
  • v lese,
  • na loukách,
  • nebo v suchém a slunném terénu.

Had nevnímá zvuky jako člověk. Vibrace půdy zachycuje prostřednictvím čelistí a tyto otřesy přenáší na sluchový aparát. Dospělého člověka proto často zaznamená dříve než psa pobíhajícího desítky metrů před majitelem.

Proto je nejlepší prevencí před uštkutím zmijí mít neustále psa na dohled, sledovat terén okolo sebe a sledovat aktivitu vašeho psa.

Pes na volno zkrátka vyžaduje plnou pozornost majitele. Pokud ji majitel nechce nebo nemůže věnovat, pes by měl být na vodítku.

Zmije samozřejmě může psa uštknout i v případě, že ho máte na dohled, pes hada neloví ani neočuchává a přesto se dostane příliš blízko. Výše uvedená preventivní opatření ale významně snižují riziko kontaktu s hadem.


Příznaky uštknutí zmijí u psa

Příznaky se mohou rozvíjet během několika minut až hodin.

Typické jsou:

  • rychle vznikající otok,
  • bolestivost,
  • zarudnutí,
  • krváceniny v okolí rány,
  • kulhání,
  • výrazná reakce na dotek.

U některých psů zůstane reakce pouze lokální. U jiných může dojít k rozvoji závažného celkového stavu.

Objevit se může:

  • zrychlené dýchání,
  • zrychlená srdeční frekvence,
  • slabost,
  • malátnost,
  • třes,
  • zvracení,
  • průjem,
  • bolest břicha,
  • potíže s dýcháním,
  • kolaps.

V nejtěžších případech může dojít k anafylaktické reakci, poruše vědomí nebo oběhovému selhání.


Co dělat při uštknutí psa?

Zachovejte klid

Majitelova panika a stres stresují i psa. Zvyšuje se tepová frekvence a jed se následně rychleji šíří organismem.


Nezaškrcujte končetinu !

Zmijí jed působí hemoragicky, hemolyticky a cytotoxicky. Zaškrcení může výrazně zvýšit koncentraci jedu v postižené oblasti a způsobit rozsáhlé poškození tkání nebo nekrózu.


Zamezte psovi v pohybu

Pohyb urychluje šíření jedu tělem.

Ideální je psa odnést k autu a co nejrychleji ho transportovat na veterinární pracoviště. Veterináře předem telefonicky informujte o vašem příjezdu.

Pokud psa nemůžete nést, dojděte s ním klidně co nejkratší možnou trasou na místo, kam může přijet auto.

V dojezdových lokalitách záchranné veterinární služby PetMedic a nebo Zvíře+ neváhejte využít jejich odborných služeb, zajištění veterinární péče na místě a rychlého transportu na veterinární pracoviště!
V komplikovaném terénu, kdy nejste schopni rychle a bezpečně transportovat psa vlastními prostředky požádejte o asistenci Hasičský záchranný sbor, v horských lokalitách požádejte o pomoc Horskou službu.


Chlaďte postižené místo

Pokud je to možné, přiložte chladný obklad.

Byl-li pes uštknut do končetiny a máte k dispozici dlahu typu SamSplint, můžete končetinu šetrně znehybnit.


Co při uštknutí psa nikdy nedělat

Nerozřezávejte ránu

Řezání rány nepomáhá odstranit jed a pouze zvyšuje riziko infekce a dalšího poškození.


Nesnažte se vysávat jed

Tento postup je neúčinný a zdržuje transport psa k veterináři.


Nenechte psa běhat

Pes po uštknutí často panikaří. Právě pohyb ale významně urychluje šíření jedu tělem.


Jaká je šance, že pes přežije?

Zmijí uštknutí je pro psa reálně přežitelné, ale také reálně smrtelné.

Intenzita reakce závisí na mnoha faktorech:

  • věku psa – ohroženější jsou štěňata a senioři,
  • kondici a zdravotním stavu,
  • individuální citlivosti organismu,
  • lokalitě uštknutí,
  • množství aplikovaného jedu,
  • a rychlosti veterinární pomoci.

Nejrychleji se jed šíří při uštknutí do oblasti hlavy, krku, hrudníku nebo břicha. Relativně příznivější bývá uštknutí do končetiny.

Na jaře mají zmije po zimování často větší zásoby jedu. Někdy naopak dochází k takzvanému „suchému“ kousnutí bez aplikace jedu.

Velkou roli hraje také reakce majitele. Pokud budete otálet, situaci podceníte nebo o uštknutí vůbec nevíte, prognóza psa se výrazně zhoršuje.

Při včasné veterinární péči je ale prognóza u mnoha psů dobrá.


Pozor na zmije v Chorvatsku

Pokud cestujete se psem do Chorvatska, je potřeba počítat i s výskytem nebezpečnějších druhů hadů než v České republice.

Nejvýznamnější je zmije růžkatá (Vipera ammodytes), která patří mezi nejjedovatější evropské hady. Typická je výrůstkem („růžkem“) na špičce nosu.

Vyskytuje se hlavně:

  • v kamenitých oblastech,
  • ve zídkách,
  • mezi skalami,
  • v suchém porostu,
  • podél turistických cest.

Její jed působí agresivněji než jed zmije obecné a může vyvolat výraznější systémovou reakci organismu.

Princip první pomoci je ale stejný:

  • zachovat klid,
  • zabránit pohybu psa,
  • nezaškrcovat končetinu,
  • a co nejrychleji vyhledat veterinární pomoc.

 

 

 

První pomoc při epileptickém záchvatu

Co vlastně epilepsie je? 

U nás se vžilo epilepsií označovat jakýkoliv křečový záchvat, který vypadá jako epilepsie. Ovšem ne každý křečový záchvat je epileptický. U diagnostiky původu a příčiny záchvatů je ideální, když majitel psa dokáže spolupracovat s veterinářem a odpovídat na anamnestické dotazy, které jsou v diferenciální diagnoze důležité (kolik záchvatů pes měl, v jakém časovém odstupu, zda byl v bezvědomí/při vědomí, jak dlouho záchvat trval, co mu předcházelo… ). Pokud je u záchvatu psa více než jedna osoba, je vhodné pro veterináře pořídit video průběhu záchvatu. Samozřejmě pouze v případě, že situace dovoluje pořízení videozáznamu.

Křečové záchvaty lze rozdělit do několika kategorií podle příčiny:

Primární epilepsie – je způsobená onemocněním mozkové tkáně, což může být infekce nervové tkáně, mozková příhoda, nádory a další onemocnění mozku jako například hydrocefalus, což je častá vývojová vada u brachycefalických plemen – především u nevhodně namnožených.

Sekundární epilepsie – je stav způsobený čímkoliv jiným, než poruchou mozkové aktivity. Přesněji řečeno, jedná se často o onemocnění  jiného orgánu, než je mozek, ale nemocí je ovlivněn. Častá je jaterní encefalopatie (narušený metabolismus amoniaku) onemocnění ledvin a nebo srdce a pozor- hypoglykemie a nebo hyperglykemie může způsobit křečový záchvat. Věděli jste, že i u psů se vyskytuje diabetes a není to úplně vzácné? Sekundární epilepsie může být způsobena otravou.

K sekundární epilepsii bych ráda dodala, že každý pes by měl v rámci prevence podstoupit ideálně jednou ročně preventivní vyšetření krve. Záchyt špatné funkce z některého orgánu může být častokrát podchycena včas a buď vyléčena úplně, nebo alespoň zpomalen průběh onemocnění. To, že pes vypadá zdravý neznamená, že interně úplně zdravý je.

Idiopatická epilepsie – konečně TA epilepsie.  Idiopatická = bez známé příčiny. Elektrická aktivita mozku začne být bez příčiny abnormální, mozek na chvíli přestane fungovat normálně a vzniknou křeče. Epileptický záchvat. Víme, že je to nejčastější typ záchvatů, víme, že má genetickou návaznost a víme, že některá plemena psů k ní mají větší sklon. A taky víme, že by neměli jedinci s touto vadou být v chovu. Ale protože jsme Mekka množení zvířat, tak se množí bez ohledu na genetickou vazbu tohoto a jiných onemocnění. Další důvod proč nemnožit a nekupovat zvířata z neověřených chovů. Vyskytuje se ve věku jednoho až tří let.

Jak může záchvat vypadat? 

Nejznámější typ záchvatu je takzvaný grand mal záchvat. Pes upadne do bezvědomí, provází ho křeče, může dojít k pomočení a nebo pokálení zvířete, pes může mít pěnu u huby. To je ta horší varianta. Existuje záchvat typu petit mal, kdy je pes při vědomí, dochází k těkavému pohybu očí, záškubům uší, pysků, zvíře nevnímá majitele.
Pokud zvíře prodělá více než dva záchvaty za 24 hodin, jedná se o takzvané klastry. Pokud na sebe navazuje jeden záchvat za druhým, nebo je záchvat delší než deset minut, mluvíme o status epilepticus.

Záchvat mívá často typický průběh (ale ne vždy):

  • prodromální stádium – pes je nervozní, vyhledává majitele a nebo se naopak snaží vyhledat klidné místo
  • aura – intenzivní změny chování, strach
  • záchvat (grand mal, petit mal)
  • postiktální fáze – pes může být zmatený, dezorientovaný, může být přechodně i agresivní 

PRVNÍ POMOC PŘI EPILEPTICKÉM (KŘEČOVÉM) ZÁCHVATU PSA: 

Do tlamy NIC nevkládejte! Dávno jsou doby, kdy se doporučovalo mezi zuby vložit pevný předmět, aby si pes (člověk) nepřekousl jazyk. Za prvé se vám to nepovede, za druhé budete sami asi kousnutí a za poslední můžete způsobit poranění postiženému záchvatem!

Není potřeba vytahovat jazyk! Opět hrozí riziko poranění vás. Ničemu nepomůžete. Jazyk psovi opravdu „nezapadne“, navíc je pes v křeči a nezmůžete s jazykem vůbec, ale vůbec nic.

Užitečnější bude, když se postaráte o to, aby pes odněkud nespadl (z křesla, postele, střechy boudy, schodů…). Pokud je to ve vašich možnostech, psa položte na rovnou podlahu (zem). Pokud ne, psa alespoň přidržujte, aby nespadl. Po záchvatu psa připněte na vodítko kvůli možné dezorientaci!
Pokud pes prodělává delší grandmalový záchvat, není od věci chladit končetiny a břicho, protože díky vysoké fyzické aktivitě těla se zvyšuje tělesná teplota. Záchvat je velmi fyzicky náročný pro oběhový systém a tělo psa. Kdo záchvat zažil na sobě, ví. Po záchvatu pes musí být v absolutním fyzickém klidu.

Pokud pes prodělal první záchvat v životě, je na místě neprodlená návštěva veterináře, který se pokusí určit příčinu záchvatu a nasadit vhodnou medikaci.

foto: Amálie Kiššová

Dárkový poukaz na seminář

Pokud chcete někomu seminář věnovat jako dárek, lze si objednat dárkový poukaz na celodenní seminář první pomoci pro psy.

  • Poukaz je zasílán elektronicky ve formátu připravený pro tisk na velikost A4 a to  po platbě převodem. Odpadá zasílání poštou, které je vzhledem k mému vytížení zdlouhavé. Poukaz můžete mít prakticky ihned, lze tedy řešit dárek na poslední chvíli 🙂 . S poukazem dostanete dokument s instrukcemi k přihlášení na seminář.
  • Poukaz je přenosný z osoby na osobu a je s neomezeně dlouhou dobou platnosti.
  • Lze využít v kterémkoliv vámi vybraném městě.
  • Poukaz si můžete koupit bez vyplněného jména obdarované osoby a dopsat jej ručně a nebo do mailu uvést, pro koho poukaz je a vypíšu vám jméno elektronicky. 

Cena poukazu: 3000 Kč

Objednávky poukazu jsou možné pouze emailem: prvnipomocpropsy@gmail.com, do emailu uveďte prosím fakturační údaje. Obdržíte elektronickou fakturu a po úhradě kurzovného vám bude zaslán poukaz v PDF společně s informacemi k přihlášení na seminář.

Seminář první pomoci pro psy pro zrakově postižené majitele psů

Cílem semináře je naučit nevidomé a nebo majitele s částečnou ztrátu zraku naučit, jak se zachovat v kritické situaci pro jejich psa a jak poznat vážný stav s ohledem na to, že jeden z hlavních smyslů je částečně a nebo úplně nefunkční. Read More

Test první pomoci pro psy 1.

Chcete zjistit, jak jste na tom se znalostmi první pomoci pro psy? Otestujte je v následujícím testu 🙂
Na konci testu naleznete vysvětlení k jednotlivým otázkám.
Pokud zjistíte mezery ve znalostech, tak si je můžete přijít doplnit na některý ze seminářů první pomoci pro psy 🙂

Read More