Období pozdního jara, léta a začátku podzimu znamenají pro mnoho majitelů psů obavy z vosího, včelího bodnutí a nebo dokonce uštkutí zmijí a kolikrát netuší, co se psem dělat v tom či onom případě, jak dokazují debaty na facebookových pejskařských skupinách.
Co hrozí psovi při bodnutí včelou a nebo vosou?
Vosa, včela i sršeň patří do skupiny hmyzu blanokřídlí (Hymenoptera). Složení jedu je u všech tří zástupců podobné a skládá se ze tří skupin látek – biogenních aminů, polypeptidů a enzymů. Polypeptid mellitin, který je nejvíce zastoupenou látkou se skupiny polypeptidů narušuje membrány buněk a narušením membrány žírných buněk se uvolňuje histamin. (zdroj: biotox.cz)
V reakci na vstup hmyzího jedu do těla zvířete vzniká lokální alergická reakce, ale podle individuální citlivosti jedince může být alergická reakce celková (alergie způsobená protilátkami IgE), v nejhorším případě může nastat anafylaktický šok a smrt psa.
Lokální alergická reakce
Je v místě a okolí bodnutí hmyzem. Místo lokálně může výrazně otéct, místo je na dotek citlivé, ale otok se nešíří do dalších částí těla a pes neprojevuje příznaky celkové alergické reakce.
Celková alergická reakce
Otok tkání se rozšiřuje, může nastat neklid, zrychlená tepová a dechová frekvence, psu se hůře dýchá (otok dýchacích cest!). Může být přítomna zmatenost zvířete, malátnost.
Anafylaktický šok
Prudká alergická reakce, která může nastat v řádu desítek minut až hodiny. Prudká anafylaktická reakce může pro psa i člověka smrtelná. Příznaky jsou : obtížné dýchání, průjem, zvracení, třas, křeče, posléze srdeční selhání, koma a smrt. Zde je rozhodující rychlost dopravení psa k veterináři.
Co dělat při bodnutí?
- Prohlédněte místo vpichu, jestli v kůži nezůstalo žihadlo. Pokud ano, je potřeba je z kůže odstranit tak, aby nedošlo k vyprázdnění zbytku jedového váčku do tkáně psa. Nejlépe žihadlo z kůže „odškrábněte“ pinzetou, nejméně vhodný způsob odstranění žihadla je prsty.
- Místo bodnutí chlaďte – vodou, ledovým obkladem…
- Pokud byl pes bodnutý do hlavy a nebo krku, případně celkově otéká, sundejte obojek a antiparazitní obojek!
- Jestliže pes dostal žihadlo do tlamy a nebo jazyka, můžete psovi podat na ochlazení sliznic a jazyka na okusování např. zmrzlé maso.
- V případě, že pes celkově otéká a nebo byl bodnutý do tlamy či jazyka, je na místě okamžitý převoz na veterinární pracoviště, kde je předem uvědomíte o situaci a příjezdu.
- Jako první pomoc lze podat PO KONZULTACI S VETERINÁŘEM lidské antihistaminikum (Zodac, Zyrtec)
Pes a lidská antihistaminika?
Lidská antihistaminika u psa neúčinkují s takovým účinkem jako u člověka kvůli rozdílům v receptorové biologii, metabolismu a farmakokinetice. Ne všechna antihistaminika, která jsou volně dostupná jsou vhodná pro psa! Je nutné podání konzultovat s veterinářem. Pokud máte obavy z bodnutí hmyzem a chcete být připraveni předem, zkonzultujte konkrétní lék a dávkování s vaším veterinářem.
(Foto zdroj: https://www.connorspest.com/)
Uštkutí hadem
V České republice se vyskytuje jediný druh jedovatého hada – zmije obecná. Poměrně často se můžete setkat s užovkou hladkou, podplamatou a obojkovou. Hodně lidí si hady mezi sebou plete a zvláště „milovníci“ plazů jsou schopni popsat i slepýše jako hrozivého hada ( i když se jedná o naprosto neškodnou ještěrku 🙂 ).
Dobrou zprávou je, že naše zmije obecná je mírný a plachý had a narozdíl od mnoha jiných druhů hadů se všemi dostupnými způsoby snaží vyhnout kontaktu s vámi či psem. Uštkutí zmijí je ze strany hada pouze obranná reakce, nikoliv útok a i proto je často uštkutí od zmije „nasucho“, bez vypuštění jedových váčků do těla narušitele hadova klidu a bezpečí. Zmije obecná má jed primárně k omráčení a nebo usmrcení kořisti a ne k útoku.
Co obsahuje zmijí jed a jaké jsou jeho účinky?
Zmijí jed obsahuje peptidy, polypeptidy, proteinové toxiny, proteiny s enzymatickou aktivitou a další složky. Jed má cytotoxický účinek, který má za následek vyšší propustnost cév a jejich rozšíření. Další účinky jedu je poškození buněk a následný průnik plazmy a červených krvinek mimo řečiště, což má za následek otok. Působení enzymů způsobuje hemolýzu (rozpad krevních buněk) ve formě lokální i systémové a poruchu srážlivosti krve – resp. snížení srážlivosti krve. Dochází také k mírnému narušení funkce jater a poškození buněk srdce. Součástí procesu po uštkutí zmijí je také zánět. Vlivem jedu může v těžších případech dojít i k poškození ledvin.
A kdy tedy může had uštknout psa a jak tomu předejít?
Pokud venčíte psa, věnujte pozornost psovi a vašemu okolí. Pokud bude pes kdesi pobíhat a vy budete za chůze věnovat pozornost telefonu, pes se může nepozorován majitelem dostat do kontaktu s hadem (obtěžovat cizí psy, sežrat otrávenou návnadu.. pes na volno zkrátka a dobře vyžaduje plnou pozornost majitele. Pokud mu ji majitel nechce a nebo nemůže věnovat, patří na vodítko.)
Mějte psa na dohled. Had „slyší“ přes otřesy země, které vnímá čelistí a vibrace se přenáší na sluchový aparát. Takže opět – pokud bude pes daleko od vás, had ho nemusí nutně zaznamenat tak dobře a na takovou vzdálenost, jako když jde dospělý člověk.
Zmije samozřejmě psa může uštknout i v případě, že sice psa máte na dohled, pes hada neloví, neočuchává a přesto se dostal do takové blízkosti, že had cítí ohrožení. Nicméně výše uvedená preventivní opatření významně sníží riziko kontaktu s plazem.
Co dělat při uštknutí psa?
- Zachovejte klid. Je nutné, aby majitel zůstal co nejklidnější, protože paniku a hysterii přenáší na psa, čímž se mu zvyšuje tepová frekvence a jed se rychleji šíří tělem.
- NEZAŠKRCUJTE RÁNU! Jed zmije má účinky hemoragické, hemolytické a cytotoxické (viz výše), takže v zaškrcené končetině může díky vysoké koncentraci jedu dojít k nepěkné nekroze tkáně.
- Zamezte psovi v pohybu. Ideálně ho odneste k autu (vašemu a nebo přivolanému) a dopravte psa neprodleně k veterináři – před odvozem ho informujte telefonicky o vašem příjezdu. Pokud psa nemůžete nést, dojděte s ním v klidu na nejbližší místo, kam může přijet pro psa auto. Trasa by měla být co nejkratší. Pohybem se opět šíří jed tělem.
- Pokud had uštkl psa do nohy, můžete mu končetinu znehybnit dlahou (SamSplint), pokud ji máte k dispozici a pokud je čím, místo uštknutí chlaďte.
Jak poznat zmijí uštknutí a jaká je šance, že pes přežije?
Zmije obecná má solenoglyfní chrup. Uštknutí zmijí poznáte podle typických ranek po dvou zubech. Pokud se had trefil pouze jedním zubem, můžete vidět pouze jednu ranku od zubu. Jestliže náhodou psa kousla užovka, která disponuje aglyfním chrupem, tedy rovnými zoubky bez jedových zubů, ranka bude méně hluboká a pravděpodobně spatříte více otisků zubů a nebo škrábance po zubech.
Příznaky uštknutí:
Místo uštknutí oteče, zrudne, je bolestivé. Typické jsou krváceniny v okolí rány. Může nastat až lokální nekroza (rozpad tkáně). Srdeční frekvence je zvýšená, pes může mít bolestivé břicho, průjem, zvracení, potíže s dýcháním následkem vyplavení histaminu a zúžení průdušek, případně otokem tkání okolo dýchacích cest. U psa může nastat i prudká reakce – pes může být malátný, nastat třes, upadnout do bezvědomí, může nastat anafylaktický šok. Je nutná okamžitá přeprava k veterináři!
Zmijí uštknutí je pro psa reálně přežitelné, ale také reálně smrtelné.
Intenzita reakce závisí na mnoha faktorech:
- Věk – ohroženější jsou štěňata a senioři
- Kondice a zdravotní stav psa – mladý a zdravý pes v kondici zvládne uštknutí lépe, než třináctiletý pes s chabou kondicí a např. onemocněním srdce a nebo ledvin.
- Individuální citlivost jedince – opět záleží na imunitní reakci každého jedince jako u včelího bodnutí. Může být pouze slabá reakce a nebo silná reakce až anafylaktický šok.
- Lokalita uštknutí – nejrychleji se jed po těle šíří, pokud je rána na hlavě, hrudníku, břiše. „Nejlepší“ pro psa je uštknutí na končetině.
- Množství- zjara mají zmije více jedu. Někdy zmije kousne bez uvolnění jedu do rány.
- Reakce majitele – pokud budete otálet, situaci podceníte a nebo o ní dokonce nevíte, je to pro psa horší než okamžité vykomunikování převozu a příjmu na veterinární pracoviště.
Pamatujte, že připravenost majitele může v akutních případech rozhodnout o životě psa. Proto byste měli být seznámeni se základními věcmi, které byste měli použít v případě akutního stavu psa – článek ZDE.
(zdroj: www.monaconatureencyclopedia.com)
