Výsledky vyhledávání krev - První pomoc pro psy

Cévní mozková příhoda u psa

Pes byl ještě před chvílí v pořádku. Nyní se motá, padá na bok, nedokáže stát nebo působí dezorientovaně. Náhlý neurologický deficit je pro majitele vždy šokující. Jednou z možných příčin je cévní mozková příhoda (dále CMP), akutní stav vznikající poruchou prokrvení mozku.

U lidí je diagnoza cévní mozková příhoda druhou nejčastější neúrazovou příčinou smrti. Ačkoli je mrtvice u psů méně častá než u lidí, počty psů s mrtvicí zanedbatelné nejsou. Rychlé rozpoznání příznaků a adekvátní první pomoc mají zásadní vliv na další prognózu.

Co je cévní mozková příhoda u psa

Cévní mozková příhoda představuje náhlé poškození mozkové tkáně v důsledku poruchy krevního zásobení. Nervová tkáň je extrémně citlivá na nedostatek kyslíku a glukózy. Již během několika minut dochází k ireverzibilnímu poškození neuronů.

Rozlišujeme dva základní typy:

Ischemická CMP vzniká uzávěrem cévy trombem nebo embolem. Oblast zásobená postiženou tepnou je vystavena ischemii a následné nekróze.

Hemoragická CMP je důsledkem prasknutí cévy a krvácení do mozkové tkáně. Kvůli krvácení dochází i k tlakovému poškození okolních struktur.

Závažnost klinických příznaků závisí především na lokalizaci léze, nikoli pouze na jejím rozsahu.

Jak mrtvice u psa vzniká a které psy ohrožuje

CMP je ve většině případů sekundárním důsledkem jiného onemocnění.

Mezi nejčastější rizikové faktory patří:

onemocnění srdce ,
hypertenze,
obezita,
poruchy srážlivosti krve,
nádorová onemocnění,
zánětlivé postižení cév.

Riziko stoupá s věkem, ale při přítomnosti predispozice se může objevit i u mladších jedinců.

Příznaky mrtvice u psa

Pro CMP je typický náhlý nástup neurologických příznaků. Pes může během minut ztratit schopnost koordinovaného pohybu.

Nejčastější projevy zahrnují:

padání na jednu stranu,
kroužení,
výrazný náklon hlavy,
nekoordinovanou chůzi (ataxii),
nystagmus (rychlé pohyby očí),
slabost nebo ochrnutí končetin,
poruchy propriocepce (rovnováhy),
slepotu,
dezorientaci,
změny vědomí.

Rozsah postižení kolísá od mírné poruchy rovnováhy po těžký neurologický deficit.

Diferenciální diagnózy: ne každá neurologická epizoda je mrtvice

Akutní neurologický stav nemusí být vždy cévní mozková příhoda. Existuje několik onemocnění s podobným klinickým obrazem.

Vestibulární syndrom

Idiopatický vestibulární syndrom postihuje zejména starší psy a vzniká perakutně. Projevuje se náklonem hlavy, padáním a nystagmem. Na rozdíl od CMP obvykle chybí slabost končetin a změny vědomí. Prognóza bývá příznivá. Vestibulární syndrom může postihnout i mladé psy, příčinou bývá neléčený zánět uší, polypy, infekce CNS a pod.

Intoxikace

Otravy mohou způsobit ataxii, třes, záchvaty i poruchy vědomí. Často jsou přítomny i systémové příznaky, například hypersalivace nebo hypertermie.

Trauma hlavy

Intrakraniální krvácení po úrazu může klinicky vypadat jako hemoragická CMP. Anamnéza poranění je klíčová.

Zánětlivá onemocnění nervové soustavy

Meningoencefalitidy mohou mít akutní nástup, často však dochází k postupnému rozvoji příznaků a bývá přítomna bolestivost nebo febrilie.

Intrakraniální nádory

Mozkové nádory zpravidla způsobují postupné zhoršování, avšak při krvácení do nádoru může být klinický obraz náhlý.

Metabolické poruchy

Hypoglykémie, jaterní encefalopatie nebo elektrolytové dysbalance mohou vyvolat neurologické projevy bez primárního postižení mozku.

Definitivní rozlišení vyžaduje odborné neurologické vyšetření.

Rozdíly v diagnostice CMP u psa a u člověka

Při podezření na cévní mozkovou příhodu mají majitelé často tendenci srovnávat postup veterinární medicíny s humánní péčí. Mezi diagnostikou CMP u lidí a u psů však existují zásadní rozdíly.

V humánní medicíně je pacient s příznaky mrtvice okamžitě transportován do iktového centra, kde je v urgentním režimu provedeno CT/MRI mozku. Vyšetření umožňuje rychle odlišit ischemickou a hemoragickou příhodu a zahájit cílenou terapii.

U psů je diagnostický postup odlišný.

Veterinární lékař vychází primárně z anamnézy, klinického a neurologického vyšetření, laboratorních testů a zhodnocení dynamiky vývoje příznaků.

Urgentní CT mozku není u psů standardním prvním krokem, zejména z důvodu nutnosti celkové anestezie a s ní spojených rizik u akutních neurologických pacientů. V klinicky stabilních případech však může být zobrazovací vyšetření indikováno k potvrzení diagnózy nebo vyloučení jiných onemocnění. Citlivější metodou je magnetická rezonance (MRI), která detailně zobrazuje mozkovou tkáň a ischemické léze.

Zobrazovací metody vyžadují u zvířat anestezii zajišťující absolutní nehybnost. U pacientů s poruchou vědomí, nestabilním krevním tlakem nebo mozkovým edémem nemusí být akutní anestezie prospěšná. Rozhodnutí o provedení zobrazovací diagnostiky je proto vždy individuální.

První pomoc při podezření na mrtvici

Jakákoliv neurologická příhoda je urgentní stav a první pomoc spočívá v rychlém transportu psa k veterinárnímu lékaři. Psu nepodávat pití, jídlo, žádné léky.

Chybou je čekat, zda se stav neupraví sám. Čas hraje roli zejména v prevenci sekundárního poškození a stabilizaci základního onemocnění.

Vzhledem k tomu, že u lidí je diagnóza velmi častá a čas je v případě této diagnózy rozhodující, je nutné, aby každý znal příznaky CMP u člověka a dokázal včas zareagovat přivoláním záchranné služby.
Více o CMP u člověka se dočtete na webu WWW.CASJEMOZEK.CZ

Co rozhoduje o dalším vývoji

Prognóza závisí na lokalizaci léze, rozsahu poškození, rychlosti stabilizace a přidružených onemocněních psa.

Řada pacientů akutní fázi přežije, avšak s přetrvávajícím neurologickým deficitem. V této fázi vstupuje do hry rehabilitace, která zásadně ovlivňuje návrat funkcí, rovnováhy a kvality života.

Možnosti následné fyzioterapie, prognózu návratu pohybu i konkrétní terapeutické postupy podrobně rozebíráme v navazujícím článku zaměřeném na rehabilitaci psa po cévní mozkové příhodě ZDE.

Otrava psa nikotinem

Jak neustále upozorňuji na kurzech první pomoci pro psy, nikotin je pro psa vysoce toxický a intoxikace mívá závažný průběh a vede často k úmrtí zvířete.

Mechanismus otravy

Nikotin se velmi rychle vstřebává přes sliznici dutiny ústní do krevního oběhu a působí především na nervový systém. Stimuluje nikotinové acetylcholinové receptory, což vede k jejich nejprve nadměrné aktivaci a následně k vyčerpání. Výsledkem je rozvrat autonomního i somatického nervového systému, vznik závažných neurologických příznaků, ovlivnění srdeční aktivity a dýchání. U psa se klinické příznaky objevují velmi rychle, často již během 15–60 minut od požití.

Riziko pro psa nepředstavují pouze samotné cigarety

Pro psa nepředstavují riziko jen samotné cigarety. Stejně nebezpečný, často dokonce nebezpečnější, je celý sortiment výrobků s obsahem nikotinu, který se běžně vyskytuje v domácnostech. Patří sem nedopalky, žvýkací tabák, nikotinové sáčky, náplasti, žvýkačky, náplně do elektronických cigaret i samotné e-cigarety. Tyto produkty často obsahují vysoké koncentrace nikotinu, bývají ochucené a pro psa atraktivní.
K otravám dochází často také mimo domácnost, zejména při venčení. Často především hravé štěně a nebo mladý pes najde na zemi pohozený nedopalek a nebo vyhozené nikotinové sáčky a v rámci hry a nebo prozkoumávání neznámého dojde k otravě.

Příznaky otravy

Nástup klinických příznaků nastává obvykle během 15–60 minut po požití nikotinu. Doba nástupu účinku se liší dle formy pozřeného nikotinu – nejsnáze se vstřebávají tekuté náplně elektronických cigaret a nikotinové sáčky, které jsou určeny k vložení do úst a vstřebávání sliznicí. Také záleží na koncentraci nikotinu ve výrobku, který pes pozřel.

U psa nastupují následující příznaky:

tachykardie (zrychlená srdeční akce)
srdeční arytmie
hypertenze
tachypnoe (zrychlená dechová frekvence)
průjem, zvracení, bolest břicha
ztráta koordinace, poruchy chůze
neklid, třas
záškuby svalstva
křeče
hypersalivace (slinění)
kolaps
úmrtí následkem respiračního selhání způsobené paralýzou dechových svalů

Zvláště ohroženou skupinou jsou kardiaci, staří psi a štěňata.
Intenzita příznaků a vážnost průběhu intoxikace závisí na celkovém zdravotním stavu psa, velikosti a konstituci, věku a samozřejmě množství a formě přijatého nikotinu. Hlavní roli v úspěšnosti řešení intoxikace hraje včasný převoz psa k veterináři a zahájení léčby.

Co dělat, když pes pozře nikotin?

U této intoxikace můžete postupovat jako při většině otrav psa – tedy pokusit se vyvolat zvracení, podat střevní adsorbens. O otravách se dočtete více ve článku ZDE.

POZOR! Vzhledem k velmi rychlému nástupu účinku nikotinu, který primárně postihuje nervový systém, je časové okno pro vyvolání zvracení a odstranění větší části dávky z žaludku psa velmi krátké a po nástupu neurologických příznaků (křeče, třas, dezorientace) je nemožné pro riziko aspirace žaludečního obsahu.

Navíc je nutné počítat s tím, že nikotin se vstřebává již přes sliznici dutiny ústní, takže část dávky se do krevního oběhu dostává už při samotném kousání nebo žvýkání nikotinového výrobku. Nejvyšší riziko představují formy nikotinu v tekuté podobě, zejména náplně do elektronických cigaret, dále nikotinové sáčky a žvýkačky, u nichž dochází k rychlé a účinné absorpci přes ústní sliznici.

Spoléhat se u intoxikace nikotinem na vyvolání zvracení jako hlavní formu první pomoci proto nelze.
V praxi už bývá značná část dávky v krevním oběhu psa dříve, než si majitel vůbec uvědomí, co se stalo. V případě pozření nikotinu psem je vždy nutná co nejrychlejší intervence veterinárního lékaře!

Množství nikotinu v jednotlivých nikotinových produktech

Obsah nikotinu se významně liší v závislosti na produktu. Nejvyšší obsah se nachází v nikotinových náplastech, které ovšem nejsou častou příčinou otravy. Velmi koncentrované jsou náplně elektronických cigaret, které jsou velmi rozšířené. Za nebezpečnou dávku, která může způsobit úmrtí psa se uvádí dávka nikotinu přibližně 9–12 mg na kilogram živé hmotnosti.
Již dávky kolem 1 mg/kg však mohou vyvolat klinické příznaky otravy.

Obsah nikotinu v jednotlivých výrobcích:

cigarety: 9–30 mg nikotinu
nedopalky cigaret: 2–8 mg nikotinu
doutníky: až 40 mg nikotinu
žvýkací tabák: 6–8 mg nikotinu na gram
nikotinové žvýkačky: 2–4 mg nikotinu na kus
nikotinové náplasti: 8,3–114 mg nikotinu
náplně do elektronických cigaret: až 36 mg nikotinu na ml

Další významné riziko představují baterie elektronických cigaret. Pokud pes elektronickou cigaretu rozkouše a pozře baterii, nejde už o otravu v pravém slova smyslu, ale o akutní poleptání trávicího traktu.

Po kontaktu baterie se slinami dochází k uvolňování hydroxidu sodného nebo draselného, což vede k poleptání sliznic. Tento proces začíná během několika desítek minut.

Současně s poleptáním sliznic hrozí:

perforace jícnu nebo žaludku
nekróza stěny trávicího traktu
krvácení
při poškození obalu i únik toxického obsahu baterie a intoxikace psa

Pes může slinit, vykazovat bolest při polykání, odmítat potravu, zvracet (často s příměsí krve), postupně nastupuje apatie, silný zápach z dutiny ústní (proces nekrozy a zánětu v žaludku či jícnu), následně nastupuje celková sepse psa.

Požití nebo rozkousání baterie vyžaduje okamžitou návštěvu veterinárního pracoviště!
V tomto případě nikdy nevyvolávejte zvracení!

Prevence otravy psa nikotinem

Veškeré nikotinové výrobky je nutné ukládat mimo dosah psa, stejně jako popelníky s nedopalky. Zvláště nikotinové sáčky a tekuté náplně do elektronických cigaret mohou být pro psa chuťově atraktivní.

Při venčení je nezbytné sledovat, s čím si pes hraje a co sbírá ze země, protože nedopalky i zbytky nikotinových sáčků se běžně nacházejí ve městě i v přírodě. U elektronických cigaret navíc hrozí riziko rozkousání baterie a poleptání dutiny ústní, jícnu nebo žaludku. I zdánlivě neškodně vypadající elektronické cigarety proto vždy ukládejte mimo dosah psa.

Zdroje:

veterinarypartner.vin.com
marvistaweb.com

obrázky- chatgpt

Pes a kynuté těsto

Otrava psa kynutým těstem patří mezi méně známé, přesto potenciálně fatální stavy. Právě proto je nebezpečná. Majitelé ji často podceňují, protože suroviny na těsto samy o sobě nejsou toxické. Problém vzniká až v žaludku psa.

Proč je kynuté těsto pro psa nebezpečné

Kynuté těsto obsahuje kvasinky, které v teplém a vlhkém prostředí psího žaludku pokračují v kvašení. Těsto v žaludku kyne, zvětšuje se, mechanicky roztahuje žaludek a vyvolává silnou bolest. Může dojít až k akutní dilataci žaludku či poruše prokrvení stěny žaludku.

Druhým, často opomíjeným mechanismem, je produkce ethanolu. Kvasinky při fermentaci produkují alkohol, který se rychle vstřebává do krevního oběhu. Výsledkem je akutní alkoholová intoxikace, která zatěžuje centrální nervový systém, játra i kardiovaskulární aparát psa.

První klinické projevy se mohou objevit už 30–60 minut po pozření, někdy i dříve. Rychlost nástupu závisí na množství sněděného těsta a velikosti psa.

Typické příznaky zahrnují neklid, slinění, zvracení, nafouknuté a bolestivé břicho v oblasti žaludku, poruchy koordinace, apatii nebo dezorientaci. Při rozvoji alkoholové intoxikace se objevuje třes, hypothermie, zpomalené reakce, někdy až bezvědomí. V těžkých případech dochází k dechové depresi a oběhovému selhání.

V případě, že pes pozře kynuté těsto, není vhodné vyvolávat zvracení doma jako u jiných typů otrav. Konzistence kynutého těsta a zvětšování jeho objemu v žaludku může znemožnit psu těsto vyzvrátit, navíc při souběžné otravě alkoholem, tedy „opilosti“ psa hrozí riziko aspirace (vdechnutí) obsahu žaludku do dýchacích cest. Jediným řešením je neprodlená návštěva veterinárního lékaře.

Kynuté těsto vždy nechávejte kynout výhradně na místě, kam se pes nemá šanci dostat. Pro psa může být atraktivní a jedna chvíle nepozornosti může vést k akutnímu, život ohrožujícímu stavu.

Kašel u psa

Kašel u psa není „jen nachlazení“, ale varovný příznak mnoha akutních a vážných stavů. Může znamenat banální podráždění dýchacích cest, infekční nemoc horních či dolních cest dýchacích, ale také kolaps trachey, srdeční selhání nebo rozvíjející se plicní edém a další závažné stavy.

Kdy je kašel u psa nebezpečný

kašel trvá déle než několik dní
je záchvatovitý, dráždivý nebo se zhoršuje
pes při kašli kolabuje
pes kašle hlavně v noci nebo v klidu
kašel je spojen s dušností, apatií nebo horečkou
objevuje se žlutý, nazelenalý, hnisavý a nebo krvavý sekret
pes vykašlává krev
jde o štěně, seniora nebo kardiaka

Nejčastější příčiny kašle u psa

Psincový kašel

Psincový kašel je vysoce nakažlivé onemocnění dýchacích cest. Typickým příznakem je suchý, dráždivý kašel, často spojený s dávivým reflexem. Mnoho případů má lehký průběh, ale u štěňat, seniorů a oslabených psů může přejít v zápal plic. Psincový kašel je lidové označení infekčního onemocnění – infekční laryngotracheitidy, které nemá jednoho původce jako většina jiných onemocnění. Nejčastějším původcem je Bordetella bronchiseptica, adenoviry, viry parainfluenzy a mnoho dalších.
Vzhledem k různorodosti původců a časté kombinaci virového a bakteriálního původu nemoci není na místě psincový kašel podceňovat.
Tato nemoc může proběhnout naprosto hladce bez nutnosti léčby léčivy, ale také může skončit těžkým zápalem plic a úhynem psa.
Psincovým kašlem se nejčastěji nakazí pes na výstavě a jiných veřejných kynologických akcích, na místech, kde se vyskytují jiní psi (sdílené odkladací kotce na cvičáku apod.), při setkávání s jinými psy, ale i kontaktem s infekčními sekrety psa.
Jestliže u vašeho psa nastoupí kašel, který přechází v dávení s odkašláním bílé pěny, pravděpodobně se jedná o psincový kašel a nebo jinou infekční příčinu. Vždy je na místě navštívit veterinu a nechat psa vyšetřit.

Co můžete udělat, než navštívíte veterináře:

zamezit kontaktu s jinými psy při venčení

podpořit imunitu přírodními doplňky jako betaglukany, preparáty na podporu imunity psa

doplnit do krmné dávky vitamín C v přírodní podobě (na trhu je nepřeberné množství preparátů)

ideálně izolovat nemocného psa od ostatních psů v domácnosti (což je často těžko realizovatelné)

podávat JITROCELOVÝ SIRUP se doporučuje jako „první pomoc“ při kašli a často skutečně pomáhá urychlit rekonvalescenci psa. Jitrocelový sirup nesmí být slazen xylitolem, protože je pro psa vysoce toxický! Viz článek o intoxikaci xylitolem: https://www.prvnipomocpropsy.cz/pes-a-xylitol/

Kolaps trachey

Někdy majitel psa zaměňuje kolaps trachey za psincový kašel. Kolaps trachey patří mezi nejčastější příčiny chronického kašle u malých psů. Jedná se chronické, degenerativní onemocnění dýchacích cest, při kterém dochází k postupné ztrátě pevnosti chrupavčitých prstenců průdušnice. Průsvit trachey se dynamicky zužuje, zejména při nádechu nebo výdechu, což mechanicky dráždí kašlové receptory a zhoršuje proudění vzduchu. Typickým projevem je suchý, záchvatovitý kašel, často vyvolaný vzrušením, fyzickou zátěží nebo tlakem na krk, například při použití obojku. Kašel připomíná husí kejhání. Onemocnění postihuje především malá plemena a má progresivní charakter – nejde o infekci ani stav, který by bylo možné vyléčit. Terapie je dlouhodobá a spočívá v úpravě režimu, kontrole hmotnosti, zákazu obojku a cílené veterinární léčbě.

Kašel při srdečním selhání

Při selhání levé komory dochází ke hromadění krve v plicním řečišti. Plicní edém není infekce ani zánět. Zvyšuje se tlak v plicních cévách a tekutina začne prosakovat do plicní tkáně. Vzniká kardiogenní plicní edém.

tachypnoe- zrychlené dýchání
kašel, nejčastěji v noci
neklid
v těžkých případech vykašlávání pěnivého, narůžovělého sekretu
cyanotické sliznice
únava

Plicní edém je život ohrožující stav.

Další častou příčinou kašle je zvětšená levá síň, která mechanicky utlačuje průdušky. Pes pak kašle i bez plně rozvinutého edému.

Další možné příčiny kašle u psa

Kašel může být způsoben také:

bronchitidou a pneumonií
plicními parazity
nádory plic nebo mediastina
aspirací cizího tělesa
refluxem
neurologickými poruchami polykání
první fází dušením cizím tělesem https://www.prvnipomocpropsy.cz/prvni-pomoc-pri-duseni-psa/

Kašel u psa je indikátor změny zdravotního stavu, nikoli banalita. Může mít příčiny od lehkých respiračních infekcí až po akutní srdeční či plicní patologie. U kašle je včasné veterinární vyšetření nezbytné k vyloučení závažných stavů a k zahájení adekvátní léčby.

Pes a xylitol

Xylitol, březový cukr, dřevný cukr a nebo také E967. Alternativní sladidlo ze skupiny alkoholických cukrů. Xylitol vypadá i chutná jako klasický cukr. Je to přírodní látka a získává se z především právě z břízy. Proto březový a nebo dřevný cukr. V přírodě se vyskytuje v různých druzích ovoce a zeleniny. Přirozeně se také vyskytuje v lidském organismu.

PRO PSY JE XYLITOL TOXICKÝ

Dnes je xylitol k dostání jako náhrada klasického cukru v obchodech se zdravou výživou pod názvem Xylitol a nebo březový cukr. Dále ho najdeme ve žvýkačkách a různých bonbónech bez cukru a v některých produktech, které jsou slazeny jinak, než cukrem (E967!). ! Xylitol obsahují některé zubní pasty. Zuby svému psu čistěte výhradně pastou určenou pro psy!

Xylitol obsahují i některé jitrocelové sirupy ( např. jitrocelový sirup zn. SERAFIN), proto si při podávání sirupu při psincovém kašli psa pečlivě přečtěte složení zakoupeného sirupu.

zdroj: benu.cz, serafinbyliny.cz

zdroj:Elisvet

Mechanismus otravy
Xylitol se rychle vstřebává do krevního řečiště a u psa při pozření xylitolu dochází k rychlému a silnému uvolňování inzulinu ze slinivky a následně dochází k významnému poklesu hladiny krevního cukru – hypoglykémii.
Vyšší dávky xylitolu způsobují selhání jater (nad 0,5g/kg váhy psa).
Hypoglykémie se projeví nejčastěji během 30 minut po pozření. Příznaky poškození jater se projeví za 24-48 hodin po pozření.

Příznaky otravy:
-zvracení
-apatie
-dezorientace
-kolaps, bezvědomí
-křeče
-bezvědomí

Vzhledem k hypoglykémii, která nastane velmi rychle nevyvolávejte zvracení

V případě, že váš pes pozře xylitol je vhodné kvůli poklesu hladiny krevního cukru postupovat stejně jako při hypoglykemii u diabetika. Tedy podat cukr ideálně v tekuté podobě (obyčejný cukr rozmíchaný ve vodě, glukopur rozmíchaný ve vodě a nebo med). Hypoglykémie je stav, který může ohrozit na zdraví psa i člověka a je nutná okamžitá intervence veterinárního lékaře.

Je zajímavé, že xylitol je pro psa toxický, zatímco erytriol, též alkoholový cukr podobný xylitolu u psa toxické účinky nemá. Viz informace z toxikologického informačního střediska (https://www.tis-cz.cz/):

„Erythritol, u kterého nebyla zatím stanovena letální dávka, se ve studiích perorální toxicity (u psů) ukázal jako málo toxický tj. vysoká dávka tj. 5 g/kg nevedla ke klinicky závažné toxicitě, pravdepodobně v důsledku zvýšeného osmotického tlaku plasmy, který má za následek příliv intersticiální a extracelulární tekutiny do krevních cév, což vede k zvýšenému objemu krve a diuréze (močení). Pro rozdílnou farmakokinetiku a farmakodynamiku.“

Vlasovec psí – nechtěný suvenýr z dovolené

Letní měsíce lákají majitele psů k cestám do zahraničí – ať už jde o dovolenou na jihu Evropy nebo účast na mezinárodní výstavě. Co už ale tak lákavé není, je riziko importu parazitárního onemocnění, které může psovi fatálně poškodit zdraví. Léčba je nákladná, náročná a nejistá. Navíc je toto onemocnění specifické v tom, že klinické příznaky se projevují až několik let po nakažení parazitem.

Co je vlasovec psí?

Vlasovec psí (Dirofilaria immitis) je parazit z kmene Nematoda (hlístice), který představuje pro psy a jiné teplokrevné živočichy riziko závažného onemocnění, které často končí smrtí zvířete. Dirofilarióza se označuje velmi příznačně jako srdeční červivost.

Vlasovec potřebuje k šíření mezihostitele v podobě komára a teplejší podnebí, proto se u nás (zatím) a až na ojedinělé výjimky výskytu tento parazit nevyskytuje. Pro vývoj parazita je nutná teplota ne nižší 14°C -21°C a optimální vlhkost. Na nákazu dirofiláriemi je vhodné myslet v období od dubna do listopadu.

Častěji se s ním můžeme setkat při cestách na jih Evropy (především ve Španělsku, Francii, Itálii, Řecku, Chorvatsku nebo Bulharsku), v Americe, Austrálii nebo Asii. Avšak v posledních letech byla nákaza srdečními červy ojediněle zaznamenána i ve střední Evropě – v Rakousku, Maďarsku, Slovensku a také v Česku. Zavlečení může souviset s importem psů z jiných států nebo s klimatickými změnami podnebí.

(https://www.crouchvalevets.co.uk/)

Jak se pes nakazí?

Vlasovec potřebuje ke svému šíření mezihostitele v podobě komára, který při nasátí krve od infikovaného psa nasaje i larvální stádium parazita- mikrofilárie. Ty se v sacím ústrojí komára vyvíjejí v další infekce schopné stádium, které trvá 10-14 dní. Když infikovaný komár bodne další zvíře, mikrofilárie se dostávají do podkoží následně do cév a postupně se dostávají až do velkých plicních cév a pravé komory srdce. Přeměna z larválního stádia v dospělce trvá přibližně pět měsíců. Po zhruba šesti měsících vývoje v těle hostitele pohlavně dospívají a produkují další mikrofilárie, které kolují krevním řečištěm psa. Červi mohou v těle psa žit několik let (udává se rozmezí 5-7 let), než pes hyne na srdeční selhání. Dospělý jedinec červa připomíná špagetu a dorůstá délky až třicet centimetrů.

Příznaky onemocnění a léčba

Vzhledem k tomu, že příznaky nastávají ve chvíli, kdy dospělí červi začínají omezovat průtok krve srdcem a omezují dýchání, na přítomnost vlasovce se přichází poměrně pozdě a léčba je velmi komplikovaná až nemožná.

Příznaky onemocnění jsou:

dušnost

kašel

hubnutí

anemie

snížená aktivita psa, malátnost

selhávání orgánů

PREVENCE je jediná cesta, jak se vyhnout tomuto závažnému onemocnění.

Před cestou do oblastí, kde se vlasovec psí vyskytuje navštivte svého veterináře a požádejte ho o antiparazitikum, které je účinné proti těmto hlístům. Tyto preparáty jsou v podobě spot onů a nebo tablet. Návštěvu veterináře naplánujte minimálně týden před odjezdem. Je vhodné přibalit i repelentní prostředky proti komárům.

TESTOVÁNÍ přítomnosti antigenu parazita v krvi psa je možné prostřednictvím testu SNAP 4Dx Plus u veterinárního lékaře. Přítomnost antigenu je prokazatelná 6-7 měsíců po nakažení vlasovcem. SNAP 4Dx Plus test je vhodné provádět JEDENKRÁT ROČNĚ v rámci preventivního vyšetření psa a nebo při podezření na přítomnost onemocnění, které se testem detekují. Jedná se právě o dirofilarii, boreliozu, anaplazmozu a ehrlichiozu.

zdroje:

Crouch Vale Veterinary Practice. Heartworm in dogs. [online]. Crouchvalevets.co.uk, ©2022 [cit. 2025-07-06]. Dostupné z: https://www.crouchvalevets.co.uk/news/heartworm-in-dogs/

MVDr. Jiří Šerák. Vlasovec psí – srdeční červivost. [online]. Sherak.cz, ©2022 [cit. 2025-07-06]. Dostupné z: https://www.sherak.cz/vlasovec-psi-srdecni-cervivost/

VET-PLUS s.r.o. Vlasovec psí. [online]. Vet-plus.cz, ©2023 [cit. 2025-07-06]. Dostupné z: https://www.vet-plus.cz/vlasovec-psi/

Vaše Veterina. Srdeční červivost – Dirofilaria immitis. [online]. Vaseveterina.cz, ©2023 [cit. 2025-07-06]. Dostupné z: https://www.vaseveterina.cz/blog/dirofilaria-psa/

VetSupply Australia. Heartworm disease in dogs. [online]. Vetsupply.com.au, ©2023 [cit. 2025-07-06]. Dostupné z: https://www.vetsupply.com.au/blog/heartworm-in-dogs/

Klinika Yorica. Vlasovec psí – dirofilarióza. [online]. Klinika-yorica.cz, ©2023 [cit. 2025-07-06]. Dostupné z: https://www.klinika-yorica.cz/clanky/vlasovec-psi/

Idaho Veterinary Hospital. Heartworm prevention and treatment. [online]. Idahovethospital.com, ©2023 [cit. 2025-07-06]. Dostupné z: https://idahovethospital.com/heartworm-prevention/

Život ohrožující krvácení

Krvácení – zranění, které může být absolutně banální a nebo zranění, které vám zabije psa, než se vůbec zorientujete v situaci. Na seminářích se setkávám s tím, že zástava krvácení je veliká neznámá a přitom je to jedna z nejčastějších věcí řešených v rámci poskytnutí první pomoci. Krvácení je časté při sražení psa autem a nebo napadení jiným psem a také při pořezání psa o střepy, plechovky a jiný odpad v terénu při venčení. Tento článek je věnován život ohrožujícímu krvácení. O tom, co (ne)dělat s krvácením, které psa na životě neohrožuje se dočtete v dalším článku.

VNĚJŠÍ KRVÁCENÍ

Z hlediska terénní první pomoci vůbec neřešte, jestli je to tepenné a nebo žilní krvácení. Ztrácíte čas zkoumáním barvy krve, ztrácíte čas vymýšlením toho, jak se zastavuje tepenné a žilní krvácení (oboje stejně!) a pes mezitím ztrácí krev, než začnete s poskytováním první pomoci.

Pokud váš pes krvácí, tak zjistěte:

z jaké části těla krev teče
jak moc z rány teče/vystřikuje krev
jak velké je zranění a kolik jich je

Tohle jsou základní tři parametry, které když vyhodnotíte, dostanete obraz o závažnosti zranění psa. K tomu, abyste závažnost vyhodnotili je potřeba trošku anatomie. Pes vám ze strženého drápu nevykrvácí, stejně jako z povrchové rány na uchu. Hluboká, tržná, bodná a nebo kousná rána v oblasti velkých cév zavání obrovským průšvihem a velkou ztrátou krve.

schéma velkých cév v těle psa

POKUD PES ZTRATIL VELKÉ MNOŽSTVÍ KRVE, DOCHÁZÍ K ZESVĚTLENÍ BARVY SLIZNIC A PRODLOUŽENÍ DOBY KAPILÁRNÍHO NÁVRATU. Jak tyto fyziologické hodnoty zjistíte se dočtete ve článku ZDE.

ZÁSTAVA KRVÁCENÍ

Masivní vnější krvácení je život ohrožující stav a bez okamžitého poskytnutí první pomoci může být ztráta krve fatální.
Masivní krvácení se zastavuje dvěma způsoby:

tlakový způsob zastavení krvácení
zaškrcení

Tlakový způsob zastavení krvácení

Nejčastěji používaná technika k zastavení krvácení. Tlakem přímo v ráně se snažte krvácení zastavit všemi dostupnými prostředky, které nezpůsobí další poranění. Ke kompresi rány použijte samozřejmě nejlépe gázu či ruličku obvazu. Alternativně použijte textíli (šátek, šála, triko), kterou složenou dle velikosti rány budete stlačovat v ráně. U masivního krvácení se nehraje na použití sterilních materiálů či desinfikování rány. U masivního krvácení se hraje o přežití. Pochopitelně čím čistější kompresní materiál použijete, tím lépe. A když nemáte po ruce žádný příhodný materiál, kterým vytvoříte v ráně kompresi? Ránu stlačujte vlastními prsty.
Pokud je rána na končetině, můžete materiál vložený do rány ke končetině upevnit obvazem. Pevně, ale ne tak, abyste končetinu zaškrtili.
Jestliže i přes gázu či textílii pořád prosakuje krev, přímo na vytvořenou kompresi přidejte další vrstvu gázy- obvazu- textílie a zvyšte tlak komprese. Hrubou chybou je již vytvořenou vrstvu z rány vyndat a začít znovu od začátku. Pokud se vám nedaří tímto způsobem krvácení zastavit, budete muset ránu zaškrtit. Tedy pokud se nachází na končetině. Pokud je na trupu, nezbývá než přiložit další vrstvu kompresní vrsty a zvýšit tlak na ránu.

Tlakový způsob zastavení krvácení nesmíte použít u masivně krvácejících otevřených zlomenin, amputací a u ran s cizím tělesem.

Zaškrcení končetiny

Používání škrtidla je ve vodách poskytování první pomoci docela zvláštně uchopeno. Někteří lektoři první pomoci pro lidi svým kurzistům tvrdí, že škrtidlo používat nesmí a že škrtidlem nadělají více škody než užitku. Potom mi chodí na moje semináře lidi, kteří se na škrtidlo tváří jako na zbraň hromadného ničení.

Se škrtidlem se to má následovně:

Jsou situace, kdy ho použít musíte. Při amputaci, rozsáhlém poranění končetin, masivně krvácejících otevřených zlomeninách a při nezastavitelném krvácení tlakovým způsobem je zaškrcení končetiny jediné možné řešení.

Škrtidlem můžete nadělat víc škody než užitku. To když ho použijete blbě. A nebo dobře, ale použijete blbý škrtidlo- jako například škrtidlo, které dosud někdo máte v autolékárničce – tenké škrtidlo z tenké gumy o šíři 1 cm.

Pokud člověku zaškrtíte končetinu, samozřejmě voláte záchranku. Ta je u vás do pár minut a pokud jste končetinu zaškrtili blbě a nebo zbytečně (zažila jsem na výjezdu), tak si to záchranáři upraví po svém. Udává se, že končetina vydrží zaškrcená dvě hodiny. Pokud přijedete k autonehodě, kde bude ležet motorkář s amputovaou nohou o svodidlo a vy škrtidlo nepoužijete, abyste náhodou nenadělali víc škody než užitku, tak ten člověk tam možná vykrvácí, než přijede záchranka.

Pokud vašemu psovi zaškrtíte končetinu, protože má silně krvácející otevřenou zlomeninu, nejspíš mu zachráníte život a pravděpodobně ho k veterináři dovezete včas.

Tolik tedy k (ne)používání škrtidel.

JAK zaškrcovat a ČÍM?

Úplná klasika je pryžové škrtidlo VHODNÉ ŠÍŘE. Klasické Esmarchovo škrtidlo je široké 6 cm, což je dostatečná a bezpečná šířka ke škrcení končetin člověka i psa. (Pozn.-u malého psa – york, pinč, čivava a spol. škrtidlo přeložte napůl, tzn. škrtidlo bude mít třícentimetrovou šířku, což je na malého psa dostatečné.) Dříve bylo v autolékárničkách škrtidlo o šíři 1 cm, které při použití opravdu napáchalo více škody než užitku. Pokud takové doma stále máte, tak ho nepoužívejte na psy ani zvířata. Úzká guma se neefektivně zařezávala do tkáně a díky úzké šířce nebylo škrtidlo schopno krvácení zastavit.

www.prozachranu.cz

Další možností je taktický turniket, který z použití v armádách plynule přešlo k použití civilnímu. Turniket lze použít i u psa, nicméně je použití limitováno velikostí psa. U trpasličích a malých plemen nelze použít. Pokud byste do své výbavy první pomoci turniket chtěli pořídit, pořiďte opravdu originální taktické škrtidlo (C.A.T.) a ne levnou napodobeninu z Wishe.

www.armed.eu

Alternativně lze k zaškrcení použít pásek, šátek, pruh tkaniny či vodítko.

Abyste se škrtidlem nenapáchali víc škody jak užitku, jak s oblibou učí někteří kolegové lektoři, je potřeba se SE ŠKRTIDLEM NAUČIT ZACHÁZET a používat ho jako prostředek poslední volby. Bohužel za šest let výuky vím, že škrtidlo umí použít jeden člověk z deseti…

KDE škrtidlo přikládat ?

Škrtidlo se přikládá pouze na končetiny a zcela totožně jako u člověka jen na pažní kost v případě úrazu hrudní končetiny a nebo na stehenní kost v případě úrazu na pánevní končetině. Škrtidlo NESMÍ být umístěno na kloub a v jeho bezprostřední blízkosti. Na to pozor hlavně u psa, kde je funkční plocha na zaškrcení opravdu malá. U psa lze ještě zaškrtit ocas, pokud došlo k traumatické amputaci a to několik centimetrů nad zbývajícím pahýlem.

NIKDY NEPŘIKLÁDÁME ŠKRTIDLO NA TRUP A NEBO KRK!

PROČ?

Je výhodnější zaškrtit hlavní přívodní tepnu, která probíhá vedle jedné velké kosti (pažní a nebo stehenní) a sice omezit distribuci krve pro celou končetinu, ale pokud škrtidlo přiložíme na předloktí či bérec, kde jsou dvě kosti vedle sebe, tak hrozí, že:

krvácení nezastavíte z důvodu toho, že mezi kostmi probíhají cévy, které nezaškrtíte
zejména u psa jsou kosti křehčí a tenčí než u dospělého člověka a pevným zaškrcením lze způsobit zlomeninu předloktí a nebo bérce
pokud se jedná o amputaci končetiny v oblasti předloktí či bérce, zaškrcení v této části končetiny povede k dalšímu poškození tkání díky volnému pohybu konce amputovaných kostí

Pro lepší názornost vypůjčený obrázek z webu www.zachrannasluzba.cz, který mluví naprosto za vše.

Jak vypadají cévy v paži a předloktí člověka. U psa je to velmi podobné. Nahoře vidíte schéma průřezu končetinou. U pánevní končetiny je krevní zásobení obdobné. Zdroj www.zachrannasluzba.cz

KDY zaškrcovat končetinu?

u amputací
u masivně krvácejících otevřených zlomeninách
při rozsáhlém poranění na končetinách, které nejde zastavit tlakově
při masivně krvácejícím zranění končetin s cizím tělesem v ráně

Co dělat při masivně krvácejícím zranění, které nelze zastavit tlakově a nelze použít škrtidlo, protože je zranění na hlavě, krku a nebo trupu?

Tady opravdu pomůže jen komprese rány a stlačování obvazu či tkaniny v ráně vaší rukou. Pokud se jedná o člověka, ZÁSADNĚ V RUKAVICÍCH. Myslete na svou bezpečnost. Je to pochopitelně ideální i u psa, ale od psa HIV či žloutenku nekoupíte…

Pozn. autorky: Při zástavě krvácení tlakovým způsobem můžete použít hemostatickou gázu, která stejně jako taktické škrtidlo přešla z armádního použití do použití civilního. Hemostatická gáza je pomůcka poměrně nákladná (1000 Kč a více), ale velmi nápomocná při opravdu silném krvácení. Pokud ovšem někdo o používání hemostatických prostředků uvažuje, měl by být předem seznámen s jednotlivými formami a způsoby použití.

VNITŘNÍ KRVÁCENÍ

Vnitřní krvácení vám tiše a nepozorovaně zabije psa. Vnitřní krvácení není vidět, protože krev uniká z krevního řečiště do břišní, hrudní a nebo pánevní dutiny. Při zlomeninách uniká krev díky poškozeným svalům okolo kosti a kosti samotné krev nepozorovaně do měkkých tkání.
Jenom pro orientační představu- člověk při zlomenině stehenní kosti ztratí 300 ml- 3000 ml, při ruptuře jater 1500-2000 ml. Ztráta 2000-3000 ml krve u člověka je život ohrožující.

Vnitřní krvácení může vzniknout úrazově či neúrazově. Neúrazové vnitřní krvácení může vzniknout díky ruptuře nádoru, krvácení do mozku při cévní mozkové příhodě a nebo jako pooperační komplikace. Úrazové vnitřní krvácení u psa je nejčastěji při střetu s autem, cyklistou, poranění koněm a nebo divokým prasetem, při pádu/skoku z výšky. Úrazové vnitřní krvácení často majitel psa podcení, protože do psa „jenom“ trošku narazilo auto, pes „jenom“ skočil ze střechy garáže a „trochu“ se rozplácl na zámkové dlažbě, „trochu“ ho kopl kůň a podobně.

Příznaky mírného vnitřního krvácení mohou být velmi pozvolné a zdánlivě žádné. Příznakem masivního vnitřního krvácení je náhlý kolaps zvířete a smrt.

Jediný příznak ztráty krve do tělních dutin, který může na psu pozorovat majitel je bledost sliznic a prodloužená doba kapilárního návratu. Pes může při větší ztrátě krve být apatický, neochotný k pohybu, postupně bude docházet k poruchám vědomí s následným hlubokým bezvědomím a zástavou dechové aktivity.

JESTLIŽE PES BYL SRAŽEN AUTEM, CYKLISTOU, SPADL ČI SKOČIL Z VÝŠKY, BYL ÚČASTNÍKEM AUTONEHODY A NEBO BYL PORANĚN KONĚM ČI DIVOKÝM PRASETEM, rozhodně je na místě neprodlená návštěva veterinárního lékaře za účelem vyloučení vnitřního krvácení.

Vnitřní krvácení zastavit v rámci první pomoci nelze. Je nutné minimalizovat manipulaci se psem a zamezit ve volném pohybu.

Při každém závažném zranění psa je nutné zajistit tepelný komfort při transportu k veterinárnímu lékaři nejlépe izotermickou folií.

Při cestování se psem, ale i doma je vhodné mít dobře vybavenou lékárničku (nejen) pro svého psa: http://www.prvnipomocpropsy.cz/cestovni-lekarnicka-pro-psy/

Fyziologické hodnoty psa

Mezi základní znalosti každého majitele psa by měla být znalost fyziologických hodnot psa. Základní vyšetření těchto hodnot vám prozradí hodně o aktuálním zdravotním stavu psa a vyhodnocení těchto hodnot je jedna z prvních věcí, co u psa vyšetří veterinář. Neznalost majitelů zjišťuji za seminářích – tam vám znalosti doplním. Ale horší je, když se člověk ptá na facebooku, kolik má mít teplotu pes….
Dneska je schopen téměř každý majitel mobilu si pamatovat, kolik má jeho chytrý mobil paměť, jaký operační systém a jaké rozlišení má fotoaparát. Myslím, že dostat do hlavy pár důležitých údajů o psovi by neměl být takový problém. Jako pomůcku si můžete vytisknout a nebo uložit do telefonu přehlednou tabulku, kterou naleznete na konci článku.

kontrola sliznice ve spojivkovém vaku oka

DECHOVÁ FREKVENCE je počet dechů za minutu. Nezapomeňte, že při a nebo po zátěži, v teplém počasí a při psychické zátěži se dechová frekvence mnohonásobně zvyšuje. Hodnota pak dosahuje až 200-220 dechů za minutu. Dechový frekvence se zjišťuje se pohledem na bok/hrudník psa a počítá se počet dechů a výdechů. Jestliže je pes v bezvědomí, dech může být mělký a pohledem špatně viditelný. Pak se odečte tak, že se položí dlaň na hrudník psa a počítá se zvednutí hrudníku. Nádech a výdech= 1 dechový cyklus. Počítejte 30 vteřin a násobte dvěma.

Dechová frekvence u psa v psychickém, fyzickém klidu a v teplotním komfortu je 10-30 dechů za minutu.

TEPOVÁ FREKVENCE je počet tepů za minutu. Tak jako u dechové frekvence platí, že při zátěži fyzické a nebo psychické a v teplém počasí se tato hodnota zvyšuje nad fyziologickou hodnotu. Tep nejlépe odečtete na stehenní tepně na vnitřní straně stehna. Počítejte 15 vteřin a násobte čtyřmi. Hodnoty se navíc liší u štěňat a u dospělých psů s ohledem na velikost.

POZOR! Pokud je pes v bezvědomí a chcete si ověřit, zda jsou zachované životní funkce (jestli pes dýchá a je zachovaná srdeční aktivita) NEOVĚŘUJE SE TEP, ALE POUZE DECHOVÁ AKTIVITA! Stejně jako u lidí je hledání pulzu ztráta času – laik má problém hned najít místo, kde probíhá tepna. Navíc pes a nebo člověk může být v bezvědomí a dýchat a puls nemusí být hmatný kvůli velkému poklesu krevního tlaku. Dalším důvodem je pak chyba při ověřování tepu, kdy zachránce cítí v konečcích prstů svůj tep a ne tep zachraňovaného….
Tepová hodnota nás zajímá především u zvířete při vědomí, kdy chceme vědět hodnotu tepů.

Tepová frekvence u psa v psychickém, fyzickém klidu a v teplotním komfortu je:

u štěňat: 120-160 tepů/min.

u malých a středních plemen: 80-120 tepů/min.

u velkých a obřích plemen: 60-100 tepů/min.

TĚLESNÁ TEPLOTA se u psa měří v konečníku. Měřte digitálním teploměrem nejlépe s ohebným koncem v případě podezření na změnu zdravotního stavu. Konec teploměru namažte vazelínou a nebo olejem. Svěrač konečníku je poměrně silný, je nutné teploměr zasunout dostatečně hluboko, aby teploměr měřil teplotu uvnitř rekta.

Tělesná teplota psa je 37,5-39°C.

Teploměr zasuňte dostetečně hluboko do konečníku psa. Teploměr musí být potřený vazelínou a nebo olejem.

BARVA SLIZNIC je ukazatel aktuálního zdravotního stavu psa. Sliznice psa jsou dobře viditelné na dásních psa a na spojivce oka. Sliznice u zdravého psa je vlhká, hladká, bez erozí a růžové barvy na nepigmentovaných místech. Jednotlivé odchylky mohou znamenat více zdravotních komplikací – v tomto článku je uvedena nejčastější příčina způsobená stavem vyžadující akutní poskytnutí první pomoci.

Bledá až bílá sliznice – velká krevní ztráta! Jediná laikem rozpoznatelná známka vnitřního krvácení.

Červená sliznice– přehřátí psa (+suchá sliznice a absence slin)

Modrofialová sliznice – cyanoza – dušení cizím tělesem, zástava krevního oběhu. (Akutní nedostatek kyslíku ve tkáních psa.)

Žlutá sliznice – onemocnění jater a nebo žlučníku.

TABULKU KE STAŽENÍ V PDF NALEZNETE ZDE: fyziologické hodnoty první pomoc

Jak vyhodnotit stav psa v akutním stavu

Úraz, nehoda a nebo jiný akutní stav psa znamená pro majitele velký stres. Někteří majitelé jednají racionálně a psovi dokážou pomoci, ale většina upadne v hysterii a paniku a není schopna vymyslet, CO dělat, s čím začít, na co se zaměřit a minuty utíkají. Pokud má pes závažná zranění a nebo je v opravdu akutním stavu, zemře vám pes před očima, aniž vy jste přišli na to, kde vlastně začít. U lidí je výhoda ta, že pokud jste svědky situace vyžadující okamžité poskytnutí první pomoci, operátor na lince 155 k situaci vysílá posádku RZP a nebo i RLP/RV, pokud to situace vyžaduje a do doby příjezdu posádky dává instrukce volajícímu a provádí ho celou situací. Pokud se jedná o psa, musíte si poradit sami…

Protože jako budoucí záchranář se pořád setkávám s algoritmem cABCDE, který používají k práci profesionálové, tady máte jednoduchý návod v podobném duchu napasované na míru majiteli- laikovi a psovi, který potřebuje fakt akutně pomoc. Budeme se držet osvědčeného schématu cABCDE, protože na komplexní vyšetření stavu pacienta prostě nikdo nic geniálnějšího nevymyslel.
Tento systém slouží k tomu, aby vyšetřující člověk postupoval systematicky a logicky. Postupuje se od nejhoršího k nejméně závažnému. Protože pokud budete měřit teplotu masivně krvácejícímu psovi, tak sice zjistíte sníženou tělesnou teplotu, ale pravděpodobně se pejsek zastavení krvácení nedožije. U tohoto algoritmu je samozřejmě potřeba použít selský rozum, tudíž pokud mi pes „akorát“ kulhá, přičemž běhá po louce, už jen logickou úvahou můžu vyloučit bod c, A, B, C, – pes masivně nekrvácí, má průchodné dýchací cesty, dýchá zjevně normálně, pokud běhá po louce a krevní oběh bude taktéž v pořádku. V tomto případě se tedy zabývám body D a E a sice těch částí, které se týkají pohyblivosti psa. Ale pokud přijdete ke psovi v bezvědomí a nevíte co se stalo, rozhodně si projedete celý algoritmus cABCDE.

Pokud je váš pes zraněný a nebo se akutně změní jeho zdravotní stav, s rozvahou a klidem psa vyšetřete a podle situace poskytněte první pomoc a zajistěte transport na veterinární pracoviště. Pokud nejste seznámeni se základním postupem, JAK správně a hlavně bezpečně pro vás i psa poskytnout první pomoc, přečtěte si nejprve tento článek.

c – Critical bleeding – ŽIVOT OHROŽUJÍCÍ ZEVNÍ KRVÁCENÍ

Před celkovým vyšetřením psa se ujistěte, že u psa není přítomno silné zevní krvácení. Pokud ano, krvácení neprodleně zastavte tlakovým obvazem a nebo škrtidlem. Pokud pes krvácí z drobných povrchových zranění, pokračujte ve vyšetření podle ABCDE a drobné krvácení ošetřete později.

A – Airway – PRŮCHODNOST DÝCHACÍCH CEST

Pokud je váš pes při vědomí a normálně dýchá, jeho dýchací cesty jsou průchodné. Pokud je pes v bezvědomí, je potřeba si ověřit, zda pes není v bezvědomí vlivem neprůchodnosti dýchacích cest – zkontrolujte dutinu tlamy psa a případná cizí tělesa odstraňte. Z tlamy vytáhněte jazyk a nechte volně viset ven. Stejně tak pokud pes náhle začal ztěžka dýchat a dusit se- překážkou může být cizí těleso v dýchacích cestách a nebo otok. S dusícím se psem si dokážete jako laik poradit – o dušení se dočtete zde: první pomoc při dušení psa.

B – Breathing – DÝCHÁNÍ

Dechová frekvence – tato hodnota by měla být v optimálních podmínkách fyzického a psychického klidu 10-30/min. Ovšem z fyziologických hodnot je zrovna dechová frekvence nejméně vypovídající, protože při stresu psa a nebo při vysoké teplotě ovzduší, případě u psa po zátěži může hodnota několikanásobně přesahovat fyziologickou hodnotu a je to zcela v pořádku. Ovšem zrychlená dechová frekvence může poukazovat i na reakci na bolest a diskomfort psa vlivem úrazu. Naopak zpomalená dechová frekvence je varovný příznak, zejména pokud je pes v bezvědomí ať vlivem akutní změny zdravotního stavu a nebo úrazu.

Barva sliznic – zkontrolujte, zda není přítomna cyanoza – modrofialová barva jazyka, spojivky a dásní značí nedostatečné okysličení tkání (dušení, zástava srdeční činnosti..). Bledá až bílá sliznice (anemická) je u psa v akutním stavu po úraze známkou možného vnitřního krvácení!

Kvalita dýchání – zkontrolujte, zda pes dýchá normálně, bez velkého úsilí a zda není přítomno penetrující poranění hrudníku (pneumothorax!)

POKUD PES NEDÝCHÁ A NEBO JE V BEZVĚDOMÍ A DÝCHÁ LAPAVĚ, NEPRODLENĚ ZAHAJTE KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACI. Více ve článku o resuscitaci psa.

C – Circulation – KREVNÍ OBĚH A KRVÁCENÍ

Tepová frekvence – nejlépe se odečítá nejlépe na vnitřní straně stehna na stehenní tepně. Případně lze odečíst na levé straně hrudního koše- ale zde je tep „rušen“ dechem a laika může výrazně plést.
Tepová frekvence je u velkého psa přibližně 60-100/min, u malého 80-120/min a u štěňat 120-160/min.

Opět platí, že stres, fyzická zátěž zvyšuje srdeční frekvenci. Pes v bezvědomí se špatně hmatným pulsem a nízkou tepovou frekvencí poukazuje na šokový stav/velkou krevní ztrátu a další vážné stavy.

Doba kapilárního návratu – tato hodnota ukazuje kvalitu periferního prokrvení a tím orientačně stav krevního oběhu. Zkontrolujte dobu kapilárního návratu, která by neměla přesáhnout dvě vteřiny. U psa se vyšetřuje na sliznici tlamy, kdy na nepigmentované místo zatlačíte prstem, vytlačíte tak krev z kapilár a odečítáte dobu, kdy se krev do odkrveného místa vrací. Pokud je tato hodnota nad 2 vteřiny, je zde podezření na VNITŘNÍ KRVÁCENÍ A NEBO ŠOK. Nevyšetřujte u psa cizího z důvodu vaší bezpečnosti.

Barva sliznic – bledá sliznice znamená silné krvácení a společně s prodlouženou dobou kapilárního návratu je to ukazatel vnitřního krvácení. Červená sliznice u psa ponechaného v místě s vysokou teplotou poukazuje na přehřátí.

Ošetřete krvácející rány (pozor, silné krvácení ošetřujeme ihned podle bodu c! ).

D – Disability – POSTIŽENÍ

Celkový stav – stav vědomí – pokud pes normálně reaguje na podněty, je při vědomí. Pokud nereaguje na žádné podněty, jedná se o bezvědomí – komatický stav. Pokud lze psa probudit na většinou pouze bolestivý podnět a pes upadá zpátky do nevědomí, jedná se o stav soporózní, lehčí poruchu vědomí nazýváme somnolence a pes se jeví ospale a dezorientovaně. Všechny stavy poruchy vědomí vyžadují okamžitý transport k veterinárnímu lékaři. Příčinami může být úraz hlavy, otrava a nebo závažné interní onemocnění.

Reakce zornic – zejména po úraze je vhodné psovi zkontrolovat reakci zornic – zda jsou symetrické a není jedna zornice výrazně větší než druhá. Pokud je zornice očí rozdílná, je podezření na úraz hlavy a stav vyžaduje transport k veterinárnímu lékaři. Z hlediska bezpečnosti rozhodně nepohlížejte do očí cizímu zraněnému psovi! Zkontrolujte, zda má pes oči klidné a nebo mu cukají oči ze strany na stranu (nystagmus).

( Lze vyšetřit reakci na osvit, nicméně laik většinou nenosí vyšetřovací světlo a hlavně většinou ve stresu nedokáže vyhodnotit, jestli zornice reagují a nebo ne. )

Pohyblivost – zaměřte se na to, zda je pes pohyblivý a pokud ano, zda je přítomno kulhání na končetinu a kterou. Pokud pes není pohyblivý, neovládá pánevní končetiny a nebo pánevní i hrudní končetiny a stavu předcházel úraz, je ve hře poranění páteře – s ohledem na tento fakt se psem manipulujte obezřetně. Změna pohybu může být náhlá i bez úrazu – pes se začne stáčet k jedné straně, případně k jedné straně padat. Tady je zvláště u starších psů podezření na cévní mozkovou příhodu a nebo vestibulární syndrom.

E – Exposure – DALŠÍ PŘÍZNAKY

Psa vyšetřete od hlavy k patě a hledejte známky poranění, otok, kožní změny, změny držení končetin (podezření na frakturu a nebo luxaci).

Pokud pes zvrací a nebo má průjem, sledujte frekvenci a obsah. Sledujte přítomnost krve a případně parazitů.

Sledujte nezvyklé nahrbení psa, nafouknutí v oblasti žaludku, vkasané břicho a podobné změny na těle psa.

Tělesná teplota – teplotu psa změřte v konečníku. Fyziologické rozmezí je 37,5- 39 °C.

ZAJISTĚTE TEPELNÝ KOMFORT – pokud pes krvácí, máte podezření na vnitřní krvácení a nebo došlo k rozsáhlým poraněním, pes má změnu vědomí je zajištění teplotního komfortu velmi důležité. Poslouží izotermická folie, suchá deka a nebo suchá bunda.

Kdo je připraven, není překvapen…

Až svého psa vyšetříte a zajistíte první pomoc, je nutno zajistit transport na veterinární pracoviště. A u většiny majitelů nastává shánění veterinární pohotovosti a dotazování se na facebookových skupinách. Upřímně řečeno, když čtu dotazy jako třeba „Akutní! Pohotovost pro psa v Praze?“ a nebo „Pomoc, kde je nejbližší pohotovost v Jablonci? Náš veterinář nezvedá telefon!“, tak se mi svírá žaludek. Většina akutních dotazů samozřejmě vzniká v noci, takže tázající málokdy obdrží smyslupnou odpověď. Občas se nějaký dobrák uchýlí k tomu, že napíše „Jeeje, snad bude v pořádku. Neporadím, ale držím palečky!“. Hezké, ale k ničemu. Sice jsme si tak nějak zvykli každý problém konzultovat na síti, ale nějak si odvykáme používat vlastní rozum.

Takže:

Telefonní číslo na veterinární pohotovost a na „záložní“ pohotovost, když vás na té první odmítnou a nebo třeba nezvednou telefon SI ULOŽTE DO TELEFONNÍHO SEZNAMU!
Mějte zjištěný alternativní převoz na veterinární kliniku. Protože až budete potřebovat auto, k dispozici nebude. Zákon schválnosti. Některé taxislužby dokážou převézt domácí mazlíčky, ovšem vždy hlašte operátorovi taxislužby! No a samozřejmě Praha má výhodu veterinární záchranné služby Petmedic, jejíž číslo si také uložte do telefonu, pokud jste pražští.
VŽDY odstavujte auto natankované. I když se vám už po práci na benzínku zajíždět nechce. Není nic horšího, než akutně nakládat psa do auta, přičemž víte, že když jste z auta naposledy vystupovali, svítila tam rezerva. Vlastní zkušenost.
A poslední věc, která by se měla podle mě vytesat do hlavy každému majiteli psa:
NIKDY NEJEZDĚTE SE PSEM V AKUTNÍM STAVU NA VETERINÁRNÍ PRACOVIŠTĚ BEZ UVĚDOMĚNÍ PERSONÁLU TELEFONICKY!! Nemáte jistotu, že vám psa akutně budou moci přijmout a navíc o vás neví – pokud zavoláte předem, že vezete psa s podezřením na torzi, mají čas se na situaci připravit.

Schéma cABCDE v tabulce pro vytištění naleznete ZDE.

Kardiopulmonální resuscitace psa

Když se řekne první pomoc, většinu lidí napadne právě resuscitace.

U psa je to to samé. Když se ptám na seminářích, co od semináře očekáváte především, tak se většinou shodnete na tom, že určitě tu resuscitaci.

Co vlastně kardiopulmonální resuscitace je a k čemu slouží?

Je to náhrada srdeční činnosti a plicní ventilace, jejímž účelem je oddálení nevratného poškození životně důležitých orgánů vlivem nedostatku kyslíku ve tkáních. Především mozku, který je na nedostatek kyslíku nejvíce citlivý – mozek bez přísunu kyslíku odumírá během cca pěti minut. Pokud se jedná o podchlazený organismus, tak je doba delší. Nepřímou masáží srdce nepřímo působíme tlakem na srdce-krevní pumpu těla, která rozvádí po těle okysličenou krev. Pokud srdce nepracuje správně a nebo vůbec, je nutné jeho činnost suplovat právě masáží srdce. Snahou je, aby krev byla distribuována po těle do příjezdu ZZS. U člověka se již v laické první pomoci ustoupilo od umělého dýchání a zahajuje se pouze nepřímá srdeční masáž. U dětí v laické první pomoci umělé dýchání zůstalo. Většina dospělých potřebuje resuscitaci ve chvíli, kdy zkolaboval vlivem náhlé zástavy oběhu- srdce má poruchu rytmu a nebo se zastavilo úplně. V těle je ale dostatek okysličené krve, kterou je potřeba distribuovat k buňkám nepřímou masáží srdce. Ale u dětí je to naopak. Děti nejčastěji zkolabují vlivem dušení a nebo tonutí. To znamená, že k zástavě srdeční činnosti dochází vlivem nedostatku kyslíku v tkáních a s masáží srdce si nevystačíte. Tělo zoufale potřebuje kyslík. Takže tam je na místě umělé dýchání. No a samozřejmě pokud se dospělý člověk topil a nebo dusil, je to ta samá písnička – tělo nemá kyslík. Ale to umělé dýchání málokdo umí dobře, málokdo dokáže překonat odpor a umělé dýchání poskytnout. Pokud umíte a chcete, hurá. Pokud ne, masírujte a modlete se.

KDY resuscitovat psa

První podmínka je, že je situace pro zachránce bezpečná. Platí pro záchranu psa i člověka. Ale to je ostatně základní podmínka k jakémukoliv poskytnutí první pomoci. Další podmínka je, že pokud pes a nebo člověk masivně krvácí, před zahájením resuscitace krvácení zastavíte.

Indikace k zahájení resuscitace je, že je pes je v bezvědomí a nedýchá. A nebo je v bezvědomí a dýchá divně- lapavě. Tento jev se nazývá gasping a nebo terminální, agonální dýchání. Opět to samé platí pro člověka.

JAK?

Resuscitace psa se provádí podle schématu 30 stlačení hrudníku ve frekvenci 100-120/min. : 2 vdechy

Je nutné, aby pes ležel na pevném podkladu- na zemi. Pokud je na posteli a nebo na gauči, sundejte ho na zem.

Umělé dýchání je vhodné zachovat. I u psů jsou hojné případy jako u dětí, že došlo k zástavě srdeční činnosti vlivem tonutí a nebo dušení – tady je poměrně slušná šance, že se resuscitace podaří, pokud je zahájena včas a dobře. Pokud z nějakého důvodu dýchání nelze provést, alespoň provádějte masáž srdce.

Psovi se provádí umělé dýchání z úst do nosu psa. Aby vdechovaný vzduch neunikal tlamou ven, rukama držte tlamu psa pevně zavřenou. Pokud se jedná o malého psa velikosti čivavy, krysaříka a podobně, dýchá se do nosu a tlamy zároveň- jako u mimina, kterému se rty obemknou jeho rty i nos, protože ústa novorozence jsou tak malá, že jen do úst je to problematické.

Intenzita vdechu musí být přizpůsobena velikosti a konstituci psa- vdech je správně provedený, pokud se hrudní koš nadzvedne.

Hrudní koš je nutno stlačovat do hloubky jedné třetiny šířky hrudního koše. U člověka řekneme, že to je asi pět až šest centimetrů, ale u psa to takhle paušalizovat nelze. Pokud je to německá doga, masáž bude poměrně intenzivní, protože doga je velký pes s poměrně širokým hrudníkem. Ale pokud je to saluki, který je taky velký, tak tam bude masáž méně intenzivní co do hloubky stlačení – je to chrt a jeho hrudník je o polovinu užší než u dogy. Stejně tak u malého psa- stafbulík se sudovitým hrudníkem vyžaduje poměrně intenzivní masáž, zvláště u nasvalených jedinců, zatímco velikostně podobný například border terirér má opět o polovinu užší hrudník. Speciálně štěňata a čivavy, krysaříci potřebují extra šetrné zacházení – tam určitě k masáži srdce nepřistoupíme tak jako u velkého psa přes sebe přeloženýma rukama, ale za použití pouze dvou a nebo tří prstů. Frekvence stlačení hrudního koše je 100-120/min.

Poloha psa při resuscitaci a „zapadnutí jazyka“.

Opět narazím na jeden mýtus, který se nese snad z generace na generaci. Že pokud člověk zkolabuje do bezvědomí, zapadne mu jazyk a je potřeba člověku sáhnout do úst a jazyk vytáhnout ven. No a dříve se tradovalo (a občas se ještě mezi lidmi tahle legenda vyskytuje), že je potřeba spínacím špendlíkem nutno připnout jazyk ke spodnímu rtu. Jazyk jako takový opravdu může ucpat dýchací cesty – ale spíše než zapadnutí jazyka tomuhle jevu sluší termín obstrukce dýchacích cest kořenem jazyka. Protože se stane to, že v poloze na zádech v bezvědomí máme poměrně hodně uvolněné svaly. A jazyk je sval. Kořen jazyka je poměrně objemné těleso a to, co vidíme v ústech je pouze jeho volná část – viz obrázek. No a tenhle uvolněný sval se v bezvědomí úplně povolí a dýchací cesty zneprůchodní – viz druhý obrázek. Proto je důležitý krok u člověka v bezvědomí předsunutí dolní čelisti a lehký záklon hlavy. Pokud je podezření na poraněnou krční páteř, tak pouze předsunutí dolní čelisti. Tkáně se napnou a kořen jazyka nebude zneprůchodňovat dýchací cesty.

U psa při resuscitaci na pravém boku zajistíme průchodnost dýchacích cest tak, že psovi natáhneme krk tak, aby byl v jedné rovině s páteří. Tím se napnou tkáně a kořen jazyka nemůže utlačovat dýchací cesty. Volnou část jazyka vytáhneme z tlamy ven – bude volně viset z boku tlamy.

Zdroj: Ivan Dylevský, Petr Ježek: Základy funkční anatomie člověka

vlevo- obstrukce dýchacích cest kořenem jazyka a její uvolnění po záklonu hlavy a předsunu dolní čelisti (vpravo). Zdroj: svetoutdooru.cz

POSTUP KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACE U PSA

Pes je v bezvědomí – nereaguje na vnější podněty:

1. Ověření, zda je situace pro zachránce bezpečná

2. Pokud pes masivně krvácí, je nutno neprodleně krvácení zastavit před zahájením resuscitace!

3. Ověření dechu – pes nedýchá a nebo dýchá lapavě- zahájení resuscitace

4. Otevřete psovi tlamu a zkontrolujte, jestli není v tlamě cizí těleso, které by mohlo utlačovat dýchací cesty. Vytáhněte jazyk. Srovnejte krk psa tak, aby byl v rovině s páteří.

5. Pokud pes nezačal po uvolnění dýchacích cest sám dýchat, proveďte dva umělé vdechy do nosu psa a neprodleně přikročte ke třiceti stlačením hrudníku ve frekvenci 100-120/min. Cyklus opakujte po dobu dvou minut bez přestávek a poté vyhodnoťte, zda pes nezačal dýchat. Pokud ne, pokračujte v resuscitaci dále. Pokud jste dva, po dvou minutách se v resuscitaci střídejte. Pokud máte k dispozici veterinární záchrannou službu (PetMedic- Praha a okolí), přivolejte si posádku při zahajování resuscitace, aby byl vůz vyslán co nejdříve na místo ( pokud jste sami, využijte hlasitý odposlech telefonu a při telefonátu resuscitujte- neztrácíte čas).

6. Pokud pes začal jevit známky dýchání, případně se probouzí z bezvědomí, přestaňte resuscitovat a okamžitě uvědomte veterinární pracoviště a zajistěte neprodleně transport. Po celou dobu transportu monitorujte životní funkce psa a v případě opětovné zástavy zahajte opětovně resuscitaci.

Jestliže resuscitujete déle jak deset minut a pes nejeví známky dýchání, resuscitace je neúspěšná.

V případě, že jste přivolali pomoc v podobě veterinární záchranné služby PetMedic a nebo Zvíře+, pokračujte v resuscitaci do příjezdu záchranné služby.

Absolutně si nedokážete představit postup resuscitace psa a nebo člověka? Přijďte se naučit, jak zachránit život.

www.prvnipomocpropsy.cz/udalosti

foto: Amálka Kiššová

Search results for: krev