Search results for: chlazení

Kašel u psa


Kašel u psa není „jen nachlazení“, ale varovný příznak mnoha akutních a vážných stavů. Může znamenat banální podráždění dýchacích cest, infekční nemoc horních či dolních cest dýchacích, ale také kolaps trachey, srdeční selhání nebo rozvíjející se plicní edém a další závažné stavy.


  • kašel trvá déle než několik dní
  • je záchvatovitý, dráždivý nebo se zhoršuje
  • pes při kašli kolabuje
  • pes kašle hlavně v noci nebo v klidu
  • kašel je spojen s dušností, apatií nebo horečkou
  • objevuje se žlutý, nazelenalý, hnisavý a nebo krvavý sekret
  • pes vykašlává krev
  • jde o štěně, seniora nebo kardiaka



Psincový kašel je vysoce nakažlivé onemocnění dýchacích cest. Typickým příznakem je suchý, dráždivý kašel, často spojený s dávivým reflexem. Mnoho případů má lehký průběh, ale u štěňat, seniorů a oslabených psů může přejít v zápal plic. Psincový kašel je lidové označení infekčního onemocnění – infekční laryngotracheitidy, které nemá jednoho původce jako většina jiných onemocnění. Nejčastějším původcem je Bordetella bronchiseptica, adenoviry, viry parainfluenzy a mnoho dalších.
Vzhledem k různorodosti původců a časté kombinaci virového a bakteriálního původu nemoci není na místě psincový kašel podceňovat.
Tato nemoc může proběhnout naprosto hladce bez nutnosti léčby léčivy, ale také může skončit těžkým zápalem plic a úhynem psa.
Psincovým kašlem se nejčastěji nakazí pes na výstavě a jiných veřejných kynologických akcích, na místech, kde se vyskytují jiní psi (sdílené odkladací kotce na cvičáku apod.), při setkávání s jinými psy, ale i kontaktem s infekčními sekrety psa.
Jestliže u vašeho psa nastoupí kašel, který přechází v dávení s odkašláním bílé pěny, pravděpodobně se jedná o psincový kašel a nebo jinou infekční příčinu. Vždy je na místě navštívit veterinu a nechat psa vyšetřit.


Co můžete udělat, než navštívíte veterináře:

 

  • zamezit kontaktu s jinými psy při venčení
  • podpořit imunitu přírodními doplňky jako betaglukany, preparáty na podporu imunity psa
  • doplnit do krmné dávky vitamín C v přírodní podobě (na trhu je nepřeberné množství preparátů)

    ideálně izolovat nemocného psa od ostatních psů v domácnosti (což je často těžko realizovatelné)
  • podávat JITROCELOVÝ SIRUP se doporučuje jako „první pomoc“ při kašli a často skutečně pomáhá urychlit rekonvalescenci psa. Jitrocelový sirup nesmí být slazen xylitolem, protože je pro psa vysoce toxický! Viz článek o intoxikaci xylitolem: https://www.prvnipomocpropsy.cz/pes-a-xylitol/

 


Někdy majitel psa zaměňuje kolaps trachey za psincový kašel. Kolaps trachey patří mezi nejčastější příčiny chronického kašle u malých psů. Jedná se chronické, degenerativní onemocnění dýchacích cest, při kterém dochází k postupné ztrátě pevnosti chrupavčitých prstenců průdušnice. Průsvit trachey se dynamicky zužuje, zejména při nádechu nebo výdechu, což mechanicky dráždí kašlové receptory a zhoršuje proudění vzduchu. Typickým projevem je suchý, záchvatovitý kašel, často vyvolaný vzrušením, fyzickou zátěží nebo tlakem na krk, například při použití obojku. Kašel připomíná husí kejhání. Onemocnění postihuje především malá plemena a má progresivní charakter – nejde o infekci ani stav, který by bylo možné vyléčit. Terapie je dlouhodobá a spočívá v úpravě režimu, kontrole hmotnosti, zákazu obojku a cílené veterinární léčbě.


Při selhání levé komory dochází ke hromadění krve v plicním řečišti. Plicní edém není infekce ani zánět. Zvyšuje se tlak v plicních cévách a tekutina začne prosakovat do plicní tkáně. Vzniká kardiogenní plicní edém.

  • tachypnoe- zrychlené dýchání
  • kašel, nejčastěji v noci
  • neklid
  • v těžkých případech vykašlávání pěnivého, narůžovělého sekretu
  • cyanotické sliznice
  • únava

Plicní edém je život ohrožující stav.

Další častou příčinou kašle je zvětšená levá síň, která mechanicky utlačuje průdušky. Pes pak kašle i bez plně rozvinutého edému.


Kašel může být způsoben také:



Kašel u psa je indikátor změny zdravotního stavu, nikoli banalita. Může mít příčiny od lehkých respiračních infekcí až po akutní srdeční či plicní patologie. U kašle je včasné veterinární vyšetření nezbytné k vyloučení závažných stavů a k zahájení adekvátní léčby.


 

Srst s podsadou nestříhejte!

Jako každý rok i letos  s oteplováním přichází mánie stříhání psů. JENŽE velká část psích plemen má srst s podsadou, která není ke stříhání určena a ostříhání psu škodí.
Jen letos jsem v provozovně fyzioterapie měla ostříhanou kříženku border kolie(majitelka si psa ostříhala sama strojkem z Lidlu…) a hrubosrstého jack russel teriéra ostříhaného úplně na krátko- též domácí tvorba. On ten pes totiž nosil na těch chlupech domů nepořádek.

Bohužel se najdou i psí salony, kde vám na požádání psa s podsadou bez mrknutí oka vezmou strojkem.

A jak je to tedy s tím (ne)stříháním?

Psí srst můžeme rozdělit z hlediska údržby na dva typy:

  • srst, která se stříhá a jinak kosmeticky upravuje – pes nemá podsadu

  • srst, která má podsadu a nestříhá se

 

  • samostatně pak stojí plemena bezsrstá

 

Pes s podsadou, naprosto nevhodná úprava srsti. 

(Zdroj: Blesk pro ženy… )

 

Funkce srsti:

Srst psa má obrovský význam v termoregulaci zvířete. Pes, jak známo se nedokáže chladit pocením jako člověk, jeho potní žlázy jsou v minimálním množství a k regulaci teploty jsou nedostatečné. Hlavní mechanismus ochlazování psa je pomocí odpařování přebytečného tepla prostřednictvím zrychleného dýchání, odborně nazývaného jako termická polypnoe. Běžně se dechová frekvence dostává z klidových 10-30 dechů za minutu až na 250 za minutu. 
Srst psa je dalším velkým pomocníkem v regulaci teploty psa, protože díky stavbě psí srsti je pes dokonale chráněn před vnějšími vlivy prostředí a pokud má srst s podsadou, tak má ideální prostředek k udržení tělesné teploty v zimě a ochraně proti přehřátí v létě.

Srst tedy:

  • chrání psa před vnějšími vlivy- déšť, slunce, mráz
  • pomáhá odvodu tepla a nebo odvodu tepla brání (termoregulační funkce)

 

Plemena psů s vlasovou strukturou srsti jsou bez podsady a nebo s podsadou- liší se podle plemene. Tato srst se běžně upravuje střihem dle standardu plemene a nebo požadavku plemene, jelikož srst roste jako vlasy. Stříháním dle standardů střihů jednotlivých plemen nezasahujeme do termoregulační funkce srsti psa (která je u tohoto typu srsti navíc minimální). Není dobrý nápad takové plemeno vzít na léto „trojkou“, protože odhalená a citlivá kůže se na slunci může spálit.

Plemena psů s hrubou srstí se udržují trimováním. Jsou majitelé, kteří místo trimování v salonech požadují stříhání a nebo si psa ostříhají doma sami. Tento typ srsti nemá podsadu a k odstranění odumřelých chlupů slouží právě technika trimování a stříhání není vhodnou technikou údržby této srsti.

Plemena psů s podsadou jsou ta, kde je přítomna krycí srst a podsada. Během ročního období dochází k výměně srsti podsady- na léto pes vylíná tak, že podsada je minimální a na zimu výrazně zhuňatí a podsada je výrazná. Krátkosrstá plemena jako maďarský ohař, pinč, dobrman atp. mají i v zimním období podsadu minimální a nebo žádnou. Plemena s takovým typem srsti jsou obecně náchylnější jak k přehřátí, tak podchlazení.
Plemena se středně dlouhou a nebo dlouhou srstí jsou dokonale vybavena k odolávání klimatickým vlivům právě tím, že krycí srst chrání psa před deštěm, sluncem a podsada vykonává funkci termoregulační- v létě zabraňuje přehřátí psa a v zimě podchlazení.

A právě u psů s takovým typem srsti majitelé v dobré víře udělají poměrně zásadní chybu- psa na léto ostříhají. Sama mám tervuerena a celé léto slyším dobrácké „odborné“ rady- „ostříhejte toho psa, vždyť mu musí být hrozné horko“, „proč toho psa trápíte, nebylo by lépe ostříhanému?“, „podívejte se, sotva dýchá, to je jasný, v těch chlupech je mu horko“.
Naopak! Pokud bych psa ostříhala, bude mít velice vážné potíže s tím, aby se v létě nepřehřál.

Někdy je opodstatněné psa se srstí s podsadou ostříhat, respektive prostříhat v kvalitním psím salonu po poradě s veterinářem  z hlediska zdravotního a to jsou kožní problémy, hormonální poruchy tvorby a růstu srsti atp. U zdravého zvířete toto opodstatnění opravdu nemá a psovi jednoznačně škodí. 

Výstavní úpravy srsti s podsadou jsou zásahy pouze do pesíků, tedy krycích chlupů a jedná se o úpravu tvaru tlapek, ocasu, linie břicha a hrudi a podobně (jako například u zlatého retrívra či irského setra). 

Pes s podsadou, naprosto nevhodná úprava srsti. 

(Zdroj: Blesk pro ženy… )

 

Na přiloženém schématu přejatém ze zahraničního webu je jasně vidět, jak srst s podsadou funguje. A také, že je důležité psa s podsadou pravidelně odumřelé podsady zbavovat, aby srst byla vzdušná, bez odumřelých chlupů a mohla dobře plnit svou funkci:

Horní schémata ukazují, jak vypadá srst zbavená podsady a srst s podsadou.
Dolní schéma ukazuje, jaký je rozdíl v proudění vzduchu a odvodu tepla srstí vyčesanou a nevyčesanou a jak působí slunce na srst ostříhanou.  Zároveň je patrné, jak působí podsada v zimě- teplo, které si pes vytvoří svalovou prací nepustí ven a studený vzduch nemá šanci psa ochladit skrz hustou podsadu.

Bohužel se setkávám neustále s případy ostříhaných psů v rámci „lepšího“ komfortu v létě, nebo dokonce kvůli tomu, že pes na chlupech nosí domů nepořádek. (Takovým lze doporučit místo psa třeba želvu).

 

O srst s podsadou je nutné důkladně pečovat, aby mohla plnit svou termoregulační funkci 

Místo stříhání je nutné psu důkladně srst vyčesávat a zbavovat staré podsady. Pokud je srst zacuchaná a i v teplém počasí je plná zimní podsady, pes se necítí komfortně, protože srst nedokáže plnit svou termoregulační funkci plnohodnotně. Zejména po zimě bývá vyčesávání bohaté podsady zdlouhavé a jedno vyčesání psa zimní podsady nezbaví. Psa je nutno vyčesávat důkladně a několikrát, protože pes podsadu uvolňuje postupně. 

 

Jarní vyčesávání podsady. Asi čtvrté kolo důkladného vyčesání a pořád je podsady dost. 


Zdroj: vlastní

 

Pár konkrétně-anonymních případů z praxe:

Slečna s australským ovčákem  přišla na rehabilitaci pro bolestivost zad jejího psa. Veterinář (!!) doporučil psa vzít nakrátko, protože dle něj psa bolí záda proto, že místo na pelechu lehá na dlažbě, tudíž na záda nastydl. Majitelka nelenila a australského ovčáka s bohatou srstí opravdu ostříhala, nicméně zjistila, že psa záda bolí stále. Vyjádřila jsem podezření na vážné degenerativní změny  páteře dle klinického obrazu (pan doktor se neobtěžoval udělat ani RTG) a majitelku referovala zpět na veterinu. Po pár dnech přišel mail, že doktor neochotně psa zrentgenoval a v příloze mi poslala RTG psa s velice rozsáhlými spondylotickými změnami.
Pes samozřejmě nadále lehá na dlažbě místo v pelechu…

Majitelka koně mě pozvala na osteopatické ošetření koně. Kolem pobíhal nakrátko vystříhaný kříženec ovčáka téměř dohola a partner majitelky a spolumajitel psa neměl nic lepšího na práci, než psa v průběhu ošetření koně zlejvat vodou z hadice, protože psovi je horko ( vážně?) .

Majitelka feny border kolie vystříhává břicho nakrátko, protože pes na břiše nosí domů zvenku nepořádek. Na namítnutí, že naruší termoregulaci psa díky narušení integrity srsty odvětila, že ho stejně bude vyholovat, protože prostě nosí domů nepořádek…

Majitelka  x zlatého retrívra přišla před pár lety na rehabilitaci se psem vystříhaným tak, že  hlavu, nohy a ocas nechala  osrstěnou, zbytek  byl ostříhaný. „Aby jí nebylo horko“. Po vysvětlení funkce srsti psa jedno léto psa nechala zarůst. Další rok  byla  fena opět ostříhaná.  Protože v těch chlupech je jí prostě horko….

 

Pes s podsadou, naprosto nevhodná úprava srsti. Takhle ostříhaný pes se světlou kůží se na slunci velmi snadno spálí.

(Zdroj: Blesk pro ženy… )

 

Rizika ostříhání srsti jsou následující:

  • přehřátí psa vlivem pozbytí termoregulační funkce srsti
  • spálení od slunce!
  • snížení kvality srsti psa- často se stává, že po ostříhání se rapidně zhorší kvalita srsti a trvá, než nabyde původní kvality
  • prochladnutí- opravdu není záruka, že celé léto budou tropy
  • nachlazení v oblasti ledvin a močových cest, velkých nervových plexů zejména pak lumbosakrálního

 

Pokud máte psa vyholeného po ortopedické a nebo jiné operaci a nebo z jiného zdravotního důvodu, pak je nutné psa chránit před slunečním zářením a vyholenou oblast natírat opalovacím krémem po dobu, než narostou chlupy. (Dětské opalovací mléko je použitelné i pro psa, pochopitelně není vhodné nechat psa natřenou partii olizovat). Kůže je citlivá a velmi náchylná ke spálení od slunce. Při delším pobytu na slunci je vhodné psu dát bavlněné triko, které bude oholenou část krýt a přesto nebude psa nikde škrtit a nebude ho mít upnuté. Nejideálnější je vyholeného psa slunečnímu záření vystavovat co nejméně. Pokud máte psa oholeného a je chladno či deštivo, je velice vhodné psovi na vycházky a pobyt venku pořídit funkční deku pro psy (Hurta, Back on Track). 

Pes s podsadou, naprosto nevhodná úprava srsti. 

(Zdroj: Blesk pro ženy… )

Pes a léto

Léto je v posledních letech teplotně nevypočitatelné a velká část teplého období bývá teplotně nesnesitelná pro lidi i pro zvířata. Ale nejen horké počasí je úskalím letních dní..
Na co by měl majitel psa myslet a na co být připraven?

  1. Prochladnutí psa díky nedostatečnému vysušení psí srsti
  2. Hotspot
  3. Syndrom mrtvého ocasu
  4. Otrava sinicemi
  5. Spáleniny polštářků tlapek
  6. Přehřátí
  7. Lokální popáleniny kůže
  8. Intoxikace vodou
  9. Akutní zánět slinivky
  10. Uštknutí zmijí a nebo bodnutí včelou
  11. Tonutí Read More

Jak správně chladit psa a jak je to se stříháním srsti?

Počasí rovnou ze zimního období přeskočilo do půlky léta a začíná každoroční virtuální válka na sociálních sítích  na téma stříhat- nestříhat a jak chladit psa.  Každý majitel by měl být obeznámen s tím, jak zacházet se psem v letním období, aby psu neublížil. Vzhledem k tomu, kolik je ročně případů přehřátí psů se domnívám, že velká část majitelů psů je negramotná a naprosto nepřístupná vyslechnutí informací…

Read More

Péče o psa v zimním období

Zima se po krátkém oteplení opět vrací a proto je na místě připomenout pár rad pro chladné období. 

Viditelnost = bezpečnost 

Většina majitelů psů venčí psa ráno za tmy a po příchodu z práce také už za tmy. Bohužel často nemyslí na bezpečnost svou a ani svého psa. Pokud procházíte se psem po krajnicích silnic a nebo přecházíte silnice na málo a nebo vůbec osvětleném přechodu ve tmě, NEJSTE PRAKTICKY VŮBEC VIDĚT. Zvlášť pokud dáváte přednost tmavému oblečení. Možná to znáte z pozice řidiče. Otázku viditelnosti řeší  reflexní pásky a nebo o bunda s  reflexními prvky a podobně. Zkrátka a dobře-  postarejte se o to, ať jste jako chodci viditelní. 
Na psa se hodí svítící obojek a nebo světýlko na obojek hned ze dvou důvodů- jste vidět na silnici a jste vidět v lese, na louce a nebo poli. To znamená, že vás vidí nejen myslivec a pravděpodobně si vašeho psa nesplete s prasetem a nebo zajícem, ale jste viděni pro ostatní majitele psů. Tím se dá docela dobře předejít zbytečným konfliktům mezi psy. Na venčení v polích a loukách se rozhodně vyplatí zainvestovat do čelovky. Ověřeno 🙂 .

Fyzická aktivita, oblékání psa 

Omezte nadměrné fyzické aktivity v silně mrazivém počasí. Teplota -15°C není právě ideální počasí k běhu několika kilometrů ani intenzivnímu tréninku sportovních aktivit (mimo vytopenou halu). Nejsou vhodné ani několikahodinové vycházky- raději venčete častěji a kratší dobu. Pamatujte na to, že čím starší pes, tím větší úbytek svalové hmoty, menší fyzická aktivita, dřívejší únava. V zimě a v létě je to nejvíc znát.

Sledujte výživovou kondici zvířete  a případně navyšte krmnou dávku- chladné počasí je pro psa energeticky náročné a zvláště u aktivnějších psů bývá nutné navýšit krmnou dávku. Zima a snížená aktivita ale nejsou důvodem nechat psa ztloustnout. 

Psi malých plemen, plemen bez podsady, psi s dysplaziemi, artrozou, spondylozou páteře, syndromem cauda equina a psi staří a s vyholenou srstí ze zdravotních důvodů by měli být do mrazivého počasí oblékání. Naprosto nevhodné jsou oblečky z vlny a oblečky z fleecu- tyto textilie navlhávají a mají zcela opačný efekt, než který chceme. Obleček nehřeje, ale chladí.  Při výběru oblečku pro psa dbejte na kvalitu a nepromokavost materiálu. Vhodnou volbou jsou funkční oblečky značky Hurta a nebo Back on Track, které kryjí kyčelní klouby, kořen ocasu i ramenní klouby.
Více o problematice oblékání – neoblékání psa naleznete v tomto článku.


Pes v kotci


Pokud máte psa v kotci, boudu mějte vystlanou slámou, dřevitou vlnou. Do boudy nepatří deky! Navlhají. Každý den kontrolujte, zda pes má v boudě sucho a má dostatek slámy/dřevité vlny. Přes vchod boudy připevněte kus koberce a nebo pevné textilie. Zvažte, zda by psu nebylo lépe v době silných mrazů v chladnější části domu. Pravidelně podávejte čerstvou vodu kvůli zamrzání.

Vodní toky a nádrže mohou být v zimě nebezpečné

Zamrzlý rybník, zamrzlé břehy řek mohou být velice nebezpečné. Pokud se pes propadne ledem, v lepším případě se akorát namočí studenou vodou a podaří se mu dostat na břeh samotnému. Ovšem v tom horším případě pes v ledové vodě zakrátko ztrácí schopnost pohybu. Pes záhy prochladne, ztrácí možnost pohybovat se a může utonout. Vyproštění psa z nestabilní ledové plochy a nebo ze studené vody může být pro zachránce nejen nemožné, ale i nebezpečné. Vím minimálně o třech případech, kdy pes utonul po vstoupení na ledovou plochu rybníka. Zbytečně. 

Úprava a ošetřování tlapek

Každoročně se vedou sáhodlouhé debaty o mazání tlapek psa v zimě. Pokud jsou venku ošetřeny chodníky a silnice posypem, je nutné psovi po příchodu domů nohy omýt čistou vodou. Pokud jde o mazání polštářků, je vhodná lékařská vazelína- psi si jí nemají tendenci tolik olizovat jako krémy, sádlo a podobně a navíc je voděodolná a i při částečném slízání psem většina vazelíny zůstane na tlapkách psa 🙂 Vazelína je hydrofobní, takže odpuzuje vodu. Na trhu je navíc k dostání nepřeberné množství balzámů určené přímo na psí tlapky. Mazání tlapek není v zimě bezpodmínečně nutné. 
U psů, kteří mají chlupaté tlapky a sníh se nepříjemně lepí na chlupy a ztěžuje psovi pohyb lze chlupy zkrátit, tak aby na nich méně ulpíval sníh. Chlupy na tlapkách ale nevystřihávejte úplně, pouze zkracujte. Srst mezi prsty má ochrannou funkci pro citlivou kůži v meziprstí a pokud psovi prsty vyholíte úplně, agresivní posypová sůl může být příčinou nehezkého podráždění kůže a nebo zánětu. 

Akutní stavy 

V zimě se lze setkat s omrzlinami a nebo celkovým podchlazením psa. 
Oba stavy lze řešit nejlépe prevencí – tedy že majitel nedopustí, aby se to stalo. Podchlazení se většinou neděje při běžném venčení, kdy se pes pohybuje a generuje teplo svalovou prací.  Zde se spíš lze setkat s omrzlinami, pokud je mrazivo, větrno a pes se k tomu vykoupe v ledové vodě. Pokud se pes ztratí, někde uvízne v lese například za obojek a nebo vodítko, případně psa nějaký ….. „dobrák“ uváže v lese a pes tam bude několik dní, podchlazení  na sebe nenechá dlouho čekat. 

Podchlazení psa: 

Podchlazení vzniká vlivem dlouhodobého pobytu v chladném prostředí (ztracený a vysílený pes, pes uvázaný v lese, zraněný pes atp.) Podchlazení vznikne rychleji a snadněji, pokud je pes promočený (déšť, sníh, pobyt ve vodě), hubený, starý, případně se srstí bez podsady. 

Příznaky: snížená teplota na 35-30°C, třes, který v pokročilém stádiu podchlazení ustává, z počátku je přítomný zrychlený tep, ale v pokročilé fázi nastává pokles tepové frekvence, studená periferie (tlapy, ocas, uši), celkově chladnější tělo na dotek.  V první fázi podchlazení se pes třese (reflexní děj ve snaze zvýšit tělesnou teplotu). Pokud nadále klesá teplota tělesného jádra, pes začne být apatický a ustává třes těla. Dochází k tuhnutí svalstva na periferii – svaly na hlavě, dolní části končetin, ocas. V případě silného podchlazení, kdy teplota tělesného jádra klesá pod 28°C pes upadá do bezvědomí, dýchání je mělké s pauzami. V poslední fázi nastává zástava dechu a srdeční činnosti. 

První pomoc: psa přeneseme z chladného prostředí do tepla. Se zvířetem manipulujeme co nejméně.  Zahříváme suchým teplem. Ideálně psa zabalíme do deky a nebo izotermické folie a přiložíme termofor do oblasti třísel a břicha.  Pokud není k dispozici termofor, postačí plastová lahev s teplou vodou a nebo ručník namočený do horké vody zabalený do igelitu. Psa rozhodně nekoupejte v teplé vodě a ani ho teplou vodou nepolévejte – namočená srst by stavu psa neprospěla.  Zahříváme nejprve střed těla a posléze končetiny. Je nutné zahřát nejprve velké orgány a cévy, pokud bychom zahřívali napřed končetiny, stav podchlazení by se prohloubil. Pokud pes jeví ochotu k pohybu po zahřátí v dece, můžeme psa zahřát pomalým prováděním na vodítku ( rozproudění ohřáté krve do periferií těla). Psa dopravte k veterinárnímu lékaři ke kontrole stavu a případné terapii co nejdříve po stabilizování stavu. Podchlazenému psu nepodávejte žádné žrádlo ani nic k pití- vlivem chladu je snížena motilita trávicího traktu a napřed je nutné vyřešit stav podchlazení. Pokud dojde k zástavě dechu, při zahřívání psa zahajte resuscitaci psa. O nepřímé srdeční masáži se dočtete v tomto článku.

 

Omrzliny:

Jedná se o lokální poškození tkání vlivem chladu. Omrzliny jsou poměrně časté u psů se srstí bez podsady, s dlouhýma a tenkýma ušima s krátkou srstí (ohaři, dogy..) . Omrzliny snáze vznikají, pokud je pes mokrý a nebo má vlhkou srst a nebo se pohybuje v prostředí s vysokou vlhkostí vzduchu a nebo v dešti/sněhu. Zde je nezastupitelně důležitá prevence – psa v mrazivém počasí nepouštět do studené vody, pokud je pes bez podsady, tak oblékat do funkčních oblečků – viz výše. Tlapky a nebo konce uší, které často omrzlinami trpí lze preventivně před pobytem v mrazivém počasí venku delší dobu namazat vazelínou. 

Rozeznáváme tři stupně omrzlin: 

1.stupeň: kůže je chladná, bledá, při ohřívání zčervená,  necitlivá, při ohřívání citlivá (zná každý na sobě- „omrzlé“ ruce, uši…).

2.stupeň: kůže je voskově nažloutlá, vznikají puchýře, hrozí infekce.

3.stupeň: tvrdá, necitlivá kůže, vzniká nekroza, je nutné chirurgické odstranění nevratně poškozené tkáně.

 

První pomoc: kůži ohříváme postupně tekoucí vlažnou až teplou vodou, případně teplými obklady. Teplotu vody postupně zvyšujeme z vlažné k teplé. Nikdy neohříváme omrzliny ihned teplou vodou. Neohříváme třením ručníkem, sněhem, protože hrozí poškození omrzlé kůže a tento způsob ohřívání má nulový efekt. 
K veterináři psa dopravte s omrzlinami tehdy, pokud je vidět změna tkáně (od stupně 2). 

U psa jsou k omrzlinám náchylné následující oblasti:

  • špičky uší
  • konec ocasu
  • tlapy
  • oblast varlat
  • oblast mléčné žlázy 

Hodně lidí neumí vyhodnotit, kdy je příliš nízká a nebo příliš vysoká teplota pro venkovní  sportovní aktivity se psem. Záleží na mnoha faktorech jako je typ plemene, velikost psa, věk a zdravotní stav. Pro orientaci vám může posloužit tato tabulka, kde zjistíte, od kolika stupňů může být rizikový sport pro vašeho psa v horkém a nebo chladném počasí. Samozřejmě platí, že tabulka je orientační a nejlepší rádce je selský rozum majitele psa.

 

Tabulku si můžete stáhnout v PDF zde:  tabulka počasí první pomoc

Nezapomeňte, že srst s podsadou je důmyslná ochrana psa před vysokou, ale i nízkou teplotou a stříhání srsti s podsadou způsobuje její narušení termoregulační funkce a přestává tak fungovat jako izolant před zimou i horkem.

 

(zdroj: https://www.gopetplan.com/ )

 

 

Přehřátí psa

Přehřátí psa

Přehřátí je jednou z nejčastějších příčin akutního ohrožení života psa. Přehřátí bohužel často končí zbytečnou smrtí zvířete…

Stupeň přehřátí psa a reverzibilita stavu závisí na době, po kterou byl pes vystaven zvýšení teploty těla a o kolik stupňů se tělesná teplota zvýšila. Jestliže se teplota zvýšila nad hodnotu 41–41,5 °C, nastávají již neurologické příznaky a orgánové poškození. Pes je v ohrožení života.

Pes, na rozdíl od člověka, nemá dostatek potních žláz a nedokáže se chladit pocením. Hlavním regulačním mechanismem je ochlazování přes tlamu zvířete, termická polypnoe, což je evaporační chlazení.

Bohužel si mnoho majitelů psa myslí, že pokud se pes přehřeje, stačí ho „jen“ ochladit a pes bude v pořádku.

 


Co se v těle děje při přehřátí

Přehřátí není jeden moment, ale rychlá kaskáda selhání organismu, rychle dochází k selhání kompenzačních mechanismů psa a následky jsou mnohdy skutečně fatální.

Přehřátí lze dělit do několika stádií.

  1. Kompenzace – pes zrychleně dýchá, cévy se rozšiřují a organismus se snaží odvádět teplo. 
  2. Dekompenzace – teplota stoupá nad ~41–41,5 °C, začíná poškození buněk a nervového systému, mechanismy chlazení už nestačí.
  3. Systémový kolaps  – dochází k poškození cévního endotelu, úniku tekutin z cév a rozvratu mikrocirkulace.

Smrt není způsobena samotnou teplotou, ale následnou kaskádou selhání organismu:

  • mozkový edém → otok mozku, křeče, koma
  • DIC → porucha srážení krve
  • šok → selhání prokrvení orgánů

Další následky přehřátí : 

Nervová soustava –  při přehřátí psa  dochází k edému mozku, křečím, komatu a nevratnému poškození neuronů (edém mozku), což vede často ke smrti. Nadále jsou zasaženy další orgány:

Játra – destrukce hepatocytů, akutní selhání jater.
Ledviny – akutní tubulární nekróza, riziko selhání ledvin do 48 hodin po přehřátí.
Srdce – náhlá smrt, ischémie myokardu, tachyarytmie.
Svaly –  rhabdomyolýza, sekundární poškození ledvin.


Prevence hypertermie psa v letním období

Pohoda a prevence hypertermie psa v letním období je závislá i na dalších faktorech, které může ovlivnit jeho majitel:


Plemena psů s podsadou v letním období nestříhejte 

Mnoho majitelů psů se domnívá, že jejich psovi s hustou srstí a podsadou prospěje, že ho na léto ostříhají. Není to pravda! Hyperventilace je normální a hlavní termoregulační mechanismus. Srst psa není pro psa utrpením a zátěží, ale naopak ochrana před horkem. Dobře udržovaná srst zastává funkci termoizolační. 

Bavíme-li se o plemenech bez podsady (yorkshire teriér etc.) a naháči, situace je zde jiná. Srst plní funkci spíše ozdobnou, než termoregulační a plemena bezsrstá je nutné chránit před slunečním zářením stejně, jako kůži lidskou. Někdy musí být srst s podsadou u psa prostříhaná ze zdravotních důvodů, ale jedná se o výjimečný důvod ostříhání srsti psa.

Bohužel se v praxi veterinárního fyzioterapeuta setkávám s tím, že majitel přichází s dlouhosrstým plemenem s podsadou v létě ostříhaným na půl centimetru…

Mnohem větší službu svému psu prokážete, když budete pravidelně pečovat o srst svého psa a důkladně ho zbavíte zimní srsti. Pes se mnohdy zbavuje zimní podsady ještě na konci května.

Více o (ne)stříhání psů se dočtete ve článku ZDE.


Nenechávejte svého psa v autě ani na pár minut

Každoročně může být natočeno x spotů a napsáno x článků na téma, jak nesmírně nezodpovědné je nechat psa v autě s vypnutým motorem (klimatizací/větráním) a každý rok pár psů zbytečně zemře na přehřátí a následný šok. 

Pokud je venku vysoká teplota, v autě nastává skleníkový efekt, kdy během desítek sekund prudce stoupá teplota (během deseti minut až na 65 °C!).

 

 


Venčete svého psa ráno a večer a vyhýbejte se fyzickým aktivitám

Přizpůsobte obvyklý režim aktuálnímu počasí. Pes se v horkém poledni hodinové vycházky rád vzdá ve prospěch polehávání ve stínu a chladu. Vyhněte se (pokud možno) venčení v odpoledních hodinách úplně, nebo je alespoň zkraťte na nezbytnou dobu (vykonání potřeby). I aktivní jedinci v horkém počasí většinou ve své aktivitě poleví a jsou rádi, pokud mají klidný a chladný prostor pro odpočinek. Trénink sportovních aktivit úplně odložte na příhodnější počasí.


Nezapomínejte, že asfalt je rozpálený a od asfaltu či dlažby jde největší teplo

…a že pes má dýchací cesty níž, než my, lidé, a rozpálený vzduch z asfaltu a dlažby dýchají…

Nejvíce trpí plemena brachycefalická (krátkolebá) a psi s onemocněním zvaným kolaps průdušnice. Pokud možno se snažte vyhýbat takovým cestám a přecházet je jen v nutných případech a venčit na lesních cestách či cestách bez dlažby i asfaltu. Ovšem ne vždy je možné se tomuto prostředí úplně vyhnout. Opět platí – zkraťte venčení pouze na nezbytnou dobu a delší venčení plánujte na brzké ráno či pozdní večer.
Další riziko nadměrného pohybu psa po rozpáleném asfaltu jsou popáleniny na polštářcích končetin psa.


Omezte sportovní aktivity

I sportovně aktivního psa nechte odpočívat. Žádný trénink není tak důležitý, jako zdraví psa. Majitel musí přemýšlet za svého psa. Protože pes, který miluje aport, by klidně aportoval do padnutí i v největším horku v poledne. Ale jsme to my, jejich majitelé, kdo musí přílišné nadšení pro sport a míček krotit. Fyzická aktivita zvyšuje tělesnou teplotu zvířete díky svalové práci. Kombinace horkého počasí a přílišné fyzické aktivity není úplně ideální kombinací.


Zajistěte dostatek pitné vody

Malá miska na vodu nestačí. Na léto je vhodné psu zajistit větší množství čerstvé vody, zejména tehdy, pokud je pes celý den mimo dozor svého majitele, který je mimo domov. Pro více psů velkého plemene neváhejte psům poskytnout vodu v menším kyblíku. Vhodné je také misku a nebo kyblík zajistit tak, aby ji psi nemohli převrhnout a vylít.


Zvolte správný typ náhubku

Na psa nepatří náhubek, ve kterém nemůže otevřít tlamu a chladit se. Stejně jako fixační náhubek, který NENÍ náhubkem pro denní použití! Jak bylo zmíněno výše, hlavní „chladící“ mechanismus je právě psí tlama…

Více o správném náhubku se dočtete ve článku ZDE.


I aktivity ve vodě mohou být pro psa nebezpečné!

Pokud budete nechávat psa trávit dlouhou dobu plaváním a nebo aportováním míčku z vody, dojde velice snadno k přehřátí. Plavání a aportování je fyzická aktivita, která zvyšuje tělesnou teplotu svalovou prací. Pes ve vodě nemůže plavat s otevřenou tlamou, nemůže se ochlazovat zrychleným dýcháním, když má v tlamě míček. Navíc chladná voda způsobí vazokonstrikci periferních cév – chladem se stáhnou malé cévy na povrchu těla a tím se zvyšuje teplo v tělesném jádru.

Delším pobytem v chladnější vodě a nebo následným prochladnutím může dojít k nepříjemné záležitosti, které se říká syndrom mrtvého ocasu – o něm se dočtete v tomto článku.

Poměrně málo se ví o tom, že pokud pes (a nebo člověk) přijme mnoho tekutin naráz, může dojít ke smrti. U lidí se jedná o hloupé sázky a hry, kdo vypije víc (několik případů úmrtí na hyperhydrataci bylo v USA) a u psa se toto děje v případech her psa s rozprašovačem vody, chytání vody z bazénu, rybníku a podobně. V tomto vedou jednoznačně borderkolie a jiní „ADHD“ jedinci, kteří se zacyklí v jedné aktivitě a dokážou u ní strávit neskutečné množství času.

Více o hyperhydrataci se dočtete ZDE.


… A CO DĚLAT, POKUD K PŘEHŘÁTÍ PSA DOJDE?

Příznaky hypertermie psa:

  • zrychlené, obtížné dýchání
  • červené sliznice, husté, vazké sliny, nebo pěna u tlamy
  • dehydratace – (při vytvoření kožní řasy se kůže vrací zpět velmi pomalu)
  • skelný pohled, nervozita, panika, dezorientace zvířete, později apatie
  • zvýšená tepová frekvence, zvýšená teplota, třes
  • později nastává apatie, bezvědomí, koma a smrt

První pomoc při přehřátí psa:

Psa přenést na dobře větrané, chladnější a stinné místo.
POSTUPNÉ (!!!!!) ochlazování zvířete – balení tlapek do studených (ne ledových) hadrů, ručníků. Je-li pes při vědomí, nabídneme čerstvou, vlažnou vodu k pití v malých dávkách. Nenechte psa vypít velké množství vody naráz – mohlo by dojít k zvracení, což je při dehydrataci velmi nežádoucí. Můžeme postupně ochlazovat vlažnou vodou zbytek těla. Nikdy psa nechlaďte nárazově ponořením nebo politím studenou vodou, šokový stav organismu by se mohl prohloubit! Na přehřátého psa použijte vlažnou vodu (teploty těla) a postupně můžete teplotu vody snižovat.

Pokud dojde k bezvědomí a následné zástavě srdeční činnosti, zahajte kardiopulmonální resuscitaci. Článek o resuscitaci naleznete ZDE.

Po ochlazení a stabilizaci stavu zvířete jej dopravte k veterináři nebo využijte výjezdové veterinární služby. Veterinární lékař posoudí stav psa a zahájí další léčbu hypertermie.


Rizikové skupiny:

  • štěňata
  • staří nebo nemocní jedinci
  • psi trpící nadváhou
  • malá a bezsrstá plemena
  • molosoidní a brachycefalická plemena
  • psi ve sportovní či pracovní zátěži