Search results for: Zrychlené dychani

Kašel u psa


Kašel u psa není „jen nachlazení“, ale varovný příznak mnoha akutních a vážných stavů. Může znamenat banální podráždění dýchacích cest, infekční nemoc horních či dolních cest dýchacích, ale také kolaps trachey, srdeční selhání nebo rozvíjející se plicní edém a další závažné stavy.


  • kašel trvá déle než několik dní
  • je záchvatovitý, dráždivý nebo se zhoršuje
  • pes při kašli kolabuje
  • pes kašle hlavně v noci nebo v klidu
  • kašel je spojen s dušností, apatií nebo horečkou
  • objevuje se žlutý, nazelenalý, hnisavý a nebo krvavý sekret
  • pes vykašlává krev
  • jde o štěně, seniora nebo kardiaka



Psincový kašel je vysoce nakažlivé onemocnění dýchacích cest. Typickým příznakem je suchý, dráždivý kašel, často spojený s dávivým reflexem. Mnoho případů má lehký průběh, ale u štěňat, seniorů a oslabených psů může přejít v zápal plic. Psincový kašel je lidové označení infekčního onemocnění – infekční laryngotracheitidy, které nemá jednoho původce jako většina jiných onemocnění. Nejčastějším původcem je Bordetella bronchiseptica, adenoviry, viry parainfluenzy a mnoho dalších.
Vzhledem k různorodosti původců a časté kombinaci virového a bakteriálního původu nemoci není na místě psincový kašel podceňovat.
Tato nemoc může proběhnout naprosto hladce bez nutnosti léčby léčivy, ale také může skončit těžkým zápalem plic a úhynem psa.
Psincovým kašlem se nejčastěji nakazí pes na výstavě a jiných veřejných kynologických akcích, na místech, kde se vyskytují jiní psi (sdílené odkladací kotce na cvičáku apod.), při setkávání s jinými psy, ale i kontaktem s infekčními sekrety psa.
Jestliže u vašeho psa nastoupí kašel, který přechází v dávení s odkašláním bílé pěny, pravděpodobně se jedná o psincový kašel a nebo jinou infekční příčinu. Vždy je na místě navštívit veterinu a nechat psa vyšetřit.


Co můžete udělat, než navštívíte veterináře:

 

  • zamezit kontaktu s jinými psy při venčení
  • podpořit imunitu přírodními doplňky jako betaglukany, preparáty na podporu imunity psa
  • doplnit do krmné dávky vitamín C v přírodní podobě (na trhu je nepřeberné množství preparátů)

    ideálně izolovat nemocného psa od ostatních psů v domácnosti (což je často těžko realizovatelné)
  • podávat JITROCELOVÝ SIRUP se doporučuje jako „první pomoc“ při kašli a často skutečně pomáhá urychlit rekonvalescenci psa. Jitrocelový sirup nesmí být slazen xylitolem, protože je pro psa vysoce toxický! Viz článek o intoxikaci xylitolem: https://www.prvnipomocpropsy.cz/pes-a-xylitol/

 


Někdy majitel psa zaměňuje kolaps trachey za psincový kašel. Kolaps trachey patří mezi nejčastější příčiny chronického kašle u malých psů. Jedná se chronické, degenerativní onemocnění dýchacích cest, při kterém dochází k postupné ztrátě pevnosti chrupavčitých prstenců průdušnice. Průsvit trachey se dynamicky zužuje, zejména při nádechu nebo výdechu, což mechanicky dráždí kašlové receptory a zhoršuje proudění vzduchu. Typickým projevem je suchý, záchvatovitý kašel, často vyvolaný vzrušením, fyzickou zátěží nebo tlakem na krk, například při použití obojku. Kašel připomíná husí kejhání. Onemocnění postihuje především malá plemena a má progresivní charakter – nejde o infekci ani stav, který by bylo možné vyléčit. Terapie je dlouhodobá a spočívá v úpravě režimu, kontrole hmotnosti, zákazu obojku a cílené veterinární léčbě.


Při selhání levé komory dochází ke hromadění krve v plicním řečišti. Plicní edém není infekce ani zánět. Zvyšuje se tlak v plicních cévách a tekutina začne prosakovat do plicní tkáně. Vzniká kardiogenní plicní edém.

  • tachypnoe- zrychlené dýchání
  • kašel, nejčastěji v noci
  • neklid
  • v těžkých případech vykašlávání pěnivého, narůžovělého sekretu
  • cyanotické sliznice
  • únava

Plicní edém je život ohrožující stav.

Další častou příčinou kašle je zvětšená levá síň, která mechanicky utlačuje průdušky. Pes pak kašle i bez plně rozvinutého edému.


Kašel může být způsoben také:



Kašel u psa je indikátor změny zdravotního stavu, nikoli banalita. Může mít příčiny od lehkých respiračních infekcí až po akutní srdeční či plicní patologie. U kašle je včasné veterinární vyšetření nezbytné k vyloučení závažných stavů a k zahájení adekvátní léčby.


 

První pomoc při uštknutí zmijí u psa

Jaro, léto a začátek podzimu znamenají vyšší riziko kontaktu psa s hady. V České republice žije jediný jedovatý druh – zmije obecná (Vipera berus). Přestože nejde o agresivního hada, k uštknutí psů dochází pravidelně, protože:

  • hada často očichává,
  • dostává se k němu velmi blízko,
  • a bývá nejčastěji uštknut do oblasti hlavy nebo končetin.


Jak poznat zmiji?

V České republice se kromě zmije obecné můžete setkat také s užovkou hladkou, podplamatou, stromovou a nebo obojkovou.

Typická užovka obojková mívá za hlavou světlé skvrny tvořící takzvaný „obojek“.

V praxi ale bývá rozlišení v terénu obtížné a krátký pohled na hada nemusí být pro laika dostatečný.

Ve skutečnosti majitelé velmi často samotné uštknutí nevidí. Pes náhle zakňučí, uskočí, začne kulhat nebo rychle otékat a člověk si teprve následně všimne hada – nebo jen jeho části.

V řadě případů navíc majitel vůbec netuší, zda šlo skutečně o zmiji. Had bývá schovaný v trávě, mezi kameny nebo rychle zmizí. Často člověk zahlédne pouze ocas nebo krátký pohyb v porostu. 
Rozpoznání uštkutí zmijí od kousnutí užovkou je nejlépe identifikovatelné podle stop na kůži psa. 


Jak vypadá rána po uštknutí zmijí?

Zmije obecná má solenoglyfní chrup – tedy dlouhé jedové zuby, které nejčastěji zanechávají dvě vpichové ranky vedle sebe. Ale pozor!

Ranky mohou být:

  • drobné,
  • špatně viditelné,
  • a často rychle překryté otokem.

Pokud se had trefil pouze jedním zubem, může být patrná jen jedna ranka.

Proto pro podezření na uštknutí zmijí mějte vždy, když kromě ranky v kůži rychle nastupuje:

  • rychle vznikající bolestivý otok,
  • zarudnutí,
  • krváceniny v okolí,
  • a výrazná bolestivost.


Jak vypadá kousnutí užovkou?

Užovky nemají jedové zuby jako zmije. Jejich chrup tvoří drobné zahnuté zoubky bez jedových tesáků.

Kousnutí užovkou proto většinou připomíná:

  • drobné škrábance,
  • více malých vpichů vedle sebe,
  • nebo povrchové otisky zoubků.

Výrazný rychle se šířící otok typický pro zmijí uštknutí u kousnutí užovkou obvykle nevzniká.


Co obsahuje zmijí jed?

Zmijí jed obsahuje směs peptidů, polypeptidů, proteinových toxinů a enzymaticky aktivních látek. Působí především cytotoxicky – poškozuje buňky a tkáně v okolí uštknutí. Zároveň zvyšuje propustnost cév a způsobuje jejich rozšíření, což vede k průniku tekutin a krevních složek mimo krevní řečiště a následnému vzniku výrazného otoku.

Součástí účinku jedu je také zánětlivá reakce, porucha srážlivosti krve a hemolýza, tedy poškození červených krvinek. V těžších případech může dojít i k poškození některých orgánů, například ledvin, jater nebo srdeční svaloviny.

Rozsah reakce závisí na:

  • množství aplikovaného jedu,
  • lokalitě uštknutí,
  • velikosti psa,
  • zdravotním stavu,
  • a individuální citlivosti organismu.

Kdy může zmije psa uštknout?

Nejčastěji při:

  • pohybu v vysoké trávě,
  • mezi kameny,
  • v lese,
  • na loukách,
  • ve vřesovištích, borůvčí a nebo kleči,
  • nebo v suchém a slunném terénu.

Had nevnímá zvuky jako člověk. Vibrace půdy zachycuje prostřednictvím čelistí a tyto otřesy přenáší na sluchový aparát. Dospělého člověka proto často zaznamená dříve než psa pobíhajícího desítky metrů před majitelem.

Proto je nejlepší prevencí před uštkutím zmijí mít neustále psa na dohled, sledovat terén okolo sebe a sledovat aktivitu vašeho psa.

Pes na volno zkrátka vyžaduje plnou pozornost majitele. Pokud ji majitel nechce nebo nemůže věnovat, pes by měl být na vodítku.

Zmije samozřejmě může psa uštknout i v případě, že ho máte na dohled, pes hada neloví ani neočuchává a přesto se dostane příliš blízko. Výše uvedená preventivní opatření ale významně snižují riziko kontaktu s hadem.


Příznaky uštknutí zmijí u psa

Příznaky se mohou rozvíjet během několika minut až hodin.

Typické jsou:

  • rychle vznikající otok,
  • bolestivost,
  • zarudnutí,
  • krváceniny v okolí rány,
  • kulhání,
  • výrazná reakce na dotek.

U některých psů zůstane reakce pouze lokální. U jiných může dojít k rozvoji závažného celkového stavu.

Objevit se může:

  • zrychlené dýchání,
  • zrychlená srdeční frekvence,
  • slabost,
  • malátnost,
  • třes,
  • zvracení,
  • průjem,
  • bolest břicha,
  • potíže s dýcháním,
  • kolaps.

V nejtěžších případech může dojít k anafylaktické reakci, poruše vědomí nebo oběhovému selhání.


Co dělat při uštknutí psa?

Majitelova panika a stres stresují i psa. Zvyšuje se tepová frekvence a jed se následně rychleji šíří organismem.

Zmijí jed působí hemoragicky, hemolyticky a cytotoxicky. Zaškrcení může výrazně zvýšit koncentraci jedu v postižené oblasti a způsobit rozsáhlé poškození tkání nebo nekrózu.

Pohyb urychluje šíření jedu tělem.

Ideální je psa odnést k autu a co nejrychleji ho transportovat na veterinární pracoviště. Veterináře předem telefonicky informujte o vašem příjezdu.

Pokud psa nemůžete nést, dojděte s ním klidně co nejkratší možnou trasou na místo, kam může přijet auto.

V dojezdových lokalitách záchranné veterinární služby PetMedic a nebo Zvíře+ neváhejte využít jejich odborných služeb, zajištění veterinární péče na místě a rychlého transportu na veterinární pracoviště!
V komplikovaném terénu, kdy nejste schopni rychle a bezpečně transportovat psa vlastními prostředky požádejte o asistenci Hasičský záchranný sbor, v horských lokalitách požádejte o pomoc Horskou službu.

Pokud je to možné, přiložte chladný obklad.

Byl-li pes uštknut do končetiny a máte k dispozici dlahu typu SamSplint, můžete končetinu šetrně znehybnit.


Co při uštknutí psa nikdy nedělat

Řezání rány nepomáhá odstranit jed a pouze zvyšuje riziko infekce a dalšího poškození.

Tento postup je neúčinný a zdržuje transport psa k veterináři.

Pes po uštknutí často panikaří. Právě pohyb ale významně urychluje šíření jedu tělem.


Jaká je šance, že pes přežije?

Zmijí uštknutí je pro psa reálně přežitelné, ale také reálně smrtelné.

Intenzita reakce závisí na mnoha faktorech:

  • věku psa – ohroženější jsou štěňata a senioři,
  • kondici a zdravotním stavu,
  • individuální citlivosti organismu,
  • lokalitě uštknutí,
  • množství aplikovaného jedu,
  • a rychlosti veterinární pomoci.

Nejrychleji se jed šíří při uštknutí do oblasti hlavy, krku, hrudníku nebo břicha. Relativně příznivější bývá uštknutí do končetiny.

Na jaře mají zmije po zimování často větší zásoby jedu. Někdy naopak dochází k takzvanému „suchému“ kousnutí bez aplikace jedu.

Velkou roli hraje také reakce majitele. Pokud budete otálet, situaci podceníte nebo o uštknutí vůbec nevíte, prognóza psa se výrazně zhoršuje.

Při včasné veterinární péči je ale prognóza u mnoha psů dobrá.


Pozor na zmije v Chorvatsku!

Pokud cestujete se psem do Chorvatska, je potřeba počítat i s výskytem nebezpečnějšíhodruhu hada než v České republice.

 

Nejvýznamnější je zmije růžkatá (Vipera ammodytes), která patří mezi nejjedovatější evropské hady. Typická je výrůstkem („růžkem“) na špičce nosu.

Vyskytuje se hlavně:

  • v kamenitých oblastech,
  • ve zídkách,
  • mezi skalami,
  • v suchém porostu,
  • podél turistických cest.

Její jed působí agresivněji než jed zmije obecné a může vyvolat výraznější systémovou reakci organismu.

Princip první pomoci je ale stejný:

  • zachovat klid,
  • zabránit pohybu psa,
  • nezaškrcovat končetinu,
  • a co nejrychleji vyhledat veterinární pomoc.

    Před cestováním do zahraničí je velmi důležité mít zjištěné kontakty na tamní veterinární pohotovostní pracoviště!
    Aplikace Zvíře+ obsahuje kontakty i na některá pohotovostní pracoviště v Chorvatsku. Tato aplikace patří do telefonu každého majitele psa!

zdroje fotografií:
zmije růžkatá: https://blogorgonopsid.blogspot.com
zmije obecná: Monaco Nature Encyclopedia

První pomoc při otravě psa

Otrava psa je poměrně častý důvod úmrtí a nebo vážného poškození zdraví většinou s trvalými následky.

Otravy mohou být neúmyslné, způsobené nedostatečným zabezpečením domácnosti (viz dále). Bohužel stále častější  je otrava úmyslná, kdy pes pozře pohozenou návnadu s jedem, hřebíky, napínáčky a nebo žiletkami.

Prevence otrav

Domácnost a zahrada

Domácnost, ve které žijí psi by měla být zabezpečena tak, aby se pes nemohl dostat k látkám, které mohou způsobit otravu.

  • Léky by měly být na jednom místě a nejlépe v uzamykatelné skříni.
  • Čistící prostředky a prací prostředky musí být uskladněny tak, aby se k nim pes nedostal.
  • Tabákové výrobky udržujte také mimo dosah psa včetně popelníku. Nikotin je pro psa prudce jedovatý.
  • Pes nesmí mít samostatný přístup do dílny a nebo garáže bez dozoru člověka. Hrozí zde pozření chladící kapaliny do automobilu a jiných chemických látek. Speciálně v těchto prostorech je nebezpečí, že pes se nějakou chemikálií potřísní ( vylité ředidlo, unikající voda z chladiče na podlahu garáže, otevřená plechovka s barvou atp.) a ve snaze se očistit chemikálii pozře a nebo dojde k poleptání kůže.
  • Pokojové rostliny by měly být  mimo dosah psa a majitel by měl znát názvy rostlin, které v domácnosti má. Otrava může být způsobena i odpadlými listy z rostlin, které pes najde na podlaze!
  • Potraviny by měly být před psem také mimo dosah. U některých druhů potravin hrozí přímo otrava, u jiných minimálně nepříjemné zažívací potíže a někdy i akutní zánět slinivky (při pozření většího množství tučných potravin). Pokud necháváte kynout těsto, NIKDY ho nenechávejte v dosahu psa.
  • Jedy na hlodavce a slimáky nemají svoje místo v domácnosti a nebo na zahradě, kde se pohybuje pes.

Při venčení

Z důvodu vysoké koncentrace úmyslně pohozených návnad by měl pes být po celou dobu venčení pod dozorem majitele a ten by měl vědět, jestli jeho pes někde něco žere a pokud možno okamžitě zjistit co. Bohužel se často stává, že pes si volně pobíhá venku a majitel nepřítomně zírá do telefonu a sjíždí sociální sítě a absolutně netuší, že jeho pes někde něco sežral…

Co dělat při otravě

Při řešení otrav rozhoduje rychlost řešení situace. Některé látky mohou psa otrávit během už během pár desítek minut po pozření.

PRVNÍ POMOC PŘI OTRAVĚ MŮŽETE POSKYTNOUT POUZE V PŘÍPADĚ, ŽE VÍTE, CO PES POZŘEL!

První pomoc při pozření jedovaté látky je vyvolání zvracení a podání některého z dostupných adsorbenčních přípravků,  které vyvazují toxiny z gastrointestinálního traktu a okamžité kontaktování veterinárního pracoviště a neprodlený transport!

POZOR! ZVRACENÍ NELZE VYVOLAT VŽDY!

Zvracení NELZE vyvolat v následujících situacích:

  • pes pozřel chemikálii
  • pes pozřel pěnivé látky
  • pes je malátný, kolabuje, padá do bezvědomí (hrozí aspirace)
  •  při křečových stavech
  • zvracel a nebo zvrací
  • pes pozřel látku před více než dvěma hodinami
  • pozřel návnadu s napínáčky, hřebíky, střepy
  • NEVYVOLÁVEJTE ZVRACENÍ, POKUD NEVÍTE, CO PES SEŽRAL!!!

V těchto případech můžete podat střevní adsorbens, které vyvazuje toxické látky z trávicího traktu. Ideálně používejte ENTEROZOOGEL místo živočišného uhlí. Jeho nevýhodou je, že obarvuje obsah trávicího traktu a případné krvácení z traktu je špatně diagnostikovatelné.

Tip: Pokud váš pes pozřel látku, kterou dokážete identifikovat a nevíte, zda můžete vyvolat zvracení a nedaří se vám zkontaktovat veterináře,  lze kontaktovat Toxikologické informační středisko. Tato služba je s nonstop pracovní dobou a primárně je určena na řešení intoxikací lidí. Lze se ovšem poradit i ohledně účinku látek na zvíře.
Služba je hrazena z veřejného zdravotního pojištění, takže pokud tuto linku budete kontaktovat, připravte si vaše rodné číslo a číslo vaší pojišťovny.

Telefon na TIS :  224 91 92 93 a nebo 224 91 54 02

Vyvolání zvracení

Pokud zvracení vyvolat lze, tak následujícími způsoby:

  • v účinnosti naprosto vede 3% peroxid vodíku. Ten lze naředit vodou 50:50 a podat stříkačkou do tlamy psa v dávce 1-2 ml/kg psa. POZOR- aby peroxid účinkoval, je ideální, aby pes chodil. Takže pokud nezačne zvracet ihned  po podání peroxidu,  vezměte psa na vodítko a krátce proveďte venku.  Je poměrně vysoká šance, že pes obsah žaludku zvrátí, protože peroxid vodíku začne v žaludku pěnit a to donutí psa zvracet. Většinou. 
  • alternativně lze použít jedlou sodu
  • další způsob vyvolání zvracení je voda s hořčicí a nebo voda se solí (lžíce soli na psa), ovšem tyto způsoby nejsou tak účinné jako peroxid

Po vyvolání zvracení můžete podat opět Enterozoogel.  Pokud se vám zvracení nepodaří vyvolat, nepropadejte panice, veterinář si s obsahem žaludku poradí. Na vyvolání zvracení si vyberte jeden způsob, nekombinujte různé způsoby vyvolání zvracení!

Pokud se pes potřísní chemikálií ve formě barvy, nafty, benzínu, chladící kapaliny do chladiče a nebo nějakým čističem, je nutné zamezovat psovi, aby se látku ze srsti snažil olízat a srst psa neprodleně omyjte velkým množstvím vody. V případě chemikálií hrozí poleptání kůže, proto neprodleně kontaktujte veterinárního lékaře.

V případě potřísnění oka chemikálií je nutné oko vyplachovat velkým množstvím vody a psa neprodleně transportovat k veterináři, přičemž je vhodné i po dobu transportu oko psa prokapávat nejlépe přípravkem určeným na výplach očí  a nebo alespoň pitnou vodou.

Vybrané druhy otrav:

Otrava ethylenglykolem

Je součástí některých nemrznoucích kapalin do ostřikovačů a nemrznoucích směsí do chladiče. Ethylengykol je nasládlé chuti.

Projev příznaků je od jedné hodiny do tří hodin po pozření a pes je utlumený, jeho stav připomíná opilost, pes je výrazně žíznivý, zvrací a má průjem, přidávají se křeče.  Ethylenglykol způsobuje selhání ledvin.
Smrtelná dávka je 4,4 ml/kg psa.

Metaldehyd

Je moluskocid používaný v přípravcích na hubení slimáků. Snad nejznámější je Vanish na slimáky. Přípravky s metaldehydem jsou většinou modré a nebo zelené granule.

Příznaky po pozření metaldehydu nastupují již od  15 minut po pozření do tří hodin. Otrava metaldehydem bývá velice prudká a velice často fatální. Metaldehyd způsobuje třes, slinění, zvracení, průjem,  zvýšení tělesné teploty (až přes 41°C), poruchy pohybu, poruchy srdeční frekvence, křečové stavy a zvíře umírá na zástavu dechové aktivity.

Stutox II

Stutox je fosfid zinku, který je aplikován na hubení hlodavců. Sekundárně jsou bohužel tráveni i dravci pozřením otrávených hlodavců. Stutox je ve formě šedozelených granulí.

Příznaky otravy jsou od patnácti minut do čtyř hodin po pozření. Stutox uvolňuje v trávicím traktu plyn fosfan. Pes často zvrací s příměsí krve. Přítomné je sípavé a rychlé dýchání. Mohou se objevit křeče.

Jed na hlodavce – antikoagulancia

Tento typ jedu na hlodavce je hojně využívaný a nebezpečné je to, že příznaky se projeví v závislosti na množství pozřeného jedu a velikosti psa jeden až sedm dní po pozření. Antikoagulační jed způsobuje snížení srážlivosti krve. Na psu lze pozorovat krváceniny na kůži (u méně pigmentovaných jedinců), pes je apatický, dušný, bývají přítomné krváceniny na sliznicích. Později dochází ke krvácení z tělních otvorů, zvracení a nebo vykašlávání krve. Může být přítomna anémie. Zvíře umírá následkem vykrvácení. Pokud se otrava zjistí včas, je poměrně dobře řešitelná podáváním vitamínu K, případně transfuzí krve.

LÉKY

Bohužel otrava léky je často způsobena majitelem psa, který v dobré víře bez porady s lékařem zvířeti podává humánní léčiva. Mnoho lidských léčiv se využívá i ve veterinární medicíně, ale majitel za žádných okolností nesmí svévolně bez konzultace s veterinářem podávat jakékoliv léky!

Zejména nebezpečné je podání Paracetamolu a nebo Ibuprofenu. Dost hrozivé je, že na facebookových skupinách si lidé navzájem doporučují při řešení zdravotních problému psa podávání Paralenu a nebo Ibalginu.

Otrava Paracetomolem

Paracetamol je analgetikum a antipyretikum. Prodává se jako Paralen, Panadol, Coldrex a podobně.

Dávka 100mg/kg způsobuje zvracení a methemoglobinemii, dávka 900mg/kg psa způsobuje akutní selhání jater!

Příznaky- cyanoza, zvracení, svědivost, snížená tělesná teplota, zvracení, zrychlená srdeční a dechová frekvence.

Otrava Ibuprofenem

Často podávané majitelem pro řešení bolesti pohybového aparátu psa. Podání Ibuprofenu vyvolává krvácivé eroze v trávicím traktu a selhání ledvin.

Poškození sliznice trávicího traktu vyvolává dávka 50-125 mg/kg , dávka 175-250 mg/kg psa vyvolává akutní selhání ledvin. Byl zaznamenán případ žaludečního vředu, který perforoval žaludeční stěnu po podání 110mg/kg váhy psa.

Příznaky otravy Ibuprofenem jsou bolestivost břicha, anémie, natrávená krev ve stolici a zvracení krve.

Otrava čokoládou

Hodně diskutované téma mezi pejskaři. Pro psa je toxická látka, která je obsažena v kakaovníku a sice teobromin. Záleží tedy na kvalitě čokolády a množství obsahu kakaových bobů a tím pádem teobrominu v čokoládě. Rozhodně není na místě experimentovat, jaká čokoláda pro psa je a nebo není jedovatá.

Příznaky otravou teobrominem jsou nejprve zvracení, průjem, nastává hyperaktivita, srdeční arytmie, ale může nastat i třes a křeče. Pokud je otrava silná, zvíře umírá na respirační a srdeční selhání.

Obsah teobrominu v potravinách:

bílá čokoláda – 1 mg

mléčná čokoláda – 155-200 mg

hořká čokoláda – 470 mg

čokoláda na vaření – 1400 mg

kakaový prášek – 460-2600 mg

Smrtelná dávka pro psa je 250-500 mg.

Pro orientační představu, jaké riziko hrozí vašemu psovi po pozření určitého druhu čokolády můžete vyzkoušet tuto kalkulačku: CHOCHOLATE TOXICITY RATING. 

Tato kalkulačka nenahrazuje konzultaci s veterinárním lékařem!

Otrava xylitolem 

Xylitol, březový cukr, dřevný cukr a nebo také E967. Alternativní sladidlo ze skupiny alkoholických cukrů. Xylitol vypadá i chutná jako klasický cukr. Je to přírodní látka a získává se z především právě z břízy. Proto březový a nebo dřevný cukr. V přírodě se vyskytuje v různých druzích ovoce a zeleniny. Přirozeně se také vyskytuje v lidském organismu.

Dnes je xylitol k dostání jako náhrada klasického cukru v obchodech se zdravou výživou pod názvem Xylitol a nebo březový cukr. Dále ho najdeme ve žvýkačkách a různých bonbónech bez cukru a v některých produktech, které jsou slazeny sladidlem E967.

!Xylitol obsahují některé zubní pasty! Zuby svému psu čistěte výhradně pastou určenou pro psy!

Xylitol se rychle vstřebává do krevního řečiště a u psa při pozření xylitolu dochází k rychlému a silnému uvolňování inzulinu ze slinivky a následně dochází k významnému poklesu hladiny krevního cukru – hypoglykémii(75-100 mg/kg ).
Vyšší dávky xylitolu způsobují selhání jater (nad 500mg/kg).
Hypoglykémie se projeví nejčastěji během 30 minut po pozření. Příznaky poškození jater se projeví za 24-48 hodin po pozření.

Příznaky otravy jsou zvracení, apatie, dezorientace, kolaps, bezvědomí, křeče.

Vzhledem k hypoglykémii, která nastane velmi rychle nevyvolávejte zvracení! Hypoglykémie je stav, který může ohrozit na zdraví psa i člověka a je nutná okamžitá intervence veterinárního lékaře.

Otrava hroznovým vínem a rozinkami

Snad ještě více diskutované téma, než otrava čokoládou. Momentálně se neví, co přesně vyvolává otravu psa po pozření hroznů a nebo rozinek, protože zaznamenané případy otrav byly způsobeny různými druhy hroznů a některé byly chemicky ošetřeny a jiné ne. Jedna z hypotéz mluví o tom, že otrava vzniká z díky nadměrnému příjmu jednoduchých cukrů. Hovoří se také o individuální citlivost některých jedinců na látky obsažené v hroznech. Až čtvrtina psů nemá po pozření hroznů žádné příznaky otravy. Je každopádně na místě nepodávat psovi hrozny ani rozinky minimálně proto, protože pro psa nemají žádnou zásadní výživovou hodnotu a může to případně pro psa být nebezpečné.

Příznaky otravy hrozny je silné zvracení, průjem a rozvíjející se selhání ledvin.

Otrava nikotinem

Nikotin je pro psa silně toxický, smrtelná dávka může být už obsah nikotinu z jedné cigarety. Nikdy nenechávejte krabičku cigaret v dosahu psa, stejně jako popelník. Smrt může nastat do jedné hodiny od pozření letální dávky nikotinu.

Příznaky jsou zvracení,  zrychlené dýchání a srdeční aktivita, třes, křeče a zvíře umírá na paralýzu dechového centra.

Otrava rostlinami 

Většina pokojových rostlin je pro zvířata toxická, stejně jako mnoho zahradních okrasných rostlin. Obecně doporučuji znát všechny rostliny, které máte doma a na zahradě a zjistit, jak moc je konkrétní rostlina pro zvíře nebezpečná a extrémně jedovatých exemplářů se raději zbavit.

Tip: Pokud máte doma a nebo na zahradě rostliny, které nedokážete identifikovat, zkuste využít některou z dostupných aplikací na určování druhu rostliny jako například PlantNet: odkaz na stažení ZDE.

Zdroj: Veterinární toxikologie v klinické praxi (Zdeňka Svobodová, Helena Modrá a kol.), Toxikologické informační středisko, www.vets-now.com

Jak správně chladit psa a jak je to se stříháním srsti?

Počasí rovnou ze zimního období přeskočilo do půlky léta a začíná každoroční virtuální válka na sociálních sítích  na téma stříhat- nestříhat a jak chladit psa.  Každý majitel by měl být obeznámen s tím, jak zacházet se psem v letním období, aby psu neublížil. Vzhledem k tomu, kolik je ročně případů přehřátí psů se domnívám, že velká část majitelů psů je negramotná a naprosto nepřístupná vyslechnutí informací…

Read More

Srst s podsadou nestříhejte!

Jako každý rok i letos  s oteplováním přichází mánie stříhání psů. JENŽE velká část psích plemen má srst s podsadou, která není ke stříhání určena a ostříhání psu škodí.
Jen letos jsem v provozovně fyzioterapie měla ostříhanou kříženku border kolie(majitelka si psa ostříhala sama strojkem z Lidlu…) a hrubosrstého jack russel teriéra ostříhaného úplně na krátko- též domácí tvorba. On ten pes totiž nosil na těch chlupech domů nepořádek.

Bohužel se najdou i psí salony, kde vám na požádání psa s podsadou bez mrknutí oka vezmou strojkem.

A jak je to tedy s tím (ne)stříháním?

Psí srst můžeme rozdělit z hlediska údržby na dva typy:

  • srst, která se stříhá a jinak kosmeticky upravuje – pes nemá podsadu

  • srst, která má podsadu a nestříhá se

 

  • samostatně pak stojí plemena bezsrstá

 

Pes s podsadou, naprosto nevhodná úprava srsti. 

(Zdroj: Blesk pro ženy… )

 

Funkce srsti:

Srst psa má obrovský význam v termoregulaci zvířete. Pes, jak známo se nedokáže chladit pocením jako člověk, jeho potní žlázy jsou v minimálním množství a k regulaci teploty jsou nedostatečné. Hlavní mechanismus ochlazování psa je pomocí odpařování přebytečného tepla prostřednictvím zrychleného dýchání, odborně nazývaného jako termická polypnoe. Běžně se dechová frekvence dostává z klidových 10-30 dechů za minutu až na 250 za minutu. 
Srst psa je dalším velkým pomocníkem v regulaci teploty psa, protože díky stavbě psí srsti je pes dokonale chráněn před vnějšími vlivy prostředí a pokud má srst s podsadou, tak má ideální prostředek k udržení tělesné teploty v zimě a ochraně proti přehřátí v létě.

Srst tedy:

  • chrání psa před vnějšími vlivy- déšť, slunce, mráz
  • pomáhá odvodu tepla a nebo odvodu tepla brání (termoregulační funkce)

 

Plemena psů s vlasovou strukturou srsti jsou bez podsady a nebo s podsadou- liší se podle plemene. Tato srst se běžně upravuje střihem dle standardu plemene a nebo požadavku plemene, jelikož srst roste jako vlasy. Stříháním dle standardů střihů jednotlivých plemen nezasahujeme do termoregulační funkce srsti psa (která je u tohoto typu srsti navíc minimální). Není dobrý nápad takové plemeno vzít na léto „trojkou“, protože odhalená a citlivá kůže se na slunci může spálit.

Plemena psů s hrubou srstí se udržují trimováním. Jsou majitelé, kteří místo trimování v salonech požadují stříhání a nebo si psa ostříhají doma sami. Tento typ srsti nemá podsadu a k odstranění odumřelých chlupů slouží právě technika trimování a stříhání není vhodnou technikou údržby této srsti.

Plemena psů s podsadou jsou ta, kde je přítomna krycí srst a podsada. Během ročního období dochází k výměně srsti podsady- na léto pes vylíná tak, že podsada je minimální a na zimu výrazně zhuňatí a podsada je výrazná. Krátkosrstá plemena jako maďarský ohař, pinč, dobrman atp. mají i v zimním období podsadu minimální a nebo žádnou. Plemena s takovým typem srsti jsou obecně náchylnější jak k přehřátí, tak podchlazení.
Plemena se středně dlouhou a nebo dlouhou srstí jsou dokonale vybavena k odolávání klimatickým vlivům právě tím, že krycí srst chrání psa před deštěm, sluncem a podsada vykonává funkci termoregulační- v létě zabraňuje přehřátí psa a v zimě podchlazení.

A právě u psů s takovým typem srsti majitelé v dobré víře udělají poměrně zásadní chybu- psa na léto ostříhají. Sama mám tervuerena a celé léto slyším dobrácké „odborné“ rady- „ostříhejte toho psa, vždyť mu musí být hrozné horko“, „proč toho psa trápíte, nebylo by lépe ostříhanému?“, „podívejte se, sotva dýchá, to je jasný, v těch chlupech je mu horko“.
Naopak! Pokud bych psa ostříhala, bude mít velice vážné potíže s tím, aby se v létě nepřehřál.

Někdy je opodstatněné psa se srstí s podsadou ostříhat, respektive prostříhat v kvalitním psím salonu po poradě s veterinářem  z hlediska zdravotního a to jsou kožní problémy, hormonální poruchy tvorby a růstu srsti atp. U zdravého zvířete toto opodstatnění opravdu nemá a psovi jednoznačně škodí. 

Výstavní úpravy srsti s podsadou jsou zásahy pouze do pesíků, tedy krycích chlupů a jedná se o úpravu tvaru tlapek, ocasu, linie břicha a hrudi a podobně (jako například u zlatého retrívra či irského setra). 

Pes s podsadou, naprosto nevhodná úprava srsti. 

(Zdroj: Blesk pro ženy… )

 

Na přiloženém schématu přejatém ze zahraničního webu je jasně vidět, jak srst s podsadou funguje. A také, že je důležité psa s podsadou pravidelně odumřelé podsady zbavovat, aby srst byla vzdušná, bez odumřelých chlupů a mohla dobře plnit svou funkci:

Horní schémata ukazují, jak vypadá srst zbavená podsady a srst s podsadou.
Dolní schéma ukazuje, jaký je rozdíl v proudění vzduchu a odvodu tepla srstí vyčesanou a nevyčesanou a jak působí slunce na srst ostříhanou.  Zároveň je patrné, jak působí podsada v zimě- teplo, které si pes vytvoří svalovou prací nepustí ven a studený vzduch nemá šanci psa ochladit skrz hustou podsadu.

Bohužel se setkávám neustále s případy ostříhaných psů v rámci „lepšího“ komfortu v létě, nebo dokonce kvůli tomu, že pes na chlupech nosí domů nepořádek. (Takovým lze doporučit místo psa třeba želvu).

 

O srst s podsadou je nutné důkladně pečovat, aby mohla plnit svou termoregulační funkci 

Místo stříhání je nutné psu důkladně srst vyčesávat a zbavovat staré podsady. Pokud je srst zacuchaná a i v teplém počasí je plná zimní podsady, pes se necítí komfortně, protože srst nedokáže plnit svou termoregulační funkci plnohodnotně. Zejména po zimě bývá vyčesávání bohaté podsady zdlouhavé a jedno vyčesání psa zimní podsady nezbaví. Psa je nutno vyčesávat důkladně a několikrát, protože pes podsadu uvolňuje postupně. 

 

Jarní vyčesávání podsady. Asi čtvrté kolo důkladného vyčesání a pořád je podsady dost. 


Zdroj: vlastní

 

Pár konkrétně-anonymních případů z praxe:

Slečna s australským ovčákem  přišla na rehabilitaci pro bolestivost zad jejího psa. Veterinář (!!) doporučil psa vzít nakrátko, protože dle něj psa bolí záda proto, že místo na pelechu lehá na dlažbě, tudíž na záda nastydl. Majitelka nelenila a australského ovčáka s bohatou srstí opravdu ostříhala, nicméně zjistila, že psa záda bolí stále. Vyjádřila jsem podezření na vážné degenerativní změny  páteře dle klinického obrazu (pan doktor se neobtěžoval udělat ani RTG) a majitelku referovala zpět na veterinu. Po pár dnech přišel mail, že doktor neochotně psa zrentgenoval a v příloze mi poslala RTG psa s velice rozsáhlými spondylotickými změnami.
Pes samozřejmě nadále lehá na dlažbě místo v pelechu…

Majitelka koně mě pozvala na osteopatické ošetření koně. Kolem pobíhal nakrátko vystříhaný kříženec ovčáka téměř dohola a partner majitelky a spolumajitel psa neměl nic lepšího na práci, než psa v průběhu ošetření koně zlejvat vodou z hadice, protože psovi je horko ( vážně?) .

Majitelka feny border kolie vystříhává břicho nakrátko, protože pes na břiše nosí domů zvenku nepořádek. Na namítnutí, že naruší termoregulaci psa díky narušení integrity srsty odvětila, že ho stejně bude vyholovat, protože prostě nosí domů nepořádek…

Majitelka  x zlatého retrívra přišla před pár lety na rehabilitaci se psem vystříhaným tak, že  hlavu, nohy a ocas nechala  osrstěnou, zbytek  byl ostříhaný. „Aby jí nebylo horko“. Po vysvětlení funkce srsti psa jedno léto psa nechala zarůst. Další rok  byla  fena opět ostříhaná.  Protože v těch chlupech je jí prostě horko….

 

Pes s podsadou, naprosto nevhodná úprava srsti. Takhle ostříhaný pes se světlou kůží se na slunci velmi snadno spálí.

(Zdroj: Blesk pro ženy… )

 

Rizika ostříhání srsti jsou následující:

  • přehřátí psa vlivem pozbytí termoregulační funkce srsti
  • spálení od slunce!
  • snížení kvality srsti psa- často se stává, že po ostříhání se rapidně zhorší kvalita srsti a trvá, než nabyde původní kvality
  • prochladnutí- opravdu není záruka, že celé léto budou tropy
  • nachlazení v oblasti ledvin a močových cest, velkých nervových plexů zejména pak lumbosakrálního

 

Pokud máte psa vyholeného po ortopedické a nebo jiné operaci a nebo z jiného zdravotního důvodu, pak je nutné psa chránit před slunečním zářením a vyholenou oblast natírat opalovacím krémem po dobu, než narostou chlupy. (Dětské opalovací mléko je použitelné i pro psa, pochopitelně není vhodné nechat psa natřenou partii olizovat). Kůže je citlivá a velmi náchylná ke spálení od slunce. Při delším pobytu na slunci je vhodné psu dát bavlněné triko, které bude oholenou část krýt a přesto nebude psa nikde škrtit a nebude ho mít upnuté. Nejideálnější je vyholeného psa slunečnímu záření vystavovat co nejméně. Pokud máte psa oholeného a je chladno či deštivo, je velice vhodné psovi na vycházky a pobyt venku pořídit funkční deku pro psy (Hurta, Back on Track). 

Pes s podsadou, naprosto nevhodná úprava srsti. 

(Zdroj: Blesk pro ženy… )

Pes a léto

Léto je v posledních letech teplotně nevypočitatelné a velká část teplého období bývá teplotně nesnesitelná pro lidi i pro zvířata. Ale nejen horké počasí je úskalím letních dní..
Na co by měl majitel psa myslet a na co být připraven?

  1. Prochladnutí psa díky nedostatečnému vysušení psí srsti
  2. Hotspot
  3. Syndrom mrtvého ocasu
  4. Otrava sinicemi
  5. Spáleniny polštářků tlapek
  6. Přehřátí
  7. Lokální popáleniny kůže
  8. Intoxikace vodou
  9. Akutní zánět slinivky
  10. Uštknutí zmijí a nebo bodnutí včelou
  11. Tonutí Read More

Přehřátí psa

Přehřátí psa

Přehřátí je jednou z nejčastějších příčin akutního ohrožení života psa. Přehřátí bohužel často končí zbytečnou smrtí zvířete…

Stupeň přehřátí psa a reverzibilita stavu závisí na době, po kterou byl pes vystaven zvýšení teploty těla a o kolik stupňů se tělesná teplota zvýšila. Jestliže se teplota zvýšila nad hodnotu 41–41,5 °C, nastávají již neurologické příznaky a orgánové poškození. Pes je v ohrožení života.

Pes, na rozdíl od člověka, nemá dostatek potních žláz a nedokáže se chladit pocením. Hlavním regulačním mechanismem je ochlazování přes tlamu zvířete, termická polypnoe, což je evaporační chlazení.

Bohužel si mnoho majitelů psa myslí, že pokud se pes přehřeje, stačí ho „jen“ ochladit a pes bude v pořádku.

 


Co se v těle děje při přehřátí

Přehřátí není jeden moment, ale rychlá kaskáda selhání organismu, rychle dochází k selhání kompenzačních mechanismů psa a následky jsou mnohdy skutečně fatální.

Přehřátí lze dělit do několika stádií.

  1. Kompenzace – pes zrychleně dýchá, cévy se rozšiřují a organismus se snaží odvádět teplo. 
  2. Dekompenzace – teplota stoupá nad ~41–41,5 °C, začíná poškození buněk a nervového systému, mechanismy chlazení už nestačí.
  3. Systémový kolaps  – dochází k poškození cévního endotelu, úniku tekutin z cév a rozvratu mikrocirkulace.

Smrt není způsobena samotnou teplotou, ale následnou kaskádou selhání organismu:

  • mozkový edém → otok mozku, křeče, koma
  • DIC → porucha srážení krve
  • šok → selhání prokrvení orgánů

Další následky přehřátí : 

Nervová soustava –  při přehřátí psa  dochází k edému mozku, křečím, komatu a nevratnému poškození neuronů (edém mozku), což vede často ke smrti. Nadále jsou zasaženy další orgány:

Játra – destrukce hepatocytů, akutní selhání jater.
Ledviny – akutní tubulární nekróza, riziko selhání ledvin do 48 hodin po přehřátí.
Srdce – náhlá smrt, ischémie myokardu, tachyarytmie.
Svaly –  rhabdomyolýza, sekundární poškození ledvin.


Prevence hypertermie psa v letním období

Pohoda a prevence hypertermie psa v letním období je závislá i na dalších faktorech, které může ovlivnit jeho majitel:


Plemena psů s podsadou v letním období nestříhejte 

Mnoho majitelů psů se domnívá, že jejich psovi s hustou srstí a podsadou prospěje, že ho na léto ostříhají. Není to pravda! Hyperventilace je normální a hlavní termoregulační mechanismus. Srst psa není pro psa utrpením a zátěží, ale naopak ochrana před horkem. Dobře udržovaná srst zastává funkci termoizolační. 

Bavíme-li se o plemenech bez podsady (yorkshire teriér etc.) a naháči, situace je zde jiná. Srst plní funkci spíše ozdobnou, než termoregulační a plemena bezsrstá je nutné chránit před slunečním zářením stejně, jako kůži lidskou. Někdy musí být srst s podsadou u psa prostříhaná ze zdravotních důvodů, ale jedná se o výjimečný důvod ostříhání srsti psa.

Bohužel se v praxi veterinárního fyzioterapeuta setkávám s tím, že majitel přichází s dlouhosrstým plemenem s podsadou v létě ostříhaným na půl centimetru…

Mnohem větší službu svému psu prokážete, když budete pravidelně pečovat o srst svého psa a důkladně ho zbavíte zimní srsti. Pes se mnohdy zbavuje zimní podsady ještě na konci května.

Více o (ne)stříhání psů se dočtete ve článku ZDE.


Nenechávejte svého psa v autě ani na pár minut

Každoročně může být natočeno x spotů a napsáno x článků na téma, jak nesmírně nezodpovědné je nechat psa v autě s vypnutým motorem (klimatizací/větráním) a každý rok pár psů zbytečně zemře na přehřátí a následný šok. 

Pokud je venku vysoká teplota, v autě nastává skleníkový efekt, kdy během desítek sekund prudce stoupá teplota (během deseti minut až na 65 °C!).

 

 


Venčete svého psa ráno a večer a vyhýbejte se fyzickým aktivitám

Přizpůsobte obvyklý režim aktuálnímu počasí. Pes se v horkém poledni hodinové vycházky rád vzdá ve prospěch polehávání ve stínu a chladu. Vyhněte se (pokud možno) venčení v odpoledních hodinách úplně, nebo je alespoň zkraťte na nezbytnou dobu (vykonání potřeby). I aktivní jedinci v horkém počasí většinou ve své aktivitě poleví a jsou rádi, pokud mají klidný a chladný prostor pro odpočinek. Trénink sportovních aktivit úplně odložte na příhodnější počasí.


Nezapomínejte, že asfalt je rozpálený a od asfaltu či dlažby jde největší teplo

…a že pes má dýchací cesty níž, než my, lidé, a rozpálený vzduch z asfaltu a dlažby dýchají…

Nejvíce trpí plemena brachycefalická (krátkolebá) a psi s onemocněním zvaným kolaps průdušnice. Pokud možno se snažte vyhýbat takovým cestám a přecházet je jen v nutných případech a venčit na lesních cestách či cestách bez dlažby i asfaltu. Ovšem ne vždy je možné se tomuto prostředí úplně vyhnout. Opět platí – zkraťte venčení pouze na nezbytnou dobu a delší venčení plánujte na brzké ráno či pozdní večer.
Další riziko nadměrného pohybu psa po rozpáleném asfaltu jsou popáleniny na polštářcích končetin psa.


Omezte sportovní aktivity

I sportovně aktivního psa nechte odpočívat. Žádný trénink není tak důležitý, jako zdraví psa. Majitel musí přemýšlet za svého psa. Protože pes, který miluje aport, by klidně aportoval do padnutí i v největším horku v poledne. Ale jsme to my, jejich majitelé, kdo musí přílišné nadšení pro sport a míček krotit. Fyzická aktivita zvyšuje tělesnou teplotu zvířete díky svalové práci. Kombinace horkého počasí a přílišné fyzické aktivity není úplně ideální kombinací.


Zajistěte dostatek pitné vody

Malá miska na vodu nestačí. Na léto je vhodné psu zajistit větší množství čerstvé vody, zejména tehdy, pokud je pes celý den mimo dozor svého majitele, který je mimo domov. Pro více psů velkého plemene neváhejte psům poskytnout vodu v menším kyblíku. Vhodné je také misku a nebo kyblík zajistit tak, aby ji psi nemohli převrhnout a vylít.


Zvolte správný typ náhubku

Na psa nepatří náhubek, ve kterém nemůže otevřít tlamu a chladit se. Stejně jako fixační náhubek, který NENÍ náhubkem pro denní použití! Jak bylo zmíněno výše, hlavní „chladící“ mechanismus je právě psí tlama…

Více o správném náhubku se dočtete ve článku ZDE.


I aktivity ve vodě mohou být pro psa nebezpečné!

Pokud budete nechávat psa trávit dlouhou dobu plaváním a nebo aportováním míčku z vody, dojde velice snadno k přehřátí. Plavání a aportování je fyzická aktivita, která zvyšuje tělesnou teplotu svalovou prací. Pes ve vodě nemůže plavat s otevřenou tlamou, nemůže se ochlazovat zrychleným dýcháním, když má v tlamě míček. Navíc chladná voda způsobí vazokonstrikci periferních cév – chladem se stáhnou malé cévy na povrchu těla a tím se zvyšuje teplo v tělesném jádru.

Delším pobytem v chladnější vodě a nebo následným prochladnutím může dojít k nepříjemné záležitosti, které se říká syndrom mrtvého ocasu – o něm se dočtete v tomto článku.

Poměrně málo se ví o tom, že pokud pes (a nebo člověk) přijme mnoho tekutin naráz, může dojít ke smrti. U lidí se jedná o hloupé sázky a hry, kdo vypije víc (několik případů úmrtí na hyperhydrataci bylo v USA) a u psa se toto děje v případech her psa s rozprašovačem vody, chytání vody z bazénu, rybníku a podobně. V tomto vedou jednoznačně borderkolie a jiní „ADHD“ jedinci, kteří se zacyklí v jedné aktivitě a dokážou u ní strávit neskutečné množství času.

Více o hyperhydrataci se dočtete ZDE.


… A CO DĚLAT, POKUD K PŘEHŘÁTÍ PSA DOJDE?

Příznaky hypertermie psa:

  • zrychlené, obtížné dýchání
  • červené sliznice, husté, vazké sliny, nebo pěna u tlamy
  • dehydratace – (při vytvoření kožní řasy se kůže vrací zpět velmi pomalu)
  • skelný pohled, nervozita, panika, dezorientace zvířete, později apatie
  • zvýšená tepová frekvence, zvýšená teplota, třes
  • později nastává apatie, bezvědomí, koma a smrt

První pomoc při přehřátí psa:

Psa přenést na dobře větrané, chladnější a stinné místo.
POSTUPNÉ (!!!!!) ochlazování zvířete – balení tlapek do studených (ne ledových) hadrů, ručníků. Je-li pes při vědomí, nabídneme čerstvou, vlažnou vodu k pití v malých dávkách. Nenechte psa vypít velké množství vody naráz – mohlo by dojít k zvracení, což je při dehydrataci velmi nežádoucí. Můžeme postupně ochlazovat vlažnou vodou zbytek těla. Nikdy psa nechlaďte nárazově ponořením nebo politím studenou vodou, šokový stav organismu by se mohl prohloubit! Na přehřátého psa použijte vlažnou vodu (teploty těla) a postupně můžete teplotu vody snižovat.

Pokud dojde k bezvědomí a následné zástavě srdeční činnosti, zahajte kardiopulmonální resuscitaci. Článek o resuscitaci naleznete ZDE.

Po ochlazení a stabilizaci stavu zvířete jej dopravte k veterináři nebo využijte výjezdové veterinární služby. Veterinární lékař posoudí stav psa a zahájí další léčbu hypertermie.


Rizikové skupiny:

  • štěňata
  • staří nebo nemocní jedinci
  • psi trpící nadváhou
  • malá a bezsrstá plemena
  • molosoidní a brachycefalická plemena
  • psi ve sportovní či pracovní zátěži