Search results for: System

Botulismus u psů

Letošní léto se začaly šířit sociálními sítěmi informace o botulismu u psů. Nejnovější příspěvek z 9.9. hovoří o případu několika otrávených psů z okolí hostivických rybníků.

Co je botulismus? 

Botulismus, onemocnění způsobené toxiny anaerobní bakterie Clostridium botulinum je závažné a bohužel často smrtelné onemocnění. Botulin je totiž nejsilnější přírodní jed. Stejně jako příbuzná bakterie, která způsobuje tetanus (C.tetanii) vydrží v prostředí roky v neaktivním stádiu (spoře) a po vniknutí do anaerobního prostředí (bez přístupu vzduchu) se aktivuje a začíná vylučovat toxin.
Botulismus je onemocnění nervového systému. Toxin se váže na nervosvalovou ploténku a blokuje vylučování acetylcholinu z presynaptických zakončení motorických nervů.

Příznaky onemocnění

Typicky symetrická, flacidní (chabá) paréza kosterního svalstva. Typické příznaky jsou ochablé svaly v obličeji, slinění, pes špatně přijímá potravu, může přestat štěkat, postupuje slabost šíje- pes nezvedne hlavu, nastávají potíže s koordinací pohybu, dochází k chabé paréze končetin. Paréza svalů je chabá kvůli blokování acetylcholinu- sval se nemůže stáhnout. Pes má tedy končetiny uvolněné, ale neovládá je. V další fázi pes leží a není schopen pohybu. Největším rizikem onemocnění je paréza dýchacích svalů a respirační selhání.

Jak se pes nakazí? 


Nejčastěji pozřením kontaminované mršiny v počínajícím či pokročilém rozkladu. Nejvyšší riziko je v okolí rybníků, kde pes může narazit na mrtvou rybu či uhynulého vodního ptáka. Kontaminovaná může být mršina myší, uhynulých hospodářských zvířat ponechaných v teplém prostředí a nebo špatně rozmražené či skladované maso pro barfové krmení. 

A jak se kontaminuje mrtvé zvíře touto bakterií?


Velmi snadno. Bakterie se vyskytuje v půdě, bahně rybníka a nebo vodě či ve střevech některých zvířat. Po úhynu, kdy dochází pro bakterie k ideálnímu prostředí pro aktivaci a vylučování toxinů se dostává z půdy do těla mrtvého zvířete a nebo je v podobě spor ve střevním traktu se bakterie aktivuje a produkuje botulotoxin. 

Pro botulismus u psa je typický výskyt v teplém období, kdy se mrtvé zvíře rychleji rozkládá a je živnou půdou pro množení botulotoxinu. 


Jak poskytnout první pomoc?

INKUBAČNÍ DOBA OD POZŘENÍ KONTAMINOVANÉ MRŠINY JE V ŘÁDU HODIN! Pokud pes pozře malé množství toxinu, tak se doba prodlužuje na několik dní.

V každém případě, pokud jste zaznamenali, že váš pes pozřel celé a nebo část mrtvého zvířete, ihned vyvolejte zvracení a kontaktujte veterinárního lékaře. Včasná veterinární intervence je klíčová. 

 

 

 

HHC a jiné drogy

HHC je mor dnešní doby a noční můra všech zdravotníků od sanitářů po doktory. Občas se týká i psů. Jako záchranář na urgentu se každou směnu setkávám s několika intoxikovanými lidmi HHC – syntetickým THC. Poslední nedělní směnou se nám prohnalo deset takových. Všechno jako přes kopírák- očekávání nevšedního zážitku a „zábavu“ vystřídalo úporné zvracení, halucinace, dezorientace, pocení, třas, panická ataka a strach o život. A samozřejmě požadování OKAMŽITÉ pomoci. Někdy jsou přítomny poruchy vědomí až stav bezvědomí.  Většinou to pro nás znamená poblitý chodby nemocnice, občas je pacient a nebo jeho doprovod agresivní.  Většinou  se intoxikovaná osoba  dosyta vyzvrací, vyspí a odchází domů. Sem tam někdo po užití těchto omamných látek končí na JIPce s poruchou srdečního rytmu. Je otázka času, kdy HHC někoho zabije.

Všichni zdravotníci bez výjimky po slovu HHC protáčí oči v sloup. I když je HHC „oficiálně“ zakázané, pořád se dají koupit v podobě gumových medvídků, bonbonů, čokolády, sušenek a nebo vaporizeru v inovované podobě HHC-P. Které s tělem zamává ještě o fous víc.  Obzvlášť nebezpečné je pro děti a mladistvé.

A co to vlastně je? 

Hexahydrokanabinol (HHC) je hydrogenovaný derivát tetrahydrokanabinolu (THC). Jedná se o přirozeně se vyskytující fytokanabinoid, který byl vzácně identifikován jako stopová složka v konopí setém, ale může být vyroben také synteticky hydrogenací konopných extraktů. HHC je psychoaktivní látka, jejíž účinky jsou údajně podobné jako u THC. (www.wikipedia.cz) 

HHC je momentálně legislativně zakázáno, ale bohužel stále všude běžně dostupné…

HHC-P, celým názvem Hexahydrokanabiphorol je poměrně nový kanabinoid s účinky podobnými HHC či THC. HHC-P se nevyskytuje přirozeně v konopí ale je získáván v laboratoři. Narozdíl od HHC obsahuje HHC-P prodloužený vedlejší uhlíkový řetězec. Dle studií se tak díky tomu lépe váže na kanabinoidní receptory v endokanabinoidním systému v mozku, čímž se zvyšuje jeho účinnost.

Dle dosavadních uživatelským zkušeností se tak síla HHC-P odhaduje na 20x vyšší než u HHC a 10x vyšší než u THC.

(zdroj: nordiction.cz)

HHC-P prozatím nepodléhá zákazu prodeje. 

Foto: archiv autorky

 

A jak se HHC týká psů? 

HHC, HHC-P, THC i jiné drogy se z těla eliminují močí a stolicí jako aktivní metabolit, je možné, že se pes pozřením výkalu intoxikovaného člověka otráví. 

Ve stolici se vyloučí 50 % perorální dávky během 72 hodin a v moči 10-15% perorální dávky během 72 hodin. 
Vzhledem k tomu, že v české ani zahraniční toxikologické databázi momentálně nejsou dostupné informace o HHC u zvířat, vychází se z příznaků popisovaných u intoxikace zvířat THC. 

Příznaky intoxikace THC: 

  • tachykardie
  • hypotenze
  • ataxie
  • svalová slabost/třas
  • hypotermie
  • zvracení

Intoxikace zvířete je možná i inhalací THC/HHC kouře.

(zdroj informací o HHC/THC u zvířat- Toxikologické informační středisko)

Příznaky intoxikace jinými drogy se budou mírně lišit dle účinků jednotlivých drog v závislosti na pozřené dávce, ale obecně budou převládat příznaky podobné jako výše popsané, mohou nastat křečové záchvaty, bezvědomí, zástava dechové a oběhové činnosti, dezorientace. Drogou intoxikované zvíře může být zmatené a  agresivní. 

 

Jak intoxikaci zvířete předcházet?

Největší riziko intoxikace zvířete je v centrech velkých měst a přilehlé zeleni, kde si intoxikovaná osoba „odskočí“ do křoví. Pohozené zbytky drog v místech venkovních zábav mohou být také zdrojem otravy. Intoxikace bude nejzávažnější, pokud se zvíře dostane přímo k marihuaně, HHC a nebo jiné droze. V těchto místech je vhodné psa důkladně hlídat, obzvlášť v případě, že váš pes žere lidské výkaly. ( Takových psů je mnoho a jedním z nich je naše prase modelka Kačenka 🤢)

Jak postupovat v případě intoxikace psa? 

Pokud víte, že pes pozřel drogu, postup je stejný jako u jiné otravy:

  • vyvolat zvracení nejlépe 3% peroxidem vodíku v dávce 1-2 ml/kg váhy psa. Nařeďte na 50% vodou.
  • zvracení se vyvolává do dvou hodin od pozření toxické látky. Nevyvolávejte jej, pokud pes sám zvrací a nebo má křeče či kolabuje!
  • telefonicky vykomunikovat příjem psa na veterinární pracoviště 
  • podat Enterozoogel v dávce pro intoxikaci zvířete (viz příbalový leták)

V případě pozření výkalu je pouze na vašem uvážení, zda vyvoláte zvracení ( 🤢). Ne každý výkal musí být nutně obohacen zbytky drog. Opět pamatujte na to, že vyvolání zvracení je možné do dvou hodin po pozření toxické látky a v případě toho, že pes začne kolabovat a nebo křečovat, zvracení už vyvolávat nelze. 

Pokud váš pes jeví příznaky intoxikace drogami, je nutný neprodlený transport na veterinární pracoviště.

Více  o otravách u psů se dočtete ve článku  PRVNÍ POMOC PŘI OTRAVĚ PSA.

 

 

 

 

 

 

 

Border kolie kolaps (BCC)

 

Syndrom border kolie kolaps ( dále jen BCC) je v Čechách stále pořád poměrně neznámá věc, ačkoliv border kolie je velmi populární plemeno. Jedná se o poruchu nervového systému border kolií, ale i dalších plemen jako je australský ovčák, kelpie, vipet, bearded kolie,  sheltie a miniaturní australský ovčák. 

Podobné onemocnění je zátěží indukovaný kolaps (EIC) je pozorované u labradorů a dalších plemen , ale zde je prokázaná genetická mutace genu DNM1,  která není přítomna u zvířat postižených BCC. Výhodou u onemocnění EIC je izolace genetické mutace a možnost zvířata geneticky testovat a zabránit tak šíření onemocnění do dalších generací. Další plemena, u kterých se vyskytuje EIC jsou americký kokršpaněl, anglický kokršpaněl, flanderský bouvier a maďarský ohař.

Jak se projevuje BCC?

Typicky se projevuje při zátěži psa jako je pasení ovcí, agility a nebo flyball. Ataky přichází nejčastěji v teplém počasí, proto může připomínat přehřátí psa ze zátěže. Nicméně průběh je odlišný, stejně jako navrácení psa do normálního stavu. Ve vysoké zátěži psa stoupá tělesná teplota vlivem svalové práce psa. Bylo zjištěno, že teplota psa postiženého atakou BCC není rozdílná oproti teplotě pracujícího psa bez BCC. 

Lze říci, že BCC = Epizodická neurologická porucha vyvolaná hyperventilací a nebo hypertermií u pracujícího psa. 


Ataka BCC přichází bez varovných předchozích signálů a normálně pracující pes po 5- 15 minutách začne jevit známky kolapsu:

🔴 dezorientace

🔴 vrávoravá chůze

🔴 křížení nohou při otáčení

🔴 přehnané zvedání končetin v pohybu, trhaná chůze

🔴 padání ke straně 

🔴 tuhnutí zadních končetin

🔴 ataxie všech čtyř končetin

Příznaky kolapsu  trvají 5-30 minut.

Foto: Sam Marešová

 

Jak poznat BCC od přehřátí psa?

BCC se projevuje častěji v teplém počasí, proto se snadno „svede“ na přehřátí psa.
Border kolie kolaps může psa postihnout i v chladném počasí, což je zásadní rozdíl od přehřátí psa z horka.
Průběh rekonvalescence psa z přehřátí a BCC je diametrálně odlišný. Pes se po odeznění příznaků kolapsu vrací do úplného normálu a byl by schopen další práce (což zodpovědný majitel samozřejmě neudělá). Zotavení přehřátého psa je zdlouhavé, pes je vyčerpaný, zmatenost přetrvává delší dobu, pes rozhodně není schopen dalších aktivit  a zpravidla je nutná veterinární intervence. Navíc se studiemi prokázalo, že pes po epizodě BCC nevykazuje žádné laboratorní odlišnosti v krvi na rozdíl od psa, který kolaboval následkem přehřátí. 

 

První pomoc při BCC

Přerušit aktivitu při prvním příznaku přicházející epizody BCC

Psa uložte na chladné místo mimo všechny pracovní vzruchy – tzn. odvést a nebo odnést ze závodiště a nebo pastviny s ovcemi. 
Psovi nabídněte vodu na pití a chlaďte končetiny, oblast břicha, podpaží, třísel jako při přehřátí. 
Po návratu psa k normálu není vhodné pokračovat v aktivitě. 

 

Jak mohu zjistit, že můj pes má opravdu BCC? 

Na rozdíl od EIC nelze pro BCC provést genetické testy na přítomnost této nemoci, ačkoliv podklad je nejpravděpodobněji v mutaci genu. Zatím není izolovaný gen, který BCC způsobuje. Pokud jste se u  vašeho psa s epizodou výše popsaných příznaků u svého psa setkali, je na místě komplexní vyšetření u veterináře pro vyloučení jiného onemocnění. Pokud za příznaky nebude stát jiné onemocnění, lze považovat příznaky za projevy BCC. Vzhledem k tomu, že se považuje nemoc za geneticky přenášenou, nemělo by být postižené zvíře zařazeno do chovu. Vzhledem k tomu, že se po genetické příčině BCC v zahraničí pátrá, lze předpokládat, že časem budou k dispozici testy i na toto onemocnění.

A co tedy se psem, který má BCC?

V první řadě by pes po prodělání epizody měl být komplexně vyšetřen veterinárním lékařem, aby se vyloučila jiná příčina kolapsu. Pokud je pes laboratorně i klinicky zdravý a patří mezi skupinu psů, kde se BCC vyskytuje, dá se předpokládat toto onemocnění.  Pes s BCC by měl být jednoznačně vyřazen z chovu. Není nutné se psem přerušit veškeré sportovní aktivity, ale je nutná úprava režimu. V teplém počasí se psem aktivity omezte na minimum, protože BCC se projevuje častěji, než v chladném počasí. Při prvním příznaku přicházejícího kolapsu je nutné okamžitě přerušit aktivitu. Je vhodné u psa s BCC zařadit klidnější aktivity, které nemusí být spouštěčem epizod BCC jako dynamické a fyzicky náročné sportovní disciplíny. 

 

 

 

 

Foto: Eliška Mayerová

 

zdroje:
https://www.aaha.org/publications/newstat/articles/2016-12/getting-to-the-bottom-of-border-collie-collapse/

https://vetmed.umn.edu/research/research-labs/canine-genetics-lab/canine-genetics-research/border-collie-collapse

veterinarniportal.cz

 

 

Fyziologické hodnoty psa

Mezi základní znalosti každého majitele psa by měla být znalost fyziologických hodnot psa. Základní vyšetření těchto hodnot vám prozradí hodně o aktuálním zdravotním stavu psa a vyhodnocení těchto hodnot je jedna z prvních věcí, co u psa vyšetří veterinář. Neznalost majitelů zjišťuji za seminářích – tam vám znalosti doplním. Ale horší je, když se člověk ptá na facebooku, kolik má mít teplotu pes….
Dneska  je schopen téměř každý majitel mobilu si pamatovat, kolik má jeho chytrý mobil paměť, jaký operační systém a jaké rozlišení má fotoaparát. Myslím, že dostat do hlavy pár důležitých údajů o psovi by neměl být takový problém. Jako pomůcku si můžete vytisknout a nebo uložit do telefonu přehlednou tabulku, kterou naleznete na konci článku.

kontrola sliznice ve spojivkovém vaku oka

DECHOVÁ FREKVENCE je počet dechů za minutu. Nezapomeňte, že při a nebo po zátěži, v teplém počasí a při psychické zátěži se dechová frekvence mnohonásobně zvyšuje. Hodnota pak dosahuje až 200-220 dechů za minutu. Dechový frekvence  se zjišťuje se pohledem na bok/hrudník psa a počítá se počet dechů a výdechů. Jestliže je pes v bezvědomí, dech může být mělký a pohledem špatně viditelný. Pak se odečte tak, že se položí dlaň na hrudník psa a počítá se zvednutí hrudníku. Nádech a výdech= 1 dechový cyklus. Počítejte 30 vteřin a násobte dvěma.

Dechová frekvence u psa v psychickém, fyzickém klidu a v teplotním komfortu je 10-30 dechů za minutu. 

 

TEPOVÁ FREKVENCE je počet tepů za minutu. Tak jako u dechové frekvence platí, že při zátěži fyzické a nebo psychické a v teplém počasí se tato hodnota zvyšuje nad fyziologickou hodnotu. Tep nejlépe odečtete na stehenní tepně na vnitřní straně stehna. Počítejte 15 vteřin a násobte čtyřmi. Hodnoty se navíc liší u štěňat a u dospělých psů s ohledem na velikost. 

POZOR! Pokud je pes v bezvědomí a chcete si ověřit, zda jsou zachované životní funkce (jestli pes dýchá a je zachovaná srdeční aktivita) NEOVĚŘUJE SE TEP, ALE POUZE DECHOVÁ AKTIVITA! Stejně jako u lidí je hledání pulzu ztráta času – laik má problém hned najít místo, kde probíhá tepna. Navíc pes a nebo člověk může být v bezvědomí a dýchat a puls nemusí být hmatný kvůli velkému poklesu krevního tlaku. Dalším důvodem je pak chyba při ověřování tepu, kdy zachránce cítí v konečcích prstů svůj tep a ne tep zachraňovaného…. 
Tepová hodnota nás zajímá  především u zvířete při vědomí, kdy chceme vědět hodnotu tepů. 

Tepová frekvence u psa v psychickém, fyzickém klidu a v teplotním komfortu je: 

u štěňat: 120-160 tepů/min.

u malých a středních plemen: 80-120 tepů/min.

u velkých a obřích plemen: 60-100 tepů/min.

 

TĚLESNÁ TEPLOTA se u psa měří v konečníku. Měřte digitálním teploměrem nejlépe s ohebným koncem v případě podezření na změnu zdravotního stavu. Konec teploměru namažte vazelínou a nebo olejem. Svěrač konečníku je poměrně silný, je nutné teploměr zasunout dostatečně hluboko, aby teploměr měřil teplotu uvnitř rekta. 

Tělesná teplota psa je 37,5-39°C.

 

Teploměr zasuňte dostetečně hluboko do konečníku psa. Teploměr musí být potřený vazelínou a nebo olejem.

 

 

 

BARVA SLIZNIC je ukazatel aktuálního zdravotního stavu psa. Sliznice psa jsou dobře viditelné na dásních psa a na spojivce oka. Sliznice u zdravého psa je vlhká, hladká, bez erozí a růžové barvy na nepigmentovaných místech. Jednotlivé odchylky mohou znamenat více zdravotních komplikací – v tomto článku je uvedena nejčastější příčina způsobená stavem vyžadující akutní poskytnutí první pomoci.

Bledá až bílá sliznice – velká krevní ztráta! Jediná laikem rozpoznatelná známka vnitřního krvácení. 

Červená sliznice– přehřátí psa (+suchá sliznice a absence slin)

Modrofialová sliznice – cyanoza – dušení cizím tělesem, zástava krevního oběhu. (Akutní nedostatek kyslíku ve tkáních psa.)

Žlutá sliznice – onemocnění jater a nebo žlučníku.

 

TABULKU KE STAŽENÍ V PDF NALEZNETE ZDE: fyziologické hodnoty první pomoc

 

 

 

 

Jak vyhodnotit stav psa v akutním stavu

  Úraz, nehoda a nebo jiný akutní stav psa znamená pro majitele velký stres. Někteří majitelé jednají racionálně a psovi dokážou pomoci, ale většina upadne v hysterii a paniku a není schopna vymyslet, CO dělat, s čím začít, na co se zaměřit a minuty utíkají. Pokud má pes závažná zranění a nebo je v opravdu akutním stavu, zemře vám pes před očima, aniž vy jste přišli na to, kde vlastně začít. U lidí je výhoda ta, že pokud jste svědky situace vyžadující okamžité poskytnutí první pomoci, operátor na lince 155 k situaci vysílá posádku RZP a nebo i RLP/RV, pokud to situace vyžaduje a do doby příjezdu posádky dává instrukce volajícímu a provádí ho celou situací. Pokud se jedná o psa, musíte si poradit sami…

Protože jako budoucí záchranář se pořád setkávám s algoritmem cABCDE, který používají k práci profesionálové, tady máte jednoduchý návod v podobném duchu napasované na míru majiteli- laikovi a psovi, který potřebuje fakt akutně pomoc. Budeme se držet osvědčeného schématu cABCDE, protože na komplexní vyšetření stavu pacienta prostě nikdo nic geniálnějšího nevymyslel. 
Tento systém slouží k tomu, aby vyšetřující člověk postupoval systematicky a logicky. Postupuje se od nejhoršího k nejméně závažnému. Protože pokud budete měřit teplotu masivně krvácejícímu psovi, tak sice zjistíte sníženou tělesnou teplotu, ale pravděpodobně se pejsek zastavení krvácení nedožije. U tohoto algoritmu je samozřejmě potřeba použít selský rozum, tudíž pokud mi pes „akorát“ kulhá, přičemž běhá po louce, už jen logickou úvahou můžu vyloučit bod c, A, B, C, – pes masivně nekrvácí, má průchodné dýchací cesty, dýchá zjevně normálně, pokud běhá po louce a krevní oběh bude taktéž v pořádku. V tomto případě se tedy zabývám body D a E a sice těch částí, které se týkají pohyblivosti psa. Ale pokud přijdete ke psovi v bezvědomí a nevíte co se stalo, rozhodně si projedete celý algoritmus cABCDE. 

Pokud je váš pes zraněný a nebo se akutně změní jeho zdravotní stav, s rozvahou a klidem psa vyšetřete a podle situace poskytněte první pomoc a zajistěte transport na veterinární pracoviště. Pokud nejste seznámeni se základním postupem, JAK správně a hlavně bezpečně pro vás i psa poskytnout první pomoc, přečtěte si nejprve tento článek.

 

c – Critical bleeding – ŽIVOT OHROŽUJÍCÍ ZEVNÍ KRVÁCENÍ

Před celkovým vyšetřením psa se ujistěte, že u psa není přítomno silné zevní krvácení. Pokud ano, krvácení neprodleně zastavte tlakovým obvazem a nebo škrtidlem. Pokud pes krvácí z drobných povrchových zranění, pokračujte ve vyšetření podle ABCDE a drobné krvácení ošetřete později. 

A – Airway – PRŮCHODNOST DÝCHACÍCH CEST

Pokud je váš pes při vědomí a normálně dýchá, jeho dýchací cesty jsou průchodné. Pokud je pes v bezvědomí, je potřeba si ověřit, zda pes není v bezvědomí vlivem neprůchodnosti dýchacích cest – zkontrolujte dutinu tlamy psa a případná cizí tělesa odstraňte. Z tlamy vytáhněte jazyk a nechte volně viset ven. Stejně tak pokud pes náhle začal ztěžka dýchat a dusit se- překážkou může být cizí těleso v dýchacích cestách a nebo otok. S dusícím se psem si dokážete jako laik poradit – o dušení se dočtete zde:  první pomoc při dušení psa.

B – Breathing – DÝCHÁNÍ

Dechová frekvence – tato hodnota by měla být v optimálních podmínkách fyzického a psychického klidu 10-30/min. Ovšem z fyziologických hodnot je zrovna dechová frekvence nejméně vypovídající, protože při stresu psa a nebo při vysoké teplotě ovzduší, případě u psa po zátěži může hodnota několikanásobně přesahovat fyziologickou hodnotu a je to zcela v pořádku. Ovšem zrychlená dechová frekvence může poukazovat i na reakci na bolest a diskomfort psa vlivem úrazu. Naopak zpomalená dechová frekvence je varovný příznak, zejména pokud je pes v bezvědomí ať vlivem akutní změny zdravotního stavu a nebo úrazu.

Barva sliznic – zkontrolujte, zda není přítomna cyanoza –  modrofialová barva jazyka, spojivky a dásní značí nedostatečné okysličení tkání (dušení, zástava srdeční činnosti..).  Bledá až bílá sliznice (anemická) je u psa v akutním stavu po úraze známkou možného vnitřního krvácení!

Kvalita dýchání – zkontrolujte, zda pes dýchá normálně, bez velkého úsilí a zda není přítomno penetrující poranění hrudníku (pneumothorax!)

POKUD PES NEDÝCHÁ A NEBO JE V BEZVĚDOMÍ A DÝCHÁ LAPAVĚ, NEPRODLENĚ ZAHAJTE KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACI. Více ve článku o resuscitaci psa.

C – Circulation – KREVNÍ OBĚH A KRVÁCENÍ

Tepová frekvence – nejlépe se  odečítá nejlépe na vnitřní straně stehna na stehenní tepně. Případně lze odečíst na levé straně hrudního koše- ale zde je tep „rušen“ dechem a laika může výrazně plést. 
Tepová frekvence je u velkého psa přibližně 60-100/min, u malého 80-120/min a u štěňat 120-160/min.

Opět platí, že stres, fyzická zátěž zvyšuje srdeční frekvenci. Pes v bezvědomí se špatně hmatným pulsem a  nízkou tepovou frekvencí  poukazuje na šokový stav/velkou krevní ztrátu a další vážné stavy.

Doba kapilárního návratu – tato hodnota ukazuje kvalitu periferního prokrvení a tím orientačně stav krevního oběhu.  Zkontrolujte dobu kapilárního návratu, která by neměla přesáhnout dvě vteřiny. U psa se vyšetřuje na sliznici tlamy, kdy na nepigmentované místo zatlačíte prstem, vytlačíte tak krev z kapilár a odečítáte dobu, kdy se krev do odkrveného místa vrací. Pokud je tato hodnota nad 2 vteřiny, je zde podezření na VNITŘNÍ KRVÁCENÍ A NEBO ŠOK.  Nevyšetřujte u psa cizího z důvodu vaší bezpečnosti.

Barva sliznic – bledá sliznice znamená silné krvácení a společně s prodlouženou dobou kapilárního návratu je to ukazatel vnitřního krvácení. Červená sliznice u psa ponechaného v místě s vysokou teplotou poukazuje na přehřátí. 

Ošetřete krvácející rány (pozor, silné krvácení ošetřujeme ihned podle bodu c! ). 

 

D – Disability – POSTIŽENÍ

Celkový stav – stav vědomí – pokud pes normálně reaguje na podněty, je při vědomí. Pokud nereaguje na žádné podněty, jedná se o bezvědomí – komatický stav.  Pokud lze psa probudit na většinou pouze bolestivý podnět a pes upadá zpátky do nevědomí, jedná se o stav soporózní, lehčí poruchu vědomí nazýváme somnolence a pes se jeví ospale a dezorientovaně. Všechny stavy poruchy vědomí vyžadují okamžitý transport k veterinárnímu lékaři. Příčinami může být úraz hlavy, otrava a nebo závažné interní onemocnění. 

Reakce zornic – zejména po úraze je vhodné psovi zkontrolovat reakci zornic –  zda jsou symetrické a není jedna zornice výrazně větší než druhá. Pokud je zornice očí rozdílná, je podezření na úraz hlavy a stav vyžaduje transport k veterinárnímu lékaři. Z hlediska bezpečnosti rozhodně nepohlížejte do očí cizímu zraněnému psovi! Zkontrolujte, zda má pes oči klidné a nebo mu cukají oči ze strany na stranu (nystagmus).

( Lze vyšetřit reakci na osvit, nicméně laik většinou nenosí vyšetřovací světlo a hlavně  většinou ve stresu nedokáže vyhodnotit, jestli zornice reagují a nebo ne. )


Pohyblivost – zaměřte se na to, zda je pes pohyblivý a pokud ano, zda je přítomno kulhání na končetinu a kterou.  Pokud pes není pohyblivý, neovládá pánevní končetiny a nebo pánevní i hrudní končetiny  a stavu předcházel úraz, je ve hře poranění páteře – s ohledem na tento fakt se psem manipulujte obezřetně. Změna pohybu může být náhlá i bez úrazu – pes se začne stáčet k jedné straně, případně k jedné straně padat. Tady je zvláště u starších psů podezření na cévní mozkovou příhodu a nebo vestibulární syndrom. 

 

E – Exposure – DALŠÍ PŘÍZNAKY

Psa vyšetřete od hlavy k patě a hledejte známky poranění, otok, kožní změny, změny držení končetin (podezření na frakturu a nebo luxaci). 

Pokud pes zvrací a nebo má průjem, sledujte frekvenci a obsah. Sledujte přítomnost krve a případně parazitů. 

Sledujte nezvyklé nahrbení psa, nafouknutí v oblasti žaludku, vkasané břicho a podobné změny na těle psa. 

Tělesná teplota – teplotu psa změřte v konečníku. Fyziologické rozmezí je 37,5- 39 °C.

ZAJISTĚTE TEPELNÝ KOMFORT – pokud pes krvácí, máte podezření na vnitřní krvácení a nebo došlo k rozsáhlým poraněním, pes má změnu vědomí je zajištění teplotního komfortu velmi důležité. Poslouží izotermická folie, suchá deka a nebo suchá bunda. 

 

Kdo je připraven, není překvapen… 

Až svého psa vyšetříte a zajistíte první pomoc, je nutno zajistit transport na veterinární pracoviště. A u většiny majitelů nastává shánění veterinární pohotovosti a dotazování se na facebookových skupinách. Upřímně řečeno, když čtu dotazy jako třeba „Akutní! Pohotovost pro psa v Praze?“ a nebo „Pomoc, kde je nejbližší pohotovost v Jablonci? Náš veterinář nezvedá telefon!“, tak se mi svírá žaludek. Většina akutních dotazů samozřejmě vzniká v noci, takže tázající málokdy obdrží smyslupnou odpověď. Občas se nějaký dobrák uchýlí k tomu, že napíše „Jeeje, snad bude v pořádku. Neporadím, ale držím palečky!“. Hezké, ale k ničemu. Sice jsme si tak nějak zvykli každý problém konzultovat na síti, ale nějak si odvykáme používat vlastní rozum. 


Takže: 

  • Telefonní číslo na veterinární pohotovost a na „záložní“ pohotovost, když vás na té první odmítnou a nebo třeba nezvednou telefon SI ULOŽTE DO TELEFONNÍHO SEZNAMU! 
  • Mějte zjištěný alternativní převoz na veterinární kliniku. Protože až budete potřebovat auto, k dispozici nebude. Zákon schválnosti. Některé taxislužby dokážou převézt domácí mazlíčky, ovšem vždy hlašte operátorovi taxislužby! No a samozřejmě Praha má výhodu veterinární záchranné služby  Petmedic, jejíž číslo si také uložte do telefonu, pokud jste pražští. 
  • VŽDY odstavujte auto natankované. I když se vám už po práci na benzínku zajíždět nechce. Není nic horšího, než akutně nakládat psa do auta, přičemž víte, že když jste z auta naposledy vystupovali, svítila tam rezerva. Vlastní zkušenost. 
  • A poslední věc, která by se měla podle mě vytesat do hlavy každému majiteli psa: 
    NIKDY NEJEZDĚTE SE PSEM V AKUTNÍM STAVU NA VETERINÁRNÍ PRACOVIŠTĚ BEZ UVĚDOMĚNÍ PERSONÁLU TELEFONICKY!! Nemáte jistotu, že vám psa akutně budou moci přijmout a navíc o vás neví – pokud zavoláte předem, že vezete psa s podezřením na torzi, mají čas se na situaci připravit. 

 

Schéma cABCDE v tabulce pro vytištění naleznete ZDE.

 

Vosí, včelí bodnutí a uštknutí zmijí

Období pozdního jara, léta a začátku podzimu znamenají pro mnoho majitelů psů obavy z vosího, včelího bodnutí a nebo dokonce uštkutí zmijí a kolikrát netuší, co se psem dělat v tom či onom případě, jak dokazují debaty na facebookových pejskařských skupinách.

Co hrozí psovi při bodnutí včelou a nebo vosou?

Vosa, včela i sršeň patří do skupiny hmyzu blanokřídlí (Hymenoptera). Složení jedu je u všech tří zástupců podobné a skládá se ze tří skupin látek – biogenních aminů, polypeptidů a enzymů. Polypeptid mellitin, který je nejvíce zastoupenou látkou se skupiny polypeptidů narušuje membrány buněk a narušením membrány žírných buněk se uvolňuje histamin. (zdroj: biotox.cz)

V reakci na vstup hmyzího jedu do těla zvířete vzniká lokální alergická reakce, ale  podle individuální citlivosti jedince může být  alergická reakce celková (alergie způsobená protilátkami IgE), v nejhorším případě může nastat anafylaktický šok a smrt psa.

Lokální alergická reakce

Je v místě a okolí bodnutí hmyzem. Místo lokálně může výrazně otéct, místo je na dotek citlivé, ale otok se nešíří do dalších částí těla a pes neprojevuje příznaky celkové alergické reakce.

Celková alergická reakce

Otok tkání se rozšiřuje, může nastat neklid, zrychlená tepová a dechová frekvence, psu se hůře dýchá (otok dýchacích cest!). Může být přítomna zmatenost zvířete, malátnost.

Anafylaktický šok

Prudká alergická reakce, která může nastat v řádu desítek minut až hodiny. Prudká anafylaktická reakce může pro psa i člověka smrtelná. Příznaky jsou : obtížné dýchání, průjem, zvracení, třas, křeče, posléze srdeční selhání, koma a smrt. Zde je rozhodující rychlost dopravení psa k veterináři.

Co dělat při bodnutí?

  • Prohlédněte místo vpichu, jestli v kůži nezůstalo žihadlo. Pokud ano, je potřeba je z kůže odstranit tak, aby nedošlo k vyprázdnění zbytku jedového váčku do tkáně psa. Nejlépe žihadlo z kůže „odškrábněte“ pinzetou, nejméně vhodný způsob odstranění žihadla je prsty.
  • Místo bodnutí chlaďte – vodou, ledovým obkladem…
  • Pokud byl pes bodnutý do hlavy a nebo krku, případně celkově otéká, sundejte obojek a antiparazitní obojek!
  • Jestliže pes dostal žihadlo do tlamy a nebo jazyka, můžete psovi podat na ochlazení sliznic a jazyka na okusování např. zmrzlé maso.
  • V případě, že pes celkově otéká a nebo byl bodnutý do tlamy či jazyka, je na místě okamžitý převoz na veterinární pracoviště, kde je předem uvědomíte o situaci a příjezdu.
  • Jako první pomoc lze podat PO KONZULTACI S VETERINÁŘEM lidské antihistaminikum (Zodac, Zyrtec)

Pes a lidská antihistaminika?

Lidská antihistaminika u psa neúčinkují s takovým účinkem jako u člověka kvůli rozdílům v receptorové biologii, metabolismu a farmakokinetice. Ne všechna antihistaminika, která jsou volně dostupná jsou vhodná pro psa! Je nutné podání konzultovat s veterinářem. Pokud máte obavy z bodnutí hmyzem a chcete být připraveni předem, zkonzultujte konkrétní lék a dávkování s vaším veterinářem.

(Foto zdroj: https://www.connorspest.com/)

Uštkutí hadem

V České republice se vyskytuje jediný druh jedovatého hada – zmije obecná. Poměrně často se můžete setkat s užovkou hladkou, podplamatou a obojkovou. Hodně lidí si hady mezi sebou plete a zvláště „milovníci“ plazů jsou schopni popsat i slepýše jako hrozivého hada ( i když se jedná o naprosto neškodnou ještěrku 🙂 ).

Dobrou zprávou je, že naše zmije obecná je mírný a plachý had a narozdíl od mnoha jiných druhů hadů se všemi dostupnými způsoby snaží vyhnout kontaktu s vámi či psem. Uštkutí zmijí je ze strany hada pouze obranná reakce, nikoliv útok a i proto je často uštkutí od zmije „nasucho“, bez vypuštění jedových váčků do těla narušitele hadova klidu a bezpečí. Zmije obecná má jed primárně k omráčení a nebo usmrcení kořisti a ne k útoku.

Co obsahuje zmijí jed a jaké jsou jeho účinky? 

Zmijí jed obsahuje peptidy, polypeptidy, proteinové toxiny, proteiny s enzymatickou aktivitou a další složky. Jed má cytotoxický účinek, který má za následek vyšší propustnost cév a jejich rozšíření. Další účinky jedu je poškození buněk a následný průnik plazmy a červených krvinek mimo řečiště, což má za následek otok. Působení enzymů způsobuje hemolýzu (rozpad krevních buněk) ve formě lokální i systémové a poruchu srážlivosti krve – resp. snížení srážlivosti krve. Dochází také k mírnému narušení funkce jater a poškození buněk srdce. Součástí procesu po uštkutí zmijí je také zánět. Vlivem jedu může v těžších případech dojít i k poškození ledvin.

A kdy tedy může had uštknout psa a jak tomu předejít?

Pokud venčíte psa, věnujte pozornost psovi a vašemu okolí. Pokud bude pes kdesi pobíhat a vy budete za chůze věnovat pozornost telefonu, pes se může nepozorován majitelem dostat do kontaktu s  hadem (obtěžovat cizí psy, sežrat otrávenou návnadu.. pes na volno zkrátka a dobře vyžaduje plnou pozornost majitele. Pokud mu ji majitel nechce a nebo nemůže věnovat, patří na vodítko.)

Mějte psa na dohled. Had „slyší“ přes otřesy země, které vnímá čelistí a vibrace se přenáší na sluchový aparát. Takže opět – pokud bude pes daleko od vás, had ho nemusí nutně zaznamenat tak dobře a na takovou vzdálenost, jako když jde dospělý člověk.

Zmije samozřejmě psa může uštknout i v případě, že sice psa máte na dohled, pes hada neloví, neočuchává a přesto se dostal do takové blízkosti, že had cítí ohrožení. Nicméně výše uvedená preventivní opatření významně sníží riziko kontaktu s plazem.

Co dělat při uštknutí psa?

  • Zachovejte klid. Je nutné, aby majitel zůstal co nejklidnější, protože paniku a hysterii přenáší na psa, čímž se mu zvyšuje tepová frekvence a jed se rychleji šíří tělem.
  • NEZAŠKRCUJTE RÁNU! Jed zmije má účinky hemoragické, hemolytické a cytotoxické (viz výše), takže v zaškrcené končetině může díky vysoké koncentraci jedu dojít k nepěkné nekroze tkáně.
  • Zamezte psovi v pohybu. Ideálně ho odneste k autu (vašemu a nebo přivolanému)  a dopravte psa neprodleně k veterináři – před odvozem ho informujte telefonicky o vašem příjezdu. Pokud psa nemůžete nést, dojděte s ním v klidu na nejbližší místo, kam může přijet pro psa auto. Trasa by měla být co nejkratší. Pohybem se opět šíří jed tělem.
  • Pokud had uštkl psa do nohy, můžete mu končetinu znehybnit dlahou (SamSplint), pokud ji máte k dispozici a pokud je čím, místo uštknutí chlaďte.

Jak poznat zmijí uštknutí a jaká je šance, že pes přežije? 

Zmije obecná má solenoglyfní chrup. Uštknutí zmijí poznáte podle typických ranek po dvou zubech. Pokud se had trefil pouze jedním zubem, můžete vidět pouze jednu ranku od zubu. Jestliže náhodou psa kousla užovka, která disponuje aglyfním chrupem, tedy rovnými zoubky bez jedových zubů, ranka bude méně hluboká a pravděpodobně spatříte více otisků zubů a nebo škrábance po zubech.

Příznaky uštknutí: 

Místo uštknutí oteče, zrudne, je bolestivé. Typické jsou krváceniny v okolí rány. Může nastat až lokální nekroza (rozpad tkáně). Srdeční frekvence je zvýšená, pes může mít bolestivé břicho, průjem, zvracení, potíže s dýcháním následkem vyplavení histaminu a zúžení průdušek, případně otokem tkání okolo dýchacích cest.  U psa může nastat i prudká reakce – pes může být malátný, nastat třes, upadnout do bezvědomí, může nastat anafylaktický šok. Je nutná okamžitá přeprava k veterináři!

Zmijí uštknutí je pro psa reálně přežitelné, ale také reálně smrtelné.

Intenzita reakce závisí na mnoha faktorech:

  • Věk – ohroženější jsou štěňata a senioři
  • Kondice a zdravotní stav psa – mladý a zdravý pes v kondici zvládne uštknutí lépe, než třináctiletý pes s chabou kondicí a např. onemocněním srdce a nebo ledvin.
  • Individuální citlivost jedince – opět záleží na imunitní reakci každého jedince jako  u včelího bodnutí. Může být pouze slabá reakce a nebo silná reakce až anafylaktický šok.
  • Lokalita uštknutí – nejrychleji se jed po těle šíří, pokud je rána na hlavě, hrudníku, břiše. „Nejlepší“ pro psa je uštknutí na končetině.
  • Množství- zjara mají zmije více jedu. Někdy zmije kousne bez uvolnění jedu do rány.
  • Reakce majitele  – pokud budete otálet, situaci podceníte a nebo o ní dokonce nevíte, je to pro psa horší než okamžité vykomunikování převozu a příjmu na veterinární pracoviště.

Pamatujte, že připravenost majitele může v akutních případech rozhodnout o životě psa. Proto byste měli být seznámeni se základními věcmi, které byste měli použít v případě akutního stavu psa – článek ZDE.

(zdroj: www.monaconatureencyclopedia.com) 

První pomoc při epileptickém záchvatu

Co vlastně epilepsie je? 

U nás se vžilo epilepsií označovat jakýkoliv křečový záchvat, který vypadá jako epilepsie. Ovšem ne každý křečový záchvat je epileptický. U diagnostiky původu a příčiny záchvatů je ideální, když majitel psa dokáže spolupracovat s veterinářem a odpovídat na anamnestické dotazy, které jsou v diferenciální diagnoze důležité (kolik záchvatů pes měl, v jakém časovém odstupu, zda byl v bezvědomí/při vědomí, jak dlouho záchvat trval, co mu předcházelo… ). Pokud je u záchvatu psa více než jedna osoba, je vhodné pro veterináře pořídit video průběhu záchvatu. Samozřejmě pouze v případě, že situace dovoluje pořízení videozáznamu.

Křečové záchvaty lze rozdělit do několika kategorií podle příčiny:

Primární epilepsie – je způsobená onemocněním mozkové tkáně, což může být infekce nervové tkáně, mozková příhoda, nádory a další onemocnění mozku jako například hydrocefalus, což je častá vývojová vada u brachycefalických plemen – především u nevhodně namnožených.

Sekundární epilepsie – je stav způsobený čímkoliv jiným, než poruchou mozkové aktivity. Přesněji řečeno, jedná se často o onemocnění  jiného orgánu, než je mozek, ale nemocí je ovlivněn. Častá je jaterní encefalopatie (narušený metabolismus amoniaku) onemocnění ledvin a nebo srdce a pozor- hypoglykemie a nebo hyperglykemie může způsobit křečový záchvat. Věděli jste, že i u psů se vyskytuje diabetes a není to úplně vzácné? Sekundární epilepsie může být způsobena otravou.

K sekundární epilepsii bych ráda dodala, že každý pes by měl v rámci prevence podstoupit ideálně jednou ročně preventivní vyšetření krve. Záchyt špatné funkce z některého orgánu může být častokrát podchycena včas a buď vyléčena úplně, nebo alespoň zpomalen průběh onemocnění. To, že pes vypadá zdravý neznamená, že interně úplně zdravý je.

Idiopatická epilepsie – konečně TA epilepsie.  Idiopatická = bez známé příčiny. Elektrická aktivita mozku začne být bez příčiny abnormální, mozek na chvíli přestane fungovat normálně a vzniknou křeče. Epileptický záchvat. Víme, že je to nejčastější typ záchvatů, víme, že má genetickou návaznost a víme, že některá plemena psů k ní mají větší sklon. A taky víme, že by neměli jedinci s touto vadou být v chovu. Ale protože jsme Mekka množení zvířat, tak se množí bez ohledu na genetickou vazbu tohoto a jiných onemocnění. Další důvod proč nemnožit a nekupovat zvířata z neověřených chovů. Vyskytuje se ve věku jednoho až tří let.

Jak může záchvat vypadat? 

Nejznámější typ záchvatu je takzvaný grand mal záchvat. Pes upadne do bezvědomí, provází ho křeče, může dojít k pomočení a nebo pokálení zvířete, pes může mít pěnu u huby. To je ta horší varianta. Existuje záchvat typu petit mal, kdy je pes při vědomí, dochází k těkavému pohybu očí, záškubům uší, pysků, zvíře nevnímá majitele.
Pokud zvíře prodělá více než dva záchvaty za 24 hodin, jedná se o takzvané klastry. Pokud na sebe navazuje jeden záchvat za druhým, nebo je záchvat delší než deset minut, mluvíme o status epilepticus.

Záchvat mívá často typický průběh (ale ne vždy):

  • prodromální stádium – pes je nervozní, vyhledává majitele a nebo se naopak snaží vyhledat klidné místo
  • aura – intenzivní změny chování, strach
  • záchvat (grand mal, petit mal)
  • postiktální fáze – pes může být zmatený, dezorientovaný, může být přechodně i agresivní 

PRVNÍ POMOC PŘI EPILEPTICKÉM (KŘEČOVÉM) ZÁCHVATU PSA: 

Do tlamy NIC nevkládejte! Dávno jsou doby, kdy se doporučovalo mezi zuby vložit pevný předmět, aby si pes (člověk) nepřekousl jazyk. Za prvé se vám to nepovede, za druhé budete sami asi kousnutí a za poslední můžete způsobit poranění postiženému záchvatem!

Není potřeba vytahovat jazyk! Opět hrozí riziko poranění vás. Ničemu nepomůžete. Jazyk psovi opravdu „nezapadne“, navíc je pes v křeči a nezmůžete s jazykem vůbec, ale vůbec nic.

Užitečnější bude, když se postaráte o to, aby pes odněkud nespadl (z křesla, postele, střechy boudy, schodů…). Pokud je to ve vašich možnostech, psa položte na rovnou podlahu (zem). Pokud ne, psa alespoň přidržujte, aby nespadl. Po záchvatu psa připněte na vodítko kvůli možné dezorientaci!
Pokud pes prodělává delší grandmalový záchvat, není od věci chladit končetiny a břicho, protože díky vysoké fyzické aktivitě těla se zvyšuje tělesná teplota. Záchvat je velmi fyzicky náročný pro oběhový systém a tělo psa. Kdo záchvat zažil na sobě, ví. Po záchvatu pes musí být v absolutním fyzickém klidu.

Pokud pes prodělal první záchvat v životě, je na místě neprodlená návštěva veterináře, který se pokusí určit příčinu záchvatu a nasadit vhodnou medikaci.

foto: Amálie Kiššová

Klíšťata

Klíšťata nejsou jen letní nepříjemnost. Přenášejí vážné nemoci, které se často projevují nenápadně – únavou, kulháním, nechutenstvím. V článku najdete popis nejčastějších onemocnění přenášených klíšťaty, návod na bezpečné odstranění klíštěte a také návod na správné použití antiparazitárních obojků.

Read More

Celodenní seminář první pomoci pro psy II.

Na žádost absolventů semináře první pomoci pro psy vznikl navazující seminář.
Tento seminář je určen pouze pro absolventy Semináře první pomoci pro psy I. a nebo Semináře první pomoci pro psy v kostce, jelikož na sebe obsahově semináře navazují. Read More