Otrava sinicemi u psa: příznaky, první pomoc a prevence

Koupání v přírodních vodách může skrývat nebezpečí, které každoročně stojí za vážnými otravami a úhyny psů. Řeč je o sinicích.
Mnoho lidí si pod pojmem sinice představí jen zelený povlak na hladině a často ho zaměňují za neškodný žabinec. Ve skutečnosti však některé druhy produkují velmi silné toxiny, které mohou během několika hodin způsobit selhání jater, poškození nervového systému nebo dokonce smrt.
Co jsou sinice?
Sinice neboli cyanobakterie jsou mikroskopické organismy, které se přirozeně vyskytují téměř ve všech sladkých vodách. Přestože se v zahraničních článcích často setkáte s označením blue-green algae (modrozelené řasy), ve skutečnosti se nejedná o řasy, ale o bakterie schopné fotosyntézy.
Za normálních okolností jsou sinice ve vodě přítomny v malém množství a nepředstavují závažný problém. Potíže nastávají ve chvíli, kdy se začnou masivně množit a vytvoří takzvaný vodní květ.
Co je vodní květ?
Vodní květ je jev, při kterém se sinice nebo řasy přemnoží natolik, že jsou viditelné pouhým okem.
Voda připomíná hrachovou polévku, pozorovatelné jsou shluky, které připomínají krupici a nebo nasekané jehličí a u břehů můžeme vidět zelený povlak a nebo nazelenalou pěnu.
Právě v přítomnosti vodního květu bývá koncentrace toxinů nejvyšší.
Proč se sinice přemnoží?
Sinice prospívají v teplé, stojaté vodě s vysokým obsahem živin, zejména fosforu a dusíku. Tyto živiny se do vody dostávají například z hnojiv, odpadních vod nebo splachů z polí. Ke vzniku vodního květu a přemnožení sinic přispívá kombinace vysoké teploty vody při dlouhodobém slunečném a suchém počasí a stojatá či pomalu tekoucí voda. Nejobvyklejší doba výskytu je letní období.
Kde se sinice nejčastěji vyskytují?
Nejčasteji ve stojatých vodách jako jsou rybníky, tůně, především při poklesu vody v době sucha. Objevit se mohou i v pomalu tekoucích potocích a řekách při sníženém průtoku vody v období sucha a nebo regulace průtoku a to nejčastěji ve slepých ramenech, zátokách a pomaleji tekoucích úsecích.
POZOR! Riziko nepředstavují jen rybníky a tůně. Sinice se mohou přemnožit i v obyčejné louži. To platí zejména pro louže na polních cestách, které se během léta rychle zahřívají. Kromě možného výskytu sinic mohou obsahovat také zbytky hnojiv, pesticidů a dalších látek spláchnutých z okolních polí.
Jak poznat sinice ve vodě?
Pozornost by měly vzbudit následující znaky:
-
zelený nebo modrozelený zákal,
-
mastný film na hladině,
-
zelená pěna u břehu,
-
shluky drobných zelených částeček,
-
zatuchlý nebo hnilobný zápach.
Největší množství sinic bývá často nahromaděno právě u břehu.
Nenechte se ukolébat čistě vypadající vodou u břehu. Vodní květ může být vlivem větru nahromaděný na opačné straně nádrže, zatímco toxiny uvolněné sinicemi zůstávají rozptýlené ve vodě. Proto je dobré před koupáním zkontrolovat celou vodní plochu, nejen místo, kde se chystáte psa pustit do vody.
TIP: Aktuální výskyt sinic a kvalitu vody na sledovaných koupacích lokalitách lze ověřit na webu Koupací vody. Ne všechny rybníky a nádrže jsou však pravidelně monitorovány, proto vždy sledujte i vzhled vody. Pokud je voda zelená, zakalená nebo se na hladině tvoří povlaky, psa do ní raději nepouštějte.
Sinice lze orientačně odhalit pomocí jednoduchého testu. Vzorek vody nalijte do průhledné láhve a nechte asi 20 minut stát na světle. Sinice mají tendenci shromažďovat se u hladiny, kde vytvoří zelený až modrozelený proužek. Řasy naproti tomu zůstávají rozptýlené ve vodě nebo se postupně usazují ke dnu.
(Doporučení z webu sinice.cz)
Sinice nebo okřehek?
Majitelé psů si často pletou sinice s okřehkem – známým pod lidovým označením žabinec.
Okřehek je drobná plovoucí rostlina tvořená malými zelenými lístky. Jednotlivé rostlinky jsou dobře rozpoznatelné a oddělené.
Sinice naproti tomu vytvářejí spíše zákal, kašovitý povlak nebo zelené shluky. Voda vypadá, jako by do ní někdo nalil zelenou barvu.
Je však důležité vědět, že okřehek a sinice se mohou ve stejné vodě vyskytovat současně.
Proč jsou sinice pro psy nebezpečné?
Nebezpečí nepředstavují samotné sinice, ale toxiny, které některé druhy produkují.
Pes se může otrávit:
-
vypitím kontaminované vody,
-
koupáním ve vodě se sinicemi a polykáním vody při plavání,
-
olizováním mokré srsti po koupání,
-
aportováním z kontaminované vody,
-
olizováním pěny nebo povlaků u břehu.
K intoxikaci přitom nemusí dojít po vypití velkého množství vody. U některých toxinů mohou stačit jen jednotlivé loky.
Nejnebezpečnější toxiny sinic
Sinice produkují desítky různých toxinů. Pro psy jsou však nejvýznamnější dvě skupiny.
Mikrocystin: poškození jater
Mikrocystin patří mezi nejčastější toxiny produkované sladkovodními sinicemi.
Po vstřebání napadají jaterní buňky a mohou způsobit:
Příznaky se obvykle rozvíjejí během několika hodin po požití.
Anatoxin-a: jeden z nejrychleji působících přírodních jedů
Anatoxin-a patří mezi neurotoxiny.
Napadá nervový systém a narušuje přenos nervových vzruchů mezi nervy a svaly. Výsledkem může být ochrnutí svalů včetně těch, které zajišťují dýchání.
Příznaky se mohou objevit již během několika minut od kontaktu s toxinem!
Právě anatoxin-a stojí za některými případy velmi rychlých úhynů psů po koupání.
Příznaky otravy sinicemi u psa
Příznaky se mohou objevit během několika minut až hodin po kontaktu s kontaminovanou vodou.
Mezi nejčastější patří:
Při poškození jater se mohou později objevit také:
-
bolesti břicha,
-
žloutenka,
-
krvácivé projevy,
-
výrazná apatie.
První pomoc při otravě sinicemi
Pokud máte podezření, že se pes napil vody obsahující sinice nebo se v ní koupal, jednejte okamžitě.
Okamžitě psa dostaňte z vody
Zabraňte dalšímu kontaktu s kontaminovanou vodou.
Nenechte ho olizovat srst
Při olizování může přijmout další množství toxinů.
Opláchněte psa čistou vodou
Pokud je to možné, důkladně opláchněte srst a tlapky.
Kontaktujte veterináře
Nečekejte, zda příznaky samy odezní.
U některých typů intoxikace rozhodují doslova minuty.
Nevyvolávejte zvracení bez doporučení veterináře
Pes s neurologickými příznaky se může při zvracení snadno udusit.
Jak otravu sinicemi u psa předejít?
Prevence je v tomto případě mnohem účinnější než následná léčba.
Nepouštějte psa do vody, která:
-
je zeleně zabarvená,
-
obsahuje pěnu nebo povlaky,
-
zapáchá,
-
vykazuje známky vodního květu,
-
je dlouhodobě stojatá a přehřátá.
Na výlety vždy noste dostatek vlastní pitné vody a nenechte psa pít z rybníků, tůní nebo louží.

Zdroje:
www.koupaci-vody.cz
www.sinice.cz
www.szu.gov.cz
vet.cornell.edu
vetgirlontherun.com