Otrava psa HHC, THC, pervitinem nebo kokainem: co dělat?
HHC, THC, pervitin, kokain, extáze, opioidy… možná si říkáte, proč by to vůbec mělo zajímat majitele psa.
Bohužel intoxikace návykovými látkami u psů žijících zejména ve větších městech řeší veterináři čím dál častěji. Jsme tak daleko, že zfetovaný pes, mnohdy opravdu bojující o život není raritní případ, ale čím dál běžnější pacient na pohotovosti.
Jako záchranář urgentního příjmu v centru Prahy se s intoxikacemi u lidí setkávám denně. Velké množství intoxikovaných lidí mají na svědomí syntetické kanabioidy, které jsou velmi rozšířené a mezi turisty i mladými lidmi oblíbené. Bohužel „zábava“ a „výlet do jiné galaxie“ končí většinou na urgentu a nebo JIPu.
HHC a THC nejsou pro psy legrace
HHC a jeho deriváty se v posledních letech objevily v celé řadě výrobků. Vaporizéry, květy, bonbony, želé, čokolády, sušenky…
U THC je intoxikace u psů poměrně dobře popsaná. Psi jsou na jeho účinky citlivější než lidé a po požití se nejčastěji objevuje výrazná ospalost, nekoordinovaná chůze, změny vnímání, třes, zvracení. Pes může působit, jako kdyby byl opilý nebo úplně „mimo“.
U THC se příznaky mohou objevit během jedné až několika hodin po požití a následky intoxikace mohou přetrvávat i několik dní. Prognóza při samotné intoxikaci bývá obecně dobrá, ale těžší případy mohou vyžadovat hospitalizaci a intenzivní monitoring.
U HHC je situace méně předvídatelná. Jde o látku podobnou THC, ale u různých výrobků může být problém s přesnou koncentrací a skutečným složením. Protože HHC je několikanásobně silnější než přírodní THC, účinky syntetických kanabioidů jsou u lidí i zvířat znásobené.
Jak se pes k drogám vůbec dostane?
Překvapivě snadno.
Může sežrat přímo drogu nebo výrobek, který ji obsahuje. Právě sladké poživatiny jsou pro psa samozřejmě velmi lákavé a je to jeden ze způsobů, jak se k látce dostat. HHC bonbony a nebo želé může pes bez problému sežrat třeba v parku, kde po nějakém „večírku“ zůstaly zbytky. Pochopitelně pes může najít a sežrat zbytek jointu a nebo tablety či prášel.
A někdy se k látce dostane poněkud bizarní cestou – sežere lidské výkaly a nebo zvratky po člověku, který drogu užil. Jsou popsané případy, kdy pes olízal moč intoxikovaného člověka – i toto může stačit k intoxikaci zvířete.
Návykové látky, které člověk pozře se totiž vylučují močí a stolicí po dobu 72 hodin v přibližně 50% koncentraci pozřené dávky. Protože je pes k drogám mnohem citlivější než člověk, stačí skutečně stopové množství k tomu, aby skončil na veterinární klinice s akutní otravou.
Jak se intoxikace u psa projevuje?
Záleží především na tom, co pes pozřel.
U THC nebo HHC bude typičtější útlum, nekoordinovaná chůze, slabost, třes, změny srdeční frekvence, zvracení a může být přítomná močová inkontinence. Pes může být dezorientovaný a reagovat na okolí jinak než obvykle.
U jiných drog ale uvidíte přesný opak.
A právě to je důležité.
Ne každá droga psa „uspí“.
Kokain: pes na elektrický pohon
Kokain je silný stimulant. Místo ospalého psa tedy můžete mít před sebou zvíře, které vypadá, jako kdyby mu někdo zapojil nervový systém do zásuvky.
Výrazný neklid, hyperaktivita, třes, rozšířené zornice, zrychlené dýchání, vysoká srdeční frekvence a krevní tlak. Pes může být velmi citlivý na okolní podněty, může pobíhat, být dezorientovaný nebo agresivní.
V těžkých případech se objevují křeče, poruchy srdečního rytmu, vysoká tělesná teplota, kolaps a porucha vědomí.
A právě vysoká tělesná teplota je velký problém. Nejde jen o to, že je pes „rozrušený“. Těžká hypertermie může vést k poškození svalů, ledvin, jater a dalších orgánů.
Takový pes rozhodně nepatří na domácí pozorování.
Pervitin a další amfetaminy
Pervitin, tedy metamfetamin, a další amfetaminy mohou způsobit velmi podobný obraz.
Pes je neklidný, přestimulovaný, může pobíhat, třást se, být agresivní nebo naopak úplně dezorientovaný. Má rozšířené zornice, rychlý tep a dýchání a může mít výrazně zvýšenou tělesnou teplotu.
V závažných případech dochází ke křečím, poruchám srdečního rytmu, těžké hypertermii a následnému poškození orgánů.
A ještě jedna věc. U některých stimulantů může být průběh dlouhý. Takže když pes po několika hodinách vypadá trochu klidněji, nemusí být vůbec vyhráno.
Extáze neboli MDMA
MDMA patří také mezi stimulanty. U psa může vyvolat výrazný neklid, dezorientaci, třes, rozšířené zornice, zrychlený tep a velmi vysokou tělesnou teplotu.
V těžkých případech mohou nastoupit křeče, poruchy vědomí a další komplikace spojené s přehřátím organismu.
U těchto intoxikací je hypertermie opravdu závažný problém.
Pes nemusí být jen „trochu přehřátý“. Tělesná teplota může vystoupat do hodnot, při kterých začínají selhávat jednotlivé orgány.
Opioidy: tady je problém hlavně dýchání
A potom máme úplný opak stimulantů.
Heroin, fentanyl, morfin, oxykodon a další opioidy centrální nervový systém výrazně tlumí.
Pes může být velmi ospalý, nereagovat, motat se, mít malé zornice a především může začít pomalu a nedostatečně dýchat.
A právě útlum dýchání je tady největší problém.
Silná opioidní intoxikace může skončit bezvědomím a smrtí.
U opioidů je ale jedna důležitá věc. Existuje specifické antidotum – naloxon. Proto je informace o možném požití opioidu pro veterináře zásadní a může významně ovlivnit další postup léčby.
A co když vůbec nevím, co pes sežral?
Tohle je ve skutečnosti velmi častý scénář.
Najdete psa, který je najednou úplně mimo. Motá se. Třese se. Je nezvykle aktivní, nebo naopak skoro nereaguje.
A nemáte nejmenší tušení, co se stalo.
V takovém případě je nejdůležitější říct veterináři pravdu.
Pokud máte podezření, že pes mohl pozřít drogu, řekněte to.
Nemusíte se bát, že veterinář bude řešit, proč měl někdo doma HHC, kokain nebo pervitin. Jeho v tu chvíli zajímá především pes před ním a informace, která mu pomůže správně léčit.
Navíc nelegální drogy nemusí obsahovat pouze jednu látku. Příměsi a další účinné látky mohou klinický obraz výrazně změnit.
Pokud máte obal, sáček, krabičku nebo zbytek látky, vezměte ho s sebou. Samozřejmě bezpečně zabalený a mimo dosah psa.
A pokud víte, co pes pozřel, řekněte také přibližné množství a kdy k požití mohlo dojít.
Tohle jsou informace, které veterináři opravdu pomohou.
Co dělat, když pes drogu pozře?
Tady bych byla velmi opatrná s domácími pokusy o vyvolání zvracení.
U některých otrav může být vyvolání zvracení krátce po požití vhodnou součástí dekontaminace. Jenže rozhodně ne u každé látky a ne u každého psa.
Jakmile je pes utlumený, nekoordinovaný, má poruchu vědomí, křeče, potíže s polykáním nebo dýcháním, zvracení doma rozhodně nevyvoláváme. Hrozí totiž vdechnutí žaludečního obsahu do dýchacích cest.
Stejně tak není rozumné dávat psovi „něco na uklidnění“, mléko, olej nebo jiné domácí prostředky.
Pokud víte nebo máte důvodné podezření, že pes pozřel drogu, zavolejte co nejdříve veterinárnímu pracovišti a popište, co se mohlo stát.
A pokud už pes příznaky vykazuje, jeďte na veterinární pohotovost.
Nečekejte, až se to rozjede naplno.
Co bude dělat veterinář?
U většiny těchto intoxikací neexistuje jedna kouzelná injekce, která všechno vyřeší.
Léčba je především podpůrná a záleží na konkrétní látce a stavu pacienta.
Veterinář bude sledovat především vědomí, dýchání, srdeční frekvenci a rytmus, krevní tlak a tělesnou teplotu. Podle stavu mohou být potřeba infuze, léky proti křečím, léky na úpravu srdečního rytmu, aktivní chlazení nebo podpora dýchání.
U opioidů může být použit naloxon.
U těžké intoxikace stimulanty může být potřeba intenzivní péče a dlouhodobější monitoring.
A ano, někdy to znamená hospitalizaci.
Někdy na několik hodin.
Někdy na celou noc.
A někdy na jednotce intenzivní péče.
Může se pes z otravy úplně zotavit?
Ve většině případů ano.
U samotné intoxikace THC je prognóza obecně velmi dobrá a příznaky postupně odezní. U ostatních drog už záleží na konkrétní látce, požitém množství, rychlosti zahájení léčby a především na tom, zda došlo k závažným komplikacím.
Největší problém totiž často není samotná „zdrogovanost“.
Je to to, co přijde potom.
Přehřátí. Křeče. Nedostatek kyslíku. Porucha srdečního rytmu. Poškození orgánů.
Proto není dobrý nápad čekat, jestli se pes „srovná“.
A ještě jedna věc na závěr
Možná si říkáte, že je to všechno trochu absurdní.
Pes sežere joint. Nebo bonbon s HHC. Nebo najde někde venku sáček s práškem.
Jenže z pohledu veterináře není důležité, jestli to bylo omylem, na party, v parku nebo doma.
Důležité je, že máte před sebou psa, který může být vážně intoxikovaný.
A pokud víte, co pozřel, řekněte to veterináři.
Fakt.
Nečekejte, že vás bude soudit.
V tu chvíli má mnohem důležitější práci – zachránit vašeho psa.