Pes a zmije. Situace, kterou nechce řešit žádný majitel…
Jaro, léto a začátek podzimu znamenají vyšší riziko kontaktu psa s hady. V České republice žije jediný jedovatý druh – zmije obecná (Vipera berus). Přestože nejde o agresivního hada, k uštknutí psů dochází pravidelně, protože:
- hada často očichává,
- dostává se k němu velmi blízko,
- a bývá nejčastěji uštknut do oblasti hlavy nebo končetin.
Jak poznat zmiji?
V České republice se kromě zmije obecné můžete setkat také s užovkou hladkou, podplamatou, stromovou a nebo obojkovou.
Typická užovka obojková mívá za hlavou světlé skvrny tvořící takzvaný „obojek“.
V praxi ale bývá rozlišení v terénu obtížné a krátký pohled na hada nemusí být pro laika dostatečný.
Ve skutečnosti majitelé velmi často samotné uštknutí nevidí. Pes náhle zakňučí, uskočí, začne kulhat nebo rychle otékat a člověk si teprve následně všimne hada – nebo jen jeho části.
V řadě případů navíc majitel vůbec netuší, zda šlo skutečně o zmiji. Had bývá schovaný v trávě, mezi kameny nebo rychle zmizí. Často člověk zahlédne pouze ocas nebo krátký pohyb v porostu.
Rozpoznání uštkutí zmijí od kousnutí užovkou je nejlépe identifikovatelné podle stop na kůži psa.
Jak vypadá rána po uštknutí zmijí?
Zmije obecná má solenoglyfní chrup – tedy dlouhé jedové zuby, které nejčastěji zanechávají dvě vpichové ranky vedle sebe. Ale pozor!
Ranky mohou být:
- drobné,
- špatně viditelné,
- a často rychle překryté otokem.
Pokud se had trefil pouze jedním zubem, může být patrná jen jedna ranka.
Proto pro podezření na uštknutí zmijí mějte vždy, když kromě ranky v kůži rychle nastupuje:
- rychle vznikající bolestivý otok,
- zarudnutí,
- krváceniny v okolí,
- a výrazná bolestivost.
Jak vypadá kousnutí užovkou?
Užovky nemají jedové zuby jako zmije. Jejich chrup tvoří drobné zahnuté zoubky bez jedových tesáků.
Kousnutí užovkou proto většinou připomíná:
- drobné škrábance,
- více malých vpichů vedle sebe,
- nebo povrchové otisky zoubků.
Výrazný rychle se šířící otok typický pro zmijí uštknutí u kousnutí užovkou obvykle nevzniká.
Co obsahuje zmijí jed?
Zmijí jed obsahuje směs peptidů, polypeptidů, proteinových toxinů a enzymaticky aktivních látek. Působí především cytotoxicky – poškozuje buňky a tkáně v okolí uštknutí. Zároveň zvyšuje propustnost cév a způsobuje jejich rozšíření, což vede k průniku tekutin a krevních složek mimo krevní řečiště a následnému vzniku výrazného otoku.
Součástí účinku jedu je také zánětlivá reakce, porucha srážlivosti krve a hemolýza, tedy poškození červených krvinek. V těžších případech může dojít i k poškození některých orgánů, například ledvin, jater nebo srdeční svaloviny.
Rozsah reakce závisí na:
- množství aplikovaného jedu,
- lokalitě uštknutí,
- velikosti psa,
- zdravotním stavu,
- a individuální citlivosti organismu.
Kdy může zmije psa uštknout?
Nejčastěji při:
- pohybu v vysoké trávě,
- mezi kameny,
- v lese,
- na loukách,
- nebo v suchém a slunném terénu.
Had nevnímá zvuky jako člověk. Vibrace půdy zachycuje prostřednictvím čelistí a tyto otřesy přenáší na sluchový aparát. Dospělého člověka proto často zaznamená dříve než psa pobíhajícího desítky metrů před majitelem.
Proto je nejlepší prevencí před uštkutím zmijí mít neustále psa na dohled, sledovat terén okolo sebe a sledovat aktivitu vašeho psa.
Pes na volno zkrátka vyžaduje plnou pozornost majitele. Pokud ji majitel nechce nebo nemůže věnovat, pes by měl být na vodítku.
Zmije samozřejmě může psa uštknout i v případě, že ho máte na dohled, pes hada neloví ani neočuchává a přesto se dostane příliš blízko. Výše uvedená preventivní opatření ale významně snižují riziko kontaktu s hadem.
Příznaky uštknutí zmijí u psa
Příznaky se mohou rozvíjet během několika minut až hodin.
Typické jsou:
- rychle vznikající otok,
- bolestivost,
- zarudnutí,
- krváceniny v okolí rány,
- kulhání,
- výrazná reakce na dotek.
U některých psů zůstane reakce pouze lokální. U jiných může dojít k rozvoji závažného celkového stavu.
Objevit se může:
- zrychlené dýchání,
- zrychlená srdeční frekvence,
- slabost,
- malátnost,
- třes,
- zvracení,
- průjem,
- bolest břicha,
- potíže s dýcháním,
- kolaps.
V nejtěžších případech může dojít k anafylaktické reakci, poruše vědomí nebo oběhovému selhání.
Co dělat při uštknutí psa?
Zachovejte klid
Majitelova panika a stres stresují i psa. Zvyšuje se tepová frekvence a jed se následně rychleji šíří organismem.
Nezaškrcujte končetinu!
Zmijí jed působí hemoragicky, hemolyticky a cytotoxicky. Zaškrcení může výrazně zvýšit koncentraci jedu v postižené oblasti a způsobit rozsáhlé poškození tkání nebo nekrózu.
Zamezte psovi v pohybu
Pohyb urychluje šíření jedu tělem.
Ideální je psa odnést k autu a co nejrychleji ho transportovat na veterinární pracoviště. Veterináře předem telefonicky informujte o vašem příjezdu.
Pokud psa nemůžete nést, dojděte s ním klidně co nejkratší možnou trasou na místo, kam může přijet auto.
V dojezdových lokalitách záchranné veterinární služby PetMedic a nebo Zvíře+ neváhejte využít jejich odborných služeb, zajištění veterinární péče na místě a rychlého transportu na veterinární pracoviště!
V komplikovaném terénu, kdy nejste schopni rychle a bezpečně transportovat psa vlastními prostředky požádejte o asistenci Hasičský záchranný sbor, v horských lokalitách požádejte o pomoc Horskou službu.
Chlaďte postižené místo
Pokud je to možné, přiložte chladný obklad.
Byl-li pes uštknut do končetiny a máte k dispozici dlahu typu SamSplint, můžete končetinu šetrně znehybnit.
Co při uštknutí psa nikdy nedělat
Nerozřezávejte ránu
Řezání rány nepomáhá odstranit jed a pouze zvyšuje riziko infekce a dalšího poškození.
Nesnažte se vysávat jed
Tento postup je neúčinný a zdržuje transport psa k veterináři.
Nenechte psa běhat
Pes po uštknutí často panikaří. Právě pohyb ale významně urychluje šíření jedu tělem.
Jaká je šance, že pes přežije?
Zmijí uštknutí je pro psa reálně přežitelné, ale také reálně smrtelné.
Intenzita reakce závisí na mnoha faktorech:
- věku psa – ohroženější jsou štěňata a senioři,
- kondici a zdravotním stavu,
- individuální citlivosti organismu,
- lokalitě uštknutí,
- množství aplikovaného jedu,
- a rychlosti veterinární pomoci.
Nejrychleji se jed šíří při uštknutí do oblasti hlavy, krku, hrudníku nebo břicha. Relativně příznivější bývá uštknutí do končetiny.
Na jaře mají zmije po zimování často větší zásoby jedu. Někdy naopak dochází k takzvanému „suchému“ kousnutí bez aplikace jedu.
Velkou roli hraje také reakce majitele. Pokud budete otálet, situaci podceníte nebo o uštknutí vůbec nevíte, prognóza psa se výrazně zhoršuje.
Při včasné veterinární péči je ale prognóza u mnoha psů dobrá.
Pozor na zmije v Chorvatsku!
Pokud cestujete se psem do Chorvatska, je potřeba počítat i s výskytem nebezpečnějšíhodruhu hada než v České republice.
Nejvýznamnější je zmije růžkatá (Vipera ammodytes), která patří mezi nejjedovatější evropské hady. Typická je výrůstkem („růžkem“) na špičce nosu.
Vyskytuje se hlavně:
- v kamenitých oblastech,
- ve zídkách,
- mezi skalami,
- v suchém porostu,
- podél turistických cest.
Její jed působí agresivněji než jed zmije obecné a může vyvolat výraznější systémovou reakci organismu.
Princip první pomoci je ale stejný:
- zachovat klid,
- zabránit pohybu psa,
- nezaškrcovat končetinu,
- a co nejrychleji vyhledat veterinární pomoc.
Před cestováním do zahraničí je velmi důležité mít zjištěné kontakty na tamní veterinární pohotovostní pracoviště!
Aplikace Zvíře+ obsahuje kontakty i na některá pohotovostní pracoviště v Chorvatsku. Tato aplikace patří do telefonu každého majitele psa!
zdroje fotografií:
zmije růžkatá: https://blogorgonopsid.blogspot.com
zmije obecná: Monaco Nature Encyclopedia